Začali jako badatelé Bible, nyní Bibli zakazují?

Mou víru mi dal Bůh, a také jedině On mi ji může zase vzít, když se mu nebudou líbit mé cesty.

Ahoj bohatýre, asi máš v mnoha ohledech pravdu, ale odpadnout od Boha a Krista a hřešit můžeš vlastním přičiněním (Hebrejcům 6:4-6, 10:26-30) a sveden můžeš být i jiným člověkem (Matouš 18:6). I Pavel radí, aby ten, "kdo si myslí, že stojí, ať hledí, aby nepadl". (1 Korintským 10:12 Nová smlouva). Víra v Boha je zkrátka vztah, který musí budovat a udržovat obě strany, není to jen Boží odpovědnost. Jinak by ani nemělo smysl, abychom o víru zápasili (Juda 3), kdyby to byla pouze věc Boží. I někteří křesťané v 1. století zažili ztroskotání své víry (1 Timoteovi 1:19.20). Stalo-li se to tehdy, může se to stát i dnes.

No já jsem si to myslel, mně se vždycky ta podobizna nějak nespojovala s tvým neupřímným přístupem. Ale zase musím příznat, že za to jak vypadáme nikdo z nás nemůžeme.

No kazda skupina alebo jednotlivec, ktory brani nekomu aby studoval bibliu sam alebo vo skupine tak niet u neho lasky a mal by daco robit aby si to nemyslel, lebo inac sa sam takymto uvazovanim odsuzuje.

Třeba: nebrańte jim říká Ježíš-kdo není proti nám je s námi.

Přesně tak. Taky zapomínáme, že ne o židovi, ale pohanovi Ježíš řekl, že takovou víru jakou má on ještě neviděl. Vliv Písma není ohraničen hranicemi, ani kulturou a ani jazykem. Kdo si to myslí, tak nemá lásku k bližnímu svému a tudíž ani k Bohu svému.

Pro Jiřího Breie:

Věřím, že se snažíš poctivě argumentovat, přesto musím některé Tvé závěry poopravit, abychom se skutečně shodli. O apoštolu Pavlovi totiž píšeš:

Měřeno Zákonem žádný „rouhač a pronásledovatel a nestoudný muž“ nebyl. Sám to o sobě říká ve Filipským 3:6: jde-li o spravedlnost v Zákoně, byl jsem bez úhony (Nová smlouva) Měřeno Kristem jím však byl, jak si později sám uvědomil. Pochopil, že jeho "horlení pro židovství" (Gal 1:14) bylo pouze hledánín jeho vlastní spravedlnosti, která je ze Zákona a ne té, která je z viry v Krista (Filipským 3:9).

Měřeno jakým Zákonem? Jsme zde před problémem překladu řeckého výrazu NOMOS, který se dá přeložit jako „zákon“, nicméně podle Řecko-českého slovníku k Novému Zákonu může mít toto slovo 4 různé významy: „1. zákon obecně; 2. v rozšířeném smyslu: řád, norma, pravidlo; 3. v specialisovaném smyslu: TORA, Zákon mojžíšovský; někdy i v konkrétním literárním smyslu = Pentateuch; 4. také o novém „zákonu Kristovu“, „zákonu víry“, tj. o řádu víry a života v Kristu“.

Je mi jasné, že při výkladu slov apoštola Pavla „podle spravedlnosti, která je prostřednictvím zákona, ten, kdo se prokázal jako bezúhonný“ (Filipanům 3:6), jsi vyloučil 4. možnost. Proč jsi však nevyloučil i 3. možnost? Pokud přece vezmeš na pomoc při výkladu kontext, tak by Ti přece mělo být jasné, že o Tóře v tomto případě řeč zřejmě není. O verš dřív totiž o sobě apoštol Pavel také napsal: „podle zákona farizeus“ (Filipanům 3:5). Použil zde totéž slovo NOMOS jako v 6. verši, ale nemyslel Tóru, protože ta není normou pro určení, zda je někdo farizeus nebo ne. Normou pro určení příslušnosti k farizeům je farizejský řád, norma či pravidlo. Bezúhonným, když byl zároveň „podle horlivosti pronásledovatel sboru“, mohl být apoštol Pavel opět jen na základě těchto farizejských pravidel a ne na základě Tóry.

