Jsem v maléru: Příšerný vztah k Ježíši

Dovolte, abych se vám svěřil se svým největším problémem, který v sobě nosím už dlouho a už ho nechci v sobě dále dusit. Tím problémem je obrovská nedůvěra k Ježíši.

Rozumově podle Bible vím, že si Bůh přeje, abych ctil Syna stejně jako ctím Otce (Jan 5:23). Jsem si vědom všech racionálních důvodů, proč bych tak měl činit.

Ale v srdci mi to nejde. Mám obrovský problém mít k Ježíši kvalitní vztah. Dovolte mi prosím, abych se vám svěřil s tím, jak to cítím od srdce:

Již od dětství velmi intenzivně cítím přítomnost našeho nebeského Otce, Stvořitele, živého Boha. Vnímám Ho velice citlivě, miluji ho a On mi posíllá duchovní dary a pomáhá mi. Cítím Jeho Lásku a péči a jsem o Něm skálopevně přesvědčen. Myslím si, že jsem k tomu nikdy nepotřeboval nějakého prostředníka - s Bohem jsem měl vztah ještě dříve, než jsem se o Ježíši doslechl. Vztah s Bohem jsem měl přirozený a krásný, vnímal jsem Ho jako něžného milujícího nebeského Tatínka, cítil jsem jeho bezpečnou náruč a chodil jsem si s ním láskyplně povídat.

Ale pak jsem začal číst Bibli. A najednou se dočítám, že takhle to brát nesmím, protože k Bohu mohu přistupovat pouze skrze Ježíše. To bylo pro nesmírně divné a nedůvěryhodné zjištění. Své pocity bych přirovnal asi k tomuto: Cítil jsem se jako malý chlapec, který celý život chodí někam za svým tatínkem - někam, kde ví, že ho vždycky najde. Těším se na tatínkovo hřejivé objetí, láskyplný dotek, nežná milující slova - a náhle jednoho dne, kdy za tatínkem opět jdu a těším se na něj, se mi na cestě postavil do cesty jakýsi cizí člověk jménem Ježíš, kterého neznám a nikdy jsem ho neviděl, a řekl mi, že odteďka už nemůžu přicházet k tatínkovi přímo, ale jen skrze něj - ať mu tedy dám pro tatínka vzkaz a on že mu ho předá. Bylo mi z toho najednou hrozně smutno. Chyběl mi tatínek a v srdci mě najednou děsil hrozivý pocit a strach, že tatínek se mi někam ztratil, já ho hrozně moc toužím znovu najít, ale mám to najednou zakázáno, nechápu proč, je tu jen ten divný cizí člověk a tvrdí mi, že k tatínkovi už se nedostanu. Přiznám se, že se mě okamžitě zmocnil strach z toho cizího člověka a obrovská nedůvěra. Mám pocit, že ten člověk je zlý lhář, který tatínka někam unesl a ukryl, postavil se mezi mě a tatínka a teď bude cenzurovat vše, co pro tatínka mám. Vím, že to zní hrozně, ale začal jsem Ježíše nenávidět, protože mi to v mých naivních dětských očích celé strašně zkomplikoval a snaží se zničit moji víru v něco, co bylo předtím úplně přirozené, láskyplné a krásné.

Snažím se s tím rvát, ale nejde to lámat přes koleno. Podle Bible poslal Ježíše jeho Otec Bůh, a tak jsem se začal snažit přistupovat k Ježíši tak, že to bylo přece přání Boha Otce, a tak to respektovat. Tím jsem ale vlastně začal přicházet k Ježíši skrze Otce a nikoliv "k Otci skrze Ježíše", jak to po mně chce Bible. Napadá mě, že možná Bible počítala s tím, že Ježíš je kdosi člověku mnohem bližší než Bůh, a proto bude pro člověka snazší přicházet k Bohu skrze Ježíše. Já to mám ale naopak - blízkost k Bohu mi připadá naprosto přirozená, zatímco Ježíše vnímám jako vetřelce, který se teď mezi mě a Boha postavil a tím mě od nebeského Otce odřízl.

