Slavení narozenin versus slavení výročí svatby

Úvodem chci připomenout, že nejsem žádným příznivcem hýření či pitek, nebo volného chování, které mohou nastat v důsledku nadměrného požití různých alk.nápojů. Jde mi o princip:

Je to známé téma SJ, zákaz slavení narozenin, svátků.
Avšak výročí svatby je povolené slavit....
Jak to vysvětlíte, jenom tím, že o něm zmínka v Bibli není....
Co namátkově tato kritéria:

- jaký je původ slavení výročí svatby ....
- jaký je původ slavení narozenin .....

- kde Bible zakazuje slavení narozenin ...
- kde Bible povoluje slavení výročí svatby...

Jak byste tuto problematiku vysvětlili mladému člověku, umíte někdo argumentovat? V Bibli je nevyvratitelná zmínka o slavení narozenin Heroda a přité příležitosti o smutné události spojené s Janem Křitelem. Ale je to ten skutečný důvod....

Díky za reakci.

Slavení svátků i narozenin je "osobní věc"...SJ to i v této oblasti přehánějí a jdou nad to co je v písmu"..Je to podobné jako u rabínů v prvním století ,kdy lidé padali na "hubu"pod povinnostma ,které jim zabránily i přivítat JK...To je velký problém SJ.Snad jen pohled na vánoce a velikonoce je u SJ racionálnější ,ale i tam je to přitažené za "pačesy"I v této oblasti máme svojí svobodnou vůli..

Slavení narozenin ani výročí svatby není v Písmu nikde zakázano. Písmo pouze jasně poukazuje na to, že v těchto případech ani tak nezáleží na původu těchto oslav, jako spíše na způsobu slavení. Apoštol Pavel totiž napsal: „Noc je velmi pokročilá; den se přiblížil. Svlékněme tedy skutky, které patří tmě, a oblékněme zbraně světla. Choďme slušně jako za dne, ne v hýření a pitkách, ne v nedovolených stycích a v nevázaném chování, ne v rozepři a žárlivosti.“ (Římanům 13:12–13)

Představitelé SJ se jistě budou zodpovídat za rozepře, které vznikly díky striktním příkazům adresovaným členům této náboženské společnosti, aby se nepodíleli na oslavách narozenin ve svých rodinách, kde rodina považuje účast na takové oslavě za slušnost a za utužování rodinných pout. Křesťan se nemá ani tak lišit neúčastí na takových oslavách, jako spíše způsobem chování a jednání při těchto příležitostech.

Apoštol Petr, na rozdíl od představitelů SJ, radí: „Ve svém srdci však posvěcujte Krista jako Pána, vždy připraveni k obhajobě před každým, kdo od vás vyžaduje důvod pro naději, která je ve vás, ale čiňte to spolu s mírností a hlubokou úctou. Držte se dobrého svědomí, aby právě v tom, v čem proti vám mluví, byli zahanbeni ti, kteří mluví pohrdlivě o vašem dobrém chování ve spojitosti s Kristem. Je totiž lépe, abyste trpěli proto, že činíte dobro, je-li to Boží vůle, než proto, že činíte zlo.“ (1.Petra 15–17)

To, co má být ponecháno na svědomí, nesmí být vynucováno žádnými sankcemi. Proto apoštol Pavel také napsal: „Jestliže vás někdo z nevěřících pozve a vy si přejete jít, jezte všechno, co je vám předloženo, a nedotazujte se kvůli svému svědomí. Ale kdyby vám snad někdo řekl: „To je něco obětovaného jako oběť“, nejezte kvůli tomu, kdo to odhalil, a kvůli svědomí. Říkám „svědomí“, ne tvé vlastní, ale toho druhého. Vždyť proč by měla být má svoboda souzena svědomím někoho jiného? Jestliže se účastním s díky, proč se má o mně mluvit utrhačně kvůli tomu, za co vzdávám díky? Ať tedy jíte nebo pijete nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k slávě Boží.“ (1.Korinťanům 10:27–31)

