Vyloučen za vzývání Ježíše Krista (Jenda Janča)

Vyloučen za vzývání Ježíše Krista

- Jenda Janča sloužil v rámci organizace svědků Jehovových několik let na plný úvazek jako dobrovolný (neplacený) překladatel, jako pravidelný a pomocný průkopník (věnoval tedy službě 80, respektive 50 hodin měsíčně) a cca 20 let jako starší v různých sborech. - viz http://www.straznavez.cz/PrVybory/janca.htm

Pár postřehů, jak to vnímám:

Předně oceňuji Jendovu osobní statečnost, zvládat tlak 3 až 6 ti soudců proti 1, bez dalšího obhájce či svědka s takovým klidem.
Znal jsem bratra, kterého když vylučovali jen za jiný pohled na méně závažnou otázku, tak když chtěl něco říci na svou obhajobu, tak jej po první větě "náb. tribunál" stopnul, a bylo po obhajování.
Tím nechci ubližovat bratrům, kteří pracují poctivě. Ale tam to tak bylo.

Jinak, co si všímám, otázka božství Ježíše je velmi diskutována.
Mám stejný názor jako Jenda, v dnešní době JHVH pro záchranu dal Pána Ježíše se vším mandátem.


V Židům 1:5 je psáno:

5. Vždyť kterému z andělů kdy řekl: "Ty jsi můj Syn; dnešního dne jsem tě zplodil"? A znovu: "Já mu budu otcem a on mi bude Synem."
NBK

Proč PNS uvádí v Židům1:5 a paralelně Žalmu2:7 toto znění?

5.Kterému z andělů například kdy řekl: "Ty jsi můj syn;já,já jsem se dnes stal tvým otcem"? A opět: "Sám se stanu jeho otcem o on sám se stane mým synem"?

Zde slovo zplodil -egennosa (řecky), chápu jako prvotnost bez vymezení jakým způsobem byl zplozen.
Ale Všemohoucí Bůh JHVH, který je zdrojem Božství dal další život Synovi, který je stejné podstaty.(Nedokonale přirovnáno: jako je ze psa pes, z člověka člověk,z Boha Bůh).

Filipanům 2:6
6. který ačkoli se nacházel v Božím způsobu existence, nepovažoval to, že je roven Bohu, za kořist, (NBK)

Tím chci poukázat, že mohu Ježíše dnes označovat Bohem s velkým B, aniž vyzdvihuji mocného Syna nad všemohoucího Otce.

Chápu, že každá organizace chrání své postupy a pravidla.
problém nastává, když chce soudit myšlenkové postupy člověka, a navíc jak jsem si vyslechl audio nahrávky tak "primitivním" způsobem, bez nestrannosti. Píši o porozumění Písma. Protože každý člověk má jiné porozumění Písem. Dané podle své inteligence, církve která jej ovlivňovala, překladu o který se opíral atd.

Kromě svědků Jehovových jsem po dobu více než 25 let neměl žádné jiné přátele. Vyloučením jsem tedy ze dne na den přišel o stovky přátelství, která se utvářela dlouhá léta. To je nepředstavitelně tvrdý postih. Najednou se člověk ocitne úplně sám.

bratře Jančo Jane,pokud se zatouláš na tyto stránky : buď si jist,že jsou další Tvoji přátelé v pravdě,kteří vnímají písmo tak jako Ty.Za sebe Tobě a celé rodině přeju prožití Křesťanské svobody které jsi dosáhl.

... po vyslechnutí audiozáznamu z jednání p.v. jsem nabyl dojmu, že NSSJ se zcela identifikovala s totalitními společnostmi ať už politického či náboženského charakteru.Z jednání "soudců" je naprosto evidentní, že už předem měli "jasno."Dále bych chtěl velmi ocenit jak byl Jenda dobře připraven, jak klidně a věcně argumentoval bez zbytečných emocí.Na straně druhé bylo lze vidět , slyšet jak "soudci" byli nejistí a že jediné čeho se drželi jsou svědkovské doktrýny o jednotě a zaklínací formulce o věrném a rozvážném otroku...Každopádě jsem velmi vděčný, že se tento záznam na stránkách objevil a myslím si, že by bylo více než vhodné aby se propašoval do stávajících sborů SJ... něco jako disidentská nahrávka v rámci svědkovského undergroundu...
P.S. Pepo Nechanický... v tom práv.výboru si hlídal kabáty?..

