Nová Smlouva

Jako odpověď pro Martina Cibulku a pro další, které zajímá otázka Nové smlouvy, zakládám nové diskusní téma s názvem „Nová smlouva“. V mých příspěvcích, pokud nebude uvedeno jinak, půjde o citace z Nové smlouvy pro texty Nového zákona a z Překladu nového světa z r. 2000 pro texty ze Starého zákona.

Pro ty, kteří chtějí rychlou odpověď a nemají chuť se prokousávat mým rozborem (kterého ostatně předkládám jen část), uvádím hned na začátku stručné shrnutí:


Sinajská smlouva byla uzavřena s Izraelci, kteří vyšli z Egypta a s jejich potomky (Dt 5:1-3), nikoli s Abrahámem, Izákem či Jákobem. Má Izraelitů umožnit, aby se skrze její dodržování mohli stát Božím „zvláštním majetkem ze všech [ostatních] národů“ (Ex 19:5) a „královstvím kněží a svatým národem.“ (Ex 19:6). Její druhou úlohou bylo, doložit na konkrétních skutcích spravedlnost daného člověka a dát mu na základě těchto skutků a jeho spravedlnosti život (Lv 18:5; Př 12:18; Ez 18:19-22, 20:11; Ř 2:13, 10:5; Gal 3:12). Je to smlouva o plnění všech Jahvových slov, která mluvil k Mojžíšovi (Exodus 24:3.4.7.8). Nelze z ní ubrat či něco v ní zrušit (Dt 4:1.2). Porušení jednoho ustanovení znamená porušení všech (Jak 2:10). Nevěrnost lidu nevede ke zrušení smlouvy (Lv 26:44). Smlouva Boží a Boží zákon jsou synonyma. Nedodržovat smlouvu Boží totiž znamená nechodit v Božím zákoně (Ž 78:10).

Součástí Sinajské smlouvy bylo i přikázání o sabatu, které bylo věčnou smlouvou a také věčným znamením mezi Izraelskými syny a Jahvem (Ex 31:16.17). Přikázání o sabatním předkládání chlebů na zlatém stole před Jahvem, je věčnou smlouvou a kultický, obřadní a obětní systém Izraele je tudíž věčný (Lv 24:5). To je patrné i z toho, že Pinechas, Áronův potomek, a jeho potomstvo, mají zaslíbeno věčné kněžství, pročež kultický systém Izraele tedy nelze zrušit (Num 25:11-13).

Sinajská smlouva je v Gal 4:24 přirovnána k Hagaře, Abrahámově egyptské otrokyni a konkubíně, která rodila do otroctví a neporodila pravého Abrahámova dědice, ačkoli to byl jeho prvorozený.


Že v případě Nové smlouvy nejde o obnovu té Sinajské je vidět mimo jiné i z toho, jak vypadaly obnovy Sinajské smlouvy během izraelských dějin. Svědectví o tom nalezneme např. v celé knize Deuteronomium; dále v Jozue 5:1-8, 23:1 – 24:8; 2. Královská 23:1-3, 2. Paralipomenon 34:29-33, Nehemjáš kapitoly 9 – 11. Zde všude šlo skutečně o obnovu Sinajské smlouvy. Uzavření Nové smlouvy však nebylo ani zdaleka podobné obnovám Sinajské smlouvy, jak je známe z výše uvedených textů.

Co se týče adjektiva CHADAŠ, je užito v drtivé většině případů ve smyslu „nový“, nikoli „obnovený“ (stačí nahlédnout do hebrejské konkordance a projít si příslušné texty). Pouze ve 3 případech z 57 chápou některé překlady adjektivum CHADAŠ ve smyslu „obnovený“ (jde o Joba 29:20; Pláč 3:23 a Ezekiele 18:11). B. Pípal překládá adjektivum CHADAŠ výrazy: „čerstvý, svěží, nový“ (nikoli však „obnovený“)

Podle Součka se adjektivum KAINOS používá v NZ pouze v jednom významu, totiž ve významu „nový“, který může být chápan ve trojím smyslu : „nový: 1. ve sm.: nepoužitý; 2. ve sm.: dosud neznámý; 3. v protikladu k něčemu starému; chadaš“.

V NZ se adjektivum KAINOS vyskytuje 44 krát. Nenalezl jsem mezi nimi žádný verš, který by někdo, ve mně dostupných překladech, chápal a překládal slovem „obnovený“. Když chtějí NZ pisatelé hovořit o obnově, používají k tomu jiné termíny než adjektivum KAINOS: APOKATHISTANAI (Mt 12:13, 17:11; Mk 3:5, 8:25, 9:12; Lk 6:10; Sk 1:6; Heb 13:19), ANAKAINIZEIN (Heb 6:6 /Souček k tomuto slovu uvádí, že je to ekvivalent kořene „ch-d-š“/), ANAKAINÚSTHAI (2 Kor 4:16; Kol 3:10), ANAKA INÓSIS (Ř 12:2; Tit 3:5). Vzhledem k nové smlouvě není v NZ užito ani jedno z těchto slov. Je z toho zřejmé, že pisatelé NZ nechtěli mluvit o obnově smlouvy, ale o smlouvě nové.

O novosti smlouvy a nikoli o obnově Sinajské svědčí i přikázání, která má Nová smlouva oproti Sinajské (např. přikázání o Večeři Páně /1 Kor 11:23-26/ a mnoho dalších).

Když jsme služebníky Nové smlouvy, nejsme služebníky litery, která zabíjí, nýbrž Ducha, který oživuje (2 Kor 3:6). Když přicházejí nové věci, staré věci pomíjejí. Je-li tu nové, víme, že staré pominulo. V Kristu jsme novými stvořeními a staré věci pro nás pominuly. „Staré věci“ (tedy i Stará smlouva) pro nás „pominuly“, „je tu všechno“ (tedy i smlouva) „nové“. „Nový“ (KAINOS) je opakem a protikladem pro „starý“ (ARCHAIOS) – 2 Kor 5:17. Lepší smlouva a Nová smlouva jsou synonyma. „Lepší“ je synonymem k „nový“ (Heb 8:6, 9:15). Nová smlouva se liší od Sinajské smlouvy i tím, že má jiného prostředníka. Prostředníkem Sinajské smlouvy byl sluha Mojžíš, prostředníkem Nové je Boží syn (Heb 12:24).