Obřízka srdce není žáden nový výraz, který by začali používat až křesťané, ale už Tóra k tomu vybízí těmito slovy: „A obřežte předkožku svého srdce, a již nebudete zatvrzovat svou šíji.“ (5. Mojžíšova 10:16) Jinými slovy, ten kdo měl obřezané srdce, mohl správně aplikovat Tóru ve svém životě, a ne že se již nepotřeboval vracet k Zákonu, jak píšeš. Příkladem lidí, kteří se řídili Tórou a zároveň měli obřezané srdce, byli např. kněz Zecharjáš a jeho manželka Alžběta, o nichž čteme: „Oba byli před Bohem spravedliví, protože chodili bezúhonně ve shodě se všemi Jehovovými přikázáními a zákonnými požadavky.“ (Lukáš 1:6) Cítíš ten rozdíl oproti tomu, jak popsal apoštol Pavel svůj stav před svým vlastním obrácením?

Co se týče Galatským 5:4, které pro zdůrazněné opakuješ, pak to opravdu není nic jiného, než varování před zákonictvím, tzn. před postojem, kdy si člověk myslí, že bude ospravedlněn ze skutků Zákona. Takové zákonictví mnohdy není cizí ani křesťanům, kteří si např. myslí, že ke spravedlnosti stačí dodržovat desatero apod. O Židech, kteří mají obřezané srdce, však apoštol Pavel napsal: „My , kteří jsme přirození Židé, a ne hříšníci z národů, víme, že člověk není prohlášen za spravedlivého díky skutkům zákona, ale pouze prostřednictvím víry v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Krista Ježíše, abychom byli prohlášeni za spravedlivé díky víře v Krista, a ne díky skutkům zákona, protože díky skutkům zákona nebude prohlášeno za spravedlivé žádné tělo.“ (Galaťanům 2:15-16) Toho si byli vědomi všichni Židé s obřezaným srdcem i před Kristem a proto také očekávali příchod Mesiáše (srovnej Lukáš 2:36-38).

A co to dokazuje, nist. Len to, ze si teraz popisal to, co sa tu mnohy snazi tebe uz dlho ukazat, ze ak to Pavol zhrnul, je jedno ci si zid alebo pohan, dvolezite je ako sa chovas, teda ci v tvojom zivote sa prejavuje viera vo mne. Ludia verili v Boha pred Zákonom a veria aj po Zakone, na tom ty nic nezmenis. To ze uvadzas, ze aj v Tore sa hovori o obrzani srdca len dokazuje, co sa tym mysli. Nikto si nezasluzi uznanie a zachranu len preto, ze je niekto. Lebo pred Bohom sme si vseci rovni. Ak nemas lasku a vieru pod Zakonom a lebo bez Zakona, tak ti nieje k nicomu tak ani tak.

Pro hihihi:

Již delší dobu tady někteří z Vás přitakávají např. takovým názorům jako například, že apoštol Pavel považoval Tóru „za sračky“ (Yesterday at 7:27) nebo že „být ve stínu Ježíše Krista je jako být ve stínu peněz“ (Wed 29 Aug - 9:39) nebo že „Jakub v prvním století“ dělal nějakou zásadní chybu (Sun 26 Aug - 17:03) nebo že kořen křesťanství spočívá mimo jiné v odmítání Tóry, a Ty se tady nyní opovažuješ tvrdit, že to nic nedokazuje a o ničem nesvědčí? Svědčí to o velké ignoraci k Božímu slovu a z toho pak také plynou všechna „ničemná podezření“ (1. Timoteovi 6:4) vůči mé osobě a obviňování z toho, co jsem nikdy netvrdil. Píšeš o chování, ale sám nevíš, co to znamená.

Co ti sibe? Preco ma davas dohromady s vyrokmi ktore som nenapisal? Opet si neodpovedal na to co som vopred napisal, no o nic viac nejsi lepsi ako ty ktorych kritizujes. Len som napisal, ze je jedno kto si ak neprojevujes lasku a vieru, tak sa spametaj Marin. Pripomen si to o tom zvuciacom kove a netaraj.