Celý tento záznam jsem si poslechl s doslova zatajeným dechem. Tak naprosto brilantní argumentce by u jakéhokoli soudu Bratře Jančo byla jednoznačnou výhrou případu, snad kromě vykonstruovaných soudů totalitních společností ala 50. léta apod., kdy je předem rozhodnuto. Úplně jsi je převálcoval naprosto jasnými argumenty a oni nebyli schopni jakkoli normálně logicky odporovat. Děkuji za zveřejnění tohoto záznamu, myslím, že může ještě udělat velmi mnoho práce pro skutečně upřímné Svědky a pro ty, co chtějí vědět co dokáže dělat náboženská společnost i v dnešní době. Je to také jasný důkaz o tom, že takovéto právní výbory nejsou vedeny Svatým duchem, ale nejenom to, že jdou přímo proti Písmu a tedy ti co je vedou hřeší proti Svatému duchu a to jsi jim velmi hezky vysvětlil a nebyl si první ani poslední. Oni vlastně odsoudili sami sebe ze znevažování Písma, z toho, že chodí nad to co je dáno.
Je mi trochu smutno z toho, jak můžou lidé takto jednat, když mají nad sebou moc a autoritu, kterou považují za neomylnou. Taková autorita u nich potlačuje jejich vlastní svědomí, takže veškerý vnitřní rozpor pak uvalují na onu autoritu a jsou schopni páchat jakékoliv zvěrstva. To jsou ti co kamenovali proroky, ti co zabili pána Ježíše, ti co upalovali lidi pro jiný názor, ti co mučili v lágrech. Je to stále stejné, stále stejná obehraná písnička tisíce let. Člověk bez vlastního svědomí je schopen udělat cokoliv! Dokonce je tam slyšet pro Svědky známý hlas br.Adamczyka, který není prvně u takového výboru. A je dobře, že je to známy hlas, protože je jasné, že to není nějaká vykonstruovaná nahrávka, ve které by nějaký "odpadlík" se svou skupinou sehrál takové divadlo(I takové myšlení mají Svědkové). Adamczyk teda má náturu! Inu člověk bez vlastního svědomí konající ovšem velmi svědomitě špinavou práci. Snad i on jednou pochopí, že je vlastně stejný jako býval Saul z Tarsu.

Bratře Jendo Jančo velmi jsi mě povzbudil.
Děkuji a přeji ti, aby tvé hledání křesťanské svobody a duchovní život v Kristu Ježíši nikdy neskončily.

Za ty bratry, kteří vedli právní výbor mi bylo hodně trapně, vlastně mi jich je líto. Určitě nejsou tak hloupí, aby Jendovu argumentaci nechápali. Je z nich cítit velký strach - z toho, že jim někdo bourá jejich konstrukci, ve které se (zdánlivě) tak hezky žije. Jendo díky za to, že jsi to všechno tak dobře vysvětlil, přestál, nahrál a napsal. Snad to pomůže těm, kteří měli odvahu si tvé dopisy přečíst. Ze závěrečné slovní bitvy o to, zda smíš dočíst text Římanům 16:17, kterým tě obvinili, fakt mrazí. Stačí se posunout o verš dál a je zřejmé, že odsoudili sami sebe. Na tohle už se opravdu nedá nic říct. Leda schovat hlavu do písku.
... A hlavně nezapomenout převzít knihu pro starší a kartičku o krvi

P.S. Ani my jsme nezůstali sami, vlastně se pořád pohybujeme mezi svědky. Akorát že bývalými, což je velmi příjemné, konečně si můžeme otevřeně popovídat

Je mi líto, ale je to skutečně hrozné a nejhorší na tom je, že takhle to žel opravdu probíhá. Pro mne osobně je na tom nejsmutnější, že jsem se na podobných duchovních justičních vraždách i osobně podílel... Jsem nyní moc rád, že je toto břímně ze mne sňato a doufám ve skutečný spravedlivý nebeský soud, ale nejsem si svým postavením vůbec jistý...
Je mi z toho smutno...přesmutno...

