Velikonoce - proč a jak je slavíme?

Pro mne jsou velikonoce připomínkou smyslu křesťanství. Když izraelité opouštěli Egypt, tak poslední noc pobytu jedli beránka podle pokynu svého Boha. Měli mít při tom opásaná bedra, hůl v ruce, jíst v chvatu a přikusovat nekvašený chléb s hořkými bylinami. Beránek měl být sněden beze zbytku. Já si tím připomínám toto: Eypt je pro mne můj starý způsob života, který mne zotročoval, protože jsem dělal věci, které jsem dělat nechtěl. Toužil jsem po změně. Chtěl jsem se líbit Bohu. Když jsem poznal učení Ježíše Krista, okamžitě jsem jej snědl v chvatu s pevným předsevzetím, že ihned nastoupím na cestu, kterou mi to učení ukáže. Tak jsem se nechal pokřtít, neboli jsem prošel mořem a ocitl se na poušti. Pouští je pro mne odumření dřívějšímu způsobu života a nastoupení nové cesty, bez litování že jsem opustil vše tučné a sladké co nabízel předešlý život. Mana mi představuje přijímání Ducha svatého. netoužím po" hromadách masa a pórku". Přede mnou je už jen Země zaslíbená a tou je pro mne život v Nebi. Každoročně slavím se svými nejbližšími Pánovu večeři na památku jeho oběti. Letos mi to vychází na tuto neděli.

Ahoj Bohatýre,

prosím, jak se dá poznat, že jsi pomazaný (vybraný)?
To nemyslím jako invektivu, ale jako dotaz.
Díky za odpověď.

Já se přiznám, že pro mě jsou velikonoce svátky jara a mám rád toto období, protože miluji čokoládová vajíčka a zajíce. Mňam mňam! Hm, co se týče křesťanského pohledu, tak každoročně chodím se svými prarodiči na památnou slavnost. Myslím si, že tím dávám najevo, že si vážím Kristovy oběti. Letos bude památná slavnost v pondělí 2. dubna a já jsem pracovně mimo, takže letos nepůjdu. Ale každým rokem je to pořád stejné. Vejdu do sálu, kde se všichni prohlašují za křesťany, někteří vás ani nepozdraví, jiní se tváří důležitě jak chlupy v ř**i, a zbytek se nasládle usmívá a jiní sedí jak zařezaní. Hodina uteče jak voda, ale já jsem rád, že to skončí. Není to nijak povbuzující. Jenže nemůžu si pomoct, zase mě něco tam "nutí" jít.

Petře, odpovím Ti, ale až večer. Chci to trochu rozepsat. Teď jsem u táty, protože se o něho musím starat. Je mi trochu smutno z toho, že mi nikdo nevěří. Možná bych se měl stáhnout do ústraní. Zdá se mi, že moje příspěvky nikoho nezajímají.

Bohatýr napsal:Petře, odpovím Ti, ale až večer. Chci to trochu rozepsat. Teď jsem u táty, protože se o něho musím starat. Je mi trochu smutno z toho, že mi nikdo nevěří. Možná bych se měl stáhnout do ústraní. Zdá se mi, že moje příspěvky nikoho nezajímají.

Opovaž se stahovat so ústranní! A proč bys to měl dělat? To že třeba někdo nereaguje na tvůj příspěvěk, tak to ještě neznamená, že by ho tvé příspěvky nezajímaly. Já si tvé příspěvky čtu ale nevím třeba jak na ně v ten daný moment reagovat. Ale my lidé jsme různí a vždycky najdeš někoho, kdo na tvé příspěvky bude reagovat. Povdívej se na mě! Já mám monhem větší důvod stáhnout se do ústranní, ale proč bych to dělal? Já se tady vždycky odreaguji, zasměju se a hlavně tady se se mi komunikuje líp než někde s chlapama v hospodě u piva. A to, že se někdo nemůže smířit s tím, že jsem takový nebo makový? No tak to je jeho problém, ne můj!
Bohatýre, povznes se na to a buď v klidu. Fakt, to jsou malé věci.

Chtěl jsem se zeptat, chodíte někdo na šmigrust?

Pro Petra Slámu.





