Daniel již nemusí být zapečetěný

Pokusím se o vystižení obecného rámce Danielových proroctví. Danielovy prorocké obrazy mají historický podklad. Začínají Babylonem nebo Medopersií a končí Seleukovcem Epifanem. Boží království, které pak následuje, se zatím neobjevilo v té podobě, v jaké je zobrazeno. Totiž, že by naplnilo celou zemi. Velmi důležitý je historický podklad (od Babylona, nebo Medoperzie až po Seleukovce Epifana). Díky tomu se nám prorocké obrazy zachovaly nezkreslené, a můžeme na nich postavit dobrý výklad. Výrazným charakterem obrazů je dobrý začátek a špatný konec u části, která znázorňuje svět. Ta část, která ukazuje na vystřídání světa Božím královstvím, je neměnná. Svět se zde tvaruje do podoby naprosto zkaženého produktu.

Tak například vidění veliké sochy. Babylonský král je tu znázorněn zlatou hlavou. Bůh mu říká, že tou zlatou hlavou ho učinil On. Pak povstávají nižší a nižší králové či království až po naprostý úpadek. Z jiných Danielových proroctví je poznat, že králové médští, perští a další, kteří až po Epifana v dějích vystupují, mají v nebesích své ochránce, kteří zřejmě nepatří mezi svaté Duchy. Mezi vyjmenovanými ochránci je pouze jeden, který mezi svaté rozhodně patří, a tím je Michal, ochránce Židů. Důležitou zprávou, kterou proroctví poskytují, se ukazuje být zpráva o budování, dobudování a ničení města malého židovského národa . Za Medoperšanů se město budovat začíná, za předchůdců Seleukovce Epifana je budováno a dobudováno a za samotného Epifana je ničeno až do Bohem určeného času. Tato zpráva spolu s prorockými obrazy o chátrání a úpadku světa tvoří nedělitelnou podstatu výpovědi jednotlivých Danielových proroctví. Nelze ty dvě věci vykládat nezávisle na sobě. Vždy uvnitř obrazu světa, jehož ochránci zřejmě nejsou svatí, je obraz budování, dobudování a ničení města malého židovského národa, jehož svatým ochráncem je Michal.

Můj velice zjednodušený výklad je tento: Babylonský král, kterému dal moc nad židovským národem i celým světem Bůh, představuje Bohem vytvořený starozákonní systém, jemuž podléhal svět až do Ježíše Krista. Tento systém odhalil lidstvu jeho hříšnost. Připravil hlavně Židy ale i pohany na potřebu Nového zákona. Tento předkristovský svět je zlatou hlavou. Věznil nejen židy, ale i pohany různými zákony založenými na skutcích. S příchodem Ježíše Krista přišlo vysvobození z tohoto zajetí. Vzniklo křesťanství. Začal se tvořit duchovní židovský národ, jehož Veleknězem a zároveň ochráncem je Michal alias Ježíš Kristus. Kolem tohoto židovského národa musí být svět znázorněný stříbrem, bronzem, železem a nakonec hlínou smíchanou se železem.

Proč již není svět ze zlata? Protože starozákonní systém vytvořený Bohem, vystřídal novozákonní systém, ale svět jej nepřijal. Svět si ponechal starozákonní systém, ačkoli s příchodem Ježíše Krista pozbyl účinku. Bůh již neospravedlňuje člověka na základě plnění příkazů a zákazů, ale na základě milosti. Kdo tento Nový zákon přijal mocí Ducha svatého, stal se členem nového duchovně židovského národa, který je pod ochranou velekněze Ježíše Krista. Svět, který Nový zákon nepřijal, zůstal pod ochranou ochránců zřejmě nesvatých a pod zákonem starým a spolu s ním chátrá až do naplnění malého duchovně židovského národa. Pak bude na kritický čas velekněz „odříznut“, aby umožnil boření města a tím vyzkoušel dokonalost přeměny duchovních Židů v jejich srdcích. Duchovní židé, kteří dosáhli ve vnitřní přeměně dokonalosti, budou zachováni. Ostatní, kteří k dokonalosti nedospěli budou zbořeni. Město bude bořit svět, který zchátral až k podobě Božího nepřítele. Tehdy přijde čas k opuštění světa pro tu část lidstva, která nepodlehla tlaku Božího nepřítele a nenechala se vytvarovat do jeho podoby. To dosvědčí milosrdenstvím, které prokáže duchovním Židům, kteří došli dokonalosti. Tato, doufejme, mnohem větší část z lidstva, než která zůstala světem, se stane novým duchovně židovským národem a obsadí Novou zemi nového duchovně židovského národa. Jejich bratři, dokonalí v lásce, jim budou s Nového nebe vládnout k jejich plnému duchovnímu uzdravení. Obě tyto skupiny duchovních židů budou jediným národem. To je ten kámen, který udeřil do nohou světa a naplnil vše místo něho.

