Dokazují verše Židům 1:8-9 Ježíšovo božství?

Když jsem se modlil a poklekl před Pánem poprvé a upřímně kál ze svých hříchů, Bůh se mi v noci zjevil. Nyní jakoby se mi pomalu vytrácí daleko pryč. Proč? Díky čtení 1. Jana pochopím, že je nebezpečné vyvolat druhým klopýtání ve slovu a tím sobě.

Pokud ti mohu něco doporučit, co pomáhá mě, udržet Boží blízkost v mém životě, tak je to upřímná otevřená modlitba, čtení Božího slova, rozmluvy s přáteli ve sboru, přijímání kázaného slova ve shromáždění.

Pro tebe, jsou to tak první dva body, protože na shromáždění SJ .... (nebudu dráždit). Já jsem po svém novém narození prostě přímo fyzicky cítil, že jsem tam cizí a nemám tam co dělat.

Takže k tomu čtení Bible. Je dobré pořídit si jiný překlad. Momentálně používám Překlad pro 21.století tzv. Novou Bibli kralickou, Pak KMS - studijní překlad a Bibli kralickou. Pak mám také slovenského Roháčka (teda spíše manželka má), ale také do toho občas kouknu.

Bible se dá číst různým způsobem. Dá se například zkoumat z hlediska různých nauk apod. Ale dá se také číst jako dopis od Boha adresovaný mě. Takže zkus takhle třeba číst Pavlovy dopisy. V dopise Římanům můžeš například hledat, co si získal spasením a odpuštěním hříchů, ale můžeš se také modlit, aby ti Pán ukázal, co je pro Tebe konkrétně prospěšné a důležité.

Než jsem se dostal k tomuto prostému vnímání písma, tak jsem se samozřejmě musel poprat s různými naukami. Nauky to jsou hradby v mysli. Jsou to opevnění, která prostě dovolíme Pánu zbořit, protože nám brání být mu blíž a užít plnosti obecenství, které s ním můžeme mít.

Zpětně si myslím, že se člověk zabrzdí a že je chyba pouštět se hned do diskusí. Jestliže někdo klopýtá o slovo, je to jeho chyba a ne tvoje, že jsi mu to slovo řekl. Problém pro tebe spočívá v tom, že jsi Boží dítě. A kde jsi viděl dítě, jak se ohání mečem. A pustit se do diskuse, to je takové ohánění se mečem Božího slova. Jako dítě na to prostě nemáš, ale určitě vyrosteš a budeš na to mít. Takže to, že někdo klopýtá o slovo pravdy, které si mu řekl, to přináší nápor i na tebe. Proto jsem ti minule doporučil, přidrž se toho, v čem máš jistotu. Setkal si se s Bohem a máš odpuštěné hříchy. Tím máš totiž mnohem víc, než když máš plnou hlavu vědomostí. Ty jsi našel dveře do Božího království a těmi dveřmi si vešel. Teď ti Pán může dávat a může ti ukazovat mnoho dalších věcí. Ale uvědom si, že si teprve vešel. Vím, že chceš pomoc těm, kteří jsou venku a místo, aby vešli, tak diskutují o tom, co asi za těmi dveřmi je, apod. Ale pomůžeš jenom tím, že řekneš, haló tady jsou dveře, já už jsem tady. Proč bys měl vycházet ven a zapojovat se do diskusí. To je marné. Nejdříve musejí vejít. A vejdou skrze to, že si uvědomí, že zeď, která je odděluje od BOha, to je hřích. A dveře to je Kristus a odpuštění hříchů. Odpuštění a zbavení se hříchu, to je počátek skutečného poznávání Boha a jeho cest.

Když se podíváš na historii mé účasti v této diskusi, tak můžeš říct, ale Zdeňku, ty jsi to takhle nedělal. Ano, máš pravdu nedělal. Taky bych dneska dělal některé věci jinak. Taky mi trvalo, než jsem poznal, co je skutečně to důležité.

Tak prosím nechme zatím trojici, trojicí. Věříš, že Ježíš je Bůh, máš jistotu, že za Tebe zemřel a máš odpuštěné hříchy, tak o tom nepochybuj. Nauky v hlavě nejsou to, co ti přineslo odpuštění a přijetí. Při vstupu do Božího království se nepíše test. Nemusíš odpovědět všechny otázky správně.

A to jestli prožíváš, že se ti vědomí Boží blízkosti vytrácí pryč, není tím, že by si hřešil tím, že někomu dáváš příčinu ke klopýtání, ale spíše tím, že se zabýváš písmem nesprávným způsobem. Opatři si jiný překlad a čti ho "jinak".