Na počátku všeho je víra. Pavel píše:“Nestydím se za
evangelium, je to moc Boží k záchraně pro každého, kdo věří, předně pro
Žida, ale i pro Řeka. Vždyť se v něm(v evangeliu)zjevuje Boží
spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře“…Evangelium je
radostná zvěst pro lidstvo, že Bůh pro krev Ježíše Krista přijme za syna
každého, kdo mu věří. Vírou tedy přijímáme volně přístupný dar Ducha svatého,
který v nás probouzí synovský cit k Bohu jako svému Otci.(Ř 8,15-16;
Jan 1,13) Někteří zde na fóru tomu říkají znovuzrození. Já tomu říkám narození
se nového vnitřního člověka(Ef 3,16-19), který má nové čisté svědomí a
charakterové vlastnosti Božího syna. Tento vnitřní člověk má také zcela novou
víru, která se nedá srovnávat s vírou předchozí jíž jsme přijali
evangelium. Od chvíle, kdy Bůh
v mém srdci rozlil milost, kterou mi potvrdil, že mne přijímá za syna ,
chodím vlastně jakoby stále s Ním.(Ř 5,5; 2K 1,22),nebo před Ním stojím.
Také se mění nejen moje srdce ale i mysl. Mám úplně jiné myšlení než dříve. Vím,
že, když vytrvám ve svém počátečním
předsevzetí (Žd 3,14) až do smrti, budu vzkříšen. Protože miluji ploditele,
miluji i toho, kdo je jím zplozen.(1. Jan 1, 5,1).Mezi Bohem zplozenými dětmi
se pak uplatňuje láska bratrská. Tragedií je vynález SJ, pozemská a nebeská
naděje. Ta pozemská naděje není vlastně žádnou nadějí, protože dokud bude
platit pozvání pro královské kněžstvo, bude muset ostatní lidstvo čekat
v pořadí. Až královské kněžstvo naplní království Boží králi a knězi, bude
pozváno do života v království (na Novou zemi) i ostatní lidstvo, které
nemohlo vstoupit z různých důvodů mezi krále a kněze. Nejčastějším důvodem
je nedostatek víry a pak nedožití se prvního příchodu Ježíše Krista. SJ měli ve
své knize“ Věčný život ve svobodě Božích synů“ dobře vysvětlené prvotní
evangelium. To evangelium však otrávili přijetím evangelia nového o jiné
naději.(Ga 1,6-7). Stalo se to proto, že svou netrpělivostí chtěli uspíšit
naplnění Božího království královským kněžstvem. Dnešní SJ vlastně bojují
s hříchem z vlastních sil a podobají se tak Židům pod zákonem. Navíc
pomazání nepřijímají a kdo by přijmout chtěl, tak ho od toho vedoucí bratři
zrazují. Platí pro ně Mat 23,13-14;

Pro Christiana ...

Dík,žes mne trochu povzbudil. Já jsem nebyl ani tak smutný z toho, že mé příspěvky nikdo nečte, ale z toho, že cítím, že jsem pro ostatní nějak jiný.
Jako bych sem ani nepatřil. Jedni mne mají za bratra z Brooklinu, druzí za falešného proroka. Přitom já nikomu nic nenutím. Jenom předvádím své názory a na proroka si nehraji. Možná, kdybych jako prorok vystupoval, tak bych měl u jistých lidí úspěch. Všechno má ale svůj čas.
Jo a ten Šmigrust, to vůbec netuším co to je. To mi musíš vysvětlit.

Bohatýre,zde nejde jen o tebe.Jsi originál a tak prezentuješ to co myslíš ,že je dobré i pro jiné."Jiné" je však to "tvoje" učení.Já sám v něm cítím stále něco co bylo a už se k tomu nechci vracet a asi nejsem sám./Spolknout svitky atd./Jsou to archaické termíny staré literatury NSSJ.Možná je jen trošku uprav"formu"Třeba?Někdy z textu tvého komentáře cítím "železnou" berlu" ukázňování..a oprávnění ji používat.To pak i obsah přetluče..a čtenáře zastraší.Pokud to oprávnění "máš". Musíš se učit tu berlu dobře k prospěchu druhých používat.Apoštolové se to museli učit také.Tak aby neprosazovali sebe ale Boha.Tvá diskuze s Martinem mne dost "překvapila".Silně jsem v tvých komentářích cítil "JÁ"a tak zapadlo "my ostatní"...Tvůj hlas je prostě "jiný" a tak si mnozí časem i já mohou začít klást otázky ,které si třeba nikdy sami nepoložili.Proč?To je dobře i když to nevyvolá všeobecný souhlas.Právě proto jsem rád ,že si na této diskuzi. Jen konfrontace s názory a zkušenností druhých nás může posunout dál..Každý tvůj komentář si přečtu i vícekrát..a těším se na další..