Daniel již není zapečetěný, je-li pravdivý princip, o který se opírám v příspěvcích:

Jedení svitku ve světle Zjevení
Vzkříšení ve světle Zjevení
Nevěstka ve světle Zjevení

Ahoj Bohatýre !
Já už jsem žádala Tvého kolegu Oskara, aby pro nás "biblisty" seřadil jednosmyslnou osnovu symbolik ze Zjevení. Tvé výklady mi zatím přijdou jako pel-mel. Ale pokud se budeš držet biblických symbolik za účasti k odkazům konkrétních veršů .... může to být k dobru věci.

Už se těším
dr.White

Doktorko,

něco s tím udělám.

Bohatýre, těším se na Tvé další příspěvky.
Akatombo

Kniha Daniel je jednou z knih ,která mne přesvědčila o moci Boha řídit životy lidí na zemi i ovlivňovat mocné tohoto věku.Jak v minulosti tak i v době přicházejicího "Pánova dne".Dovedla mne k názoru ,že Bible je božím slovem.Již delší dobu dávám do kupy knihu Daniel a knihu Zjevení..Tato jejich spojitost je úžasná a někdy se tak doplňují ,že nikdo nepostřehne "čas"který je vzájemně dělí..skoro 700let..

Bohatýre, proč si všímáš jen souhlasu s Tvými názory, na které rád reaguješ, ale vůbec si nevšímáš jakékoliv kritiky, na kterou dříve nebo později přestáváš reagovat? Opět píšeš spoustu věcí, s nimiž opravdu nelze souhlasit.

Zlatá hlava sochy nemůže znázorňovat starozákonní systém, neboť ten by podle takové logiky musel být vystřídán postupně několika jinými systémy a ne jedním tzv. novozákonním, jak píšeš. Kromě toho Bůh nikdy neospravedlňoval člověka na základě plnění příkazů a zákazů, ale na základě víry v Boží milosrdenství. Zákon byl dán k dobru člověka a ne k jeho škodě, zkrátka byl dán proto, aby se člověk mohl těšit z dobrého života zde na zemi ještě předtím, než zemře a bude vzkříšen.

To, co Ty nazýváš Novým zákonem není ani tak zákonem, jako spíše obnovenou smlouvou. Každý žid, který byl ve smlouvě s Bohem, totiž tuto smlouvu nesčetněkrát porušoval. Bůh však přesto tuto starou smlouvu nikdy nevypověděl, ale skrze Ježíše uzavírá s člověkem lepší smlouvu v tom, že již tato smlouva není vázána na opakující se zvířecí oběti. Kromě toho je tato nová smlouva otevřena nejen pro židy, ale i pro pohany, kteří již nejsou nuceni žít podle Mojžíšova zákona.

Skrze novou smlouvu nevzniká žádný duchovní židovský národ, ale úplně nový lid, který již není dělen podle národnosti. Jinými slovy Žid zůstává Židem a pohan zůstává pohanem, protože tělesně každý žije buď podle Mojžíšova zákona nebo ne, ale duchovně jsou „jedním stádem jednoho pastýře“ (Jan 10:16). To jedno stádo jednoho pastýře dychtivě očekává viditelný návrat Mesiáše, kdy budou „přeměněni“ (1.Korinťanům 15:51) a budou společně s Mesiášem „kralovat těch tisíc let“ (Zjevení 20:6). Lidé žijící na zemi však budou i během tisíciletého království stále rozděleni na národy (viz Zjevení 20:3; Zecharjáš 14:16-19).