Doufal jsem, že se k Ježíši dostanu lépe tím, že ho z Bible dobře poznám, a tak jsem začal podrobně studovat evangelia. Ale výsledek byl ještě horší a mělo to zcela opačný efekt: Poté, co jsem si přečetl pár Ježíšových výroků, jsem ho začal nenávidět ještě víc a nedůvěřovat mu absolutně. Tyto výroky byly např.:

Propagace nenávisti a rozpor s Božím přikázáním: Lukáš 14:26 Jestliže někdo přichází ke mně a nemá v nenávisti svého otce a matku a manželku a děti a bratry a sestry, ano, a dokonce svou vlastní duši, nemůže být mým učedníkem.

Šíření války, strachu a nenávisti: Matouš 10:34 Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zemi pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. 35 Přišel jsem totiž způsobit rozdělení člověka proti jeho otci, a dcery proti její matce, a mladé manželky proti její tchyni. 36 Nepřátelé člověka vskutku budou lidé z jeho vlastní domácnosti. 37 Kdo má větší náklonnost k otci nebo matce než ke mně, není mě hoden; a kdo má větší náklonnost k synovi nebo k dceři než ke mně, není mě hoden.

Pohrdání životem - darem od Boha, goebelsovská rétorika: 39 Kdo nalézá svou duši, ztratí ji, a kdo ztrácí svou duši kvůli mně, nalezne ji.

Týrání zvířat místo okamžité likvidace zlých démonů: Matouš 8:31 Démoni ho tedy začali snažně prosit a řekli: "Jestliže nás vyženeš, pošli nás do toho stáda vepřů." 8:32 Řekl jim tedy: "Jděte!" Vyšli a odešli do vepřů; a pohleďme, celé stádo se řítilo přes sráz do moře a zahynulo ve vodách.

A to nemluvím o strašení lidí pohanskými naukami o pekle v rozporu se Starým Zákonem (Boháč a Lazar apod.).

Vím, že na všechny tyto problémové Ježíšovy výroky existují různá šroubovaná vysvětlení, sám jsem jich četl i slyšel mnoho. Ale tato vysvětlení mi připadají umělá, vykonstruovaná a nepřirozeně složitá - jako kdyby se snažila obhájit, že něco, co je zcela zjevně černé, je ve skutečnosti bílé. A to ve mně jen budí další nedůvěru.

Doufám jen, že to celé třeba jen špatně chápu a že existuje cesta, jak mi to vysvětlit. Vím, že už se vám musím jevit jak tragikomický exot; vím, že jsem praštěnej pošuk a že vnímám vše tak nějak obráceně než ostatní, ale moc mi záleží na tom, abych šel k Bohu správnou cestou a trápí mě, že tomu Biblickému učení o Ježíši vůbec nerozumím a nejsem schopen to citově přijmout. Zároveň si připadám dezorientovanej a ztracenej. Cítím se, jako kdyby mě někdo zavřel do krabice o jednom metru krychlovém a já se nemohl hnout ani dýchat. A to vše kvůli Ježíši.

Kudy z toho ven?

Pasach napsal:Dovolte, abych se vám svěřil se svým největším problémem, který v sobě nosím už dlouho a už ho nechci v sobě dále dusit. Tím problémem je obrovská nedůvěra k Ježíši. ...Cítím se, jako kdyby mě někdo zavřel do krabice o jednom metru krychlovém a já se nemohl hnout ani dýchat. A to vše kvůli Ježíši.
Kudy z toho ven?