Když si připomeneme kdo v historii zakazoval nebo určoval, tak musíme dojít k závěru, že ve svých životech každý z nás, ano i ty Martine, jsme někdy něco takového dělali. Tak proč by se tato nedokonalost neprojevovala i ve skupinách např. náboženských? Martine nikdo ti nebere tvou představu, že pro křesťana je pro život důležitá celá Bible, ale uznej, že ne každý se na Písmo dívá stejně jako ty, ne? Tak se snaž být chápavý. Přece není na nás soudit druhé, tak počkejme čas ukáže. Do té doby se snažme žít jak si to přál a přeje náš Pán. Určitě nechtěl abychom se přeli do nekonečna, která ze skupin má pravdu takovou či onakou. On dal jasný a zřejmý a taky jednoduchý základ. Je jasné a taky správné, že tento základ každý chápeme odlišně protože jsme odlišní, ale co nás má spojovat je láska a víra a naděje. Tak to dělejme a nechejme na soudci, jestli to naše chápání je správné nebo ne, protože to teď momentálně nevyřešíme.

Pro hihihi:

Dával jsem dohromady to, co jsi napsal:

A co to dokazuje, nist.

Pro Pavla (Kopcu svet):

Jenže diskuze je od toho, aby se něco řešilo, a ne od toho, aby se řešení dalo stranou a mluvilo se jen o jakési neurčité lásce, nekonkrétní víře či spíše nevíře a naději. Tu opravdovou lásku a víru a naději, o které stále dokola píšeš, můžeš totiž sdílet jen ve společenství s druhými, když Tě druzí vidí, jak uplatňuješ to, co říkáš. To ovšem Ty zatím odmítáš.

Není pravda, že nelze momentálně vyřešit, zda „naše chápání je správné nebo ne“, pravda to je totiž jen pro toho, kdo něco ve skutečnosti nechce řešit. Až se však dostaneme před sodní stolici Všemohoucího, může být nakonec pozdě pro dělání nějakých korektur chápaní a myšlení. K změně je však čas zcela jistě právě nyní a ne až pak.

Martin mozem ta poboskat. Ale ze si rychly, co? No nist.

Ale ze si to CEPovi veru nandal, to musim nechat. A to sa uci u tych zidou? No dakujem pekne. Aky ty si dobry. Ak tak vsetko vies aj to, ak sa mas este pred sudom zmenit tak to si naozaj borec.

Mě nejde o to, abych to někomu nandal. Lepší by bylo, kdybyste přemýšleli dřív, než to máte někým nandáno. Bylo by to lepší pro Vás, pro mě i pro diskuzi.

Dobre, dobre. Martin tak co nam ponukas, krom mesianskeho tradicionalismu?

Nikdy jsem nenabízel mesiánský tradicionalismus ani v této diskuzi ne. Zde jsem nabídl jen jiný pohled na spisy apoštola Pavla, o němž si myslím, že je pravdivější, než ten tradiční křesťanský vycházející z tzv. teologie náhrady, ale z těch, co se k tomu vyjádřili, o tom kromě Jiřího Breie a Zdeňka Bláhy nikdo zatím nebyl ochotný diskutovat.

Musím říct, že v diskuzi podle mne se prostě předkládají různé názory, každý si může vybrat, jestli se mu předložený názor líbí nebo ne. Seriosní diskuze se vede v dejme tomu demokratickém duchu. čili nikdo se neuráží nad názorem jiného, byť s ním nemusí souhlasit. A nejen že se neuráží ale ani neuráží, to je podle mne projev nedostatku sebeovládání. Neříkám, že občas v životě nevypěním, ale myslím, že pěnit ve virtuální realitě není k ničemu.
S Tvým názorem, Martine prostě a jednoduše nesouhlasím, mám zkrátka a dobře jiný pohled na Pavlovy dopisy jako celek.

A obecně si myslím, že na Bibli by se člověk měl dívat jako na celek. Ne jako sbírku několika nebo mnoha různých textů. Všechna Písma jak známo jsou inspirována Svatým Duchem, čili jsou psána v jednotném duchu. A je úplně jedno, že původní texty jsou v aramejštině, hebrejštině a koiné. Důležité je se naučit božímu jazyku, naučit se rozumět Bohu. Pak také můžeme pochopit, co tím "chtěl básník říci".

Já věřím, že v Ježíši Kristu skutečně existuje jedna pravda a že je možné ji s naprostou jistotou v srdci cítit. Je možné cítit, že se v nás rodí nová osobnost, že se čím dál více Bohu podobáme. Pravdou je, že když člověk v duchovním slova smyslu žije sám, tak může takovou novou povahu jen sotva vyzkoušet, proto je zapotřebí, aby v Kristu byli alespoň dva nebo tři. A to působí Bůh, že k někomu přitrhne jednoho nebo dva nebo tři nebo sto. Jen je potřeba věřit v Boží moc.