Milý Petře,

velice jsi mne potěšil. Máš velmi dobrý postřeh. Vše co jsi napsal je pravda. To moje jajáčkování je zřejmé. Výrazy jako"Já učím" i mně samotnému připadají hloupé. Příčinou je moje tělesnost v oblasti sebeovládání, kterou se mi ještě nepodařilo umrtvit. Možná, kdybych na toto fórum nepřišel,bych o své tělesnosti ani nevěděl. Kromě mne je na vině také má(a mých blízkých)dlouhodobá izolace od ostatního dění v náboženství obecně. Je to cena za tu originalitu, jak říkáš. Třicet let jsem stále dokola četl jen Bibli. Toho však nelituji. Co se týká mé alergie na Martina, tak to je pozůstatek období, kdy jsme si chvíli psali, a já nevěděl, co po mně chce, že mi stále do kola opakuje stejnou otázku, na kterou jsem si myslel, že jsem už dostatečně odpověděl. Vytáčelo mne to a strácel jsem sebeovládání. Díky tomuto fóru dnes vím, kde mne bota tlačí. Nikdy bych nechtěl, aby se křesťané centralizovali způsobem SJ. Myslím, že to není biblické. Sbor, třeba v každém městě by měl mít jen několik lidí, kteří by podléhali vedení především Božímu a pak někomu zkušenějšímu z nich, který by prokazoval ovoce Ducha. Co se týká archaizmů, které používám, tak to stojí za přemýšlení. Budu se tím zabývat. Jinak Ti přeji pěkné svátky Velikonoční.

Bohatýr napsal:Pro Christiana ...

Dík,žes mne trochu povzbudil. Já jsem nebyl ani tak smutný z toho, že mé příspěvky nikdo nečte, ale z toho, že cítím, že jsem pro ostatní nějak jiný.
Jako bych sem ani nepatřil. Jedni mne mají za bratra z Brooklinu, druzí za falešného proroka. Přitom já nikomu nic nenutím. Jenom předvádím své názory a na proroka si nehraji. Možná, kdybych jako prorok vystupoval, tak bych měl u jistých lidí úspěch. Všechno má ale svůj čas.


Já se Ti přiznám, že mě osobně zarazilo, že se hlásíš k pomazaným a přitom nejsi SJ. Já myslel, že "pomazané" mají jenom Svědkové Jehovovi. A myslím si, že tohle asi bude pro někoho kámen úrazu. Co se týče mně, já to neřeším, ať si každý o sobě píše co chce. A žě Tě někdo nazývá bratrem z Brooklynu nebo falešným prorokem? Na takové nehleď. Někteří uživatelé si tady hrají na kazatele a na proroky Boží. Jsme na křesťanském fóru, to je sice fakt, ale já se Ti přiznám, že když mě někdo píše komentáře a jsou příliš duchovní, tak mě to spíše připadá směšné až trapné. Nemyslím tím tvé příspěvky takže to nevztahuj na sebe, jen ti chci ukázat, že lidé jsou různí a mají na věc různé pohledy. A i když třeba všichni mají jedno společně a tou je víra v Boha, tak každý ho chválí po svém. Někdo tvrdí, že stačí pouze věřit. Jiní zase že to nestačí, že se musí podle toho žít. Jiní naopak střídají různé náíboženské organizace a další zase uctívají Boha individuálně. A tito lidé když se sejdou na diskuzním fóru, tak je na 200 % jasné, že dojde k názorovým sporům. Ale každý z nich věří v Boží Království a jakpak tam budou žít, když se budou neustále hádat a napadat? Tady jsme skoro všichni anonymní, napíšeme příspěvek a jdeme si " po svých". A kolikrát tady ztrácíme sebeovládání, když s námi někdo nesouhlasí nebo si myslíme, že nemá pravdu nebo že nás nechápe. A to se nevidíme osobně! A co teprv kdybychom se bavili osobně.
Bohatýre, krása člověka je v jeho originalitě.