Ahoj Pasachu,
čtu si tvoje příspěvky a přiznám se, že ti často nerozumím. Myslím si, že to bude tím, že jsi na začátku svého poznávání Bible a že spoustu věcí a myšlenek teprve potřebuješ prozkoumat a poznat. (Jestli se pletu, tak promiň.) Jsi na stránkách, kde také v archivu je hodně myšlenek a úvah, které by ti mohly pomoci, kdyby ses s nimi postupně seznámil.
Já ti chci nabídnout spíš trochu "relaxace" a posílám ti pár odkazů na You tube, kde jsou nádherné písničky o Bohu a o Ježíšovi. (Pro mne Bůh JHVH Starého zákona je ztělesněn v Ježíši v Novém zákoně. I Ježíš je totiž na mnoha místech nazýván naším Otcem.)
Takže slíbené odkazy:
https://www.youtube.com/watch?v=PfuJSYG9JbI
https://www.youtube.com/watch?v=qINNR0Oblsc&NR=1
https://www.youtube.com/watch?v=4rRea9qnjK4&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=oADMOG89UPg&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=AR4CCLnmf1Q&feature=related
A všimni si např. těchto biblických textů:
Jan 8:58: "...dříve než se Abraham narodil, já jsem."
A další: Jan 12:44-50, 14:6-14, 17:6-11.
Ahoj,
Jane

Jane napsal:Ahoj Pasachu,
čtu si tvoje příspěvky a přiznám se, že ti často nerozumím. Myslím si, že to bude tím, že jsi na začátku svého poznávání Bible a že spoustu věcí a myšlenek teprve potřebuješ prozkoumat a poznat.

Ahoj Jane,

ano, je to přesně proto. A já zas vůbec nerozumím Bibli. Ačkoliv Bibli studuji už déle, pořád naprosto netuším, kde je pravda a čemu mám vůbec věřit. Jediné, s čím jsem si naprosto jistý je, že existuje laskavý a milující Bůh, který nás stvořil. O všem ostatním pochybuji - a to včetně pravdivosti Bible, natož pak v jejích interpretacích.

Za odkazy na písničky Ti velice děkuji. V této době to nejsem schopen ocenit, protože mi to přijde velice cizí. Ale třeba to ocením někdy v budoucnosti.

Přeji Ti požehnaný den!

Ahoj Pasachu,
tak prostě choď s Bohem, pros Ho o Jeho Svatého Ducha a uvidíš, co budeš cítit dál ...
Mi velice pomohly knížky, které jsem si objednala u Rhemy - jejich reklamu jsme dneska zahlédla na těchto stránkách. Někdo říká, že jsou příliš těžké a třeba to vůbec nemůže číst, ale já čtu některé pořád znovu, protože jsou to tak silné a hluboké myšlenky, že je nad nimi potřeba přemýšlet znovu a znovu. Některé věci jsou tam sice zastaralejší, některé (obdiv k USA) zní až legračně, ale těch je tam jen málo a zbytek ti to vynahradí. Tak jestli máš chuť na opravdu "hutný pokrm", tak to zkus.
Jinak si myslím, že Bibli s tebou nemusí studovat jen SJ, že lidé z jiných církví ti také velice rádi pomohou a vedou také biblická studia. Záměrem SJ je totiž především tě získat pro organizaci, a tomu budou podřizovat všecky svoje nauky. Věřím, že v křesťanských církvích jsou velkorysejší a poctivější a jde jim o to, abys skutečně poznal Boha a Bibli a přijal Ježíše. Já mám v tomto směru velice dobré zkušenosti a už vím, že Ježíšovo jho je lehké, až se "vznášíš".
Je pravda, že po 17 letech pobytu u SJ nemám potřebu studovat Bibli od začátku, protože Bibli jako celek znám; spíš si ji čtu sama, a to hlavně v ekumenickém překladu a teď jsem si koupila Překlad 21. století (a líbí se mi, je to takové osvěžení v novém), a načítám křesťanskou literaturu a koriguju si některé své dřívější názory. Poznávání Boha je celoživotní záležitost a je to proces, vývoj a neustálá komunikace, je to prostě život s Ním.
Tak zatím,
Jane