To, co na tomto základu stavíme, vyzkouší čas.

Citace:

Víra v Boha je zkrátka vztah, který musí budovat a udržovat obě strany, není to jen Boží odpovědnost. Jinak by ani nemělo smysl, abychom o víru zápasili (Juda 3), kdyby to byla pouze věc Boží.


Ahoj Jiří,

mluvil jsem o víře nového člověka zplozeného Svatým duchem, kterého dává Bůh za víru (ještě starého člověka) v evangelium. Tato víra stojí a padá s dáním, nebo také odnětím Svatého ducha.

Podle mého názoru je i ze žalmu 51,13 patrné, že Bůh svatého ducha dává a může jej také odejmout.

Zápas za víru, která byla jednou pro vždy svěřena svatým, vedou přece ti, jimž byl Duch a s ním i víra nového člověka svěřeny.

Jest-li to chápeš jinak, tak proti tomu nic nemám, ale já to chápu tak jak jsem to napsal.

Právě ti jimž bylo něco od Boha svěřeno, se budou muset zpovídat na soudu jak s tím darem naložili.

Hřešit, nebo rouhat se proti Bohu i jeho Synu mohou všichni lidé a zřejmě jim bude odpuštěno(Mat 12,31), ale to samé proti Duchu svatému odpuštěno nebude.

Každý, kdo touží po Svatém duchu by si měl uvědomit, o co vlastně žádá a spočítat si náklady. To znamená zda je schopen prodat úplně všechno a dát se do zmíněného boje. Protože prohraje-li nemá už žádnou naději krom hrozného očekávání soudu (Žid 6,4-6). Jen ti, kteří zvítězí budou odměněni(2 Jana osmý verš).

Lépe než ti poražení na tom budou ti kdo se Svatým duchem neudělal žádnou zkušenost. Lépe je na tom živý pes než mrtvý lev.

Tím nechci nikoho zrazovat od touhy po Svatém duchu. Ale každý by měl vědět do čeho jde.

Jinak Ti přeji vše oč Tvé srdce žádá.

Pro Martina:

Měřeno jakým Zákonem? Jsme zde před problémem překladu řeckého výrazu NOMOS, který se dá přeložit jako „zákon“, nicméně podle Řecko-českého slovníku k Novému Zákonu může mít toto slovo 4 různé významy: „1. zákon obecně; 2. v rozšířeném smyslu: řád, norma, pravidlo; 3. v specialisovaném smyslu: TORA, Zákon mojžíšovský; někdy i v konkrétním literárním smyslu = Pentateuch; 4. také o novém „zákonu Kristovu“, „zákonu víry“, tj. o řádu víry a života v Kristu“.

Pro 3. možnost (Tóra), jsem se rozhodl z několika důvodů:
1) Slovo NOMOS Pavel v drtivé většině případů používá ve smyslu Tóra (byl bych rád, kdyby jsi mi připomněl nějaký další případ, kdy ho takto nepoužívá, asi mi vypadl z hlavy).
2) Slovo NOMOS se ve Fil 3:5 nevyskytuje izolovaně, ale je součástí vazby KATA NOMON. Pro předložku KATA ve spojení se 4. pádem v této souvislosti připadají dvě možnosti překladu "podle" (v Součkově slovníku možnost 2.d: o normě, podobnosti a pod.) a k označení směru, vztahu: "vzhledem k ..." (v Součkově slovníku možnost 2.e). To oč tu jde, je, podle mého, názoru určitý směr chápání Zákona, určitá "škola", která vykládá Zákon svým specifickým způsobem (dalšími byli v Pavlově době např. saduceové, eséni ... Pavel své předkřesťanské období spojuje s jednou z nich).
3) Vazbu KATA NOMON nacházím v NZ již jen v Heb 7:16, 8:4, 10:8. Pro zjednodušení budu věřit, že ji napsal Pavel, i když se v tom současná biblistika příliš neshoduje. V Heb 7:16 by mohlo být sporné, zda Pavel mluví o Tóře, ale vzhledem k tomu, že je zde řeč o tělesných přikázáních (ENTOLÉS SARKINÉS) a slovo ENTOLÉ (přikázání) je u Pavla opět hojně užíváno pro přikázání Tóry, stejně jako slovo SARX pro tělesné skutky (včetně skutků požadovaných Tórou), mne přesvědčuje o tom, že i zde, v Heb 7:16, Pavel mluví o Tóře. V ostatních dvou případech (Heb 8:4 a 10:8 ) jde o Tóru jednoznačně.
4) KMS, EP, Žilka, Petrů, to chápou stejně (jde-li o Zákon, co se Zákona týče).

