Byl Ježíš disident judaismu?

Jiří Brei napsal: .......... Jestliže byl Ježíš odpůrce judaismu, jak bychom skrze něj mohli být naroubováni na ušlechtilý izraelský olivovník (R 11:17-24)? Jestliže byl Ježíš odpůrce judaismu, jak bychom se skrze něj mohli stát blízkými společenství Izraele (Ef 2:12.13), jak bychom se mohli stát spoluobčany svatých a členy Boží domácnosti (Ef 2:19)? Jestliže byl Ježíš odpůrce judaismu, jak bychom se skrze něj mohli stát Abrahámovými potomky (Gal 3:29)? Jestliže byl Ježíš odpůrce judaismu, jak to, že žil podle toho, čeho byl údajným odpůrcem (Mt 5:17)?

Ahoj Jirko,
s tím co píšeš ve svém příspěvku v podstatě souhlasím. Uvědomuji si však, jak rozdílný názor máme na to, co je vlastně judaismus.
Vybral jsem z tvého příspěvku úsek, na kterém je vidět, (alespoň na mě to tak působí) že pro tebe slovo judaismus = Izraelský národ založený a žijcí dle Božího zákona. Pak bych s tím co píšeš naprosto souhlasil.

Pro mě však pojem judaismus znamená něco mnohem širšího.
Bůh nedal Izraelskému národu judaismus, ale Zákon - Tóru.
Judaismem je pro mě nazýváno to, jak se podařilo Izraelskému národu začlenit tento zákon do svého národního uspořádání, které sebou neslo mimo jiné také mnoho jiných zvyklostí a tradic. Z celé historie Izraelského národa, tak jak je zaznamenána v Bibli vidíme, že s tím měl izraelský národ vždy problém. Většinou převládali nad Tórou tradice, lidské nauky a mnohdy i uctívání jiných božstev. To vše bylo v průběhu času součástí judaismu. Pokud se v národě objevili jedinci či skupiny, kteří volali po návratu k pravému Bohu a čistému uctívání, byli dost často umlčeni nebo dokonce zabiti. I to patří k dějinám judaismu.

Zdá se mi, že právě na to, že Tóra byla po celou historii v judaismu upozaděna před tradicemi a lidskými naukami, chce Ježíš ve své kritice upozornit. Vlastně na tyto stejné projevy judaismu poukazoval Bůh prostřednictvím Izajáše už o mnoho staletí dříve. A nic se od té doby, jak říká Ježíš, v judaismu nezměnilo.

Ježíš nevolá Izraelský národ k návratu k judaismu ale k pravému Bohu a čistému uctívání.

Dle mého názoru to, co mělo lidi přivést k Mesiáši, Ježíši Kristu, byl Zákon (Tóra) a ne judaismu.

Netvrdím, že tento můj názor je jediný a sprábný
Chci tímto příspěvkem poukázat na dva rozdílné pohledy na slovo judaismus, které zřejmě stojí za určitými neshodami diskutujících v tomto vlákně.
1. judaismus = náboženství Izraelského národa pevně zakotvené v Zákoně
2. judaismus = kulturně-nábožensko-nacionální soubor ( převzato z Wikipedie)

Bráškové a sestřičky.

Já nevěřím, že skutečná svoboda a pokoj (šalom) jsou možné bez dodržování Tóry.

Já tomu taky nevěřím, ale vím a poznal jsem, že díky Kristu na to ani nemusím myslet, proč? Protože jestli jsem přijal Krista a osvobodil se, tak ti kteří stále myslí, že my křesťané z národů nedodržujeme Zákon se mýlí, ale pak bychom popírali že jsme přijali Krista. Už to chápete?!

