Homosexualita a bible...

Zdenek:

Jestli je Bůh nestálý a proměnlivý, jestli si hraje s lidmi na schovávanou, je vrtošivý a nestalý, má potom cenu ho hledat?

Zdenku...ty zamenujes veci - ja mluvil o tom, zda tva interpretace citovanych pasazi se TYKA problemu. Slo tedy o pravidla vykladu (hermeneutiku)...ty vsak prichazi s tim, zda buh je takovy nebo jinaky...to je proste utek od tematu

Zdenek:

Bůh je věčný a neměnný, proto mi nedělá problém, že citáty jsou staré 2000 let.

...me take nedela problem cist texty stejne stare, starsi nebo mladsi nez bible, jako bibli samotnou...ale to zcela nic nerika o tom, jak ty texty, jejich smysl prevest na dnesni dobu...bible sama o sobe nikde neuvadi zadne presne pravidla pro jeji vlastni vyklad, naopak vse nasvedcuje tomu, ze pisatele se snazili, aby jejich text si nasel co nejvetsi mozne rozsireni (dnes bychom rekli: medializaci), ale cenou za to bylo, ze se technicky nemohli postarat o zachovani originalnich textu a pripadne vyhnuti se nedorozumneni a to napriklad tim, co bylo bezne v antickem svete: uvedenim autorizovaneho prekladu do vice jazyku - typicky v NZ: trijazycny napis na kristove krizi nebo ojedinele preklady napr. aramejskych ci hebrejskych slov v reckem textu (evangelia, skutky ci zjeveni)...

...tudiz predlozenim nejakeho textu z bible se PRINCIPIALNE ocitas na tenkem lede (zcela odhlednuto od napr. psychologie komunikace, ktera rika, ze takrka zadny vyrok neni ciste informativni, ale spise instruktivni, tedy nemuze se ti v zasade podarit "pouze" citovat, aniz bys zaroven "nedaval instrukce"...), kde nutne potrebujes oporu v dalsich pomocnych vedach: lingvistika, historie, antropologie, dejiny prava atd. atd....cili pokud to nezaradis do celeho komplexu poznatku, zustavaji ti dve moznosti: je to privatni vyklad pro tebe a sdelujes jak ty se podle nej ridis a nebo, ta druha moznost: presahujes ramec privatnich, laickych vykladu a velmi pravdepodobne se dopousti chyby (zasah do prav druhych, nespravne instrukce ono biblicke "falesni ucitele" atd. atd.)...

staci???

Zdenek:

Toto potvrzení, toto vnitřní svědectví chovám jako poklad, jako potvrzení správnosti své víry. Bůh si s námi opravdu nehraje na schovávanou a dodnes své slovo potrvzuje a neponechává se bez svědectví.

zase: zacinas dobre, ale ze singularu, prechazis okamzite na plural...z nejakych svych osobnich nabozenskych pocitu, vytvaris domneni, ze se totez tyka i ostatnich (v cemz muzes nalezt podporu napr. v nejake komunite) a ze kdo totez neciti (nebo jak rikas ty, ze vnima "svedectvi"), pak je jen a jen chyba na jeho strane...opomijis/nechavas otevrenou moznost, ze by problem mohl byt na stane boha, nebot to by oslabilo argumentaci a predevsim tim implicitne tvrdis, ze tobe a dalsim, kterym se dostalo nejakeho "svedectvi" od boha, je to zaroven (emocionalnim) dukazem nejakeho uzsiho, exklusivniho kontaktu s bozstvem...

...to je klasicka cesta legitimizace nejake hiearchicke moci, ke ktere se zpravidla pripojuji takove premisy, jako ze "pravda je jen jedna, stejne jako je jeden buh", takze "asymetrie" mezi zbytkem sveta lidi a osvicenymi/svatymi/pomazanymi/vyvolenymi je vychylena smerem k bohu a potazmo k pravde, coz zase vede k nemilosrdnemu dusledku: jen a pouze takova skupinka lidi ma pravdu, moc a boha...

