Otázky pro Raymonda Franze

Ahoj Doro,
jsem z Moravy, třeba od sebe ani nebydlíme daleko.
Zvládám to tak, že přestože jsem se chtěla rozejít se všemi v dobrém, tak to prostě nejde. Takže oni si tě vychovají, že je začneš taky ignorovat, i když moje přirozenost se tomu hrozně brání a vždycky jsem se snažila najít si ke každému člověku cestičku, pochopit ho a být s ním zadobře. Možná také proto jsem se nevměstnala do měřítek SJ.
Já to mám těžší ještě v tom, že dvě SJ jsou se mnou přímo na pracovišti, což také přispělo k mému urychlenému odchodu, protože začaly sledovat každý můj krok a začínaly výslechy, jestli jsem řekla nebo udělala to a to. A když prostě přijdeš na to, že už jim nevěříš, a cítíš, že tě z té organizace táhne ven samotný Stvořitel, tak už to jde ráz na ráz.
Prožila jsem si teď trpké chvíle, svírání u srdce, stažený žaludek, nespavost, ale pocítila jsem také obrovskou podporu okolí, že mi všichni, věřící i nevěřící, fandili a byli šťastní, že jsem dokázala odejít.
A tam, kde pracuju, si SJ udělali bezvadnou "reklamu", protože ti, kteří je jakž takž brali, je teď vidí v celé jejich "kráse", tu jejich "dobrotu a laskavost".
Měj se krásně a když tak napiš!
Jane

Tak to celkem vím, o čem mluvíš. Někdy si říkám, že škoda, že člověk (nebo hlavně ženská ) si některé věci neuvědomí ještě dřív, než se začne psychicky sypat. Já si to neuvědomila ani tehdy. Byla jsem v některých věcech hodně naivní. Když jsem já opouštěla společenství, a teď musím na rovinu přiznat, že to nebyla NSSJ, ale takové věci se můžou stát i jinde..., tak jsem vůbec netušila, že ty bolesti břicha, zvracení, nespavost a celková slabost můžou být od nervů. Fakt jsem myslela, že mi něco je. Doktoři mě vyšetřovali ze všech stran. No bylo to dost drsné. Nakonec mě poslali k psychiatrovi a ejhle... A až tehdy jsem si připustila, že jsem tělesně zdravá jako řípa, ale že nervy mám nadranc z toho, co se v tom našem sboru dělo. No a pak už bylo jasné, že jsem musela odejít, protože už jsem dál nemohla.
A tak jsem se odrazila od dna, spíš teda Bůh mi pomohl se vzchopit, najít nové společenství a začít úplně znovu. Už je to pět a půl roku. Nějak už ta psychika není, co bývala, ale zase můžu normálně žít a mít ze života radost. A taky vidět smysl toho, proč tu jsem a kam jdu...

Ahoj Jane,

vítej mezi těmi, kteří jsou zde. Píšeš, že již dva měsíce sleduješ diskuzi, tak snad ti byla podporou. Každý odchod je těžký, každý člověk, kterého ztrácíme kvůli víře je květinou ve váze, která nám uvadla. Škoda. Navíc, řáda z těch činných SJ to staví tak, že si za to můžeme sami, že s námi nemluví. A přitom je to zrůdná lež, protože nemluví s námi kvůli tomu, že jim to nařídila Svatá Organizace.
Já jsem si tehdy říkal, že to prostě nebyli přátelé, neměli rádi mě, ale nějakou vysněnou osobu, která prostě neexistovala. Existuje pouze člověk se svými plusy i mínusy. A buď ho ten druhý tak přijímá a má ho rád i s jeho nedostatky, včetně jiné víry nebo to prostě není láska, ale Organizací určená nálepka, jak se k těm lidem chovat. Přeji ti, aby se ti zde líbilo a abys na své cestě za Bohem byla šťastná a potkávala dobré lidi.

Doro, Arago, děkuji Vám.
Tyto stránky patří k těm, které mi otevřely oči. Vaše příběhy mi také dodaly odvahu odpoutat se od SJ. Vím, že teď budu mít v srdci klid a že to, co zažívám, se také zmírní a otupí. U SJ to byly kromě počátečního nadšení hlavně výčitky svědomí a pocity nedostatečnosti a méněcennosti. Často jsem si jela na program pro povzbuzení a slyšela jsem neustálé napomínání: absolvovat všechny programy, chodit víc do služby, mít své studium Bible.......... Všecko bych to upřímně dělala, ale když vám to někdo pořád předepisuje a organizuje, tak vám vezme radost. Teď jsem objevila, jaké to je, když můžu sama studovat Bibli a hlavně nově poznávat Ježíše Krista a všechny ty souvislosti, které jsem dřív neviděla.
Zdravím Vás,
Jane

Hvězdlický napsal:

V prvním bodě se ten anonym ptá, jestli Svědky Jehovovy opravdu vede ten "Vedoucí sbor", anebo jestli v zákulisí působí ještě nějaká jiná síla, která vedoucímu sboru dává pokyny, co dělat a co učit.

Na to SJ odpoví, že ano, tou silou je Boží duch (jeho činná síla).