Ta nová smlouva uzavřená Kristem nemůže být "obnovenou" smlouvou, protože jednak nikdy předtím taková smlouva nebyla a jednak má principiální odlišnost od staré smlouvy.

Stará smlouva zněla ve smyslu "když toto budete činit, budete žít", kdežto nová smlouva zní ve smyslu "když budete žít (z Ducha), tak budete také přirozeně a s lehkostí činit vše, co Bůh žádá". Stará smlouva ukázala, že pro hříšnost musí každý zemřít, kdežto nová smlouva ukázala, že žít lze, ale pouze s nadpřirozenou pomocí svatého ducha z nebes.

U Jeremjáše 31:31 je tato nová smlouva zmíněna. Výraz "nová smlouva" je překladem hebrejského výrazu BRIT CHADAŠA, což doslova znamená SMLOUVA OBNOVENÁ, a tak to chápou i mesiánští židé, kteří rozumějí hebrejštině. Proto mesiánští židé celý tzv. Nový Zákon označují tímto výrazem. Kromě toho v Písmu není pouze zmínka o smlouvě mezi Bohem a Izraelem, ale také o smlouvě mezi Bohem a Abrahámem, přičemž tyto smlouvy se navzájem neruší. Tzv. Nová smlouva v podstatě obnovuje narušovaný vztah s Bohem skrze porušování jakékoliv smlouvy s Bohem ze strany člověka a svou jednoduchostí navazuje na smlouvu s Abrahámem.

Martine,

já se nechci vyhýbat kritice, ale jsem teď ve strašným časovým presu a vůbec nestíhám. Mám nemocnýho tátu, tak dělám takovou holku pro všechno. Jen co mi zbude trocha času, hned se na to podívám.

Martine, lingvistická sofistika stejně nepřekoná a nevysvětlí principiální odlišnost té novozákonní nové smlouvy a starozákonní staré smlouvy. Nová smlouva je úplně nová, a to způsobem, který nikdy před příchodem JK nebyl vůči lidstvu uplatněn. Zaslíbení dané Abrahamovi je podobné zaslíbení dané Evě v Edenu, kdežto zaslíbení nové Kristovy smlouvy se týká toho semene ženy. Skrze toto semeno ženy dojdou požehnání všechny čeledi země.

Oskare, myslím si, že se mýliš. Vše totiž navazuje jedno na druhé od samotného počátku Písma, takže o principiální odlišnosti nemůže být řeč.

Martine.





Snažím se o co nejjednodušší pohled na otázky a odpovědi
související s Boží nápravou lidstva
podle Písem. Není to lehký úkol. Evangelium bylo kázáno lidem všeho druhu, ale
jak jsme svědky my co čteme Písma, v evangelium uvěřila především jen ta chátra,
jak říkají ctění zákoníci.


Je mi líto obecného lidu, který nemá ani dostatek času, ani
dostatek vzdělání na to aby zkoumal Písma jako nějaký Biblista.


Když jedu autobusem a dám se do řeči se zcela nezasvěceným
člověkem v otázce Písem, tak na mé povídání o výše zmíněných otázkách reaguje
velice příznivě. Vidím, že se lidem líbí když je Písmo jednoduché a když
jednoduše odpovídá na závažné otázky smyslu života.


Každý člověk, i ten nejjednodušší si zaslouží osvětu
adekvátní jeho možnostem. Na to se nyní připravuji, abych v budoucnu, až
nabudu v této oblasti dostatečné šikovnosti, předal široké veřejnosti,
potřebné poznání Písem.


Vycházím z toho, že lidstvo od Adama až po Ježíše
Krista, bylo pod nějakou formou Božího zákona, podle kterého si uvědomovalo
svou ubohost a neschopnost stanout před Bohem dokonale čisté. Jak je psáno: Víme,
že co zákon říká, říká těm,kdo jsou pod zákonem,aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen
z viny. Vždyť ze skutků zákona nebude před ním nikdo ospravedlněn, neboť
ze zákona pochází poznání hříchu. Tuto etapu dějin lidstva od Adama až po
Ježíše Krista přirovnávám ke zlaté hlavě Danielovy sochy světa. To že Mojžíšův
zákon přišel mnohem později než svět vznikl, nic nemění na tom, že nějaká forma
zákona od samého počátku lidstva existuje a usvědčuje člověka z hříchu. A
tím ho drží v zajetí. K tomu je ještě
třeba připomenout, že Bůh přesto že zákon nemohl nikoho učinit spravedlivým,
odlišoval od sebe ty kdo zákon plnili jako na příklad Job a ty kdo jej byli
schopni plnit jen z části, nebo nebyli schopni plnit vůbec. Lidem jako Job
Bůh žehnal a lidem takzv. hříšným nežehnal .Tak byla v tehdejším světě
udržována alespoň nějaká spravedlnost.