...ja ti tim chci naznacit, jak plizive vznika falesny pocit, ktery se pote v prihodnych podminkach muze rozbujet do podoby vatikanu ci brooklynu...tento smer krestanstvi skryva rizika i sance, ale uricte neresi otazku, ktera te i dalsi tolik asi trapi: zda je to biblicke krestanstvi a zda jsi vubec nejak zastiteny (mimo emocionalitu) vuci teto bezdecne korupci!?!?

Zdenek:

který má hlas pastýře tak blízko, není schopen hlas pastýře slyšet svým srdcem, tedy uvěřit mu.

...mne v pri takovych situaci uklidnuje take jeden versik (kazdy si neco omlouvame a nekdy neni velky rozdil mezi "vymluvou a duvodem"), takze ja si rikam, ze "mnozi prvni, budou posledni a mnozi posledni..."

No dobre kazdy sme neaky ale to preca vieme vseci, tak v com je problem. Ked je to nemoc tak at sa lecia ty ktory to nedokazu zvladat. Alkoholik lebo gambler sa musi vystrahat toho na co je zavysly. Ak je muz na muzou a lebo zena na zeny a Pismo hovory, ze to je neprirodzene a ty dotycny sa mu chcu pacit tak sa musi chovat ako alkoholik lebo gambler, nesmu to dalej robyt lebo inac by hresili. A kto z nas by chcel ist proti Bohu?

Víra není hra na jistotu. Pokud něco máš třikrát potvrzený a desesetkrát změřený pak už tomu nepotřebuješ věřit. Víra znamená, že se spolehneš na něco, co nemáš desetinásobně potvrzené a mnoha lidmi ověřené, možná dokonce v té věci jsi první a jediný.

A vlastně i v případě, že to mají ověřené lidi kolem tebe, je těžké se spolehnout na něco s čím ještě nemáš osobní zkušenost. Víra je tedy úžasná schopnost lidského ducha.

Samozřejmě je to i zneužitelná schopnost.

Pokud máš perfektní víru v nějaký nesmysl. Jdeš do toho, pak narazíš, tvá víra nedojde naplnění a něco odepíšeš do ztráty.

Pokud máš něčemu věřit a risknout celý nynější i budoucí život, kdy se o správnosti nebo nesprávnosti své víry máš přesvědčit v okamžiku příchodu Pána nebo své smrti, pak je na místě až chorobná opatrnost.

Bůh to s náma, ale takhle nehraje. V NZ je více míst o tom, že Bůh dá své ujištění o správnosti víry, dokonce, že dává sv. Ducha, jako závdavek toho, co má přijít, co máš dostat v budoucnosti.

Což takhle nechat vědu stranou a rozhodnout se vzít to tak jak je to napsáno. Bůh si s tebou nechce hrát na schovávanou. V Božím slově je ujištění, že každý ..... Já jsem to udělal, rozhodl jsem se pro víru a zjistil jsem, že to funguje. A jestliže Boží slovo říká, že každý, kdo to tak udělá .... pak klidně mohu přejít do plurálu.

Rozhodni se pro víru a pak to ujištění, to nadpřirozené potvrzení o správnosti víry dostaneš v nynější době a ne až až až až až. Víš jak se ti zjednoduší život? Jaká spokojenost zaplaví tvou duši?

Bůh to s náma, ale takhle nehraje. V NZ je více míst o tom, že Bůh dá své ujištění o správnosti víry, dokonce, že dává sv. Ducha, jako závdavek toho, co má přijít, co máš dostat v budoucnosti.

No dobre, ale taky nikde sa tam nepise, ze by tomu kto ma takuto vieru vseci uverili. Preco by sme si nemali pripomenut, ze sa tam taky pise, nebo je nadhodena otazka, ci Pán naide vieru ked pride?

No, zatím nás Bůh rozehnal do nespočtu organisací nazývajících se církve.

A zase jenom Bůh nás může někam shromáždit.

Připomíná to stav v Židovstvu než Ježíš přišel poprvé. Také tam byla přehršel názorů a židé se organisovali do jakýchsi pravých poznání.

A všichni byli hrozně chytrý, takže Ježíše stejně nepoznali ve své většině.

