Jak naloží Bůh s psychopaty?

Dostal jsem do vážného teologického problému - psychopat je člověk, který se tak narodil. Jedná se o vrozený defekt, jeho důsledkem je chybějící svědomí (obdobně, jako někomu třeba nenaroste ruka). Rozhodování psychopata tedy funguje jinak než u lidí, kteří svědomí mají, psychopat se rozhoduje defektně.
http://elyna.wz.cz/index.htm

Co si o tom myslíte? Bude Bůh vůči nim spravedlivý, nebo milosrdný?

Věřím ve spravedlivého a zároveň milosrdného Boha a ne v Boha, který by byl buď jedno anebo druhé. Ten Bůh, ve kterého věřím, dal Zákon k tomu, aby jeho lid věděl, jak mají naložit s těmi, kteří hrubým způsobem narušují soužití lidské společnosti. Vrozený defekt, díky němuž někdo není schopen jakékoliv sebereflexe, není v tomto případě polehčující okolnost, spíše naopak. Zákon totiž vybízí: „odstraníš zlo ze svého středu“ (např. 5. Mojžíšova 21:21) To však neznamená, že žádnou polehčující okolnost nenajde spravedlivý a zároveň milosrdný Bůh. Takovýto soud však nepřísluší nám, ale jen jemu. Zatím to ale vypadá tak, že společnost, která odmítá Tóru, to nemíní uznat a místo toho si chce ve svém středu ono zlo ke své škodě ponechat tak dlouho, jak to jen půjde.

Martin Cibulka napsal:Vrozený defekt, díky němuž někdo není schopen jakékoliv sebereflexe, není v tomto případě polehčující okolnost, spíše naopak. Zákon totiž vybízí: „odstraníš zlo ze svého středu“

Lidi se musejí psychopatů, kteří se nedokáží udržet na uzdě, zbavovat. Jinak se dostanou do průšvihu. Problém vidím v tom, že zatímco lidem se svědomím jde dodržování základních věcí vcelku samo, psychopat má deformované (zmrzačené) vnímání reality, tedy zejména reality jiných lidí. Tedy i jeho jednání je deformované a nelze to úplně jednoduše spláchnout tvrzením, že je to jeho problém, když nedodržuje Tóru. Hezky je to vidět na Rathovi - to je takový chudáček nevinný a pronásledovaný, až je ho řadě lidí líto. Jenže ten člověk je evidentně postižený a vysoká politika mu dodala v jeho očích legitimitu provádět to, co prováděl.

Uvažuji tak - psychopat je nemocný člověk. Bůh nevytvořil psychopaty, je to porucha, která je následkem zděděného hříchu. Boha vnímám jako osobu, která je schopná vidět každého jednotlivce jaký by byl bez hříchu. Pokud takto Bůh vnímá psychopata, dokáže u něj rozpoznat jakým je opravdovým člověk, resp. jaký člověk by byl bez své poruchy. Pak ho může soudit zcela nezávisle na jeho "nemoci" a je tak dobře možné, že jednoho psychopata odsoudí a jiného schválí.

Myslím, že z našeho omezeného pohledu nemáme šanci takové věci prohlédnout a posoudit. Můžeme vycházet jen z toho, že Bůh je spravedlivý a milosrdný zároveň. Přesto si ale myslím, že pokud by Bůh zavrhnul někoho pro své jednání, které činí mimo svou vůli kvůli "prokletí" svou nemocí (a pokud by byl zdráv, byl by dobrým člověkem), spravedlivé by to nebylo. Spíše se přikláním v těchto případech k tomu, že Bůh ve svém milosrdenství odpustí hříchy tomu, kdo tak dělá pouze kvůli své duševní poruše

Bráškové a sestřičky.

Můžeme to pojmout i tak, že případně je relevantní, jak tu někdo poznamenal, že Bůh přece nebude trestat někoho, kdo nejedná o své vůli, připomenout lidi posedlé démony. Když takoví byli očištěni či osvobozeni od jejich vlivu, tak byli mírní a pokorní. Nemůže to být v případě "psychopatů" stejné, když jim Bůh odpustí hřích a tedy nebudou postiženi jakoukoli úchylkou, v našem případě psychopati, tak ti lidé budou jednat stejně jako ti, kteří byli osvobozeni od vlivu démonů, ale můžu se mýlit, je to jenom můj úhel pohledu.