Proto vidím tento věk
zákona jako zlatou hlavu.





S Ježíšem
Kristem přichází vysvobození od té zastaralé formy zákona, ale jen pro ty kdo
věří. Ostatní lidé, kteří víru nemají zůstávají nadále v moci nějaké formy
zákona. Jak je psáno dále: Nyní však je
zjevena Boží spravedlnost bez zákona,dosvědčovaná zákonem i proroky, Boží
spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky kdo věří. Tito
věřící jsou novým národem ospravedlněným na základě víry v evangelium.
Až vejdou všichni, kteří mají víru do
Božího království, budou otevřeny dveře i pro ty z lidstva, kteří víru
nemají, nebo se Ježíše Krista nedožili. Věřící musí vejít jako královské
kněžstvo. Tak se to Bohu zalíbilo, aby to tak bylo.


Protože však princip starého zákona nemůže
lidstvo přivést k dokonalosti a Bůh už ani nehledí na plniče jakéhokoli zákona
skutků aby ho odměňoval jako v dobách před Ježíšem Kristem, lidstvo
chátrá. Bůh nechal lidstvo, které neuvěřilo, pod vládou ochránců národů, kteří
nejsou svatí.Ti, kdo se snaží žít podle zákona skutků jsou u světa
v naprosté nevážnosti.(viz.Židé, ale i pohané zakládající si na skutcích)
Tím je ve světě čím dále méně spravedlnosti a čím dál více vidíme otroky
jedoucí na koních a krále vedle nich šlapat pěšky.


(Těmi králi myslím plniče zákona skutků a těmi otroky
hříšníky neplnící ani zákon skutků.)





Jsou tu proto vedle
sebe dvě skupiny lidí až do doby, kdy všichni věřící vejdou do Božího
království. Těch nevěřících je většina. Věřících je menšina. Národ věřících je
neviditelný. Národy nevěřících jsou
znázorněny stále méně kvalitním kovem až je to spíš hlína než něco
ušlechtilejšího. A tehdy musí přijít změna.





Když všichni věřící
vejdou a svět je úplně zkažený.

Proto vidím tento věk
zákona jako zlatou hlavu.

Proč se ale snažíš, dát vidění o soše se zlatou hlavou ještě nějaký jiný význam, než jaký jí byl určen a vysvětlen v Danielovi??

Je srozumitelně psáno "výklad sochy je tento. Hlavá zlatá JSI TY a po tobě povstanou další království....."

Není podstatné rozdílné vysvětlení "dalších králů" od SJ, nebo adventistů, nebo tvoje.
PODSTATNÝ JE VÝZNAM, KTERÝ PÍSMO TOMUTO SNU PŘIPISUJE..

Otázka je Proč to Nabukovi takto Daniel vykládá. To je ta moje obraznost. Nikde není psáno, že výklady snů zachycených v Písmu se nebudou v budoucnu ještě jednou vykládat. Jistě se jednou vyloží i příběh Jozeův, který přímo volá po výkladu, nebo příběh Jobův nebo příběh samotného Nabuka, coby opeřeného šílence.

V něčem máš pravdu. Některým církvím se náramně pasuje "další splnění" a nějaký ten "předobraz".

Dá se to takto napasovat na cokoliv. SJ jsou v tomto směru odbornícj..

Ještě že už nejsme SJ

Dá se to skutečně napasovat na cokoli, tak jako Ježíšova podobenství.Záleží jen na tom jestli nám Bůh otevře smysl všeho co nechal zapsat nebo nám ho ukryje. To všechno je v moci Boží. Ale je psáno, že slávou Boží je věc ukrýt a slávou králů je věc odkrýt. Jestliže skutečně patřím ke královskému kněžstvu, tak proč bych se neměl pokusit odkrýt Boží tajemství?