Z těchto důvodů věřím, že Pavel ve Fil 3:5, ale i 6 a 9 mluví o Tóře a ne o nějakém blíže neurčené zákoně farizeů (ti sami by asi ostaně protestovali, kdyby jim někdo chtěl podsouvat, že mají nějaký svůj vlastní zákon, odlišný od Tóry. Měli svůj výklad Tóry, ale nikde jsem nečetl, že by takový svůj výklad nazývali "zákon farizeů". Takové pojetí bys možná nalezl u esénů, ale pochybuji, že u farizeů).

Jiří, píšeš:

1) Slovo NOMOS Pavel v drtivé většině případů používá ve smyslu Tóra (byl bych rád, kdyby jsi mi připomněl nějaký další případ, kdy ho takto nepoužívá, asi mi vypadl z hlavy).

Typický příklad, kdy apoštol Pavel nepoužívá slovo NOMOS ve významu Tóra, je např. v Římanům 7:21,23 a 25b.

2) Slovo NOMOS se ve Fil 3:5 nevyskytuje izolovaně, ale je součástí vazby KATA NOMON. Pro předložku KATA ve spojení se 4. pádem v této souvislosti připadají dvě možnosti překladu "podle" (v Součkově slovníku možnost 2.d: o normě, podobnosti a pod.) a k označení směru, vztahu: "vzhledem k ..." (v Součkově slovníku možnost 2.e). To oč tu jde, je, podle mého, názoru určitý směr chápání Zákona, určitá "škola", která vykládá Zákon svým specifickým způsobem (dalšími byli v Pavlově době např. saduceové, eséni ... Pavel své předkřesťanské období spojuje s jednou z nich).

Řekněme, že ve Filipanům 3:5 je opravdu užito slovo NOMOS ve významu Tóra a je to tedy tak, jak to chápeš Ty. Přesto by to ale znamenalo, že by bylo chybné vyvozovat, že apoštol Pavel považoval Tóru za součást „množství smetí“ (Filipanům 3:8). Pokud byl tedy Saul „vzhledem k …“ Tóře farizeus, pak pro apoštola Pavla to není ta Tóra, ale ten „určitý směr chápání Zákona“ neboli přesněji ta farizejská škola, „která vykládá Zákon svým specifickým způsobem“, součástí onoho „množství smetí“.

3) Vazbu KATA NOMON nacházím v NZ již jen v Heb 7:16, 8:4, 10:8. Pro zjednodušení budu věřit, že ji napsal Pavel, i když se v tom současná biblistika příliš neshoduje. V Heb 7:16 by mohlo být sporné, zda Pavel mluví o Tóře, ale vzhledem k tomu, že je zde řeč o tělesných přikázáních (ENTOLÉS SARKINÉS) a slovo ENTOLÉ (přikázání) je u Pavla opět hojně užíváno pro přikázání Tóry, stejně jako slovo SARX pro tělesné skutky (včetně skutků požadovaných Tórou), mne přesvědčuje o tom, že i zde, v Heb 7:16, Pavel mluví o Tóře. V ostatních dvou případech (Heb 8:4 a 10:8 ) jde o Tóru jednoznačně.
4) KMS, EP, Žilka, Petrů, to chápou stejně (jde-li o Zákon, co se Zákona týče).

No, vazba KATA NOMON se v NZ nachází též ještě u Lukáše 2:22,39, u Jana 18:31, 19:7, ve Skutcích 22:12, 23:3, 24:6,14 a v Hebrejcům 9:19, 22. Pokud vezmeš v úvahu překlad KMS, tak ten například u Jana 18:31 a 19:7 překládá NOMOS jako „zákon“, kdežto v Hebrejcům 8:4 a 10:8, kde je to podle Tebe jednoznačné, jako „Zákon“. Z toho je patrné, že vazba KATA NOMON v tomto případě není rozhodující, aby se jednoznačně určilo, zda jde o Tóru (Zákon) nebo o zákon v jiném slova smyslu.

