www.strasnavez.cz

Dobrý den, na Strašné Věži.cz byly vloženy nové zásadní kapitoly (označeny červeně),
které do morku kostí odhalují nepravdy učení na kterých je založena spol. SJ.

www.strasnavez.cz

"Strašná věž" výborně, srozumitelně, logicky a pravdivě, vysvětluje a popisuje co znamenají slova "vzývat jméno",

Ukazuje, že i když pro Žida starého zákona platila výzva "vzývat jméno JHVH", pro křesťana platí "vzývat jméno Páně" což v kontextu znamená-Kristovo.

Stejným způsobem a podle pravdy, poukazuje na nesmyslnost učení SJ ohledně přítomnosti Krista od roku 1914 (tedy před jeho příchodem) a poukazuje na jeho příchod, v den a hodinu kterou nikdo nezná a přítomnost logicky vzápětí až po jeho příchodu.

Tak tohle je můj první přípěvek do diskuze.Už nějaký měsíc občas nakouknu a musím přiznat že se cítím být obohacen.S mnoha věcmi souhlasím,k některým mám menší nebo větší výhrady.Ale od toho je to diskuze. Iluze o NSSJ už uplavaly asi pred dvěma lety,přesto v organizaci zůstávám,ale přesto nejsem dogmatik a nebráním se novým informacim a konfrontaci s nimi.Zdůvodnění proč zůstávám v organizaci nechám na později.Jinak hodně se mi líbí tvoje příspěvky dědo Slavíku,ale teď myslím že jsi trochu vedle. Ale jestli jsem vedle já,tak mě prosím někdo opravte.


V Římanům 10:13 je psáno "kdo vzýva Jehovovo jmeno bude zachráněn."Takže vzývat jméno JHVH není žádná chyba,naopak je to důvod k záchraně.Křesťané mají vzývat také Ješíšovo jméno.Vzývaní Ježíšova jména=ohlašují že on je tím mesiášem a spasitelem lidstva,to dělali samozřejmě křesťané v 1.století.
Námitka že v překladu nového světa je nespravně v tomto textu použito jméno nejvyššího není opodstatněná,protože pokud vezmeme např. v úvahu řecky psanou Vulgátu,která je uznávanou autoriotu mezi biblemi,pak jasne v tomto textu se vzývání vztahuje na nejvyšší bytost.Tedy Boha JHVH.Ekumenický překlad nebo Kralický nejsou dostatečně přesné v určení bytosti,která má být vzývána.
Jinak Ježíš učil své následovníky motlitbě k OTCI a oni to také dělali,to že za odměnu J.Krista Bůh JHVH pověřil veškerou výkonnou mocí,protože zvítězil nad světem,jestě neznamená ze je Bohem.Je třeba ze vzývaní Kristova jména nedělat uctívání jeho jména,on to ani tak nikdy nechtěl.Na www.strasnavez.cz v odkazu Vzývaní je tato myšlenka docela působivě podsouvána.

Je třeba ze vzývaní Kristova jména nedělat uctívání jeho jména,

Souhlasím. V podstatě nejde o jméno, jako slovo, nebo název, ale o respektování jeho vůle, postavení osobnosti.

A tak je potřeba se dívat i na ty Římany, pokud je tam skutečně "Jehovovo jměno". Tak tedy Jehovu, to znamená tím, že budeme respektovat jeho vůli.
No a jeho vůle (v tomto tématu) je-

Filipanům 2:9,10,11 Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí - a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.

1Korinťanům 15:27 vždyť 'pod nohy jeho podřídil všecko'. Je li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil.

Matouš 28:18 Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.

A k tomu si přidej řadu textů, které tě dovedou až k místu, že tuto (zástupnou a prostřednickou) moc, bude mít Syn až do ukončení jeho tisícileté vlády, do doby, kdy bude "opět Bůh (Jehova) každému vším" do doby-

Skutky apoštolů 3:21 On zůstane v nebi až do chvíle, kdy bude všechno nové, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy svých svatých proroků.

A co bude potom?? Není zjeveno, ani naznačeno...