Asi by bylo dobré vzít na sebe jakousi virtuální žínici a zmlknout.

Ale to určitě před druhým příchodem Ježíše Krista dřív nebo později přijde, protože Bůh nečiní nic, než by to napřed sdělil svým služebníkům prorokům.

Přemýšlím o tom, jak se liší Kristovo křesťanství od všech ostatních způsobů uctívání Boha? Proč bylo a je všem lidem tak přitažlivé?
Vychází mi z toho, že milostí.
U těch ostatních vždycky nacházím prvky třídění, kastování, nebo daru života jako odměny za něco.
Ale u Krista si všímám, že neodsuzoval (snad jen ty, kteří zas odsuzovali druhé). Naopak, veřejně se zastával všech, které někdo odsoudil (např. cizoložnice, která měla být kamenována atd.) a když se přímo nezastával, překvapoval své okolí tím, že s nimi jednal úplně bez opovržení, ale s láskou (např. Samaritánka atd.).
Takže když to shrnu - projevoval neustále milost. Úplně nejvíc to je zřejmé z jeho smrti - to byl přece skutek absolutní milosti.
Když si uvědomím, že jen díky této Boží milosti si můžeme všichni uvědomit, že jsme Boží děti, že nás Otec miluje (bez rozdílu) a že jsme spaseni, ta radost se nedá popsat a v ní se rozplynou všechny spory a nesnášenlivosti. Nebo ne?

Keby bolo tak pritazlive tak by boli vseci krestania. Jaj zeny, zeny.

Zdenek:

Rozhodni se pro víru a pak to ujištění, to nadpřirozené potvrzení o správnosti víry dostaneš v nynější době a ne až až až až až. Víš jak se ti zjednoduší život? Jaká spokojenost zaplaví tvou duši?

Zdenku, ale to drive nebo pozdeji skoncime u diskuze, ktere tu rovnez nejednou probehla, ze takove pocity ci dojmy o nejakem daru, jsou obtizne verifikovatelne. To jsou privatni pocity jednotlivce a pokud bychom meli moznost pouzit zobrazovaci techniky funkce mozku takove cloveka, zahy bychom odhalili...atd. atd. Asi vis, co chci rici.
Fyzikalne to, co rikas dokazatelne neni, proto je to zase emocionalni apel...A NEBO se od posledni diskuze neco zmenilo?

Ahoj Hihibusi,

máš pěkný obrázek. To selátko je vyšlechtěné u nás v Československu a nazývá se České bílé ušlechtilé. Jsem bývalý zootechnik. Není v tom nic jinotajného. Buď zdráv.

Keby bolo tak pritazlive tak by boli vseci krestania.

Myslím si, že Kristovy myšlenky, které jsou plné milosti a lásky, jsou přitažlivé opravdu pro všechny lidi.
Máš pravdu v tom, že ale mnohým nevyhovuje, že ta milost bude uplatněna nejen na ně, ale opravdu na všechny. Dokonce i na ty, kteří si to podle nich nezaslouží. To známe už z podobenství o marnotratném synovi v osobě jeho bratra. Jenže ono nejspíš nejde o to, si to zasloužit......

Petře W.: víra je v Písmu definována jako stav, kdy doufáme v něco, co není vidět a pevně se na to spoléháme. Tak jaképak dokazování. To prostě dokázat nelze.
Naštěstí Bůh slíbil, že jednou otřese nebem i zemí a každý to uvidí. Takže dočkej času....

Petře W.

Pocity, dojmy, mozek, verifikace, zobrazovaci techniky funkce mozku, fyzikálně dokazatelné. To je přesně o tom měření.  Jsi si tak jistý, že se jedná o mozek, že je člověk jenom fyzické tělo? Ty se tak úporně držíš hmatatelného. A já ti říkám, že o tom víra není. 
Vím, že potom můžeš namítnout, tak o čem vlastně diskutujeme, když se nejedná o ověřitelné a měřitelné věci? To je potom diskuse, kde nemůže ani jedna strana vyhrát. Diskuse, kde se vlastně nedá nic dokázat.
Mě nejde o to nad někým vyhrát. Život je úžasné dobrodružství s Pánem a já bych chtěl abys do něj také vstoupil a snažím se ti ukázat cestu. Cestu víry a ne cestu vědy. A až se jednou na tu cestu vydáš a Bůh ti na tvou víru odpoví, jsem si stoprocentně jistý, že se nepůjdeš nechat přemeřit na EEG apod. Prostě budeš vědět.