Z těchto důvodů věřím, že Pavel ve Fil 3:5, ale i 6 a 9 mluví o Tóře a ne o nějakém blíže neurčené zákoně farizeů (ti sami by asi ostaně protestovali, kdyby jim někdo chtěl podsouvat, že mají nějaký svůj vlastní zákon, odlišný od Tóry. Měli svůj výklad Tóry, ale nikde jsem nečetl, že by takový svůj výklad nazývali "zákon farizeů". Takové pojetí bys možná nalezl u esénů, ale pochybuji, že u farizeů).

No, současný rabínský judaismus v podstatě vychází z farizejské tradice a ortodoxní židé za svůj zákon považují i právní část Talmudu, tzv. halachu. Tedy nejen Tóra, ale i pozdější halacha byla pro farizeje zákonem, kterým se byli povinni řídit. Farizejové, saduceové a jiné židovské skupiny se navíc lišily jednak svým pojetím Tóry a jednak svými vlastními předpisy, kterými se řídili a kterými se jedni od druhých odlišovali, a tak např. saduceové neměli právo trestat farizeje za to, že věří ve „vzkříšení mrtvých“ (Skutky 23:16).

Pro bohatýra,

tvá poslední odpověď se mi líbí a budu o ní přemýšlet. Žel nejsem schopen se k ní zatím vyjadřit, neboť je to pro mne nový (i když zajímavý) pohled na víru a Svatého Ducha. Dík Jirka.

Ahoj Jiří,

děkuji Ti za poděkování. Vůbec tady na fóru nejsem zvyklý, krom výjimek na nějaké to pochopení.

Jinak ahoj všichni,

chtěl bych vás upozornit, že se blíží Den horníků. Možná by bylo dobré zavzpomínat na dobu, kdy Svědkové Jehovovi museli fárat místo vojny. Já jsem fáral na Stachanově v Radvanicích u Trutnova. Někteří zde na fóru to tam znají. Bylo tam radioaktivní prostředí jako někde na "uranu". Určitě to nebylo zdraví prospěšné prostředí.

Vzpomínám si na posměšné poznámky horníků na adresu SJ. Myslím ale, že to byla dobrá škola sebeovládání a trpělivosti. Ono ponížení určitě tělu prospěje více než pochlebování. Takže můžu za sebe říci, že ničeho co jsem prožil jako SJ nelituji.

Zdravím vás všechny bývalé i dnešní SJ pozdravem

Zdař Bůh


PS: A uhlí si nakopej sám.

No to je vidět, protože v určitých niancích je duch SJ v tobě stále cítit.

Je to pochopitelné, protože v té době kdyby ti VRO nařídil, že máš dobrovolně jet na Sibiř, tak bys to udělal, no vymytý mozek udělá cokoliv. Tak nevím proč bych měl litovat někoho kdo si dobrovolně ničil zdraví jen proto, že díky vymytí mozku si myslel, že to je správné a jeho rozhodnutí, ale v důsledku dělal rozhodnutí někoho jiného a ještě k tomu tisíce kilometrů vzdáleného, kteří tedy VRO si libovali, že jiní za ně harují v dolech, vězeních atd. a přitom by nemuseli, protože kdyby se řídili vlastním svědomím a vírou dle Písma tak by se rozhodovali svobodně a za sebe a ne za VRO.

Nazdar člověče,

dík za tu facku. Ještě abych hádal, kdo mně to uhodil. No, snad seš opravdu Jirka. Tak Jirko, Já sem hároval proto, že sem byl blbej a ve škole se neučil. Se svědky jsem se setkal právě v dolech. A bylo a je mi jich líto. Proto je chci potěšit, aby ti, kteří od nich odešli, nelitovali času, který jim dali. Mělo to jistě svůj význam. A Bůh nikomu nezapomene, že se mu oddal třebas nesmyslně,

vzpomeň si na Rekábejce - ty dal Bůh za příklad, že poslouchali své otce.

No jestli Tě můj pozdrav Zdař Bůh uráží, tak třeba Ahoj

Moj bohatyr, naozaj si pomazany, lebo na to ako reagujes na Juraje sa mi pozdava, ze to daako vazne. No nist to je tvoja vec mezi tebou a Bohom. No ak ty pochybujes o tom ci Jirka je Jirka, tak my mozme zasa pochybuvat ci si bohatyr v tom dobrom zmysle alebo nie, co? Pre mna je lepsie ked mu mozem povedat Jirka albo Juraj ak CEP ci svet.

Vidím, že Tě nějak štvu Hihihi.

Tak se zas na nějakou dobu stáhnu. Třeba se Ti jednou zasteskne po mých pohádkách.

Ahoj