Slavení narozenin versus slavení výročí svatby

.

Aleši, děkuji !
Věř, že se mám s kým o tomto podělit ! Plně Ti důvěřuji, že to je pravda ! No to bude zase ponec až se s tím pochlubím lidem co si neví rady jak zacházet s narozeninami. Mozek by chtěl, ale strach z perzekucí nedovolí slavit.

Se slavením narozenin,atd. souhlasím s většinou,a sice,že nezáleží na tom,co se slaví,ale jak.Já na to zase koukám z toho hlediska,že mám malé dítě,a nedovedu si představit,že by viděla,jak ostatní děti narozeniny slaví,a jí by se mělo říct"ty jsi SJ,ty nic slavit nebudeš",a nedovedu pochopit,jak to svým dětem vysvětlili jiní rodiče u SJ,manžel,který nadále zůstává ve sboru,tak řekl,že dceři řekne,že na to nejsou peníze a basta,ale jaksi si neuvědomil,že tohle by jí přece nemohl říkat každý rok.
Když taky slaví narozeniny děti,tak se asi těžko přitom kdovíco provádí,ale jde spíš o to,že se těm dětem udělá radost,a že se mají na co těšit.

Se slavením narozenin,atd. souhlasím s většinou,a sice,že nezáleží na tom,co se slaví,ale jak.Já na to zase koukám z toho hlediska,že mám malé dítě,a nedovedu si představit,že by viděla,jak ostatní děti narozeniny slaví,a jí by se mělo říct"ty jsi SJ,ty nic slavit nebudeš",a nedovedu pochopit,jak to svým dětem vysvětlili jiní rodiče u SJ,manžel,který nadále zůstává ve sboru,tak řekl,že dceři řekne,že na to nejsou peníze a basta,ale jaksi si neuvědomil,že tohle by jí přece nemohl říkat každý rok.
Když taky slaví narozeniny děti,tak se asi těžko přitom kdovíco provádí,ale jde spíš o to,že se těm dětem udělá radost,a že se mají na co těšit.

Jako SJ, když jsme neslavili vánoce, narozeniny a podobně, a zase navíc dělali něco, co ostatní lidé nedělali, tak to nebyl u nás problém.

Každá rodina má svůj řád, svůj majetek, svoje štěstíčko i svoje problémy. Každá se něčím liší. U nás neslavíme narozeniny. No a co? Oni zase nechodí do služby a také jim to nevadí.
Nebo snad by děti chtěly, aby tatínek napodoboval většinu sousedů a chodil každý večer do hospody a mamince občas nařezal?
Takže, tatínek nechlastá, a ostatní ano. Tatínek neslaví narozeniny a ostatní ano. Co je nám po nich? Je to jejich věc a co děláme a nebo neděláme my, je zase naše věc...

Milý priatelia,
pripájam sem príspevok,ktorý je pohľad na vec z mojej strany.Ja som odchované dieťatko na Sunare a literatúre SJ.Myslím,že mojej mamke bodlo,že sa tie Vianoce,narodeniny a podobné veci neoslavovali,hoci výročie sobáša si rodičia pripomínali.Ak sa na to dívam z hľadiska praktického a nie ideologického,pre mňa to nie je nič o bujarom hodovaní,ale skôr o príprave prekvapenia pre deti.(platí v prípade Vianoc i narodenín) Mne sa zdá,že stretávanie sa rodiny pri určitých sviatkoch,či dodržiavanie rituálov pre deti má svôj význam.
Toto je názor mladej matky.Ten názor môže byť úplne odlišný s názorom iných ľudí.Moja prosba pre Vás je,aby ste to takto pochopili.

Nikdo z nás nikomu nemá nic za zlé. Nikomu z nás nebude nikdo druhý "skládat účty.
Každý píšeme jen svůj názor na věc a snad jak to děláme my.
Kdo chce slavit narozeniny a nebo vánoce, či první máj, to je jeho věc. Jeho věc je i to, jakým způsobem slaví.

Římanům 14:6 Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.

Moniko to co tu píšeš je dobré k zamyšlení. V době kdy jsme byli SJ jsme s manželkou vychovávali tři děti. Díky tomu co nám VRO vtloukal do hlavy jsme se nikdy nezůčastňovali žádných rodinných oslav. A jen díky tomu, že naši příbuzní z obou stran byli moudřejší, přizpůsobivější a tolerantnější než my SJ, jsou naše rodinné vztahy dobré. Dodnes si vyčítám, jaký tvrdý postoj jsme vždy zaujali, když jsme byli někam zváni. Dnes se snažíme co nejvíce příbuzné navštěvovat a já k nim cítím velký dluh. Nemluvě o velkém dluhu vůči svým dětem, v jejichž životě příbuzní hráli malou roli. Znám mnoho případů tady v Brně, kdy starší zakazují rodičům, aby se se svými dětmi stýkali s dědečkem a s babičkou. Sám jsem to také zažil. Jaký vývoj dítěte je, když v jeho životě není skoro vůbec dědeček a babička ? Toto jednání ze strany SJ bych považoval za nemorální a velmi společensky nebezpečné. Nejsem zastáncem bujarých oslav, ale bible jasně ukazuje, že když se Alžbětě narodilo dítě, velmi se radovala a s ní i sousedé - LUK.1:57,58. Když se nám asi před rokem narodila druhá vnučka, sešli jsme se rodiny a také jsme se společně radovali. Vždyť děti jsou dědictvím od Jehovy říkají SJ. a Tak je dobré o ně takto pečovat. A kvalitní péče musí zahrnovat prarodiče, příbuzné, i když jsou jak říkají SJ světáci. Toť můj názor.

Dakujem za zrelé príspevky zrelých ľudí.My sme zas rodičia v situácii,ked starí rodičia sú SJ a my s manželom nie.Priznám sa,že bol čas,ked som si myslela,že budeme musieť obmedziť styky našich detí so starými rodičmi a potom sme si uvedomili,že by sme vlastne boli rovnakí ako SJ.Dnes som vdačná za ich pomoc a obohatenie,ktoré prinášajú do života našich detí.
K tomu prvému máju chcem dodať,že si naozaj myslím,že netreba robiť zas všetko opačne,ako sme robili.napr. Veľkonočné zvyky sme prehodnotili,ako neprijateľné vo forme,ako sa slávia pre našu rodinu.Aj pre nás je to vec hľadania kompromisu a dohody.Myslím tým kompromisov v tom pozitívnom zmysle slova.Ked som sa asi prvý raz zúčastnila Vianočných bohoslužieb a počula pieseň o Márii a o TOM v jasličkách na slame,premýšlala som nad tým,že Pán BOH dovolil,aby sa Jeho syn narodil do takýchto podmienok.Potom som uvažovala o svojom postoji k rodičovsvu...ale to už je príspevok do inej diskusie.