Velice se mě to dotklo a velké díky bratru Jančovi, že našel tu odvahu a uveřejnil svou zkušenost aby konečně i veřejnost se dozvěděla o tom, co se děje u SJ za zavřenými dveřmi. Předřečníci se vyjádřili i za mne a proto zůstanu jen u poděkování.

No, ja sa na to pozriem z iného pohľadu. Bolo dopredu jasné, že ako to dopadne. Aj pánovi Jančovi to muselo byť jasné, rovnako mu muselo byť jasné, že takéto výbory neboli zriadené na to, aby sa tam diskutovali nejaké "nové" objavy v Písme, ale na to, aby posudzovali, či sa dotyčný pridŕža nariadení "otroka", alebo nie. Za zásadnú otázku považujem to keď sa jeden zo "sudcov" opýtal: sú tvoje závery v súlade s tým, čo je v tom článku? Pravdepodobne sa jedná o nejaký článok nejakej publikácie, ktorá sa vyjadruje k osobe Ježiša Krista a k možnosti /nemožnosti/ ho uctievať formou modlitby alebo vzývania. Pán Janča musel vedieť, že jeho závery nie sú v súlade s učením "otroka" a preto snáď aj vedel, že sudcovia nebudú mať inú možnosť, len ho vylúčiť. Preto ma tu napadá otázka, že či v tejto situácii nebolo lepšie voliť dobrovoľný /tichý/ odchod z organizácie prostredníctvom /napríklad/ dopisu a vyhnúť sa tak určite nepríjemnému a možno aj bolestivému právnemu výboru?

Ešte jedna poznámka, podobná situácia sa odohrala aj pred 500 rokmi, keď vystúpil Luther. Tiež sa odohrala dišputa medzi ním a vyslancom Ríma a Luther sa tiež dožadoval dôkazu z Písma o tom, že jeho názory sú nesprávne /povedal: dokážte mi pomocou Písma, že sa mýlim a ja všetky svoje názory odvolám/. Tragédiou bolo to, že Lutherov protivník bol len veľmi málo teologicky vzdelaný /skôr sudca ako teológ, teda prišiel Luthera posúdiť, nie s ním diskutovať/ a nedokázal sa s Lutherom baviť na biblickej úrovni. To Luthera ešte viac posilnilo v presvedčení, že má pravdu.
Kým prišli katolícke teologické odpovede na Lutherovo chápanie Písma, tak reformácia už bola oddelená od reformátora a Luther už nemal žiaden vplyv na veci čo sa začali diať.

Stefane, pokud bratr Janča měl u sebe nahrávací zařízení ukazuje, že si toho byl vědom. On tam šel s tím záměrem, aspoň já to tak vnímám, aby udělal zvukový dokument z toho jak to na právním výboru probíhá. Proto tvé dohady jsou pasé, ale omlouvá tě, že nejsi SJ a proto reaguješ pochopitelně ze své pozice, což je v pořádku. Ale jak uvádím výše asi jsi bratra Janču podcenil. :-) Tolik k tvému zamyšlení nad příběhem Jendy Janči.

P.S. Proč myslíš, že stále trval na tom aby se drželi předepsaného postupu od VRO jak má probíhat takový soud? Proč si myslíš, že stále naléhal aby jej obvinili z Písma a ne z lidského panfletu? Protože věděl jak budou reagovat, oni ani jinak reagovat nemohli. Proto tento zvukový záznam má i když se to snad dnes nezdá, ale má velkou vypovídající hodnotu. Neboj až se dozví, že to je venku určitě bude k tomu nějaký prográmek na jejich shromáždění.

stefan napsal:Pán Janča musel vedieť, že jeho závery nie sú v súlade s učením "otroka" a preto snáď aj vedel, že sudcovia nebudú mať inú možnosť, len ho vylúčiť.