Problém vidím v tom, že Bible vyjmenovává věci, pro které někdo nezdědí Boží království. Dobře se to kryje s tím, jak se psychopaté chovají. Problém je právě v tom, že takový člověk na své straně žádnou vinu necítí, ze svého pohledu jednal zcela správně. A že překročil nějaký zákon? V dané situaci to z jeho pohledu bylo správně a jistě by se stejně zachoval každý (neví, co to je, že někoho nepustí svědomí, on ho nemá). Proto i věřím Rathovi, že se cítí nevinen, byť ostatním může být zřejmé, že je to darebák, kterému je třeba zabránit v dalších škodlivých skutcích.

Pro Zbyška, který napsal:

Problém vidím v tom, že zatímco lidem se svědomím jde dodržování základních věcí vcelku samo, psychopat má deformované (zmrzačené) vnímání reality, tedy zejména reality jiných lidí. Tedy i jeho jednání je deformované a nelze to úplně jednoduše spláchnout tvrzením, že je to jeho problém, když nedodržuje Tóru.

Jenže to je problém, který máme nechat k dořešení Bohu. Je to jak se zvířaty. Milovníci zvířat vždycky najdou důvod, proč to které zvíře napadlo člověka. Ale pokud je člověk zvířetem napaden a usmrcen, Tóra vyžaduje, aby bylo zvíře utraceno. Tak je tomu i s psychopaty. Psychopatie sama o sobě nesmí být důvodem k popravě nebo udělení jiného trestu. Adekvátní trest však musí přijít v případě, že je porušen zákon. Psychopati nepřicházejí na svět jako dospělí a tak je zde čas na přípravu, aby společnost věděla, s kým má tu čest. Psychopatické dítě musí být za nepatřičný čin potrestáno a pokud se zjistí, že příčinou problémů je psychopatie, pak musí být vhodně omezováno, aby nepáchalo škodu nebo újmu společnosti. Zároveň by se společnost měla učit s takovýmto člověkem žít. Jenže dnes mnohdy člověk ani neví koho má za souseda, spolužáka, spolupracovníka atd. Vše se tají a pak se lidé diví, že jim psychopat dělal hejtmana.

Pro Pepukrocana, který napsal:

Uvažuji tak - psychopat je nemocný člověk. Bůh nevytvořil psychopaty, je to porucha, která je následkem zděděného hříchu.

Já zas uvažuji takto. Pokud je psychopatie vrozená, pak Bůh dovolil, aby se takovýto člověk narodil. A možná se narodil jen proto, aby se ukázalo, jak si všímáme jeden druhého a nad čím vším jsme ochotní a schopní přivírat oči.

Psychopatia = Porucha osobnosti je postihnutie jedinca, o ktorom sa predpokladá, že ako novorodenec síce dostával adekvátnu starostlivosť, no približne od deviatich mesiacov až do dvoch rokov ho veľmi zanedbávali. Je menej postihnutý, ako psychotik, ale stále dosť významne. Preto je jeho liečenie náročné./wikipédia/

Martin Cibulka napsal:Psychopatické dítě musí být za nepatřičný čin potrestáno a pokud se zjistí, že příčinou problémů je psychopatie, pak musí být vhodně omezováno, aby nepáchalo škodu nebo újmu společnosti. Zároveň by se společnost měla učit s takovýmto člověkem žít. Jenže dnes mnohdy člověk ani neví koho má za souseda, spolužáka, spolupracovníka atd. Vše se tají a pak se lidé diví, že jim psychopat dělal hejtmana.

Dík za inspiraci pro nedělní kázání.

Mnoho lidí, včetně řady křesťanů, si dnes vůbec, snad pod vlivem materialismu, neuvědomuje existenci duchovního světa - nebo na jeho vliv zapomíná při svém pohledu na věci kolem sebe.

Zde, kde se to přímo nabízí, to okrajově zmínil pouze bráška ysoxs.

V dřívějších staletích i nevěřící lidé měli určité ponětí o lidech posedlých démony - přinejmenším to dokázali rozeznat u zjevnějších případů nepříčetně se chovajících lidí, jako např. ti muži z krajiny Gadarenských, co bydleli v hrobkách, bili se kameny a byli hrozbou pro ostatní.