Ekumenický překlad nebo Kralický nejsou dostatečně přesné v určení bytosti,která má být vzývána.

j - ani bych neřek že je jasné že má Pavel v ŕímanům na mysli Jehovu, podívej se na kontext:

6 Spravedlnost z víry však mluví takto: "Neříkej ve svém srdci: 'Kdo vystoupí do nebe?' - to jest přivést Krista dolů -
7 anebo: 'Kdo sestoupí do propasti?' - to jest vyvést Krista z mrtvých."
8 Co tedy říká? "Blízko tebe je slovo; ve tvých ústech a ve tvém srdci." - to jest to slovo víry, které kážeme:
9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
10 Srdcem se totiž věří ke spravedlnosti a ústy se vyznává ke spasení.
11 Vždyť Písmo říká: "Žádný, kdo v něho věří, nebude zahanben."
12 Není totiž rozdílu mezi Židem a Řekem, neboť tentýž Pán všech je bohatý ke všem, kdo ho vzývají.
13 Neboť "každý, kdo by vzýval jméno Pána, bude spasen."

je přece jasný že od začátku do konce mluví o Ježíši

chce to hodně ideologicky zabarvené brejle abysme tsam viděli něco jiného...

To je dobrý postřeh, toho jsem si nikdy nevšimla. Dík, Jonasi, zas jeden text s novým pochopením.

j - ani bych neřek že je jasné že má Pavel v ŕímanům na mysli Jehovu, podívej se na kontext.........
je přece jasný že od začátku do konce mluví o Ježíši chce to hodně ideologicky zabarvené brejle abysme tsam viděli něco jiného...

Zdravím Jonasi.Souhlasím s tebou že z kontextu vyplyvá,že se zřejmě jedná o Ježíše Krista.Dřív jsem si to myslel taky a měl jsem podobný pocit jako ty.Myslel jsem si že se Překlad Nového Světa v tomto případě mýlí.Skutečnost je ale jiná. Opravdu výraz Pán(Ekumenický překlad) se vzahuje na Jehovu.Chápu,že málokdo má možnost nahlédnou do Vulgáty(jistě v některých městskych knihovnách by se našla) a k tomu ješte umí aspoň trochu latinsky nebo řecky.Jeden můj známý ji vlastní,takže můžu znovu potvrdit že se jedná v textu Římanům 10:13 skutečně o Jehovu(JHVH).Musím uznat že trochu lituji že tyto jazyky neovládám,protože latina je možná nejpřesnější jazyk a právě v takovýchto případech se tahle výhoda projevuje. Jde o to že v Kralické Bibli nebo Ekumenickém překladu v českém jazyce když je použito slovo Pán,musíme sledovat kontext a přesto se můžeme v některých případech i tak zmýlit na koho se to vztahuje.

Slovo Pán je ale použito i právě ve Vulgátě.Vzniká tak otázka jak je teda možné bezpečně určit zda jde o Ježíše nebo JHVH ?Je to možné, protože pred tímto podstatným jménem Pán je bud´ přítomen člen a nebo neni.Podle toho bezpečně poznáme zda se jedná o Nejvyšší bytost JHVH nebo Syna Ježíše Krista.Překladatelé do českého jazyka to potom z latinských textů prostě přeložili jen jako Pán a potom vzniká to že si někdy nemusíme být jisti, koho z těchto Pánů měl právě pisatel na mysli.Tak to vidím já.

Jinak pro zajímavost citace Nové Bible Kralické v Řím 10:13:"Vždyť Kdokoli by vzýval jméno Hospodina, bude zachráněn."
Hospodin=Jehova
Tohle je odkaz na stranky této Bible která je revizí Bible Kralické. http://www.nbk.cz/index2.html v levém sloupci stačí klinknout na texty NBK a otevřít kteroukoli biblickou knihu.

Prostě nejlepší je,když si nejsme nečím jisti,srovnávat to nejen s kontextem,který může hodně napovědět,ale někdy je nutné s rovnávat s jinými překlady Bible,jako třeba v tomhle případě.Teprve až pak lze vyvodit nejaký závěr.