Jistě to musel vědět, ale není to tak prosté, jak to vypadá - například jako vyloučení ze svazu zahrádkářů. Janča tam zdůrazňoval, zda si uvědomují, že ho posílají (dle jejich chápání nauk NSSJ) na smrt. On se tedy snažil apelovat na jejich svědomí. Klidně bych si to troufl přirovnat k situaci, kdy ti vojenský velitel nařídí zmasakrovat vesnici. Až budeš stát před soudem za genocidu, myslíš, že ti pomůže výmluva, že jsi jen plnil rozkazy? A co tvé svědomí? O to tu šlo, a Jančovi soudci v tomto směru naprosto fatálně selhali. Janča tím ukázal na zrůdnost učení NSSJ a je dobře, že se záznam dostal na veřejnost.

BTW - je smutné, že se podobné praktiky netýkají jen NSSJ.

Štefane, myslím, že zveřejněním dopisů, článku a nahrávek může Jenda pomoci i těm, kteří stále slepě důvěřují v to, že organizace a Bůh Jehova jedno jest. Jen se podívej na včerejší statistiku, kolik lidí si to asi přečetlo a zřejmě se nad tím zamyslelo. Tipuju, že většina z nich jsou členy organizace. Já sice volila "tichý" způsob odchodu z NSSJ, ale jen proto, že bych před právním výborem nejspíš nebyla schopná kloudného slova. Navíc jsem se na rozdíl od Jendy rozhodla odejít sama, což je velký rozdíl proti tomu, když někoho organizace osočí za jeho víru (v Ježíše Krista!) a svolá proti němu právní výbor. Pokud někdo ten dar slova a argumentace má, určitě je lepší když zakřičí, že král je nahý. To nemůže nikdy škodit.

Okrem morálnej tu by tu však ešte mala zaznieť aj otázka právna. Podľa toho, čo píšete je zrejmé, že duchovne a vo vlastnom presvedčení pán Janča bol odpadlíkom už skôr, ako sa k právnemu výboru dostavil. Jeho zúčastnenie sa a účinkovanie by som teda mohol považovať za akúsi hru /aj keď sa tam asi nikto nezabával/. Mala by však zaznieť ešte otázka, že či zvukový záznam bol vyhotovený s vedomím ostatných účastníkov alebo či sú oboznámení a dali súhlas s jeho zverejnením? Možno sa to v kontexte vážnosti situácie a prínosu samotného záznamu pre ostatných ľudí zdá nepodstatné, principiálne však to podstatné je. Ešte by som položil jednu otázku, ako asi viete, mám medzi svedkami priateľov, aj ja sa snažím /v rámci možnosti/ poukázať na nekorektnosti organizácie, ale veľmi sa mi nedarí v nich vzbudiť pochybnosti na toľko, aby začali samostatne uvažovať. Myslíte si, že by som im mal posunúť tieto záznamy? Aký efekt by u nich mohli vyvolať? Povedia si, že je to strašné, že by to takto nemalo byť a začnú sami hľadať a uvažovať, alebo si povedia, že je to strašné ako si niekto mohol dovoliť vôbec takýto záznam vyhotoviť, je to proti pravidlám a morálnym zásadám, toho človeka budú považovať za nedôveryhodného a len sa utvrdia, že nemal úprimný záujem zmieriť sa s organizáciu, ale len chcel vytiahnuť na verejnosť niečo, čo by ich organizáciu znevážilo, a tým pádom sa ešte viac utvrdia v správnosti postupu právneho výboru?

stefan napsal:Mala by však zaznieť ešte otázka, že či zvukový záznam bol vyhotovený s vedomím ostatných účastníkov alebo či sú oboznámení a dali súhlas s jeho zverejnením?