Smlouva zakládá, ustanovuje Boží lid. Podle Jeremjáše přestal být dům izraelský a judský Božím lidem (Pavel V Ř 11 ukazuje, že jím jsou pouze věrní Židé, ostatek, nikoli celý Izrael) a nová smlouva má zavrženému Izraeli otevřít cestu k tomu, aby se opět Božím lidem stal (Pavel v Ř 11 předpovídá, že se tak jednou stane). Do doby než tak učiní, není však dům izraelský a judský Božím lidem, nebo jak říká Pavel v Ř 11:15 je v zavržení.

Až teprve Nová smlouva v Kristově krvi (Lk 22:20), a nikoli Sinajská smlouva v krvi zvířat, je smlouvou o trvalém odpuštění hříchů (Hebr 10:1-18). Nikoli Sinajská, ale až teprve Nová smlouva otevírá dveře k trvalému odpuštění hříchů.

Božím lidem, na který přešlo ustanovením Nové smlouvy zaslíbení z Ex 19:5.6 (které původně platilo pro Izrael), nejsou již všichni tělesní Izraelité, jak ukazuje apoštol Pavel v podobenství o olivě a vylomených větvích (Ř 11:16-25), ale pouze ti Izraelité, kteří uvěřili v Krista a také pohané, kteří uvěřili v Krista (1 Petra 2:9). Božím lidem jsou od uzavření Nové smlouvy (při poslední večeři) a její potvrzení skrze Kristovu krev prolitou na Golgotě, pouze křesťané (židovského i pohanského původu). Nejsou jím již Židé a židovstvo, kteří nepřijali Krista a byli odříznuti z Boží olivy.

Tolik shrnutí a nyní rozbor, který bych omezil na zodpovězení čtyřech otázek:

1) Sinajská smlouva
2) Obnova Sinajské smlouvy či nová smlouva?
3) Nová smlouva
4) Boží zákony Nové smlouvy


1) Sinajská smlouva
ÚČEL
Vytvořit Boží lid. Boží zaslíbení v Exodu 19:5.6 bylo pod první smlouvou nabídnuto Izraelitům. Není zde řečeno, že by platilo ještě pro někoho jiného. Není zde řečeno, že by se královstvím kněží a svatým národem mohli pod Sinajskou smlouvou stát i pohané, kteří se dali obřezat a přijali Mojžíšův zákon. V Druhé, Nové, smlouvě, je toto nabídnuto křesťanům, tedy Židům, kteří jsou skrze Krista nadále součástí Božího olivovníku a pohanům, kteří na tento olivovník byli naroubováni skrze Krista (1. Pt 2:9). I v tom spočívá „novum“ a odlišnost Nové smlouvy vzhledem k Sinajské. Izraelité, kteří neuvěřili v Ježíše Krista, jsou až do doby, kdy v něj uvěří, od tohoto zaslíbení odříznuti (Ř 11:16-24).

Doložit na konkrétních skutcích spravedlnost daného člověka a dát mu na základě těchto skutků a jeho spravedlnosti život (Lv 18:5; Př 12:18; Ez 18:19-22, 20:11; Ř 2:13, 10:5; Gal 3:12)


Je zajímavé, že Izraelité se mohli stát „zvláštním majetkem“ a „královstvím kněží a svatým národem“ Jahvovým pouze tehdy, když budou dodržovat Sinajskou smlouvu. Nestačilo tedy být tělesným Izraelitou, být obřezán, být ve smlouvě, ale bylo nutné i dodržování smlouvy k tomu, aby se Izraelita stal Božím lidem. Mluví se zde navíc o dodržování smlouvy, nikoli o dodržování Mojžíšova zákona. (1 Pt 2:9.10 však již nyní křesťany oslovuje jako „království kněží a svatý národ … “. K tomu, aby se vším tímto stali, jim nebyla, na rozdíl od Izraelitů, stanovena podmínka dodržování Sinajské smlouvy, neboť ji text 1 Pt 2:9.10, na rozdíl od Ex 19:5.6, jako podmínku nezmiňuje.)



2) Obnova Sinajské smlouvy či Nová smlouva?
NOVÝ A OBNOVENÝ
Jak vypadala obnova Sinajské smlouvy je vidět v celé knize Deuteronomium; dále v Jozue 5:1-8, 23:1 – 24:8; 2. Královská 23:1-3, 2. Paralipomenon 34:29-33, Nehemjáš kapitoly 9 – 11. Zde všude šlo skutečně o obnovu Sinajské smlouvy. Uzavření Nové smlouvy však nebylo ani zdaleka podobné obnovám Sinajské smlouvy, jak je známe z výše uvedených textů.

Co se týče adjektiva CHADAŠ, je užito v drtivé většině případů ve smyslu „nový“, nikoli „obnovený“ (stačí nahlédnout do hebrejské konkordance a projít si příslušné texty). Pouze ve 3 případech z 57 chápou některé překlady adjektivum CHADAŠ ve smyslu „obnovený“ (jde o Joba 29:20; Pláč 3:23 a Ezekiele 18:11). B. Pípal překládá adjektivum CHADAŠ výrazy: „čerstvý, svěží, nový“ (nikoli však „obnovený“)

Pokud je užit kořen CH-D-Š jako sloveso „obnovit“, překládá LXX slovesem ANAKAINIZEIN: 2 Par 15:8; Ž 103:5, 104:30; Pláč 5:21, nebo KAINIZEIN (sloveso odvozené od adjektiva KAINOS): Iz 61:4.. Pokud je CH-D-Š užito jako adjektiva „nový“, překládá LXX slovem KAINOS.