Prostě nejlepší je,když si nejsme nečím jisti,srovnávat to nejen s kontextem,který může hodně napovědět,ale někdy je nutné s rovnávat s jinými překlady Bible,jako třeba v tomhle případě.Teprve až pak lze vyvodit nejaký závěr.

Již tady bylo hodně řečeno o tom, jak dalece se můžeme spolehnout na jednotlivé překlady.
Nemáme ani jeden originál.
Jen překlad. A každý překladatel, je jen člověk.

Proto se dívám i na jiné texty a hledám jejich celkový smysl.
Tady k tomu problému bych přidal třeba


Římanům 10:12 Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť

Římanům 10:14 Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval?

1. Korinťanům 1:2 církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, ať jsou shromážděni kdekoliv, jinde či u nás:¨

Pavel mluví o Židech a Řecích. Židé slyšeli a znali Jehovu, proto ten v kterého neuvěřili, byl Kristus.

Kdo je tedy "štědrý ke všem" který pán?? No ten, v kterého ani Židé neuvěřili. A tak Pavel nabádá, aby byl vzýván.

Podobně mylně učí SJ, že svědectví mají vydávat jen o Jehovovi. (Budete mi svědkové). Jenže starý zákon byl nahrazěn Novým a i tady nastala změna.

Skutky apoštolů 1:8 ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země."

To řekl Ježíš.

Také řekl "kde se dva nebo tři sejdou... já jsem uprostřed nich". Ne Jehova, jak se mylně domnívají SJ, podle možná nějakého překladu.

scotty:

bezpečně poznáme zda se jedná o Nejvyšší bytost JHVH nebo Syna Ježíše Krista

j - díky za důkladný rozbor, ta pasáž je ale přece celá o vzývání Krista a tím že cituje SZ o JHVH dokládá že stejně tak jako JHVH dříve pro židy je nyní autoritou Ježíš pro křesťany

9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.

13 Neboť "každý, kdo by vzýval jméno Pána, bude spasen."

čili tvojí hlavou je Kristus člen sem, člen tam ...

Také řekl "kde se dva nebo tři sejdou... já jsem uprostřed nich". Ne Jehova, jak se mylně domnívají SJ, podle možná nějakého překladu.

SJ text u Matouše 18:20 nikdy pokud vím na Jehovu nevztahovali,ale na Ježíše.Na shromážděních prosí o božího svatého ducha,je fakt že se nemodlí o to aby byl Ježíš uprostřed nich.Možná se to bere jako samozřejmost.
Souhlasím že křesťané musí být svědky především Krista,že on je ten Mesáš,tak to Kristus chtěl,jak uvádíš třeba Skutky 1:8.Tak to jistě chtěl i Bůh.

Co se týká dopisu Řím 10:13 tak to vidím podobně jako o tom píšeš o něco výše v odpovědi na můj první příspěvek.Souhlasím,není zas tolik důležité o koho se v tomto textu jedná,protože ať je to Kristus nebo jeho Otec,pisatel jinými slovy nabádá k tomu abychom činili jejich vůli.A co chce Syn, chce přeci i Otec.To potom povede k záchraně.I jeden z nejznámějších textů mluví podobně u Jana 17:3 "To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu."

Pro zajímavost:Překladatel vulgáty-Církevní otec Jeroným se narodil v r. 347 ve Stridonu (dnešní Slovinsko), studoval v Římě a při pobytech v Asii se naučil řecky a hebrejsky. Čtyři roky pracoval jako papežský tajemník.
V tomto období, v roce 383, byl Jeroným papežem Damasem I. pověřen revizí starších latinských biblických překladů (Vetus latina). Po revizi Nového Zákona nakonec převážnou část Starého zákona od roku 390 překládal od základu. Předlohou mu nebyl, jak bylo tradicí, rozšířený řecký překlad Septuaginta, ale rukopisy v hebrejštině. Jeronýmův překlad Vulgáta se v západním křesťanství rozšířil až v 8. až 9. století, od té doby byla prakticky jediným používaným překladem, dokud se reformace v 16. století nezasadila o překlady Bible do národních jazyků. V rámci protireformace byla v r. 1546 prohlášena Vulgáta Tridentským koncilem za autentický překlad, v r. 1592 pak nechal papež Clemens VIII. vydat oficiální vydání (Sixto-Clementina). Z pověření 2. vatikánského koncilu byla v roce 1979 vydána Nová Vulgáta, která revidovala Jeronýmův text s přihlédnutím k aktuálním znalostem původních textů.