Jo a ten Šmigrust, to vůbec netuším co to je. To mi musíš vysvětlit.

To je taková velikonoční tradice, kdy na velikonoční pondělí kluci a muži jdou na holky a ženy s prutem. Měli by je jemně popláccat a popřát zdraví. No, někdo si to boužel plete s SM hrátkami a tak té ženě vyšlehá pár modřin. A za to dostanou kluci penízky nebo nějaké sladkosti a chlapi dostanou štamprli. Já nikdy šmigrustovat nechodil, já se radši díval na pohádky.

Pěkný den!

Já mám na tyto svátky nadherné vzpomínky z dětství. Na vesnici se tyto svátky oslavovali velice bouřlivě, s koledami se obešli všichni rodinní příslušníci a sousedi. Měli jsme plné tašky vajíček, čokolád a spousta jiných dobrot, nakonec nám z toho všeho bylo špatně, protože jsme se tím "přežrali". Když jsem byl "puberťák", tak to bylo o alkoholu a o bolení hlavy z něho. S kamarádem jsme jezdili v bryčce po celé vesnici, následky na nás byly znát ještě další den. Pak přišla éra u SJ a tam končily všechny oslavy, byla to doba "kamenného řádu", kdy byla pouze slavena "památná", což stále považuji za důležité, protože připomínat si Kristovu smrt je podnět pro mé svědomí, abych tuto oběť nebral na lehkou váhu. Horňácko si na tyto svátky potrpí po svém. je to o spoustě muziky, písniček a krojů, vesnice je jedno velké mraveniště. Kostel praská ve švech, zde se drží v této věci tradice, tak jako snad nikde, žádný si nedovolí neúčastnit se, protože lidé by jej pomluvili, všichni totiž dělají v jedné fabrice a jak je zvykem mezi lidem zdejším, všechno se tady "rozkecá". SJ tady pšenička nekvete, pokud vím, tak zde žádný SJ není, možná zde někdo čte literaturu, kterou si vezme od SJ ve Veselí nad Moravou, kde jsou SJ velice aktivní. Tak to je zase můj postřeh o velikonocích, jak jsem je viděl v době svého dětství a jak to vidím nyní zde u nás, na Horňácku.

[quote="Vladislav Kulda"]Pěkný den!

Já mám na tyto svátky nadherné vzpomínky z dětství. Na vesnici se tyto svátky oslavovali velice bouřlivě, s koledami se obešli všichni rodinní příslušníci a sousedi. Měli jsme plné tašky vajíček, čokolád a spousta jiných dobrot, nakonec nám z toho všeho bylo špatně, protože jsme se tím "přežrali". Když jsem byl "puberťák", tak to bylo o alkoholu a o bolení hlavy z něho.


Máš pravdu Vláďo. Děti prožívají velikonoce intenzívněji než dospělí. U dospělých hraje hlavní roli hlavně alkohol.
Já jsem měl raději Vánoce než velikonoce, ale tak to už je jiné téma.
Pamatuji si, když jsem byl ještě dítětem a začal jsem chodit do školy, chodili jsem na velikonoce šmigrustovat babičku. V pokoji na nás čekala ošatka plná čokoládových vajíček, o které jsem se pak rozdělil s mladším bratrem. Když mí prarodiče se stali SJ, skončila i velikonoční nadílka. A když jsem se pak nastěhoval k prarodičům nastálo, tajně jsem si kupoval velikonoční vajíčka, zajíčky. No to dělám doteď. Asi před třemi roky jsem narazil na čokoládová vajíčka plněná likérem od Figara. Mohu doporučit opravdová dobrota. Jednou z práce jsem si jich koupil dvacet, že budu mít doma do zásoby. Říkal jsem si, že doma se vymluvím, že jsem je dostal od šéfa. No, ale čekala mě cesta vlakem a znáte to. Jedno vajco, mňam, druhé vajco, mňam. Než jsem dojel domů, vajíčka byly snězené a mě se šíleně točila hlava.