Když chtějí NZ pisatelé hovořit o obnově, používají k tomu jiné termíny než adjektivum KAINOS:
APOKATHISTANAI: Mt 12:13, 17:11; Mk 3:5, 8:25, 9:12; Lk 6:10; Sk 1:6; Heb 13:19
ANAKAINIZEIN: Heb 6:6 (Souček k tomuto slovu uvádí, že je to ekvivalent kořene „ch-d-š“).
ANAKAINÚSTHAI: 2 Kor 4:16; Kol 3:10
ANAKA INÓSIS: Ř 12:2; Tit 3:5
Vzhledem k nové smlouvě není v NZ užito ani jedno z těchto slov. Je z toho zřejmé, že pisatelé NZ nechtěli mluvit o obnově smlouvy, ale o smlouvě nové.

V NZ není užito sloveso KAINIZEIN (sloveso odvozené od adjektiva KAINOS). Místo slovesa KAINIZEIN užívají pisatelé NZ výše uvedená slovesa.

Podle Součka se adjektivum KAINOS používá v NZ pouze v jednom významu, totiž ve významu „nový“, který může být chápan ve trojím smyslu : „nový: 1. ve sm.: nepoužitý; 2. ve sm.: dosud neznámý; 3. v protikladu k něčemu starému; chadaš“.

V NZ se adjektivum KAINOS vyskytuje 44 krát. Nenalezl jsem mezi nimi žádný verš, který by někdo ve mně dostupných překladech chápal a překládal slovem „obnovený“.

3) Nová smlouva
Jeremiáš 31:31-34: Pohleď, přicházejí dny,“ je Jehovův výrok, „a uzavřu s izraelským domem a s judským domem novou smlouvu; 32 ne takovou, jakou [byla] smlouva, kterou jsem uzavřel s jejich praotci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země, ‚má smlouva, kterou oni porušili, ačkoli jsem je měl v manželském vlastnictví,‘ je Jehovův výrok.“ 33 „Vždyť to je ta smlouva, kterou uzavřu s izraelským domem po oněch dnech,“ je Jehovův výrok. „Vložím svůj zákon do nich, a napíši jim jej do srdce. A stanu se jejich Bohem a oni se stanou mým lidem.“ 34 „A již nebudou vyučovat každý svého druha a každý svého bratra a říkat: ‚Poznejte Jehovu!‘, neboť mě budou znát všichni od nejmenšího z nich až po největšího z nich,“ je Jehovův výrok. „Odpustím totiž jejich provinění a na jejich hřích již nebudu vzpomínat.“

Hebrejcům 8:6-13: Nyní však dosáhl význačnější služby, tak jako je i prostředníkem lepší smlouvy, která je založena na lepších zaslíbeních. 7 Neboť kdyby ona první smlouva byla bez vady, nehledalo by se místo pro druhou. 8 Neboť kárá svůj lid a říká: "Hle, přicházejí dny, praví Pán, kdy uzavřu s domem Izraele a s domem Judy smlouvu novou; 9 ne podle smlouvy, kterou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl ze země Egyptské; nezůstali totiž v mé smlouvě, a já jsem je zanechal, praví Pán. 10 Protože toto je smlouva, kterou uzavřu s domem Izraele po oněch dnech, praví Pán: Dám jim své zákony do mysli a napíši jim je na srdce; a budu jim Bohem a oni mi budou lidem. 11 Pak už nebude učit druh druha a bratr bratra a nebude vybízet: 'Poznej Pána', protože mě budou znát všichni, od nejmenšího až do největšího. 12 protože se slituji nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy a jejich nezákonnosti již nikdy nevzpomenu." 13 Když mluví o 'nové smlouvě', prohlašuje tu první za zastaralou. Co však zastarává či stárne, je blízko zániku.

Hebrejcům10:15-18: Dosvědčuje nám to i Duch Svatý, neboť po slovech: 16 Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech, praví Pán: budu dávat své zákony do jejich srdce a napíši je do jejich mysli', 17 dodává: 'a na jejich hříchy a jejich nepravosti už nevzpomenu více'. 18 Kde je odpuštění hříchů, tam už není oběti za hřích.


ÚČEL NOVÉ SMLOUVY
Smlouva zakládá, ustanovuje Boží lid. Podle Jeremjáše přestal být dům izraelský a judský Božím lidem (Pavel V Ř 11 ukazuje, že jím jsou pouze věrní Židé, ostatek, nikoli celý Izrael) a nová smlouva má zavrženému Izraeli otevřít cestu k tomu, aby se opět Božím lidem stal (Pavel v Ř 11 předpovídá, že se tak jednou stane). Do doby než tak učiní, není však dům izraelský a judský Božím lidem, nebo jak říká Pavel v Ř 11:15 je v zavržení.

Až teprve Nová smlouva v Kristově krvi (Lk 22:20), a nikoli Sinajská smlouva v krvi zvířat, je smlouvou o trvalém odpuštění hříchů (Hebr 10:1-18). Nikoli Sinajská, ale až teprve Nová smlouva otevírá dveře k trvalému odpuštění hříchů.

1 Petra 2:9 Vy však jste 'rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, abyste rozhlásili mocné skutky' toho, jenž vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. 10 Vy, kdysi „Ne-lid“, nyní jste lid Boží; vy,kdysi „Ne-slitovaní, nyní však jste došli slitování.

Božím lidem, na který přešlo ustanovením Nové smlouvy zaslíbení z Ex 19:5.6 (které původně platilo pro Izrael), nejsou již všichni tělesní Izraelité, jak ukazuje apoštol Pavel v podobenství o olivě a vylomených větvích (Ř 11:16-25), ale pouze ti Izraelité, kteří uvěřili v Krista, a také pohané, kteří uvěřili v Krista. Božím lidem jsou od uzavření Nové smlouvy (při poslední večeři) a její potvrzení skrze Kristovu krev prolitou na Golgotě, pouze křesťané (židovského i pohanského původu). Nejsou jím již Židé a židovstvo, kteří nepřijali Krista a byli odříznuti z Boží olivy.

Pod novou smlouvou se i „ti, kdo nebyli lid Boží, stávají v Kristu Božím lidem a nejen to, stávají se i „rodem vyvoleným, královským kněžstvem, národem svatým, lidem určeným k Božímu vlastnictví“. To pod Sinajskou smlouvou nebylo možné. I v tom je vidět, že v případě Nové smlouvy jde skutečně o smlouvu novou a nikoli o obnovu Sinajské smlouvy (taková obnova by sebou přinesla pouze restauraci dřívějších poměrů, kdy pohané nemohli obdržet účast na zaslíbení z Ex 19:5.6).