Chtěl jsem jen Jonasovi ukázat že Jehova v tomhle textu neni jenom v PNS.

Souhlasím,není zas tolik důležité o koho se v tomto textu jedná,protože ať je to Kristus nebo jeho Otec,pisatel jinými slovy nabádá k tomu abychom činili jejich vůli.

j - no důležité jak pro koho, leckterá hlína pobíhající po této zemi na poměru otec/syn vyhrocuje svoji odlišnost a domělou nadřazenost nad ostatními

ať již jsou to zastánci tojice či Jahveho

Čtu ten text pořád dokola a asi se mi zalíbila ta verze, že tam jde o vzývání Kristova jména. Je pravda, že celá pasáž je o něm a i závěr mluví o oznamování dobré zprávy, ta byla taky o Kristu. V 17. verši je pak, že víra následuje za slyšeným a slyšené je zase prostřednictvím slova o Kristu. Takže ne prostřednictvím Božího slova, ale slova o Kristu. Tak se mi to pěkně srovnalo, a vida, zas je to jinak. Asi je to někdy (skoro vždycky) úplně jedno o koho se jedná, mají stejný názor atd. Že by nakonec něco jako ta Trojice?....

shromážděních prosí o božího svatého ducha,je fakt že se nemodlí o to aby byl Ježíš uprostřed nich.Možná se to bere jako samozřejmost.

Nepochopili, co to obnáší, když je psáno, že Kristu byla (dočasně) svěřena veškerá moc na zemi i na nebi. Nedělí se o ni s Jehovou.

1Korinťanům 15:27,28 vždyť 'pod nohy jeho podřídil všecko'. Je li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil.
Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.

Že je jediný prostředník (zprostředkovatel) mezi námi a Bohem Otcem.
Dnes bych to přirovnal ke kontaktu s prezidentem. Prostředník je telefon, vlak, prezidentská kancelář. Osobně nemám přístup. (je to ale jen přirovnání, a ne doslovná situace.)

Pokyny Krista k učedníkům je potřeba brát s ohledem na to, že učedníci i on, v té době, byli ještě pod zákonem.
Jestliže tedy řekl „o cokoliv budete prosit Otce, já vám dám“ tak tehdy to platilo.
Otec byl s nimi ve smlouvě. Dnes má tuto smlouvu Kristus, vzhledem k lidstvu. Proto je psáno, že před ním se má sklánět každé koleno. Atd. Atd…

Pro zajímavost:Překladatel vulgáty-Církevní otec Jeroným se narodil v r. 347 ve Stridonu (dnešní Slovinsko), studoval v Římě a při pobytech v Asii se naučil řecky a hebrejsky. Čtyři roky pracoval jako papežský tajemník.

Co se týká Jeronýma, v podstatě to byl Katolík. Tělem i duší.. V tu dobu byla císařem založena státní všeobecná církev římská, a kdo se novému větru nepodřídil, tak do vyhnanství a nebo hlava dolů…

Jeroným se nadšeně podřídil (jinak by nefungoval jako tajemník papeže) a proto jeho „pravdy“ a ta jeho „vulgata“ jsou často daleko od skutečné pravdy a lze je brát jen velice opatrně…

Pro Quaero,

Že by nakonec něco jako ta Trojice?....

Pokud se ti podaří dát dohromady všechny texty, z kterých by se dalo usoudit "že by nakonec něco" tak ti vypadne maximálně dvojice.
Duch je úplně na jiné úrovni.