Dnes jsou takoví a další lidé v blázincích a jejich posednutí, různě pojmenované podle různých projevů, je považováno za pouhou nemoc těla, jedno jestli vrozenou nebo získanou. Vědomosti dřívějších generací o duchovním světě jsou považovány za pohádky a pověry. Skutečně nevím o tom, že by dnešní lékařská věda znala pojem "posedlý démony" a uznávala realitu tohoto stavu v jakémkoli případě.

Samozřejmě netvrdím a ani Písmo to netvrdí, že každá porucha či nemoc je způsobená démony. V tomto konkrétním případě - případě psychopatie - se to však přímo nabízí alespoň ke zvážení. Projevy psychopatie, jak jsou popsány na odkazu uvedeném Zbyškem v úvodu tohoto tématu (díky, Zbyšku, velmi zajímavé čtení), až velmi nápadně připomínají povahu Satana a démonů. Náhoda? Nebo další démonská strategie vnutit masám lidí, že všichni patologicky se projevující lidé (včetně vrahů a pedofilů) jsou jen nemocní a je třeba je léčit a chránit víc než jejich oběti.

Věřím, že Bůh i tyto lidi velmi miluje a že i za ně Kristus zemřel, věřím, že je potřeba se za ně modlit, za jejich pokání, spásu, uzdravení, osvobození, poznání Boží lásky. A každý konkrétní případ posuzovat individuálně.
________________________________________________________

Četl jsem před časem o některých jiných poruchách, jako je spánková obrna (s tou mám bohaté zkušenosti) nebo schizofrenie. Zajímavé jsou zejména konkrétní zkušenosti - bývají v diskusích k těmto poruchám (odkazy, jak koukám, jsem si neuložil, ale lze to celkem vygooglit). A je zajímavé je porovnávat se zkušenostmi křesťanů osvobozených z okultismu - podobnost jistě ne náhodná.

Oprava: celkem snadno vygooglit  

JAREKzRybenu napsal:Samozřejmě netvrdím a ani Písmo to netvrdí, že každá porucha či nemoc je způsobená démony. V tomto konkrétním případě - případě psychopatie - se to však přímo nabízí alespoň ke zvážení.

U některých poruch lze vysledovat přímou souvislost s vazbou na geny. Geny kódují hormony, hormony pak ovlivňují chod prakticky všeho v našem těle, včetně stavu mysli - dle toho, v jakém množství a v jaké vzájemné kombinaci se vylučují. Hormonální nerovnováha, nebo nestandardně posunutá rovnováha, má pak vliv i na to, jak přemýšlíme. Klasickým příkladem výkyvů mysli vlivem hormonů je ženský menstruační cyklus.

Z popisu v článku se domnívám, že vrozená psychopatie (autorka píše i o naučeném psychopatickém chování, při delším soužití se skutečným psychopatem, a to je velmi nebezpečný okamžik) může mít základ právě v genetických mutacích. A taková vlastnost je pak děditelná. Do toho bych démony opravdu netahal. O démonech lze mluvit v situacích, kdy je člověk jiný než dřív až od určitého okamžiku, který však nesouvisí s nějakým vážnějším úrazem, ale například s okultistickými praktikami.

Z porovnání různých populací se dále domnívám (nedám za to ruku do ohně, muselo by se to zjistit plošným výzkumem), že například cikánská populace má vyšší poměrné množství psychopatů než populace bílá - odpovídalo by to osazení věznic (s přihlédnutím k osobním i sdíleným zkušenostem). Vysvětluju si to tak, že v bílé populaci byli psychopaté postupně eliminováni vlivem přijatého křesťanství, zatímco u Cikánů k takovému "čištění" nedošlo, protože křesťanství fakticky nepřijali a díky kočování nebyli snadno ovládnutelní. Ovšem žijeme v době, kdy se na morálku dost kašle, takže počet (dědičných) psychopatů může vzrůstat. Jistě se máme na co těšit, zejména když se takoví dostanou nepozorovaně k moci.

Je nesporné, že hormonální rovnováha či nerovnováha má vliv na náš stav mysli a naše chování. Může také dojít ke stavu, kdy se člověk se stavem své vlastní mysli neztotožňuje (vlastní zkušenost).

I geny mají svůj velmi podstatný vliv - jejich poškození mívá tragické následky.

Je otázka, jak k poškození genů dochází - možností je nepochybně více. Budu se zabývat jednou:

Jak je vidět z Písma i ze zkušeností osvobozených, démoni dokážou v těle člověka poničit kde co, dokážou člověka zabít. Tedy geny nevyjímaje (když s nimi dokáže manipulovat člověk, což teprve duch).