KOMENTÁŘE K TEXTŮM O NOVÉ SMLOUVĚ
Nová smlouva je o zapsání Božích zákonů (Hebr. 8:10 a 10:16 užívá na rozdíl od Jr 31:33 množné číslo) do Božího lidu (Jr 31:33), do srdce (Jr 31:33), na srdce (Hebr 8:10, 10:16), do mysli (Hebr 810) a na mysl (Hebr 10:16). Je také o odpuštění provinění Božího lidu (Jr 31:34), o zapomenutí jeho provinění (Jr 31:34), o slitování se nad jejich nepravostmi (Hebr 8:12), o trvalém zapomenutí jejich hříchů a nezákonností (Hebr 8:12), o trvalé zapomenutí Jejich hříchů a nepravostí (Hebr 10:14.17). Božím lidem je primárně míněn dům izraelský a judský (Jr 31:31) či pouze izraelský (Jr 31:33), ale Pavel v Ef 2:11-20 ukazuje, že účast na smlouvách Izraele mají skrze Krista i pohané, kteří skrze něj také patří do Boží rodiny a nejsou již vzhledem k Izraeli cizinci. Byli naroubováni na ušlechtilou izraelskou olivu a stali se účastníky kořene tučnosti olivy (Ř 11:17), stali se Božím lidem (1 Pt 2:9.10).

Podle původního znění Jr 31:33, které je uchováno v Hebr 8:10 a 10:16 (v Leningradském kodexu, který dnes slouží jako autoritativní zdroj hebrejského textu, se nachází slovo TÓRA v čísle jednotném, čímž se liší od Septuaginty a Nového zákona, které zde mají číslo množné) má Boží lid pod Novou smlouvou nikoli TÓRU, nýbrž TÓRY. Tyto TÓRY dává Bůh do svého lidu a píše je do srdce svého lidu. Boží TÓRA, napsaná písmeny na kamenech a na svitku (tedy mimo věřícího člověka) je rysem Sinajské smlouvy. Boží TÓRY dávané Bohem do věřících myslí a psané Bohem na věřící srdce (tedy do samého nitra člověka), jsou naopak rysem Nové smlouvy v Kristově (a nikoli zvířecí) krvi (1 Kor 11:25). Navíc budoucí čas hlavních sloves a k nim se vážících přítomných participií v Hebr 8:10 a 10:16 lze přeložit jak dokonavě (dám, napíši), tak nedokonavě (budu dávat, budu psát). Nedokonavé chápání obou sloves by pak znamenalo, nikoli jednorázový dar uzavřeného počtu zákonů (které implikuje dokonavé chápání), nýbrž postupné, flexibilní, tvůrčí vkládání Božích zákonů do člověka tak, jak to vyžadují situace, se kterými se člověk během svého života setkává.

Zákon, o kterém se mluví v Jeremjášovi 31:31-34; Hebrejcům 8:6-13, 10:15-18 je nazván Božím zákonem, nikoli Mojžíšovým (který ovšem byl také zároveň Božím zákonem). Důraz je tu kladen na Boha jako autora, nikoli na prostředníka (ať už jím je Mojžíš či Kristus). Božím zákonem zde zmíněným je Kristův zákon, nikoli Mojžíšův. To je patrné jednak z jeho přikázání, která jsou křesťané povinni dodržovat, chtějí-li vejít do Božího království, a která jsou sice někdy podobná (nejde většinou o citáty z Mojžíšova zákona) přikázáním Mojžíšova zákona, jindy se od nich však liší, dále pak z toho, že jsou nazvána Kristovým zákonem a z toho, že Pavel jako Žid není pod Zákonem (Mojžíšovým), nýbrž je „vzákoněn Kristu“. Ani ve Starém zákoně neznamená vždy Boží zákon Zákon Mojžíšův (Gn 26:5 – zde je slovo TÓRA v množném čísle, stejně jako slovo NOMOS v Hebr 8:10 a 10:16). Křesťané tedy mají Boží „TÓRY“ v podobném smyslu, jako je měl Abrahám (i když se liší obsahem, princip je stejný, neboť je to Bůh, nikoli člověk sám, kdo určuje, jaké skutky má člověk kdy konat).

V Hebrejcům 8:6 se mluví o Nové smlouvě jako o „lepší smlouvě“. Nová smlouva je mimo jiné lepší v tom, že „je založena na lepších slibech“. Stejně tak je lepší i v tom, že nejde již o literu (psaný dokument), nýbrž o srdce člověka. Za příklad může sloužit příkaz ohledně rozvodu (Mt 19:3-12), který byl do Mojžíšova zákona zapsán kvůli tvrdosti srdce izraelských mužů. Po obřezání srdce Božím Duchem pod Novou smlouvou již není pro křesťany potřeba, protože nikoho, kdo je skutečně veden Božím Duchem k přikázání lásky, ani nenapadne, aby se rozvedl se svou manželkou.

V Hebrejcům 8:7 se o první (Sinajské) smlouvě dozvídáme, že měla vadu. I to je důvod, pro který se hledalo místo pro druhou. V Hebr 9:1-10 je tato první identifikována s ustanoveními Sinajské smlouvy a přikázáními Mojžíšova zákona, v Hebr 9:18-20 se mluví o uzavření této první smlouvy Mojžíšem. Kristus je prostředníkem Nové smlouvy (Hebr 9:15).

V Hebrejcům 8:8.9 se upozorňuje, že nová smlouva nebude uzavřena podle Sinajské smlouvy. Sinajská smlouva nebude Nové smlouvě sloužit ani jako předloha a tudíž již vůbec nelze hovořit o tom, že by Nová smlouva byla pouze obnovou Staré (Sinajské). Bude to smlouva skutečně nová, nezávislá na Staré (Sinajské) smlouvě.