Je zjevné, že historicky měl člověk vedle duchovní potřeby i potřebu, vytknout některá data jako vyjímečná a ty slavit. Mít den, na který se těším nebylo zjevně nikdy zločinem, problémem mohlo být to, jak se s onou oslavou nakládalo. Souhlasím s pisateli těchto příspěvků, že šlo především o to jak slavím než co slavím. A že Židé uměli slavit radostně jásáním na rozdíl od SJ, je více než zřejmé.Tudíž mě narozeniny nechávají chladným a nespatřuji v tom nějaký zločin. Co se svátků týče, konkrétné jmenin, tak já tam osobně důvod nevidím, proč slavit, ale třeba to jiní cítí opačně. Je to jejich věc. Asi bych se pozastavil u Vánoc a Velikonoc, kde mi je přece jenom proti mysli, slavit pohanské zvyklosti, uctívat něco, v co nevěřím. Takže přece jenom, do určité míry asi bude záležet na tom zda to co slavím, není v Božích očích zavrženíhodné. Například, kdybych slavil desáté výročí krádeže větší částky peněz, je to asi zrůdné. Slavit narození Ježíše Krista by se mi nepříčilo, ale příčí se mi slavit jeho narození jindy, než se narodil a zároveň takovým způsobem materialisticky hysterickým, jako se to děje dnes. SJ na to šli od lesa, protože nejsou vánoce a narozeniny, dělají se tak zvané Dárkové dny, místo pod stromečke se dárky dají pod křeslo. I to je způsob. Ale je škoda, že to má nádech ilegality. Slavit svátky a těšit se na něco patřilo k tomu, aby člověk byl radostný a to je Boží dar.

2. Korinťanům 6:14 Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou?

Tento text je dnes pro mne jakousi směrnicí pro slavení narozenin a dalších svátků. Ne tedy, jako kdysi směrnice VRO.

Mám k tomu i další vodítko, a to "potřebuji to vůbec, přijdu o něco, k čemu je to dobré?" a podobně.
Osobně dnes, snad vlivem učeni SJ neslavím nic. prostě mi to neschází, ale ostatním v tom nebráním a když náhodou přijdu někam, kde podobná oslava probíhá, řeknu si. "modla není pro mne nic" a rád se s nimi necpu nějakých dobrot.
Ale jen tak daleko, abych si později snad navyčítal "opilství a obžerství".
Jinak nemám proti narozeninám a podobným oslavám osobně žádný odpor. Je to každého věc a není to v rozporu s Biblí.

Dobrý den všem. Já mám na slavení narozenin podobný názor jak Martin Cibulka. Nikde v Bibli jsem nečetl o zákazu narozenin. Samozřejmě jsou tam uvedeny dva známé příklady slavení narozenin dvou pohanů, faraóna a Heroda. Je tam ale také možné číst u Luk. 1:57,58..., že den kdy se narodilo dítě byl pro rodiče obvykle dnem radosti a díkuvzdání a veselili se s nimi i ostatní.

To je v příkrém rozporu toho co se píše v it - 2 - 34,35 pod heslem Narozeniny: mimo jiné je tam uvedeno -

Origenes [pisatel ve třetím století n. l.] . . . tvrdí, že ‚ani o jednom ze svatých lidí v Písmu není zaznamenáno, že by držel svátek nebo konal velkou hostinu o svých narozeninách. Jen hříšníci (jako farao a Herodes) se velmi radují ze dne, kdy se narodili do tohoto světa.‘“ (The Catholic Encyclopedia, 1913, sv. X, s. 709)

Přitom jak se zmiňuji výše, narození dítěte bylo velkou radostí a díkuvzdáním, viz. také Žalm 127:3. Zřejmě tedy ani tak nejde o to zda se radovat, slavit či neslavit, ale jakým způsobem - Řím.12:15.

Martin Cibulka ještě napsal: Představitelé SJ se jistě budou zodpovídat za rozepře, které vznikly díky striktním příkazům adresovaným členům této náboženské společnosti, aby se nepodíleli na oslavách narozenin ve svých rodinách, kde rodina považuje účast na takové oslavě za slušnost a za utužování rodinných pout. Křesťan se nemá ani tak lišit neúčastí na takových oslavách, jako spíše způsobem chování a jednání při těchto příležitostech.

Martine s tím mohu jen souhlasit, ale bohužel i já tak mnoho let jednal a dodržoval tyto striktní a nebiblické příkazy.