Co se týká zákonů dědičnosti, je zřejmé, že poškozené geny lze dědit po předcích. Je ovšem zajímavé, že i démonické zasvěcení a prokletí a s nimi spojené démony lze dědit. Byla babička čarodějnice - okultistka? Potomci můžou mít problém - zejména chtějí-li přijmout Krista. Nejednou dochází k posednutí potomka právě při smrti předka. Při zasvěcování démonům v démonických kultech a náboženstvích se údajně vždy zasvěcují i potomci dotyčného. Toto zasvěcení lze zrušit jedině Kristovou krví.
Dále jsou rodiny, kde se velmi silné kletby táhnou po celé generace - třeba i v podobě nemocí (nejen). Pak přijde lékař a řekne: "houby prokletí, máte vadný gen". Ale ta rodina ví, že na začátku bylo prokletí. Poškodil démon gen jen na začátku nebo poškozuje gen u každého jednotlivce?

Nevím, ale právě kvůli duchovním zákonům dědičnosti je v Písmu velmi důležité vyznávání nejen hříchů svých, ale i hříchů předků - je o tom řada záznamů ve SZ (odkazy nevím z hlavy) - proč je izraelité vyznávali? Zákon dědičnosti se projevil už i u Adamových potomků - proč by měl skrze něj vejít hřích do života všech jeho potomků? Samozřejmě, o přesném fungování tohoto mechanismu se můžeme dohadovat.

Písmo v mnoha případech neříká, jak se do člověka zlý duch dostal - nicméně je patrné, že k tomu dochází nejen formou okultismu - do Jidáše vstoupil Satan v návaznosti na jeho hříchy, podobně trápil krále Saula po tom, co přestal poslouchat Boha. K okultním praktikám sáhl až potom - do té doby byl proslulý jejich potíráním.
Židé v 1. stl. mívali děti posedlé démony (podobně Féničanka)

Marek9:21,22 Ježíš se zeptal jeho otce: „Jak je to dlouho, co se mu to stává?“ On řekl: „Od dětství. 22Často ho hodil i do ohně a do vody, aby ho zahubil.

- těžko si představit, že k posednutí došlo tím, že chlapec žijící v Izraeli se v dětství zabýval okultismem. Tedy jsou i jiné možnosti, navíc možnosti "od dětství". Do mě se dostali démoni skrze "prokletí před mým narozením" (měl bys "vidět" ten tanec, když jsem během modlitby ta slova v uvozovkách poprvé vyslovil nahlas). Tedy žádná změna během života díky okultismu.

Napadnou démon tě může i v pohanském chrámu nebo třeba i na hřbitově (vlastní nedávná zkušenost i zkušenost jiných, četl jsem 2 zkušenosti, kdy se ducha nedokázali sami zbavit jedna je zde: http://zena.centrum.cz/deti/skolaci-a-pubertaci/clanek.phtml?id=763779#utm_source=i0.cz&utm_medium=banner-160x600&utm_campaign=zena-exportni ), kde se okultní praktiky provozují (zdánlivě nevinné povídání pozůstalých s "mrtvými"). Záminka může být, že jsi vstoupil na jeho "posvátné" území. Opět není nutné zabývat se okultismem (záminku potřebují, nemohou v našem světě působit "jen tak", těch záminek je ale celá řada a jsou různě "silné" - k nejsilnějším patří právě různé okultní praktiky nebo přímé vzývání Satana a jeho démonů; záminkou k vnějšímu útoku (tedy ne posednutí) bývá i věrnost Božích dětí - viz Jób).

To jen malé rozkrytí toho, jak démoni mohou působit. A opět - aby nedošlo k omylu - nepřipisuji automaticky každou nemoc a každou genetickou poruchu démonům. Nicméně je dobré brát tuto možnost v potaz.

Pokud se lidé pokoušejí vysvětlit věci jen a jen na základě existence toho, co vidí nebo mohou změřit, nastává nutně problém.
_____________________________________________________________

Mimochodem, v článku jsem nalezl zmínku o tom, že se neví, který konkrétní gen psychopatii způsobuje - takže mi připadá, že není zcela prokázáno, že příčinou je vadný gen - což ovšem vzhledem ke schopnostem démonů nehraje roli v určení démonické/nedémonické příčiny.