Hebrejcům 8:9 uvádí ještě jeden důvod pro uzavření Nové smlouvy: Dům Izraele a Judy nezůstal v Sinajské smlouvě a Bůh je proto zanechal. Svazek lze sice obnovit, ale již ne na starém (sinajském) základě.

Hebrejcům 8:10 vysvětluje, že Nová smlouva nebude již o zákonech „na papíře“ (jak je tomu v případě Sinajské smlouvy), nýbrž o zákonech v mysli a srdci. I v tom se liší Nová smlouva od Sinajské. Nová smlouva, vepsaná do mysli a srdce umožní domu Izraele a Judy, aby byl opět Božím lidem a aby mu byly natrvalo odpuštěny hříchy, což Sinajská smlouva není schopna zajistit (Hebr 10:1-4.11).

V Hebrejcům 8:13 jsou chápana slova z Jr 31:31-34 jako svědectví o zastaralosti první (Sinajské) smlouvy a o blízkosti jejího zániku. Již samotná Boží slova o Nové smlouvě odhalují zastaralost první a upozorňují na blízkost jejího zániku, který je Božími slovy o Nové smlouvě ohlášen. Je zde jasně patrné, že adjektivum KAINOS tu ohlašuje zastaralost a blížící se zánik První (Sinajské) smlouvy a má význam „nový“ a nikoli „obnovený“ (kterýžto význam v NZ nemá tak jako tak nikde).

Slova o Nové smlouvě a o trvalém odpuštění hříchů v Hebrejcům 10:15-18 dosvědčují, že jednou přinesená Ježíšova oběť (krev), která je základem Nové smlouvy (Lk 22:20), je schopna „navždy učinit dokonalými ty, kteří jsou posvěcováni“ (Hebr 10:14). To krev zvířat, stále prolévána pod Sinajskou smlouvou nedokázala.


4) Boží zákony Nové smlouvy
I křesťané podléhají Božímu zákonu. Tímto Božím zákonem však pro ně není Zákon Mojžíšův, kterému skrze tělo Kristovo zemřeli (Ř 7:4), nýbrž Zákon Kristův:

1 Korinťanům 9:21 nejsem bez zákona Božího, nýbrž jsem podroben zákonu Kristovu.

Galatským 6:2 Neste břemena jedni druhých a tak naplňte zákon Kristův.

Příklady rozpracovaného Kristova zákona (některé byly převzaty z Mojžíšova zákona, jiné jsou nové), které se mi zdají nejvýraznějšími:

Matouš 22:36-40 "Učiteli, které přikázání je v Zákoně největší?" 37 On mu řekl: ",Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.' 38 To je největší a první přikázání. 39 Druhé je mu podobné: 'Miluj svého bližního jako sám sebe.' 40 Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci."

Matouš 7:12 Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili vám, čiňte i vy jim; neboť to je Zákon a Proroci."

1 Korinťanům 11:23-26 Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také předal, že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazován, vzal chléb, 24 vzdal díky, rozlomil jej a řekl: ,[Vezměte, jezte.] Toto je mé tělo, které se za vás láme. Toto čiňte na mou památku.' 25 Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: 'Tento kalich je nová smlouva v mé krvi; toto čiňte, kdykoliv byste pili, na mou památku.' 26 Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.

Filipským 2:4 Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných. (Bible Kralická)

Matouš 5:38-42 "Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Oko za oko a zub za zub.' 39 Já však vám pravím, abyste neodporovali zlému člověku, ale kdokoli tě bije do tvé pravé tváře, otoč k němu i tu druhou. 40 A kdo se chce s tebou soudit a vzít ti košili, tomu nech i plášť. 41 A kdokoli tě bude nutit k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. 42 Tomu, kdo tě žádá, dej, a od toho, kdo si chce od tebe vypůjčit, se neodvrať."

Lukáš 6:27.28.37 "Ale vám, kteří slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. 28 Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám činí příkoří. 37 "Nesuďte, a zajisté nebudete souzeni. Neodsuzujte, a zajisté nebudete odsouzeni. Promíjejte, a bude vám prominuto.

Marek 9:35 "Chce-li být někdo první, bude poslední ze všech a služebník všech."

Skutky 20:35 Ve všem jsem vám ukázal, že takto máme pracovat, ujímat se slabých a pamatovat na slova Pána Ježíše, neboť on řekl: 'Blaženější je dávat než brát.'"

Matouš 7:7 Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno. (Ekumenický překlad)

Matouš 10:37 Kdo miluje otce a matku více nežli mne, není mne hoden. 38 Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. (Ekumenický překlad)

Lukáš 19:13 Zavolal deset svých otroků, dal jim deset hřiven a řekl jim: 'Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.'

Lukáš 21:34.36 "Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a zájmy každodenního života a onen den na vás nepřišel náhle 35 jako past. Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na povrchu celé země. 36 Bděte a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se má dít, a postavit se před Syna člověka."

Filipským 2:2.3 naplňte mou radost a smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, 3 nic nedělejte z řevnivosti ani z ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe.

Pro konkretizaci dalších Božích zákonů Nové smlouvy (Kristova zákona) stačí otevřít a číst knihy Nového zákona.

Ahoj všichni,

protože se zatím žádná diskuze k tématu Nová smlouva neuskutečnila, využívám přiležitosti a přesouvám ji na fórum, které založil Zbyšek http://krestane.forumotion.com v oddílu Bible (celý odkaz je: http://krestane.forumotion.com/bible-f3/nova-smlouva-t13.htm#813 ). Činím tak jako odpověď na připomínku o tom, že toto je web především o Svědcích Jehovových a témata, která se jich přímo netýkají sem zas až tak nepatří. Prosím tedy o případné odpovědi na výše uvedené fórum.

Děkuji
Jirka

Jiří Brei

Jak vypadala obnova Sinajské smlouvy je vidět v celé knize Deuteronomium

Ste presvedčený, že Deuteronomium je obnovou Sinajskej zmluvy? Podľa mňa je Deuteronomium /druhý zákon/ skôr opatrením pre ľud, lebo Sinajská zmluva bola /ako asi vidíme/ z pozície Izraela nedodržateľná.

Ešte by ma zaujímalo, či poznáte slovné spojenie Siónska Zmluva a čo si o tom myslíte?