To nic, to byl jen takovy povzdech (s tou Trojicí), mě taky Duch nepřijde jako osoba.
Napsal jsi ale: Jestliže Kristus řekl: O cokoli poprosíte Otce, já vám dám, že to tehdy platilo, protože s nimi byl Otec ve smlouvě. Dnes má tuto smlouvu Kristus vzhledem k lidstvu. Myslíš tím, máme tedy prosit o cokoli Krista?

Myslíš tím, máme tedy prosit o cokoli Krista?

Pokud vím tak křesťané v 1.století své motlitby a prosby adresovali k "Bohu,Otci našeho pána Ježíše Krista."(Koloským 1:3).Nevidím tedy důvod proč bychom to měli dělat jinak.To že Ježíš je pán pánů a král králů je fakt.Není to však všemohoucí Bůh,kterému mají být motlitby adresovány.Kristus je pak prostředník a přímluvce v motlitbách spravedlivých.Ježíšova vzorová motlitba je také adresována Otci na nebesích.

Snad jediná vyjímka je situace při kamenování Štěpana,ale to je trochu něco jiného.

Queens napsal

Jakási nejistota, kterou např. SJ ukazovali v případě překladu v Řím. 10,13, kdo má být vzýván jestli Jehova nebo Ježíš, skutečně poukazuje, že jejich napojení na duchovní oblast je skutečné?!?! Historie ukázala, že když si několikrát pohráli s jmény dvou duchovních bytostí v nebesích, skutečně zarážející.

V tomto případě to nevidím jako nějaký záměr SJ.Pokud maš Třeba Kralickou Bibli,tak si pod tímto 13. veršem vyhledej křížový odkaz který je u Joela 2:32 "Avšak stane se ,že kdož by koli vzýval jméno Hospodinovo,vysvobozen bude,neboť na hoře Sion a v Jeruzalémě bude vysvobození,jakož pověďel Hospodin,totiž v ostatcich,kterýchž povolá Hospodin".

Zdá se že všechny překlady kde není (neutrálně)Pán poukazují na JHVH.Zajímalo by mě,jestli by se našel nejaký překlad písma,který by v tomto verši jednoznačně poukazoval na Krista,jako některé poukazují buď přímo na Jehovu (Hospodina)-PNS,Nová Kralická Bible,Vulgáta nebo nepřímo přes křížový odkaz-Kralická Bible.Nevidím to ale jak už jsem psal za tak důležité,jestli je tam myšlen Otec nebo Syn.Ale určitě tím nemyslím to,že když jsou shodní ve svých vizích že patří do nějaké trojice.

Snad bych se na podíval trošku jinak. A sice otázkou.
Co to znamená, někoho VZÍVAT.

Může to znamenat volat jej jménem, ale především, respektovat ho. Jeho vůli, ustanovéní, zákon atd.

Jestli tedy Jehova ustanovil svého Syna nade vším, jako vládce, budu vzívat Jehovu tím, že respektuji jeho vůli.
Možná, aby to Ježíš lidem usnadnil, tak neřekl "otče náš Jehovo a nebo Otče náš Kriste" ale jen "otče náš v nebesích".

Navíc je tam ještě podstatná zmněna. Ježíš se stal skutečně naším Otcem. Je psáno "Otec věčnosti". Takže není na závadu obracet se ke Kristu. (tys mne nepoznal, Filipe??)

SJ dokazují tím, že se obrací přímo k Jehovovi, že Krista jako prostředníka nepotřebují. Oni si to nahoře vyřídí osobně.
A aby Jehova nic nemohl říct, tak závěrem motlidby vsunou frázičku "ve jménu JK amen"..

Co se týká křížových odkazů v překladech,
není na ně vždy spolehnutí. Překladatelé sledují mnohdy jiný záměr, než dosáhnout pravdu,
jiné odkazy sledují jen znění podobného textu a jen malá část odkazů sleduje pravý smysl a myšlenku verše..