Pro Petra Štefka:

Já jsem byl těmito striktními příkazy vychováván od malička, takže mi slavení nijak nechybí. V neslavení dokonce vidím určité pozitivum. Některé rodiny jsou totiž skutečně otroky těchto oslav. Na druhou stranu však vidím, k jakým zbytečným konfliktům došlo v některých rodinách, kde se někdo stal SJ. Také vidím, že i ze strany některých příbuzných mé rodiny to byl kámen úrazu, který se jen stěží odstraňuje.

A to nemluvím o odchodech do důchodu např. spolupracovníků, které se také slaví a kde se neúčast považuje přinejmenším za jakousi podivnost. Přitom i tam jsem měl již možnost hovořit o své víře.

Kolosanům 2:16 Ať vás tedy nikdo nesoudí v jídle a pití nebo s ohledem na nějaký svátek nebo zachovávání novoluní či sabatu;

Z tohoto textu bych chápal, že slavení a nebo neslavení je každého věc
Bible nedoporučuje, ale také nezakazuje. (ty dva příklady s pohanským slavením narozenin, které uvádí SJ, jsou přitažené za uši)

Bude se tedy jednat ve skutečnosti, jak slavím. Tam již biblická omezení a doporučení jsou.

Mně osobně vyhovuje, něco slavit a něco ne. Spíš se ale přikláním k onomu „ne“. Ale důvodem není Bible, ale moje pohodlíčko a lenost. Prostě mne to již nepřitahuje.

Ahoje.
Nedávno jsem vás poprosil o přečtení Kolosanům 2. kapitoly.
Až teď jsem si všimnul, že jsem to měl napsat spíše sem.
Jde mi hlavně o verše 16 až do konce.
Píše se tam o slavení atd.
Vždy když jsem se SJ zeptal co na to říkají, tak byli zaražení přečetli to ještě krát a pak různými cestami odpovídali každý něco jiného.
Já ty verše chápu tak, že Bohu a Kristu je to úplně jedno jestli něco slavíme.... . Ale zajímali by mě i názory vás ostatních , samo po přečtení oněch veršů.
Díky!

Milane,
mám na to stejný názor jako ty. Jsou ale oslavy, které jistě vynecháme.
Různé politické oslavy, náboženské a další.
U těch ostatních (narozeniny, svatba, svátek, nějaké výročí a podobně) bych kladl důraz spíš na spůsob, jak slavím. Nic se nemá přehánět. A to platí asi i ohledně oslavy.

Já osobně dnes bez zábran pogratuluji, přiťuknu si s někým na zdraví a tak.

S tím ťukáním jsi mě rozesmál, tedy připoměl mé trapné vzpomínky, kdy jsem se bál věčného zatracení.
Dnes když vzpomenu co jsem vyváděl za pitominy. Přitom ztriktně jehovisticky vzato, bychom si neměli ani podat ruku, dát ruku při zívání před pusu atd..

Pro Milana:

To Kolosanům 2:16 se zřejmě netýká oslav jakýchkoliv svátků, ale pouze svátků, které dodržovali Židé podle Zákona. Ty starozákonní svátky včetně „novoluní či sabatu“ jsou totiž opravdu „stínem budoucích věcí“ (Kolosanům 2:17), což se o pohanských a světských svátcích říct nedá.

Podle slov apoštola Pavla mám jako křesťan svobodu tyto židovské svátky slavit či neslavit. Smutné je, že křesťanské církve tyto židovské svátky zavrhly a nahradily je svými svátky a tradicemi. Mnoho křesťanů si tak ani neuvědomuje, že židovské svátky mohou být i pro nás dnes obrovským zdrojem radosti a inspirace. Kdo neví, jak Židé slavili nebo i dodnes slaví šabat v rodinném kruhu, nemůže ve skutečnosti dost dobře pochopit, co znamená „muž, který předsedá znamenitým způsobem své vlastní domácnosti, jenž má děti v podřízenosti se vší vážností“ (1.Timoteovi 3:4, viz též např. http://www.olam.cz/aktuality/sabat/shabat.html).

Nemyslím si, že ten dopis je adresován pouze Židům. Kdyby byl, tak co z toho bychom si měli vzít k srdci my "obyčejní" křesťané?
I pohani měli své svátky, které se netýkaly "falešných " bůžků.
Martine, nezlob se, proč z tvých dopisů tak moc cítím " nadřazeného ducha" SJ? Tím se tě vůbec nechci dotknout! Asi jsem netušil jak moc může zanechat org. na člověku, který byl od malinka vychováván ve " světle němněnných Božích pravd ."