Dobrý den, Štefane,

na Vaší otázku:

Ste presvedčený, že Deuteronomium je obnovou Sinajskej zmluvy?

musím popravdě odpovědět, že nevím. To, co mne mate, je text v Deuteronomium 29:1.9-15:

To jsou slova smlouvy, kterou Jehova přikázal Mojžíšovi uzavřít s izraelskými syny v moabské zemi, kromě smlouvy, kterou s nimi uzavřel na Chorebu. 9 Budete tedy dodržovat slova této smlouvy a činit je, aby všechno, co budete dělat, dopadlo dobře. 10 Všichni jste se dnes postavili před Jehovou, svým Bohem, hlavy vašich kmenů, vaši starší muži a vaši úředníci, každý izraelský muž, 11 vaši maličcí, vaše manželky a tvůj cizí usedlík, který je uprostřed tvého tábora, od sběrače tvého dřeva po čerpače tvé vody, 12 abys vstoupil do smlouvy Jehovy, svého Boha — a jeho přísahy —, kterou dnes s tebou Jehova, tvůj Bůh, uzavírá, 13 proto, aby tě dnes založil jako svůj lid a aby se prokázal [jako] tvůj Bůh, právě jak ti slíbil a právě jak přísahal tvým praotcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. 14 A neuzavírám tuto smlouvu a tuto přísahu jenom s vámi, 15 ale i s tím, kdo tu dnes stojí s námi před Jehovou, naším Bohem, i s těmi, kteří zde s námi dnes nejsou

Zdá se mi, že se ve v.1 objevuje myšlenka dvou smluv – Orébské (Sinajské) a smlouvy z moábských plání, smlouvy, která je zachycena v Deuteronomiu. Moábská smlouva byla uzavřena s Izraelity, s cizími usedlíky i s těmi, kdo tam nebyli přítomni (možná tedy i s potomky přítomných - v. 10.11.14.15). V den uzavření Moábské smlouvy byli Izraelité, jejich potomci i cizí usedlíci založeni jako Boží lid.

dále jste napsal:

Ešte by ma zaujímalo, či poznáte slovné spojenie Siónska Zmluva a čo si o tom myslíte?

Mám pocit, že už jsem ho někde zaslechl, ale moc nic mi neříká. Vy byste k němu měl nějaké informace?

Ste presvedčený, že Deuteronomium je obnovou Sinajskej zmluvy? Podľa mňa je Deuteronomium /druhý zákon/ skôr opatrením pre ľud, lebo Sinajská zmluva bola /ako asi vidíme/ z pozície Izraela nedodržateľná.

Když jsme u smluv. Myslím si, že jsou pro člověka nedodržitrlné obě.

Smlouvu v Písmu chápu jako Boží čin, kterým on potvrzuje svůj vztah k člověku a ujišťuje jej o platnosti svého zaslíbení. V případě Sinajské smlouvy se takový důraz projevuje například důrazem, že Hospodin je tím vysvoboditelem, zachráncem, a proto něco ...

Smlouvy jsou v Písmu poměrně obsáhlým tématem, proto je každé vyjádření do jisté míry zkratkovité a neúplné. Osobně sdílím názor, že dějiny spásy člověka se postupně rozvíjí a jsou lemovány smlouvamy od Adama přes Noeho, Abrahama, Mojžíše, Davida až k Ježíši Kristu. Nemyslím si, že by tyto smluvy se musely vzájemně nahrazovat.

Nemyslím, ani že by Mojžíš na Moabských pláních rušil a měnil, co přijal předtím na Sinaji. Možná to jen vykládá a akutalizuje.

Jinak k tématice smluv podle mne stojí zato knížka starozákoníka Richarda Pratta Najdi svou důstojnost či jeho seminář v mp3 BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ A SMLOUVY, STARÝ ZÁKON či Alfonse Diesslera Chodit s Bohem.

Stafane jinak by mne zajímalo, co myslíte pojmem Sijonská smlouva?
Dóv

Jestli můžu přispět svým názorem. Při hledání jsem narazila na tento názor a moc se mi líbí. Jak můžeme poznat, že jsme na cestě k bohu? Když uvidíš náznaky a změny ve své duši : Budeš milovat Boha z celého srdce, z celé mysli . Nebudeš dávat přednost jinému Bohu, nebudeš uctívat lidskou lásku, ani úspěch, ani peníze, ani moc. Odložíš to všecko,ne že by to bylo špatné, ale jako dítě odkládá své hračky pokud z nich vyrostlo. Poznáš, že jsi na cestě k Bohu, protože nebudeš brát boží jméno nadarmo, pochopíš moc slova a myšlenek.Zasvětíš mi den a budeš jej nazývat svátkem. A brzy začneš nazývat každý den svátkem a budeš považovat každý okamžik za posvátný. Poznáš, že jsi našel Boha, až zjistíš, že nechceš úmyslně zabíjet, nová úcta k životu tě dovede k tomu, že budeš ctít všechny životní formy. Neposkvrníš čistotu lásky podvodným jednáním, až najdeš Boha, nedopustíš se cizoložství........To nejsou povinnosti, závazky, to je slib. Člověk má svobodu.Bůh nepřikazuje, jen říká, jak poznáme, že přicházíme domů.

Ahoj Včeličko Melisso,

je příjemné číst řádky, jako jsi právě napsala Ty. Je to dvojnásob příjemné na tomto webu, kde to není příliš obvyklé. Ano člověk se ve všech svých bojích "za pravdu" má umět zastavit, aby nezapomněl, že je spolu s druhými na cestě k Bohu, že mu patří nejen on sám, ale i druzí, kteří možná vidí svět i Boha trochu jinak.

Děkuji, žes mi to připomněla.

Jirka

Jiří Brei

musím popravdě odpovědět, že nevím. To, co mne mate, je text v Deuteronomium 29:1

Presne to som mal na mysli. Ja sa prikláňam k názoru, že sa jedná o druhú zmluvu, ale to nemusí znamenať, že prvá zmluva padla, alebo teda sa stala neplatnou, je to len také opatrenie, kedy sa v druhej zmluve dovolili isté menšie zlá, aby sa predišlo väčším /rozvod a nové manželstvo, manželstvo s cudzinkami, vyhladzovacie vojny.../, ako sa hovorí neskôr - pre tvrdosť ich /Izraela/ srdca, dosť na mňa pôsobia Ježišove slová, ktorý hovorí, že od počiatku to tak nebolo /Mt 19,8/.