Osobně se domnívám, že o tom ti "soudci" nevědí. Ale dokážu si představit, kdo by asi mohl vyhrát případný (regulérní!) soudní spor o zveřejnění té nahrávky.

Myslíte si, že by som im mal posunúť tieto záznamy? Aký efekt by u nich mohli vyvolať?

Myslím, že by si to měl poslechnout každý svědek s tím, že bych neřešil, co si z toho sám pro sebe vyvodí.

Milý Jendo,
patří Ti velké poděkování, že jsi měl tu odvahu a zprostředkoval mnoha lidem, jak sj tak nesj pohled na to, jak funguje v organizaci SJ možnost mít vlastní názor!

Hodně štěstí Tobě i Tvé rodině!!!

K nahrávce:

Je-li člověk sám proti totalitní přesile, je to z lidského hlediska jediná možnost obrany.
U Raymonda Franze bylo vše legálně nahráváno s příslibem, že dostane kopii i on. NESTALO SE TAK.
Byl "vytočen" na druhou.

Stefane on je podle tebe odpadlíkem biblicky odůvodněným způsobem a nebo je odpadlíkem v očích organizace, která jde nad to co je dáno a vytvořila si své ne biblické pravidla?

Už jste vše napsali takže já jen děkuji a oceňuji jak to Jenda zvládnul.

PS: Stefane mnoho svědků ho zná, takže je pro ně důvěryhodnou osobou. Mám dojem, že tato zpráva i s
nahrávkou pomůže mnoha lidem.

Štefane, Jenda zveřejnění nahrávky několikrát zdůvodnil. Správně by měl být soud veřejný. Správně by také mělo být oznámeno, zač byl vyloučen. Jestliže ani jedna z těchto biblických zásad nebývá u sj dodržena, zajistil to sám. A ještě korektně vymazal jména. (Až na jedno nechvalně známé z právních výborů, které tam asi omylem zůstalo.) Kdyby se bratrů zeptal, zda souhlasí s nahráváním a zveřejněním, řeknou že nesouhlasí. Chápu, že pak je lepší se neptat a udělat sám, co považuji za správné.

U SJ řeší mnoho lidí problém čím svědomím se budu řídit. Jestli vlastním, za které sám zodpovídám před Bohem, nebo jestli své svědomí přenechám instituci a budu jen "svědomitě" plnit její pokyny, ať mě vedou k čemukoli. Třeba, že nepozdravím na ulici bratra, se kterým jsem ještě před týdnem svobodně mluvil a jehož názory jsem dobře znal, akorát ještě nebyl "institucionálně" označen za odpadlíka. Jak to krásně vysvětlil Hurvínek. K jeho slovům není co dodat. Snad jen to, že používání vlastního osvobozeného svědomí patří ke krásným zážitkům po odchodu z NSSJ.

Stefane podle tebe byl i ap. Pavel odpadlík když vzýval Pána a je evidentní, že se jednalo o JK? Pokud ne, tak ani bratr Janča není odpadlíkem z biblického hlediska. Ale jestli jsi měl namysli odpadlictví dle lidské litery, tak to je potom jiná, ale to není problém obviněného, ale žalobců.

Jiří

Stefane on je podle tebe odpadlíkem biblicky odůvodněným způsobem a nebo je odpadlíkem v očích organizace, která jde nad to co je dáno a vytvořila si své ne biblické pravidla?
...
Stefane podle tebe byl i ap. Pavel odpadlík když vzýval Pána a je evidentní, že se jednalo o JK? Pokud ne, tak ani bratr Janča není odpadlíkem z biblického hlediska. Ale jestli jsi měl namysli odpadlictví dle lidské litery, tak to je potom jiná, ale to není problém obviněného, ale žalobců.