Je zde ale ještě jiná a reálnější možnost.
Podobně jako za staré éry se to (u nás) hemžilo v organizaci příslušníky STB, stejně tak tomu patrně bude i dnes. Jenže z druhého tábora. Mládenci a pánové z těch jejich, amerických "politických složek".
b]

A je tu ještě jedna zcela pragmatická možnost, na kterou upozorňuji už léta a kterou R. Franz potvrdil. Každá společnost (s.r.o, nadace, a.s., ...) má svého majitele, který rozhoduje o zásadních věcech a financích. Už dlouho pátrám po tom, kdo je to u SJ. Zkoušel jsem i dopočítávat jejich roční hrubý příjem a pátrat po něm v americké obdobě našeho obchodního rejstříku. Proto jsem na té besedě Franzovi otázku na roční obrat i položil. Odpověděl, že o tom vůbec nemá představu a že finance jdou mimo vedoucí sbor. Že ani neví, kolik plyne z jednotlivých zemí. Že jenom ví, že jim patří spousta budov a hotelů v N.Y.. A já mu věřím. Vedoucí sbor zřizovatel ustanovil jako ozdobu a šidítko pro naivní věřící. V jeho rozhodovací pravomoci je tak maximálně výklad blábolů, ale evidentní potřebou majitele je moc nauky neměnit, dokud to sype.
Tuto teorii potvrzují i sami SJ např. v knize "SJ hlasatelé Božího království":
Když bylo poprvé nutno volit nového prezidenta po smrti Russella, nebylo toto rozhodnutí na betelitech, ani na bratrech se sborů, ale je zde zmiňovaná třetí skupina, tzv. přátel, od které přišla zpráva, že to má být Rutherford. Rutherford byl předtím právníkem společnosti a neměl nikoho nechat na pochybách kdo bude velet WTO, zda nějací náboženští fanatici nebo pověřenec "přátel". Následovala čistka ve vedení společnosti. Nechci se tu pouštět do hlubšího rozboru, koho za tím hledat. (V mých starších příspěvcích na těchto stránkách jsem se tomu už věnoval) Ale mně udělal Franz velkou radost. Mně puzzle zapadla přesně.

Pěkný den pro Jane!

Věci, které popisuješ, jako bych napsal já sám, mám podobné zkušenosti a pocity, o kterých píšeš, jsem prožíval často také. Jako starší jsem si kladl často otázku, zda toho dělám pro JHVH dost. Z pohledu NSSJ , když bych uvažoval jako pravověrný, tak stále málo. Dělal jsem na šachtě, jezdil do vzdálených obvodů, neměl jsem čas skoro na nic, mladší dcera mi dodones vyčítá, jak jsem ji časově zanedbával, byla hravá a chtěla mít tátu také pro sebe. Tahání po shromážděních ji vyloženě mučilo, viděl jsem to na ní a mlčel jsem, myslel jsem si, že to tak je správné, neboť "strana a vláda" to tak prosazovala. Pak nastal zlom, našel jsem v antikvariátu knihu R. Franze "Krize svědomí" a četl a četl, nebyl jsem schopen přestat, až jsem ji dočetl do konce, "řval" jsem u toho, jako malý kluk. Zanedlouho nato došlo k defraudaci majetku v Praze a najednou jsem začal vidět odvrácenou tvář NSSJ. Druhý velice zajímavý podnět mi dal zeťův táta, který je starším. Je to analytický student písem, ale nemá odvahu se všeho vzdát, tak jako jsem to udělal já, řekl mi "čti důsledně texty ve SV a doslova je studuj a porovnávej s odkazy v písmech", když jsem toto na sebe aplikoval, zůstala mi často pusa dokořán z toho, co jsem objevil. Mnohdy se totiž texty rozcházely s tím, co bylo napsáno v odstavcích SV a vedly mě k úplně jiným myšlenkovým závěrům. Dnes se už nedivím tomu, že v NSK je "nedoporučeno" zkoumat samostatně bibli, protože tím je rušena doktrína učení SJ, která je umělou slátaninou , cestou představ o JHVH, kterého si stvořily SJ svým učením. Najednou mi před očima vyvstala slova prorokova o vytesaném špalku, kterému se člověk z národů klaní, pochopil jsem, že toto není ten Bůh, kterého nám představil Kristus ve svých kázáních. SJ stvořili JHVH, jako teokratického diktátora, který stejnou diktaturu svěřil pod lidskou správu v Brooklynu. Už to zde na diskuzi zaznělo, stali jsme se obětmi obětí lidského uspořádání víry v Boha. Když jsem toto své zjištění řekl své bývalé ženě, byl z toho doma boj a také začátek konce mého manželství. Byl jsem najednou v jejích očích odpadlík, muž bez víry v jejího od dětství vypěstovaného Boha. No, zbytek si už můžeš přečíst v mých diskuzních příspěvcích, hodně jsem toho tam už popsal, co se týče mého odchodu od SJ.

Přeji Ti hodně síly od našeho Pána, budeš to potřebovat, dobře vím, jak je to důležité! Buď si vědoma toho, že boj neskončil, ale stále trvá, do konce svých dnů musíme jako lidé, stále za svůj vztah k Bohu bojovat. Věděli to ti před námi, uvědomili jsme si i my sami a poznají to také ti, co přijdou po nás, až pochopí.

2. Korintským 10,3(SNC)
Ano, jsme jen obyčejní lidé, ale své boje nevyhráváme pouze vlastní sílou.

1. Korintským 15,24-26(SNC)
Kristův boj o vítězství nad silami zla a smrti zatím stále ještě pokračuje; smrt sice už prohrála, ale ještě není docela zničena. Až Kristus zlomí moc všech svých nepřátel a své království odevzdá Bohu Otci, dějiny se uzavřou.

1. Timoteovi 1,17 (EKUM)
Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému Bohu buď čest a sláva na věky věků. Amen.

S pozdravem

Ahoj Vláďo,
díky za zkušenost. Myslím, že bychom si měli o čem povídat. Jsem ráda, že si tady můžeme navzájem pomáhat a povzbuzovat se a tak.
Proto sem ráda chodím. Cítím, že jak jsem nikdy moc nemohla "podávat komentáře", tak když můžu svobodně vyjádřit svůj názor, tak mi to půjde. "Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými." (Jan 8.32) I AM FREE!!!
Těším se na další komunikaci.
Jane