Já a Pavel máme namysli dodržování Zákona způsobem, který Bůh nechtěl, ale díky tvrdosti srdce Izraele, to do příchodu Krista trpěl. Ale teď je doba od příchodu Krista jiná ne v tom, že nedodržujeme Zákon, ale je to v Kristu. Tedy jinak, protože to "jinak" tehdejší Izraelité, ale někteří i dnes, nechápou jak to jinak je! Hlavní je, že Otec a Syn, ví že žiji dle Zákona, jestli to chci aby i ostatní z lidí to taky poznali, tak ti, kteří to nepochopili stále lpí na dodržování Zákona, ale to je právě to nepochopení spravedlnosti, rozumíte nebo ještě lépe, chápete?! Protože rozumět není problém, ale pochopit to, to je oč tu běží! :-)

Článek o závažnosti vztahu křesťanství a judaismu v
http://zod.reformace.cz/jedinecnost-krestanstvi-cislo-76

Nový zákon, dosud nejsvrchnější vrstva zjevení, však jasně učí, že Kristus nepřišel Zákon - judaismus zrušit, ale naplnit! Judaismus zaslíbených starozákonních židů se v jednom dni o Letnicích, kdy sestoupil do srdcí Božích dětí Duch svatý, završil v Kristovo tělo, církev, nový národ, pravý Boží Izrael. Podívejte se, jak všechny uvedené verše do sebe zapadají:

Jsou to Izraelci, jim patří synovství i sláva i smlouvy s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení, jejich jsou praotcové, z nich rodem pochází Kristus. Bůh, který je nade všemi, buď pochválen na věky, amen. Ne že by slovo Boží selhalo. Vždyť ne všichni, kteří jsou z Izraele [Jákob je zaslíbený potomek, ne Ezau], jsou Izrael, ani nejsou všichni dětmi Abrahamovými jen proto, že jsou jeho potomci, nýbrž „z Izáka [Izák je zaslíbený potomek ne Izmael] bude povoláno tvé potomstvo", to jest: dětmi Božími nejsou tělesné děti, nýbrž za potomky sepovažují děti zaslíbené. (Římanům 9:4-
V Kristu není rozdíl mezi Židem a Řekem. Zaslíbenost Božích dětí nemá s etnickým původem vůbec nic společného. Do etnického národa se člověk rodí tělesně, do Božího národa se člověk rodí duchovně, znovuzrozením skrze Ducha svatého …

Judaismus, ač bývával před Kristem celou zjevenou pravdou, je dnes, po Kristu, již „jen" historickou, tedy dílčí pravdou. Je jednou z časnějších vrstev dosud zjevené pravdy. Dílčí historická pravda (polopravda, poloinformace) není v žádném případě nepravda nebo lež. Dílčí pravda se stává nepravdou nebo lží až tehdy, když se vydává za celou pravdu. Celá pravda je souhrn všech dílčích složek pravdy. Celá biblická pravda je Starý a Nový zákon dohromady. Novější překrývá a především naplňuje starší pravdu. Judaismus a křesťanství jsou naprosto neoddělitelné vrstvy téže Boží pravdy. Nejsou to dvě náboženské víry, jak se domníváte, ale jedna! Nejen pro Vás, ale i pro samotné židy je nepřijatelné, že by měl být judaismus naplněn v Kristu. Zákonický judaismus je podle Nového zákona ustrnutí na překonanéné pravdě. Takový judaismus není dotažen do svého slavného cíle, protože odmítá svého Mesiáše a žije jen v obrazech a stínech dnešní skutečnosti:

To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus. (Koloským 2:17)
Avšak jejich myšlení na tom ustrnulo. Až do dnešního dne zůstává onen závoj při čtení staré smlouvy a zůstává skryto, že je zrušen v Kristu. A tak až podnes, když se čte Mojžíš, leží na jejich srdci závoj. Avšak „když se obrátí k Pánu, je závoj odstraněn". Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda. (2. Korintským 3:14-17)
Velmi dobře si uvědomuji, že evidentně vyvyšuji Kristův zákon nad zákon Mojžíšův, vždyť Kristus Mojžíše i Eliáše zastínil a naplnil - to je evangelium!