Ja som sa so slovom "odpadlík" stretol až vďaka svedkom. A preto ho používam v kontexte terminológie Strážnej veže. Pre mňa je pán Janča exsvedok, neviem nič bližšie o ňom. Keď hovorím o odpadlíkovi v súvislosti s ním, tak je to vo vzťahu k Strážnej veži. Ak by odpadol o viery katolíckej cirkvi, tak by som ho nazval apostatom . Lenže on od viery katolíckej cirkvi nemôže odpadnúť, lebo ju nikdy neprijal.

zbysek

Myslím, že by si to měl poslechnout každý svědek s tím, že bych neřešil, co si z toho sám pro sebe vyvodí.

Chcem sa opýtať, že či všetci alebo aspoň väčšina ako ste tu sa zhodnete na tomto názore. Snáď viete o čo mi ide, nechcel by som neuváženým činom ešte viac prehĺbiť oddanosť organizácii u svojich známych . Predstavte si seba ešte keď ste boli aktívnymi svedkami, ako by ste prijali tento záznam? So záujmom, alebo s odporom?

Malomocný. Nezdravit, nemluvit, nestýkat se.

Nedá mi, abych nereagoval.

1) Děkuji Štefanovi za jeho pohled z vnějšku. Děkuji za Tvé postřehy a nesmírně si vážím Tvého názoru. Všichni potřebujeme se podívat na tuto situaci jinýma očima. Nikoliv jen těma ublíženýma.

2) Je to vše ještě složitější. Vybavila se mi pasáž z knihy Raymonda Franze Hledání křesťanské svobody, kapitla Pastýři stáda, která také mluví o tématu exkomunikace. Kopíruji ji níže s omluvou za delší příspěvek.

M

---------------citace---------------

Na vyloučeného jednotlivce se pohlíží jako na někoho, kdo je ve „stavu vyloučení“. Nejde
tedy o to, co v daném okamžiku vlastně dělá, nebo o jeho současný způsob života, ale do jaké
kategorie patří, a jaký je jeho statut. Toto postavení může opustit pouze tehdy, když se podrobí organizací předepsanému postupu. Konečné rozhodnutí o tom, zda bude nebo nebude z tohoto stavu vyjmut, je zcela v rukou právního výboru.

Tak může dojít například k tomu, že šestnáctiletý mladík, který byl vyloučen pro nějaký
skutek sexuální nemravnosti, se rozhodne nepodstupovat proces „obnovení pospolitosti“, a neukončí svůj „stav“ vyloučení. Zanechá ale špatného jednání, o něco později se ožení, má děti, je věrným manželem, dobrým otcem, stane se čestným a zodpovědným člověkem, a snaží se žít podle křesťanských zásad. Ale bez ohledu na to, kolik let uplynulo od jeho přestupku, a bez ohledu na to, jakým člověkem se prokazuje být, stále se s ním jedná stejně, jako kdyby byl sexuálněnemravným jedincem, a šířil kolem sebe zkaženost. Pořád je persónou non grata, se
kterou by se křesťané – včetně rodinných příslušníků – neměli stýkat. Proč? Protože nepodnikl organizací předepsané právní kroky, které by vedly k odstranění jeho „stavu vyloučení“, a nebyl organizací prohlášen za schváleného pro to, aby se s ním svědkové mohli stýkat. Pokud by podle takových právních formalit měl jednat otec z Ježíšova podobenství o marnotratném synovi, pak by namísto toho, aby se k němu rozběhl a objal ho, musel trvat na tom, že nejprve bude sestaven právní výbor za účasti tří starších, kteří syna prověří, a pak rozhodnou, zda otec vlastně může projevit své rodičovské city a náklonnost.19

Tímto způsobem je dospělým a zralým křesťanům upíráno právo na to, aby se řídili svojí
vlastní inteligencí a úsudkem, když se rozhodují, zda ten či onen člověk žije čistým způsobem
života, a zda bude vhodné nebo nevhodné pozvat ho k sobě domů. Náboženská autorita za něj musí nejprve rozhodnout, a pokud její rozhodnutí nebude kladné, člověk, o kterého se jedná, bude i nadále opatřen nálepkou: „Malomocný. Nezdravit, nemluvit, nestýkat se.“