Když  uvádím osobní zkušenost víry, pak je to, ne proto, abych se tím nad někoho povýšil a postavil se do role VRO s patentem na pravdu. Pak bys právem požadoval, abych se nechal přeměřit než mi uvěříš. Ale tak to není. Poukazuji na víru. Poukazuji na to, že písmo je ověřitelné, že když Božímu slovu uvěříš, když získáš víru, tak se tvůj život změní. nejedná se o jeden zážitek, ale o mnoho zkušeností s Bohem, jedná se o život s Bohem. Takže i víra je ověřitelná.

Pro někoho je však víra velmi těžko dosažitelná. Víra se ti nedostane do života sama od sebe. Pokud ji nechceš, pak to zůstane tak jak to je.

hihihi napsal:Keby bolo tak pritazlive tak by boli vseci krestania. Jaj zeny, zeny.

Jsem sice muž, ale ozvu se také ,

myslím si, že Kristus je opravdu přitažlivý pro všechny (a nebo převážnou většinu), ale způsobem: "Jé, tam nahoře na kopci musí být krásný výhled, to by bylo pardáda. No, ale je to daleko, cesta strmá a třeba tam tak hezky ani není, to tam kousek dolů po té asfaltce, tam je hospoda, tam bude taky dobře...!

Hihi .

Jan

Petra

Petře W.: víra je v Písmu definována jako stav, kdy doufáme v něco, co není vidět a pevně se na to spoléháme. Tak jaképak dokazování. To prostě dokázat nelze.
Naštěstí Bůh slíbil, že jednou otřese nebem i zemí a každý to uvidí. Takže dočkej času....

1. NZ je napsan recky
2. recky sekularni vyraz pro viru - pistis - je dolozen pro obdobi, jenz predchazela napsani NZ
3. autori NZ pouzili tento vyraz a zatimco se evangelia pohybuji v semantickem vyznamu reckeho "pistis", tak jak ho pouzivaji jine literarni pamatky (odhlednuto od specialniho vyznamu ve stoicke filosofii a retorice - viz Aristoteles), pak prave Pavel prinasi jeste dalsi nuance slova "pistis", potazmo slovesa "pisteuein".
4. clovek byl stvoren od Boha
5. (ne)duvera je obecny jev, dolozeny ve vsech kulturach
6. clovek neverici v boha se muze stat vericim, jako vime o pripadech, ze vira muze zesilit, nebo oslabit; muze byt mala, ale i velka...

Z techto nejzakladnejsich bodu, ktere jsem vypsal, mi v souladu s tim, jak ctu v NZ vyplyva, ze viru mohu a musim zkoumat, jako lidsky fenomen (jako stav ci jeho funkci) a ze lze pomerne dobre prozkoumat. Tolik ted k vereni.

To, cemu verime/neverime a jeho existenci/neexistenci dusledky ci priciny, to je zcela jina cast. Ano, je to spojena nadoba, ale je to zaroven jina cast problemu.

Trosku srozumitelne?

Z:

Jsi si tak jistý, že se jedná o mozek, že je člověk jenom fyzické tělo?

P: nejsem...ale vychazim z danych veci...my se bavime o nas, o fyzicky existujicich bytostech...jakmile se zacneme bavit o cemsi, co neni dolozitelne pro nas, ucastniky debaty, pak je tu riziko spekulaci, ne? (myslim pripady metafyziky)

Z:

A já ti říkám, že o tom víra není.

P: ...chapu a vim o tom, ze tech zpusobu, jak clovek necemu duveruje (odhlednuto od obsahu), tech je nekolik...tedy presneji, ja se domnivam, ze jsou jen dva: emocionalni duvera a kognitivni duvera, pricemz pochopitelne neni snadne a asi ani mozne vztahnout nekde nejakou hranici, ale lze prinejmensim zjistit podle indikatoru, zda se jedna o emocionalni duveru nebo kognitivne zalozenou viru...