Vy byste k němu měl nějaké informace?

No, s týmto termínom je možné sa stretnúť u Gese, H., Essays on Biblical Theology /Augsburg, Minneapolis, Minn. 1981, s. 79-80/ a pravdepodobne aj u Stuhlmacher, P., Reconciliation, Law, Righteousness, Essays in Biblical Theology, /Fortress, Philadelphia 1986, s. 110-113/. O tieto diela sa opiera Scott Hahn vo svojej knihe - Otec, čo plní sľuby, ktorú som pred časom odporúčal Martinovi.

dov

Stafane jinak by mne zajímalo, co myslíte pojmem Sijonská smlouva?

No, ja sa nejako extra dejinám spásy nevenujem, ale Hahn píše zaujímavo a celkom logicky. Principiálne ide o to, že Dávid sa vrátil tam, kde boli už jeho otcovia, Jeruzalem, kde Melchizedech požehnal Abrama, kde Abram obetoval Izáka a kde Mojžiš dal postaviť hlavnú svätyňu. Hahn sa teda hlavne odvoláva na 2 Sam 7,18-19 Král David pak vešel, usedl před Hospodinem a řekl: "Co jsem já, Panovníku Hospodine, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem? A i to bylo v tvých očích málo, Panovníku Hospodine. Dokonce přislibuješ domu služebníka svého dlouhá léta. Takové naučení dopřáváš člověku, Panovníku Hospodine.
... všimnime si zvýraznené, čo SEP prekladá ako a to je zákon pre človeka.
Hahn siaha po hebrejskej predlohe a píše, že táto zdanlivo nezrozumiteľná /zvýraznená/ veta znie: wasoth torath ha'adam, teda: Toto je zákon pre ľudstvo, kde kľúčovým slovom je torath, čo je iná forma slova "tora" a znamená zmluva-zákon a ha'adam, čo je hebrejské slovo pre ľudstvo /"adam"/.
A takto vlastne Dávid tvorí s Bohom ďalšiu zmluvu, tvorí ju na Sióne a znovu je trošku iná ako tá, ktorú dostal Mojžiš na Sinaji. Dávid teda hovorí o tóre, a dáva ju do spojitosti s ľudstvom, zatiaľ čo Mojžišova tóra bola len pre Izrael. Ale je skutočne Dávidova tóra nová alebo zásadne iná? Nie, Boh sa v Dávidovi vlastne len vracia k zasľúbeniu, ktoré dal Abrahámovi /Gn 22/, zasľúbeniu a teda aj zmluve, ktorú učinil ešte pred Mojžišom, teda k tomu zasľúbeniu, ktoré hovorí, že v jeho /Abrahámovom/ potomstve budú požehnané všetky národy zeme.

Stefane,

chcete říct, že Sijonská smlouva je ekvivalentem smlouvy s Davidem?

Dóv

Áno. Ja som to pochopil tak, že názov - Siónska zmluva, je terminus technikus pre zmluvu ktorá bola učinená s Dávidom.

Stefan ohledně výkladu textu z 2 Sam 7,19 napsal toto (Tue 18 Nov ŕ 21:23):

Hahn siaha po hebrejskej predlohe a píše, že táto zdanlivo nezrozumiteľná /zvýraznená/ veta znie: wasoth torath ha'adam, teda: Toto je zákon pre ľudstvo, kde kľúčovým slovom je torath, čo je iná forma slova "tora" a znamená zmluva-zákon

Pokud v této věci opravdu „Hahn siaha po hebrejskej predlohe“, pak zcela jistě nesahá po hebrejském významu výrazu TORA. Tóra sice může být součásti Boží smlouvy s člověkem či lidstvem, neoznačuje však smlouvu. Pro smlouvu či ujednání ať už mezi Bohem a lidmi, či jen mezi lidmi, má hebrejština označení BERIT. Výraz TORA má naproti tomu tyto významy: „řád, učení, ukazatel, vyučování, zákon, souhrn pravidel“ (Blahoslav Pípal). Obávám se, že bez uznání těchto faktů se jakákoliv diskuze na téma "Nová smlouva" stane úplně rozplihlou a bezpředmětnou.

Martinova námitka je zcela jistě na místě slova tóra a berít lze těžko zaměňovat.Možná jsou jen špatně citovaná nebo se utnul překladatel. Nebo je někdo popletl?

Stefanovým slovům bych rozuměl následovně, že na základě smlouvy (berít) uzavřené s Davidem vznikají nová ustanovení (tóra) Sijonské (Davidovské) smlouvy. Je tato Tóra odlišná od té Mojžíšovy nebo ji zneplatňuje. Jak to vidíte?

Dóv

dov

Je tato Tóra odlišná od té Mojžíšovy nebo ji zneplatňuje. Jak to vidíte?

Ťažko povedať. Ja to vidím takto, Boh dal isté prisľúbenia ľuďom, teda ľudskému rodu ako celku /povedzme, že viditeľne sa to udialo u Abraháma/, nakoľko sa však ľudský rod prejavil ako nespoľahlivý /viac krát, vlastne stále dochádzalo k porušovaniu zmluvy zo strany ľudí/, tak Boh vyvolil jeden národ, aby z neho definitívne vzišiel Spasiteľ /ľahšie je riadiť jeden národ ako celé ľudstvo /. Ten národ dostal všetky pokyny, aby sa dielo podarilo /tomu by sme mohli hovoriť mojžišovská zmluva/, a keď sa to po rôznych peripetiách nakoniec podarilo /v Ježišovi Kristovi/, Boh sa navrátil k zasľúbeniu, ktoré bolo dané už Abrahámovi /preto sa aj Hahnova kniha volá, že - Otec, čo plní sľuby/. Z tohto pohľadu teda žiadna zmluva, ktorú kedy Boh s ľuďmi učinil nebola zneplatnená. Len musíme vedieť, ktorá /zmluva/ sa koho týka a v akom vzťahu je k nám. Ježišova zmluva teda nie je nová v prísnom slova zmysle, ale obnovená, lebo zasľúbenia, ktoré Boh raz dal sa obnovili v Ježišovi. Avšak Ježiš neobnovuje mojžišovskú zmluvu, ale tú, ktorá bola učinená ešte s Abrahámom, z eschatologického hľadiska tú, ktorá bola učinená ešte s Adamom.