Pro Pasacha:

Myslím, že Tvůj problém spočívá v neujasněnosti toho, jakého Boha přítomnost jsi od dětství velmi intenzivně cítil. Sice to upřesňuješ pojmy jako „nebeský Otec“, „Stvořitel“ či „živý Bůh“, ale pokus se to dát nejprve do souvislosti s tím, co čteš v hebrejských Písmech. Tam se od počátku Bůh představuje jako JHVH ELOHIM. Ten, kdo čte např. ekumenický překlad Bible od počátku, je v podstatě seznamován s nějakým Bohem Hospodinem, a ten, kdo čte překlad NS, je seznamován s Jehovou Bohem. Jenže hebrejský text mluví o JHVH ELOHIM a tento JHVH ELOHIM je představen také jako ten, kdo je „otcem“ (Žalm 68:5), „Stvořitel“ (Izajáš 40:28) či „živý Bůh“ (Jeremjáš 10:10).

Jedině toho, kdo nemá nebo neměl poznání o tom, že tento Bůh je od počátku označován plurálem nebo považuje tento plurál za plurál majesticus, může cítit rozčarování nad tím, když se na scéně objevuje Boží Syn, jenž si činí nárok být jediným prostředníkem mezi Bohem Otcem a lidmi. Takový člověk nevnímá Božího Syna jako toho, v němž „přebývá plnost božské podstaty“ (Kolosanům 2:9), ale jako toho, kdo se staví mezi nás a všechno, co člověk do té doby vnímal jako součást „božské podstaty“.

Jenže tak tomu není. Boží Syn se nepřišel postavit mezi JHVH ELOHIM a lidi, ale přišel JHVH ELOHIM ještě více přiblížit k lidem tím, že se zřekl „sám sebe, přijal podobu otroka a stal se podobný lidem“ (Filipanům 2:7). Boží Syn mohl dál existovat „v Boží podobě“ (Filipanům 2:6) a vystupovat se svým Otcem jako JHVH ELOHIM, ale on se kvůli nám toho všeho zřekl. Proto čteme, že ten, „kdo nectí Syna, nectí Otce, který ho poslal.“ (Jan 5:23)

Otec, o kterém Pán Ježíš svědčil, nebyl někdo, kdo Synu přikazuje, aby se vzdal „své duše“ (Jan 10:17). Pán Ježíš totiž řekl: „Nikdo mi ji neodňal, ale vzdávám se jí sám od sebe.“ (Jan 10:18) To vyslání Syna bylo tedy v rámci JHVH ELOHIM dohodnuto vzájemnou domluvou a ne příkazem. Spíše to byl Syn, kdo nabídl sám sebe pro riskantní úkol a Otec nakonec s tímto řešením souhlasil a tak vyslal svého Syna. To vyslání nebyl příkaz, ale spíše požehnání, jako když otec se smiřuje s tím, že jeho syn odchází z domu a nechce ho vyslat bez požehnání a rad na cestu.

Jak bych mohl za takových okolností nemilovat Syna, když tvrdím, že miluji jeho Otce, kterého jsem ještě neviděl? (srovnej Jan 6:46) Vždyť díky tomu, že jsem se mohl seznámit s jeho Synem (ať už četbou nebo osobní zkušeností), mohu o to víc milovat Otce.

Martine, moc Ti děkuji!

Takže je vlastně možné, že zatímco se mylně domnívám, že Ježíše nenávidím, ve skutečnosti ho už od dětství miluji a byl to právě Ježíš, který mě hladíval už od dětství? To je ohromující zjištění.
Opět jsi mě zvedl ze země. Díky!

Přeji Ti šelom.

No, spíše bych to formuloval tak, že dříve jsi nebyl konfrontován s Boží pluralitou. Prostě jsi minimálně Otce a Syna považoval za jednoho Nejvyššího Boha.