Z:

Život je úžasné dobrodružství s Pánem a já bych chtěl abys do něj také vstoupil a snažím se ti ukázat cestu.

P: naprosto souhlasim...musim vsak podotknout (ironicky), ze Pavel cosi psal o tech, co prozili "ztroskotani sve viry"... ja bych se tedy vyhybal a vyhybam nejake riskantni, adrenalinove "vire", ktera ovsem - o to bych byl jiste ochuzen - vskutku muze byt "dobrodruzna"...

Z:

Poukazuji na to, že písmo je ověřitelné, že když Božímu slovu uvěříš, když získáš víru, tak se tvůj život změní. nejedná se o jeden zážitek, ale o mnoho zkušeností s Bohem, jedná se o život s Bohem. Takže i víra je ověřitelná.

P: Ja si myslim Zdenku, ze je tu nedorozumneni - ja mluvim o vire a ptam se, co to je. Protoze ten pojem vetsina zde chape religiozne a takrka "svatostne", pak je lepsi mluvit neutralne o "duvere".
Teprve pote, ja hovorim o obsahu viry. Toto deleni na viru, ktera duveruje a viru, ktera veri, to pochazi od katoliku a ja si myslim, ze to je uzitecne rozdeleni v debatach o vire.

V tom co pises, ale je tento (umely) rozdil setren a ty plyne prechazis z viry (emocionalne-kognitivni cinnosti/stavu) k obsahu (buh, jezis, bible) a zpet...co ovsem vede onomu nedorozumneni - alespon u mne.
Ja ti totiz chci rici, ze ja nikde nezpochybnuji OBSAH toho, v co ty veris, ale ja se porad bavim o tom, JAK verime. JAKYM zpusobem, co je to za proces nebo stav a JAK ho muzeme popsat a zda se treba takovy stav nenachazi v i jinych nabozenstvich (jakoze ano, protoze zakladem "viry", je duvera) a jake to zase ma zpetne dusledky na nas...

Uz si rozumime?

Krátká rekapitulace výměny názorů se záměrem vrátit se k tématu homosexualita a Bible.

Osobně jsem se do tohoto tématu vložil ve chvíli, kdy jsem si přečetl příspěvek Andrey, která nepřišla s nějakou teorií, ale se skutečným problémem.

Tys, Petře W,  následně zpochybnil mou výzvu ke komunikaci s Bohem.

Vyjádřil ses také touto větou:
pak ovsem je tu otazka, jestli buh vubec bude reagovat a proc by mel na volani nejake andrey p., ci zdenka b., nebo petra w. pribehnout jak pejsek na aport?

Já jsem reagoval na tuto otázku stručným vyjádřením, že základem pro audienci u Boha je víra a z nedostatku času
 jsem pouze vypsal dva citáty ze svatého písma. Připadalo mi to dostačující. Odcitovat tu
podstatnou část Božího slibu, toho k čemu se Bůh zavazuje mi prostě přišlo dostatečné.

Následně Petr W:
Posměch se zmínkou o recitačním umění bez souvislosti z 21.stol

Já:
Obviňuji Petra W, že nemá víru a obhajuji svou recitaci 2000 let starých slov tvrzením, že  Bůh je neměnný a dokládám to vlastní zkušeností z 21. stol.

Petr W:
Přichází obvinění, že utíkám od tématu, nemá co mluvit o tom, jaký Bůh je, nemám přecházet ze singuláru do plurálu. Navíc se dovídám, že výkladem Bible, ke kterému vlastně nemám oprávnění, zasahuji do práv druhého člověka. Zajímavá je zmínka
predevsim tim implicitne tvrdis, ze tobe a dalsim, kterym se dostalo nejakeho "svedectvi" od boha, je to zaroven (emocionalnim) dukazem nejakeho uzsiho, exklusivniho kontaktu s bozstvem...