Čo sa týka Hahnovho "prekladu", chcel by som povedať, že v spornom texte nie je použité slovo תּור, ale slovo תּורה, pýtam sa teda, je možné v tomto slove vidieť širší význam, ako v pôvodnom slove /TÓRA/ z ktorého pravdepodobne vychádza?

Pro Stefana:

Ve 2.Samuelově 7:19 je použito slovo TORA ve vázaném tvaru TORAT (ve Vašem příspěvku nejsou hebrejská písmenka těchto slov zobrazena správně - v prvním slově totiž chybí na konci písmeno HE, které se nečte, a ve druhém případě místo koncového TAV máte HE). Vázaný stav nemá vliv na význam, ale pouze upozorňuje na to, že dané slovo je spojeno s tím, které bezprostředně následuje.

V poriadku, ja s v tom nevyznám, hebrejské výrazy som odkopíroval z e-swordu.

Ahoj Martine,

asi bych ještě doplnil, že Weingreen píše k vázanému stavu, že slovo ve vázaném stavu je závislé na slově následujícím a to tak, že dohromady tvoří jeden logický celek (Weingreen uvádí příklad ÍŠ-ELOHÍM - muž Boží). Weingreen pokračuje, že kdykoli tedy dvě slova tvoří jedenvýznamový celek, je závislé slovo ve vázaném stavu, zatímco slovo řídící je ve stavu samostaném a překládáme je českým genitivem (Jacob Weingreen, Učebnice biblické hebrejštiny s. 53)

Schneider k tomu poznamenává: Slovo ve statu absolutu (samostatném stavu) nese samo plný důraz a činí rozhodující výpověď: omezuje rozsah platnosti předcházejícího slova ve statu constructu (vázaném stavu) (Wolfgang Schneider, Grammatik des biblischen Hebräisch, s. 169).

Myslím, že je trochu nepřesné tvrdit, že "vázaný stav nemá vliv na význam".

Zmíněné spojení TÓRAT HA-ADAM vyjadřuje určitost (srovnej Weingreen s. 55), protože u slova ADAM je určitý člen. Jeho překlad by zněl doslova: "ten zákon člověka, ten řád člověka, to učení člověka", nebo podle Weingreenova návrhu na překládání: "ten lidský zákon, ten lidský řád, to lidské vyučování".

LXX překládá: HO NOMOS TOU ANTHROPOU
Vulgata: ista est enim lex Adam
EP: Takové naučení dopřáváš člověku
KB: ješto jest to povaha lidská
Nová Bible Kralická: Bývá snad takový úděl člověka ...?
Jeruzalémská Bible: to je osud člověka
Překlad nového světa: a to je zákon daný pro lidstvo

Nevím, zda to tak skutečně je, ale mám pocit, že text chce prostě říci, že z toho, jak Bůh jednal s Davidem a z toho, co mu zaslíbil, se může poučit celé lidstvo. Máte někdo jiný návrh?

Jiří Brei napsal:

Myslím, že je trochu nepřesné tvrdit, že "vázaný stav nemá vliv na význam".

Rozhodně je to menší nepřesnost, než tvrzení, že TORA „znamená zmluva-zákon“ (Tue 18 Nov ŕ 21:23). Tam už ta nepřesnost hraničí s podsouváním chybných významů.

Jiří Brei napsal:Ahoj Nevím, zda to tak skutečně je, ale mám pocit, že text chce prostě říci, že z toho, jak Bůh jednal s Davidem a z toho, co mu zaslíbil, se může poučit celé lidstvo. Máte někdo jiný návrh?

Vcelku k tomu podle mne nelze velice nic namítnout. Jen by mne zajímalo, myslíte si, že jednotlivé smlouvy na sebe navazují nebo se ruší? Jak tomu rozumíte?

Dóv

Ja som sa už k tomu vyjadril, ale aby na túto otázku mohol odpovedať aj Martin, tak by sa musel vyjadriť, že či to čo sa odohralo s Dávidom pokladá za zmluvu.

stefan napsal:Martin, tak by sa musel vyjadriť, že či to čo sa odohralo s Dávidom pokladá za zmluvu.

To by mě taky zajímalo

Dóv

Jak už jsem napsal, slovo TORA má tyto významy: „řád, učení, ukazatel, vyučování, zákon, souhrn pravidel“ (Blahoslav Pípal), a ani vázaný tvar slova nemění tyto významy, jak potvrdil Jiří Brei, když ohledně 2.Samuelovy 7:19 napsal:

Zmíněné spojení TÓRAT HA-ADAM vyjadřuje určitost (srovnej Weingreen s. 55), protože u slova ADAM je určitý člen. Jeho překlad by zněl doslova: "ten zákon člověka, ten řád člověka, to učení člověka", nebo podle Weingreenova návrhu na překládání: "ten lidský zákon, ten lidský řád, to lidské vyučování".

Nejedná se tedy o smlouvu, ale o „lidský řád“ či „řád pro člověka“, který je dán Bohem. Podle tohoto řádu by se měl člověk podřizovat Boží vůli, která v případě Davida znamenala nejen zamítnutí jeho žádosti, aby směl vybudovat dům pro JHVH, ale také zaslíbení, že tak bude smět učinit jeho potomek.

Nevím proč si stejně myslím, že láska, milosrdenství a spravedlnost, je nad zákon?

Podle mne smlouva není v protikladu s tebou vyjadřovanými láskou a milosrdenstvím. Smlouva je potvrzeni teto lásky a milosrdenstvi. Řekl bych, že přímo jejím vyjádřením a potvrzení toho, že Bůh to míní vážně s člověkem.

Dóv