Co jsem však jako dítě nesnášel, bylo barvení kraslic ve škole. Museli jsme donést vyfouknutá vajíčka, teď dávat bacha, aby se to nerozkřapalo. Hnus! Ale zase vznikaly i humorné situace , kdy se třídou rozléhaly stížnosti a nářek typu "Já nemám vajca" "mi někdo šloh vajco" "mi někdo rozbil vajca" nebo "Soudružko učitelko, on mi kopnul do vajec" "soudružko, mi praskly vajca"

Pro Christian´s gayangel!

Jo, hochu, já už mám od mudrů všechno zakázané, mám totiž cukrovku typu I a díky dietě můžu cpát jen zeleninu, zelí, moskevský chleba atd. Takže o čokoládě a jiných pochutinách si můžu nechat jen zdát. Někdy si dám trochu červeného vína, protože neodolám, jinak to je, co se týče jídla, velice skromné žití. Prostě, "čo bolo, to bolo. Zatím ahojky!

CHGA:
to od Tebe není moc pěkné, psát o takových dobrotách, teď mi potečou sliny...
ale dík za tip, ty plněné ozkouším

Velikonoce:
já se vždycky styděl a pouze nuceně navštěvoval pouze rodinu. Až v pubertě, kdy jsme se posilovali štamprdlaty jsem nikde nechodil.
Proto mne teď vyhovuje nazvat to pohanstvím a všímat si spíš tradice ŘK (půst, pašije...). Navíc mne v poslední době vycházely narozeniny moje a ženy a synův svátek právě na velikonoce a tak místo velokonočního pondělí jsme se setkali s lidmi a oslavovali.
Tentokrát čekáme na velikonoce (+-) i narození dcerky ; tak u nás se slaví takto...

Jan

tak moc jsem slintal, až jsem si pořísil trubičky s náplní ořechovou...

ty sou taky fajn


2Bohatýr: s ignorace si nic nedělej, já Tě beru. a pokud chceš, aby si lidé všímali Tvých příspěvků, chop se třeba obhajoby homosexuálů a máš úspěch zajištěn , ale připrav se na to, že Ti bude chvílemi z lásky Tvé i lásky Tvých bližních trochu smutno ...
Drž se, pokoj Boží s Tebou

Jan

Díky Bohatýre.

[quote="Vladislav Kulda"]Pro Christian´s gayangel!

Jo, hochu, já už mám od mudrů všechno zakázané, mám totiž cukrovku typu I a díky dietě můžu cpát jen zeleninu, zelí, moskevský chleba atd.

Tak to ti plně rozumím, protože babička (právě ta aktivní SJ, o které jsem se tady několikrát zmiňoval) má již 55 let cukrovku typu I. a píchá 3 x denně inzulín. Na druhé straně říká, že dnes mají diabetici oproti minulosti hotový ráj. jsou různá sladidla, diabetické bonbóny, oplatky, jogurty, čokoláda, zákusky atd. Já jím zásadně pouze dia věci. jednak nemusíme kupovat dvojtě (jedno dia jedno sladké) a navíc to dia je kolikrát chutnější a navíc se z toho netloustne. A já jako správná buzna si musím držet linii.

Pro Christian´s gayangel!

Máš smysl pro humor, to je dobře, některým totiž chybí a to je zase škoda. Popisuješ dia dobrůtky, já je nejím, neboť prokazatelně zatěžují játra a ledviny. Cpu do sebe vagóny zeleniny, takže vlákninu, vlákninu a zase vlákninu, když to poruším, je mi pak zle.
Každý máme svůj "osten" v těle a nic s tím nenaděláme, naučil jsem se s tím žít i když z počátku jsem to nemohl překousnout.



Přeji Ti Christian´s gayangel, pěkný den!