V brooklynském ústředí (a na odbočkách po celém světě) jsou uchovávány záznamy
o právních procesech. Ty obsahují nejenom jméno vyloučeného, ale obvykle i korespondenci
s některými podrobnostmi. Záznamy v ústředí a na odbočkách zůstávají po mnoho let, dokonce i potom, co bývalý provinilec byl znovu přijat do sboru. Z nějakého záhadného důvodu tyto zápisy nejsou odstraněny ani tehdy, když ten, kdo je na seznamu, zemře!20

V roce 1973 napsal jeden svědek do ústředí v Brooklynu, že když tam byl na prohlídce,
průvodce ukázal na kartotéku s nápisem „Důvěrné“ a řekl, že jsou tam uloženy záznamy o vyloučených lidech. Tento muž byl vyloučen před šestnácti lety a po pouhých sedmi měsících byl přijat zpět do sboru, protože se jednalo o přestupek menší povahy – starší mu později řekli, že si myslí, že byl vyloučen kvůli důrazu, který „Společnost kladla na ‚věrnost k organizaci‘“. Čtyři měsíce poté, co byl vyloučen, a v době před znovupřijetím, byl povolán k vojenské službě, kterou odmítl, a byl ochoten jít kvůli tomu do vězení. Ve svém dopise vyjádřil znepokojení nad tím, že kromě vnitřního utrpení, kterým procházel v důsledku vyloučení, musí teď čelit tomu, že jeho jméno je pravděpodobně zaneseno v „důvěrných svazcích“ a dále napsal, že „praxe, podle které lidé proti sobě mají nezrušitelný ‚záznam‘ jako na policejní stanici, mi připadá zcela mimořádná“. Bůh ve svém slově zve všechny, kteří proti němu zhřešili, aby se s ním smířili a ujišťuje je, že i kdyby se jejich hříchy prokázaly jako šarlat, „budou vybíleny právě jako sníh“, a jinde říká: „Odpustím totiž jejich provinění a na jejich hříchy již nebudu vzpomínat.“ 21 Jaký kontrast mezi Všemohoucím a organizací Strážná věž, která pečlivě udržuje objemné svazky – archívy plné ohromného množství kompromitujících informací.22

----------------

Pozn

19 Lukáš 15:11–24. Mnoho let se považovalo za nevhodné modlit se za vyloučené osoby. Výbor odbočky ve Velké Británii (v dopise datovaném 3. května 1979) poukázal na podobenství o marnotratném synovi, když se vedoucího sboru na tuto politiku ptal, a citoval případ „věrné sestry, jejíž syn byl vyloučen před čtrnácti lety za smilstvo; nyní je ženatý, má dvě děti a již nehřeší“, a popisoval, jak obtížné je vysvětlit sestře, že je špatné modlit se za svého syna, tedy modlit se za jeho „návrat k organizaci“. Tato politika se změnila (viz Strážná věž z 15. října 1979, strana 31 [česky 1. května 1981, str. 31, 32; a 7/1980, samizdat]), a žena se nyní může modlit za svého syna – přestože je i nadále vyloučený, a tím pro ostatní označený. Novější Strážné věže důrazně vyzdvihly, že by se příbuzní měli vyhýbat kontaktu se všemi
takovými vyloučenými – ne proto, že se nadále dopouštějí špatného jednání, ale protože neprošli organizačním postupem pro znovupřijetí.

20 Ve složkách vyloučených osob jsou oranžové kartičky s nápisem „Vyloučený“. Jon Mitchell, který pracoval ve služebním oddělení a také v sekretariátu ústředí, vypráví, že poté, co byly karty označeny razítkem
„Zesnul“, vrátily se zpět do složky. Cituje svého spolupracovníka Lee Waterse, který řekl: „Musíme být jedinou organizací, která uchovává podobné záznamy i o mrtvých lidech.“