Já:
rozvíjím téma víry, protože chci poukázat na to, že se nejedná o něco exklusivního, co je jen pro vyvolené, ale o něco, co je dosažitelné pro každého a znovu zdůrazňuji potřebu víry.

Petr W
Pochybnost o víře - únik k vědeckým metodám.

Řekl bych, že základní problém je odhalen ve větě:
predevsim tim implicitne tvrdis, ze tobe a dalsim, kterym se dostalo nejakeho "svedectvi" od boha, je to zaroven (emocionalnim) dukazem nejakeho uzsiho, exklusivniho kontaktu s bozstvem...

Troufám si na základě tohoto vyjádření Petře tvrdit, že jsi to vůči Bohu párkrát zkusil, že si zkusil navázat komunikaci, že si se usiloval vstoupit do bližšího vztahu a prožil si zklamání. Nyní varuješ druhé, aby to nezkoušeli. Já jsem si také prožil pár zklamání, ale nezačal jsem hledat chyby u Boha. Snažil jsem se to pohopit. Pokořil jsem se a cestu pokání a víry jsem nalezl. Je tedy celkem pochopitelné, že když se zde vyjádří někdo, jako například Andrea, že má problém, pak já poukazuji na cestu víry. A je také logické, že ty poukazuješ na jinou cestu, na cestu úniku od víry. Mě obviňuješ ze zasahování do práv druhého člověka, ale zasahuješ do nich zrovna tak. Toho, kdo by chtěl vstoupit na cestu víry, toho odrazuješ. 
Chtěl jsem Tě vlastně povzbudit, abys znovu zkusil hledat Boha a našel plnou jistotu víry.
A k témuž jsem chtěl povzbudit i Andreu.

Rád bych zopakoval své pozvání k návštěvě shromáždění Nového života v Ústí nad Labem, protože to vidím jako obrovskou pomoc v osobním hledání. Případně zkuste navštívit nějakou jinou církev ve vašem okolí, pokud se vám to zdá daleko.

To ma byt simpozium o referatoch, ci co?

Zdenek:

Toho, kdo by chtěl vstoupit na cestu víry, toho odrazuješ.
Chtěl jsem Tě vlastně povzbudit, abys znovu zkusil hledat Boha a našel plnou jistotu víry.
A k témuž jsem chtěl povzbudit i Andreu.

Petr W.

...Zdenku mne se to zda prilis riskantni...mne se zda, ze clovek by mel byt mimoradne obezretny k tomu, co sam povazuje za dobre a rozhodne se to verejne nabizet ostatnim...(ted to delam ja )

...ted k vire: znovu pripominam - jedna vec je "vira", jako vyraz obecne duvery a druha vec je, cemu ci komu verim nebo neverim.

Ackoliv to rozdeluji, pak obe veci spolu uzce souvisi, tedy "jak" verim - pro coz ma bible slovo "zboznost" a jak ji v komunite naplnuji, coz zase bible vyjadruje slovem "cirkev" nebo "sbor". A pote, pote je tu otazka, cemu verim.

Kdyz si podle konkordance projdes vyskyt slov "vira" a "verit", zjistis jako ja, ze prave Jezise zajimala "vira" ve smyslu "duvery", zda setnik ci syrofenicanka "veri" v moznost uzdraveni, zda obycejne a lidsky duveruji slibum nekoho, kdo byl oznacen za Mesiase. A oni duverovali.

Ap. Pavel pote prichazi s tim, kdyz uz krestanstvi naslo cleny, ktery "duverovali", aby hloubeji rozebral otazku cemu ci komu maji nebo nemaji verit. Tim se kruh uzavira.

Dobre, to je situace 1. stoleti. Dnes v 21. stoleti hledame vlastne porad totez: hledame odpoved na to, JAK "duverujeme" a CEMU takovou duverou, pote "verime".

Pokud jde o mne, pote nepochybuj, ze by ne"neduveroval" ve smyslu "procesu" - ano, "verim". A pokud jde o otazku, CEMU "verim", pak toho, v cem se shodujeme, tak tomu oba verime spolecne a nerozdilne, a je to toho vic. A tomu, CEMU verim ja a neveris ty a neverim ja a veris ty, tak toho je mene a jeste, ja tomu mene, prikladam take mensi vyznam.