Bohatýr napsal (Thu 12 Apr ŕ 22:45):

Vycházím z toho, že lidstvo od Adama až po Ježíše Krista, bylo pod nějakou formou Božího zákona, podle kterého si uvědomovalo svou ubohost a neschopnost stanout před Bohem dokonale čisté.

Myslím, že to je jeden z hlavních problémů Tvých vysvětlení, ale nejen Tvých, ale všech, kteří si myslí, že Kristus svou smrtí zrušil platnost Tóry. Prostě se tváříš jako by Tóra již nebyla zapotřebí a přikázání Tóry nebyly platné, ačkoliv právě to vše ukazuje, jak jsme hříšní.

Bez uvědomění si vlastní hříšnosti na základě stále platné Tóry totiž nelze dospět k pokání a přijetí evangelia. Proto si nemůžeme dovolit prohlásit Tóru za neplatnou nebo tvrdit, že zlatý věk zákona již pominul. Naopak, ti, kdo chtějí mít užitek z oběti Pána Ježíše Krista, musejí nejprve uznat platnost Tóry, protože jedině „prostřednictvím zákona je přesné poznání hříchu“ (Římanům 3:20) a mohou být „zacpána každá ústa“ (Římanům 3:19), která tvrdí opak.

Martin Cibulka napsal:Myslím, že to je jeden z hlavních problémů Tvých vysvětlení, ale nejen Tvých, ale všech, kteří si myslí, že Kristus svou smrtí zrušil platnost Tóry. Prostě se tváříš jako by Tóra již nebyla zapotřebí a přikázání Tóry nebyly platné, ačkoliv právě to vše ukazuje, jak jsme hříšní.

Martine,

Já si nemyslím, že Tóra již není zapotřebí. Právě naopak. Musí tu být přinejmenším do druhého příchodu Ježíše Krista, aby usvědčovala z hříchu.

Jiná věc je ta, že s Ježíšem Kristem přišla milost(vyvázání se z moci Tóry) pro všechny kdo věří v moc Ježíšovy oběti. Ostatní, kteří tu víru nemají, zůstávají stále pod mocí Tóry.

Ještě jiná věc je ta, že Bůh před Ježíšem Kristem odmněňoval ty, kdo Tóru, nebo podobný zákon, který byl před Tórou plnili, tak jako Job.

Job je představitelem všech lidí, kteří chtějí být a pro svou vnitřní sílu mohou být, ospravedlněni na základě Tóry.

Tuto etapu lidských dějin nazývám zlatou hlavou.

S příchodem Ježíše Krista Bůh již neodmněňuje požehnáním nikoho, kdo plní Tóru z vlastních sil, přinejmenším dokud nevejdou ti z pohanstva, kteří vírou v Ježíše Krista přijali milost.

Protože Bůh zatím nehledí na ty kdo chtějí být ospravedlněni na základě Tóry, lidstvo mravně upadá a chátrá.

A tuto etapu lidských dějin vidím jako stříbro,bronz,železo,a na konec železo s hlínou.

Když Bůh vydal Joba do rukou svému nepříteli, začali se nad něho vyvyšovat jeho přátelé, kteří v dobách Jobovy slávy museli držet ústa.

Tyto přátele vidím jako tu velkou část lidstva, která nepochopila ani smysl Ježíšovy oběti, ani není schopna plnit Tóru. Vytvořila systém v němž neplatí Tóra, protože je nahrazena milostí. Tu milost chápe jako: vše je dovoleno.

Proto lidstvo nutně musí mravně chátrat, dokud opět nedojde ke změňě, s druhým příchodem Ježíše Krista.

V Jobově příběhu vystupuje Elihu. Je mladík o proti Jobovi a jeho přátelům. Vidím jej jako křesťany, kteří vírou přijali milost. Celou dobu po kterou hovoří ti čtyři on mlčí. Křesťané, kteří jsou pod milostí, v podstatě také mlčí, protože se nepletou do hádek lidí jako Job a lidí jako jsou Jobovy přátelé.