Vláďo a Christiane,

co říkáte na velikonoční vejce a cholesterol? Já mám, pořád zvýšený cholesterol, ale také pořád jím všechno, co mi kdo předloží. Zkoušel jsem jíst netučné jogurty, ale to se nedá jíst. Na zeleninu jsem nikdy nebyl. Jako každý správný pracovník masného průmyslu mám rád jenom maso. Teď nemluvím duchovně, když vzpomínám na kila horkých ovarů s křenem a hořčicí které jsem spořádal ke svačinám v práci. Libová líčka, která se rozpadala ještě v prstech,se na jazyku rozplynula dřív, než jsem začal kousat. Každé ráno šel někdo z nás nákupáků do vařené výroby, aby odtud přinesl doslova náruč vařených vepřových hlav. Zemědělci, kteří nám vozili na výkup dobytek, když s námi posvačili, nebyli už tak tvrdí a nám se dobře nakupovalo. Jó to byl život.

Bohatýre, vše do času, taky jsem tak kdysi baštil, s kámošem jsme udily kusance masa, mňam, to byla dobrota, vše, co škodí je chuťově dobré. Dnes cholesterol mám nízký a to jen díky zelenině, nejlíp jsem na tom byl, když jsem dělal u krumpáče, cukr výborný a cholesterol taky. Takže pohyb a makat, to je předpoklad, že snad tělo dožije vyššího věku a jak říká Mudr. Doleček, "nežrat", mimo jiné znám jej osobně, dobře se s ním vykládá.

Pěkný den!

Každý máme nějaký ten osten v těle, jak je psáno v předchozích.

Ale také skoro každý, sklízí na "stará kolena" co si v mládí zasel.

Moje první řemeslo bylo řezník a uzenář. Dělal jsem u bývalého Seidla v Italské ulici v Praze.
Jako mladý kluk, před vojnou a nějaký čas po vojně, nejedl jsem, ale "žhral a hltal". Ta norma "kila" byla běžná. A na cokoliv jsem měl chuť. Bez chleba. A než se šlo z práce domů, tak ještě se pořádně dokrmit. K tomu se fasovaly balíčky na každou neděli, za přesčas, za skládku vagónů a pod.

Jenže uzenina není jen maso, ale taky halda solí, sanitru a dalších nepříjemností pro tělo.
Dnešní ovoce je několik infartů, ucpané cévy, rakovina, artroza kloubů, bechtěrev, simulátor, a další chlapské radovánky.

Nevadí, ale nabaštil jsem se podle chuti a pochutnal. Tenkrát jsem měl radost ze života, jak je psáno.-A rád na to vzpomínám..

Kazatel 5:17 Hle, co jsem shledal: Je dobré a pěkné, aby člověk jedl a pil a měl se dobře při veškerém klopotném pachtění pod sluncem v časných dnech života, které mu dal Bůh, neboť to je jeho podíl.

Všetkých vás srdečne pozývam zúčastniť sa zajtra krížovej cesty a prežiť tak úžasnú mystiku utrpenia a smrti Pána s jej konzekvenciami do súčasnosti. On svojou láskou vydal vlastný život za nás hriešnych aby zmieril svet s Otcom. Uvedomme si spoločne veľkosť tejto výkupnej obete, lebo niet viac lásky ako keď za nás niekto položí život. Verím, že niektorí z vás sa odhodlajú.


ps. navštívte radšej väčšie spoločenstvá kde sa viac prejaví spoločný duch kresťanstva v sprievode melódií a poézie...

Stefane,
máš pravdu.
V těchto dnech, ať už si je lidé vylepšují a opěkňují jakýmkoli dobrým jídlem nebo výzdobou (a nebo nevylepšují a výzdobu kritizují, to už je jedno), je hlavní přemýšlet o duchovním rozměru tohoto času.
V KS máme zítra tichou modlitební hodinu. Už se moc těším, až se sejdeme a budeme se společně v tichosti modlit a rozjímat.
Dobře, žes napsal o křížové cestě - budu na tebe myslet, jak se jí účastníš a ty si vzpomeň na nás, jak se v tichu modlíme. Budeme Pána oslavovat společně.

Aaaaachchchch. málem jste mě roplakali, vzlik vzlik vzlik...

P.S. To si raději pustím: The Passion of the Christ, a budu mít dostačující důvod být vděčný Ježíši Kristu a Pánu za to, co udělal.