Článek: Změna systému shromáždění SJ od ledna 2009

Změna systému shromáždění svědků Jehovových od ledna 2009

- Svědkové Jehovovi se po léta pravidelně scházeli na třech shromážděních každý týden. Od ledna 2009 se shromažďují jen dvakrát týdně. Pro znalce způsobu myšlení svědků je tato změna nanejvýš pozoruhodná.

- viz zde: http://www.straznavez.cz/Zdomova/zmenashromazdeni.htm

Klobouk dolů = vynikající práce!
Děkuji za ni!

Ale chodí, ale jaksi se z těch informací zasekává tok myšlenek v mé hlavě.

Září 2007: Vydán „zákaz“ zkoumání Bible nezávislými skupinami.
Duben 2008: Vydáno zrušení /od ledna 2009/ zkoumání (studia) knih společnosti SV menšími skupinami bratrů...
Knihy se zkoumají pouze v sále pod dozorem sborových vedoucích...

Je k tomu snad potřeba něco jiného dodávat???

Nic, ale witness si s tím určitě poradí.

Ahoj.Článek jsem si pozorně přečetl a působí na mne dojmem osobní zpovědi a hledání odpovědí na nepříjemné osobní otázky ve věcech víry a společenství se SJ. Mám však také několik osobních postřehů k věcem, kde má autor článku subjektivní hodnocení některých věcí.

<LI>Tak na prvním místě bych uvedl, jednu poznámku, která je v článku rozebírána: "A víte také, že má-li betelita službu na recepci v době, kdy je v jeho sboru shromáždění, je ten den omluven ze shromáždění a nejde na něj, ani to po něm nikdo nechce?" Citace

Podle SJ je služba v Betelu (Betel = Boží dům) považována za posvátnou službu. A tak se domnívám, že ji srovnávat se světským zaměstnáním není příliž dobrý příměr. Jakákoliv služba v bételu je spojena, dle SJ, s uctíváním Jehovy Boha. Tudíž, i kdyby šlo o mytí oken, nebo další činnosti, které jsou nutné k tomu, aby byl Betel uklizen a aby se zajistil jeho bezproblémový provoz, je konáno k oslavě Jehovy Boha a Ježíše Krista. A může to být i úklid před budovami, sekání trávníku atd. atd. Navíc podobná služba existuje v každém sále království SJ. Při každém shromáždění je určen jeden bratr, aby dělal "vrátného", dohlížel na zaparkovaná auta SJ, kteří se právě účastní shromáždění, a je zodpovědný za to, aby se nikdo nepovolaný nedostal do sálu království. Důvod? Např. krádež, nebo osobní nenávistné útoky některých osob vedli SJ k tomuto opatření. Vzpomínám si na jeden případ, kdy do nezabezpečeného sálu království vnikl rozlícený nevěřící manžel jedné sestry z Koree s kanistrem benzínu, začal polévat lidi hořlavinou, a poté škrtl zapalovačem. Jemu se podařilo utéct, mnoha sestrám a bratrům však ne, a také dětem. Navíc onen pisatel zapomněl dodat, že v recepci je program v sále slyšet z reproduktoru, takže pokud bratr chce, může veřejnou přednášku poslouchat, stejně tak i rozbor studia Strážné věže. Stejné opatření je v každém sále království. Nebo by mělo být. Ale pochybuji, že by takovéto opatření bylo ve světském hotelu?!

<LI>Druhá věc v článku, která se mne osobně dotkla a pokládám ji za nečestnou je zmíňka o průkopníkovi na pracáku. Když se totiž podívám objektivně na život a službu Ježíše Krista. Tak podle dnes nastaveného systému, by On i jeho apoštolové byli na pracáku také. Nebo: Co s takovou letitou vdovou Annou? Byla to jen flákačka, která celý život prožila v chrámu a možná se živila milodary? Přesto je v Písmu o ní psáno s úctou a respektem. Dokonce pochvalně.

"Buď by musel přiznat, že dril minulých let být třikrát týdně na shromáždění byl nesprávným výkladem tohoto textu..." S tímto výrokem nelze, než souhlasit. Skutečně se domnívám, že centrálně řížené shromáždění v celosvětovém měřítku se stalo důvodem, že mnozí SJ pocitují bezemoční vyprahlost, které vzniká jakýmsi odcizením na takovýchto shromážděních. Samozřejmě, že nikdo nikomu nezakazuje se osobně navštěvovat. Ale praxe je taková, že na to není vůbec čas. Osobní studium, návštěva všech shromážděních, příprava na ně, světské zaměstnání, výchova dětí. A pak se mne svěřují letití, nebo nemocní bratři a sestry, že se u nich už půl roku nikdo nezastavil. To je také důsledek, tohoto umělého neosobního křesťanství. Dokonce jsem osobně byl svědkem případu, že zemřela letitá dlouholetá sestra a sbor se o její smrti dozvěděl až od jejich nevěřících příbuzných a dokonce nikdo nebyl na jejím pohřbu. V té době jsem byl SJ jen krátce, ale byl jsem přítomen na všech shromážděních. Přesto jsem vůbec netušil, že ve sboru taková sestra vůbec existuje a ani by mne nenapadlo, že za ní nikdo nechodí a nikoho vlastně doopravdy nezajímá. To byla první příčina, kdy jsem si začal klást nepříjemné otázky, zda jsem udělal dobře, že jsem se k SJ vůbec přidal. Což je strašné svědectví, kam se sbor může dostat, pokud příjme neosobní lainu, kde hlavní slovo má jen výkonnost. Později jsem se s podobnými případy setkal mnohokrát. A setkávám se s nimi i dnes, kdy už SJ nejsem.