Je mnoho povinností A NAŘÍZENÍ v "zákoně" a Židé dneška je dodržují.PROČ?.Křesťané né . V mnohém ,mŮžeme vděčit "cenzuře" církevních otců,PRVNÍCH STOLETÍ.Kteří vše "židovské" RADĚJI VYŠKRTALI A PŘESTO MÁ MNOHO ŽIDOVSKÝCH "SVÁTKŮ" JISTÝ VÝZNAM I PRO NÁS "KŘESŤANY"..JÁ JSEM ZAŽIL NĚKOLIKRÁT "CHANUKU"A BĚHAL PO PRAZE A BRATISLAVĚ SE "SVĚTÝLKEM"PROČ NÉ..A PAK JSEM JAKO"GOJ"ZAŽIL VOLÁNÍ K BOHU V "JIDIŠ"ÚŽASNÉ A NEMYSLÍM ,ŽE JSEM ZHŘEŠIL.NENÍ TO VŠAK PRO MNE RITUÁL ,KTERÝ BUDE DŮLEŽITÝ V POSOUZENÍ MÉHO VZTAHU K BOHU..JE ZAJIMAVÉ POROVNAT CHÁPÁNÍ TĚCHTO "SVÁTKŮ"OČIMA "MESIÁNSKÝCH"ŽIDŮ NEBO LÉPE KŘESŤANŮ.MNOHÉ VĚCI CHÁPOU TAK ,ŽE SE JICH JAKO ŽIDŮ TÝKAJÍ, ALE ARABA"KŘESŤANA" K NIČEMU NENUTÍ..V PODSTATĚ DODRŽUJÍ "PESAH" OBOHACENÝ O význam "krve JK"pro člověka ,který chce být v božím plánu...NĚKDE TO ČINÍ JEDNOU ZA ROK ,JINDE VÍCE-KRÁT DO ROKA..PŘESTO SI SEDNOU VEDLE BRATRA ,KTERÝ TO CHÁPE JINAK..NEJSOU"OTROKY"TĚCH POVINNOSTÍ A TO JE ROZDÍL, DŮLEŽITÝ I PRO NÁS..ZÁKON JE NÁZNAKEM A UČITELEM MNOHA VĚCÍ BUDOUCÍCH. A JAK JE PSÁNO BOŽÍ LID DO PRAVÉHO ODPOČINUTÍ TEPRVE PŘICHÁZÍ..TAKŽE SI MYSLÍM ,ŽE I POCHOPENÍ TOHO CO MUSÍME V TÉTO OBLASTÍ PŘIJDE A DO TÉ DOBY TO ČIŇME JAKO BY U TOHO BYL "PÁN"

Trošku doplním myšlenku datla

V PODSTATĚ DODRŽUJÍ "PESAH" OBOHACENÝ O JK..

on ten pasah, není obohacený jen o Krista, ale je to guláš k ničemu, protože má ve skutečnosti název Velikonoce a je obohacený i o pohanské svátky jara.

Židovský beránek pasah, jenže piškotový, Kristova smrt se všemi svátečními dny před a po, a k tomu, barevná vajíčka, kuřátka a zajíčkové, kočičky a pomlázka, hromada jídla a chlastu.

Kdo chce, ať k tomuto stolu démonů klidně zasedne. Já to nebudu.

Pro Milana:

Nenapsal jsem, že dopis Kolosanům byl napsán pouze Židům. Naopak, byl adresován všem křesťanům (z Židů i pohanů), a to bychom si tedy měli vzít k srdci. Ve skutečnosti jsem chtěl říct, že je třeba poznat nebo alespoň zajímat se o židovské svátky, abychom slova apoštola Pavla pochopili.

V čem jsi tedy u mně vycítil "nadřazeného ducha" SJ? Vždyť netvrdím, že něco v tomto směru musíš. Navíc jsi napsal, že by Tě, co se týše Kolosanům 2:16, zajímaly názory ostatních, tak proč přecházíš z věcné do osobní roviny?