Dědo Slavíku, píšeš, že není na závadu se obracet ke Kristu. To je dost závažné, teda aspoň pro mě, když jsem zvyklá obracet se jen a jen na Boha a nikdy jinak. Pochopitelně prostřednictvím JK. Teď teprve chápu ty lidi, když jsme je učili na dbs, že se už nemají modlit k Marii, nebo k JK a oni na to byli takhle zvyklí. Modlitba je opravdu moc citlivá oblast, ale je fakt, že jsem si někdy uvědomovala, že je tam ten Kristus jen takový oušlapeček na konci a přitom mu jsme tolik vděční!

To máš, děvče, plnou pravdu. Možná si vzpomeneš, že podobný problém jsme měli, než jsme si "zvykli" používat slovo "Jehovo".
Alespoň pro mne to bylo velice nezvyklé a dost cizí.

Ale, jetli Kristu bylo svěřeno vše, a je naším prostředníkem (zprostředkovatelem), tak jak jinak??
Učedníkům sice řekl (v době platnosti Starého zákona) "o co budete prosit Otce, to já dám vám". Připravoval je na budoucnost.

No a dá se předpokládast, že podobný problém, zvyknout si na nové, (jako pociťujeme my, ohledně nového jména) měli i Židi. Třeba obřízka a další.
Proto asi ze setrvačnosti a zatím malého porozumnění radil Pavel, "za všechno děkujte Otci, ve jménu JK"

Taky to může znamenat "děkujte Otci prostřednictvím Krista. Čili, předkládejte své prosby a díky Kristu, on to za vás zařídí. Je přece vaším prostředníkem".

Takto to dnes chápu já a proto jsem se poměrně lehce zbavil slova "Jehovo" a nahradil jej slovem "Otče, Pane a podobně".

Tak děkuju za další osvobození! Už jsem si myslela, že jsem se zbavila všeho strachu, co ve mně byl z toho, abych se náhodou nenapojila na zlé síly, když teď opustím to "pravé učení" a vida, na modlitbu jsem zapoměla a přitom je asi nejdůležitější. Byla jsem učená, že musím používat Boží jméno, jinak modlitba buď nenajde adresáta nebo v tom nejhorším případě ji budu posílat vlastně satanovi coby "bohu" světa. (přitom jméno Jehova mi dlouho nešlo říkat, to máš pravdu) Ale o Kristu jsem už dřív přemýšlela a bylo mi divný, že by k němu modlitba nedošla, když nikdo jiný toho jména tam není. Je vidět, že i když strašně nechci, ta dogmata jsou někde uvnitř děsně zažraná. Tak díky, jsem ráda, že tu všichni jste...

Byla jsem učená, že musím používat Boží jméno, jinak modlitba buď nenajde adresáta nebo v tom nejhorším případě ji budu posílat vlastně satanovi coby "bohu" světa.

Když Ježíš "ruší staré, aby ustanovil nové". zároveň se postaral, aby své následovníky dobře informoval, jaké zmněny nastaly a co se od nich očekává.

Kdyby bylo Boží jméno Jehova, pro křeťana důležité, byla by to od něj nedbalost, kdyby "vzorovou" motlitbu ošidil o Boží jméno a radil jen, "takto se modlete Otče náš, který jsi v nebesích" ( a ne Otče náš, Jehovo, který jsi v...)

Ona nastala zmněna i v tom "Otcovství" pro křesťany. Na rozdíl od Židů, se jim stal Otcem Kristus.
Jenže, tenkrát by to nepochopily. Mnozí to nechápou ani dnes a mají dál Jehovu i s jeho starou smlouvou v kombinaci s novou..
(nechápal to ani Filip, i když odpověď dostal přímo od Pána)

Scotty se dotknul historie sepsání Vulgáty. Nevíte prosím někdo o knize nebo knihách, které by faktograficky dokumentovali vývoj křesťanství v průběhu dějin? Rád bych si udělal jasno např. o tom, kdy bylo co zásadního usneseno na jednotlivých koncilech jako dogma. Kdy se například usneslo, které knihy budou z Nového zákona kanonické, a které nikoli. Jde mi hlavně o období dejme tomu do roku 1000 n.l. od roku 30 n.l. Děkuji. Budu rád, když mě navedete.