Až začnou lidi jako Elihu mluvit, začne prorokování podle Zjevení. Vyleze Leviatan a Behemót. Šelma z Moře a ze Země.

Na konec promluví Bůh(s druhým příchodem Ježíše Krista) a svým mečem(protože jen On jako učinitel těchto zvířat může na ně s mečem) ukončí život těch strašných šelem.

Pak je Job opět Bohem vyvýšen nad své přátele a Bůh mu opět žehná jako na počátku.

To vidím jako vyvýšení lidí, kteří jsou schopni plnit Tóru, a umravnění lidí, kteří nemají ani víru ani sílu plnit Tóru.

Několikrát jsem tu na fóru zdůrazňoval, že ten, kdo vírou nepřijal Ducha svatého je povinen plnit zákon.

Bohatýre, souhlasím, že „s Ježíšem Kristem přišla milost“, ale nemohu souhlasit s tím, že Bůh již nežehná těm, kdo plní Tóru. Milost není opakem Tóry. Milost je totiž ve skutečnosti synonymem Tóry. To, co my chápeme výrazem „milost“, je ve starozákonní hebrejštině reprezentováno výrazy CHEN a CHESED.

Výraz CHEN (ve SZ asi 70 krát) se však chápe nejen jako „milost“, ale také jako „přízeň, půvab, líbezný, půvabný, svůdný, čarovný“. V řečtině je tento výraz reprezentován novozákonním slovem CHARIS (v NZ více než 200 krát). Výrazy CHEN a CHARIS nikdy neznamenají být svobodným či osvobozeným skrze nezaslouženou laskavost a přízeň. Kdokoli totiž přijal takovou milost i nadále měl zůstávat v podřízenosti (1.Mojžíšova 6:8; Přísloví 31:30; Lukáš 2:40).

Výraz CHESED (ve SZ asi 250 krát) naproti tomu znamená milost ve smyslu nezasloužené přízně, slitování či milosrdenství a v novozákonní řečtině je tento výraz reprezentován slovem ELEOS (v NZ asi 50 krát).

Například u Jana 1:16-17 je použito (dokonce 3 krát) slovo CHARIS, ale protože křesťané obvykle nedávají do souvislosti řecké výrazy s hebrejskými, chápou text takto: „Zákon byl dán skrze Mojžíše, ale teď máme milost a pravdu skrze Ježíše Krista,“ ačkoliv by se měl text chápat spíše takto: „Tóra byla dána skrze Mojžíše, ale nádhera Tóry i její pravda se uskutečnily skrze Ježíše Krista.“

ačkoliv by se měl text chápat spíše takto: „Tóra byla dána skrze Mojžíše, ale nádhera Tóry i její pravda se uskutečnily skrze Ježíše Krista.“

Najednou tu máme odborníky na hebrejštinu a řečtinu? Proč ne, že? Martine nespletl si se, nemá tam být uskutečňují místo uskutečnily??? Jinak by to o něčem vypovídalo, že?

Pavle, v Kristu se ty věci již uskutečnily, ale v lidech, kteří jsou konfrontováni evangeliem se ty věci teprve uskutečňují a budou se uskutečňovat tak dlouho, dokud Pán nepřijde a nezavře dveře Božího království. Pak "ze Sionu vyjde zákon a Jehovovo slovo z Jeruzaléma. A jistě vykoná soud mezi národy a urovná záležitosti vzhledem k mnoha lidem. A budou muset překovat své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky. Národ nepozvedne meč proti národu ani se již nebudou učit válce." (Izajáš 2:3-4)

PAK "ze Sionu vyjde zákon a Jehovovo slovo z Jeruzaléma. A jistě vykoná soud mezi národy a urovná zál

AŽ POTOM. A ne, jak učí SJ již dnes odmítání vojny a honí kluky po kriminálech.

Dědo, zaspals dobu. Už dnes nidko nemusí kvůli vojně do kriminálu.

Pavle,

Nezaspal-¨. To vím stejně dobře jako ty.
Ale slyšel a nebo četl jsi někde, že by své učení o odmítání vojny zrušili??
SJ nejsou jen v Česku, ale i tam, kde možná vojenská povinnost trvá..