Dědo S.nemluvím o Velikonocích ..jako takových,jak si je"katestroficky" popsal ,ale o Pesahu a křesťanském slavení ,oběti JK a připomenutí "ceny" jeho "krve" pro náš "život"..Já sám Velikonoce nechávám před "dveřma"svého bytu.Nemohu však odsoudit ,někoho, kdo se přidá bez "pentliček"k připomenutí smrti Jk..Já sám památnou oslavu řeším vícekrát do roka..

Martine, trochu nadhledu a veselosti do života.
Zajímají mě názory druhých, to určitě.

Tak jsem si znovu pročítal všechny vaše názory na „slavení svátků“ a podobené věcičky.

Názory se točí hlavně kolem textu

Kolosanům 2:16 (Odmítnutí bludařů) Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám.

Text sám o sobě, se dá vysvětlit všemožným způsobem a skutečně se to tak dělá. Celek ale ukazuje něco jiného. Podle tohoto samotného textu mohu cokoliv slavit, ale také nemusím.
A nikdo nemá právo mne omezovat, nebo něco vyčítat. Že slavím, nebo neslavím.

Nejprve si upravím názor na „stín věcí budoucích“. Stín, může být ukázka, jak to bude v budoucnu vypadat, a nebo taky, -nic.
Jen jakýsi nepatrný a zdeformovaný náznak, že něco v budoucnu bude, ale v ničem se nebude tomuto stínu podobat.
Ale něco, bude. Stín to naznačuje.
(jak vypadá náš stín ráno, v poledne, večer, na nerovném podkladu?)

Kolosanům 2:17 To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus.
Tento verš je asi v tomto příkladě nejpodstatnější. (je to podobné, jako v textech o mase obětovaném modlám a v jiných příkladech)
Pavel nás vybízí, zapomeňte na to staré a upněte mysl na Krista. Na jeho nová ustanovení.
To nebylo určeno jen židům. Byla tam již směsice Židů a pohanů a každý měl sklon si ponechat něco ze starých tradic.

Kolosanům 2:20 Jestliže jste spolu s Kristem zemřeli mocnostem světa, proč si necháváte předpisovat:
(tady to, bys měl dodržovat, tady to, nesmíš.) To vše, je skutečně jen stínem, tedy ničím ve srovnání s Kristem a budoucností.

Proč tedy se dohadovat o něčem, co ve skutečnosti není ničím, jen stínem, a snažit se třeba tím, že toto dodržuji, nebo zamítám, ukázat, jak jsem "dobrým" křesťanem???

.

Ahojte.
Přesně tak jsem to četl i já a rozuměl tomu tak jako vy. Jen jsem si tehdy nebyl jistý, jestli mé chápání je správné. I díky Vám a podobným diskuzím vím, že jsem to pochopil stejně. Bohužel si většina sj, přečte pouze kousek, ne celou kapitolu a kontext a je hotova. V domění, že vše díky VRO! vše chápou nejlépe.

Otázka je proč VRO tak lpí na neslavení všech svátků? Když jsem o tom přemýšlel tak jde hlavně o to přetrhat veškeré kontakty s lidmi mimo organizaci, díky čemuž lze pak lidi uvnitř nějaké organizace či společenství lépe ovládat!

.

Od zákazu narozenin ustupují už i v Brooklinu. Při jednom právním výboru vznikla otázka narozenin. Obviněný bratr byl přítelem Ondřeje Kadlece a ten jej zaštítil časopisem Probuďte se z 8.1.2000, str. 27 v češtině. Podnadpis Zájem křesťanů, 2. odstavec cituji:
"Ale co zvyklosti, které byly dříve spojeny s pochybnými praktikami, avšak dnes jsou považovány za součást společenské etikety? ............ Žádá se od křes´tanů, aby úzkostlivě zkoumali každou společenskou zvyklost a zjišťovali, zda někde, či někdy měla nebiblický význam? Pavel poukazuje na to, že kde je Jehovův duch, tam je svoboda......."
Bratr Kadlec vysvětlil, že tento časopis je novým světlem a bylo po právním výboru. Takže ono to s těma narozeninama u SJ je jako s tím ostatním. Hledejme za tím nauky SJ, ne Boha.

Alešova příhoda s právním výborem je velmi pěkná.

Zajímalo by mě, zda do sborů došel nějaký dopis z ústředí, který by oficiálně upozorňoval na toto "nové světlo" ...

M