21 Izajáš 1:18; Jeremjáš 31:34.

22 Karl Adams, dozorce redakčního oddělení v ústředí, se ve svém dopise z 18. listopadu 1971 ptá prezidenta Knorra, zda je třeba uchovávat tyto složky i poté, co byl dotyčný opět přijat. Píše: „V současnosti se v těchto složkách uchovávají i jména osob znovu přijatých, a o jejich případech se ukládají objemné záznamy označované ‚neničit‘. Je to, jako bychom říkali: ‚Věříme, že ti bylo odpuštěno, ale uchováme si doklady o tvém hříchu.‘ Nebo jako bychom řekli: ‚Tvé hříchy byli čistě umyty, ale my si špínu schováváme ve sklenici označené tvým jménem.‘“ o desetiletí později se postupuje stejně.

Admin

Děkuji Štefanovi za jeho pohled z vnějšku. Děkuji za Tvé postřehy a nesmírně si vážím Tvého názoru. Všichni potřebujeme se podívat na tuto situaci jinýma očima. Nikoliv jen těma ublíženýma.

To je v poriadku, nestojí to za reč, keď ma niečo zaujme, tak rád napíšem svoj názor.

Ako napríklad teraz, prečítal som si ten názor pána Franza ohľadom archivácie jednotlivých prípadov a nemohlo sa stať, aby som si znovu nespomenul na situáciu z čias minulých. Inkvizičné súdy. Áno, môže sa to zdať nepríjemné, že sa podobné veci archivujú, ale predstavme si, akú majú historickú hodnotu. Inkvizícia sa stala na dlhé storočia strašiakom v povedomí ľudí. Dokonca aj katolíci verili, že inkvizícia bola tým, čím ju neskorší romantickí autori urobili. Ján Pavol II. v roku 2000 otvoril vatikánske archívy pre vedcov všetkých vyznaní alebo nevyznaní, aby sa konečne mohla urobiť správa ktorá by bola zbavená mýtov a dohadov, či ľudových predstáv. Nakoniec to vyšlo na 800 strán podrobného dokumentu a mnoho aj fundovaných historikov bolo prekvapených. Kto vie, možno veda o päťsto rokov /keď už organizácia Strážnej veže nebude existovať / bude vďačná súčasnému vedeniu, že sa viedol taký archív a že sa môžu odhaliť niektoré náležitosti jednej malej náboženskej skupiny dvadsiateho storočia....

I já děkuji Jendovi za jeho příběh. Jendu jsem znal ještě v době než se stal svědkem a měl "zelenou čepici", byl v té době na vojně a ostatní o něm mluvili jako o velkém svědectví. Toto "svědectví" je ještě daleko velkolepější nyní, když může ukázat cestu mnoha lidem z podřízenosti organizace do náruče Ježíše. A to si myslím je to nejcenější.

Milý Jendo,
věřím, že si tyto stránky čteš, a chci ti poděkovat, žes bojoval i za mne. Obdivuji tě, jaks to měl všechno detailně promyšlené a prostudované, jak ses dokázal ovládat a jak jsi dokázal slušně, ale přitom důsledně sledovat podstatu celé záležitosti.
Já jsem své arumenty pro svůj odchod z organizace (mimochodem, byly podobné jako tvoje, jen ještě v obecnější rovině - už jsem nevěřila věrnému a rozvážnému otroku) vyjadřovala předem, neoficiálně, a z organizace jsem odešla dřív, než mne stihli pozvat na nějaký "právní výbor". Snažila jsem se, abych svým postojem a mluvou zanechala alespoň zrnko pochybnosti v myslích mých teď už bývalých bratrů a sester. Myslím, že i toto jsi měl na mysli, když jsi jednal s členy právního výboru - pomoci jim, aby prohlédli a zazářil jim Kristus.
Boží cesty jsou vyšší než naše cesty a já se za to modlím a čekám a těším se na den, kdy za mnou někdo přijde a řekne, jsem tady, už to vím také, opouštím bludy organizace...
Moc ti děkuji, spousta názorů, se kterými z celého srdce souhlasím, tady už zazněla od jiných diskutujících, a chci tě ujistit, že jsem s tebou.
Tvoje sestra
Jane