Uz si rozumime? Kdyz tak to rozepis!

Cesta víry

Otázka vlastní hodnoty je pro mě nakonec stále také náboženskou otázkou. Víra nám chce ukázat, kdo vlastně jsme, odkud odvozujeme svou pravou cenu. Ale nestačí jen lidem říkat, že by se měli spolehnout na Boha a tím že by měli také najít sebedůvěru. Otázka je, jak se můžeme učit důvěře v Boha. Výzva k důvěře ještě důvěru netvoří.
Když si znovu předříkávám žalm 118: "Hospodin je při mně, nebojím se. Co by mi mohl udělat člověk?" mohu se těmito slovy dostat do styku s důvěrou, která je již ve mně. C. G. Jung se domnívá, že máme v sobě oba póly, strach i důvěru. Není člověk, který by měl jen strach, ani člověk, který by jen důvěřoval. Ale dost často jsme fixováni na svůj strach. Pracujeme-li se slovy důvěry z Písma, na dně duše v sobě objevujeme důvěru. A ta v nás může růst tak, že nás bude určovat víc a víc. Když medituji nad žalmem 23: "Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek," tuším, že to není jen pouhý obraz. Samozřejmě pochybuji o tom, zdali to není příliš krásné, než aby to mohla být pravda. Pak ve mně může růst pocit volnosti a nezávislosti. Tuším, že mi Bůh dopřeje, že mi dá, co potřebuji, že mi dá mou pravou hodnotu.

Základní skutečností naší víry je, že jsme Bohem bezpodmínečně přijati. Ve křtu o nás Bůh řekl slovo: "Ty jsi můj milovaný syn (má milovaná dcera), v tobě mám zalíbení" (srov. Mk 1,11). Když žiji z této skutečnosti, pak odpadá mnohé pochybování o sobě, pak umlkají negativní zvěsti, které jsem dost často slyšel: "Nehodíš se k ničemu. To nikdy nedokážeš. Na to jsi příliš hloupý." Otázkou je, jak můžeme žít ze skutečnosti víry tak, aby nás určovala více než sebepodceňování, sebeobviňování a sebehanění, ze kterých jinak žijeme. Pro mne jsou důležité cesty meditace nad biblickými texty a vědomé slavení našich křesťanských svátků.

ANO TAK TO CÍTÍM !

OLDA

Základní skutečností naší víry je, že jsme Bohem bezpodmínečně přijati. Ve křtu o nás Bůh řekl slovo: "Ty jsi můj milovaný syn (má milovaná dcera), v tobě mám zalíbení"

Osobně bych to chápal jako troufalost. Vztahovat na sebe něco, co řekl Bůh, svému Synu ve chvíli, když se stal Mesiášem...

Člověk se stavá křtem většinou katolíkem, jehovistou, adventistou atp. Možná si dokonce i přeje být Božím služebníkem. Ale to ukáže teprve čas a jeho ovoce...


JÁ OSOBNĚ NEDÁM NA NĚJAKÉ POCITY...

pro Petra W:

Když už jsme tak pěkně odbočili na téma víry, tak budu pokračovat, ikdyž téma je homosexualita. Zakládat nová témata a převádět odbočující vlákna do samostaných témat je věc administrátorů a tak pro ty kdo toto téma i s jeho odbočkou sledují budu pokračovat tady a vlastně mi jde o odpověď tobě.

Za velmi dobré, za projev směřující k smysluplné analýze považuji to rozdělení, řekněme na tři části: Komu věřím nebo v koho věřím, jak věřím a čemu věřím.

Také si načrtnul vztah mezi důvěrou a vírou. Obě slova mají podobný základ.

Pak jsi také řekl věc, mě se to zdá riskantní....

Tato slova na jedné straně svědčí o tom, že tvá víra potřebuje povyrůst a na druhé straně svědčí o tom, že jsi si toho vědom, že jsi inteligentní a svědčí také o jisté pokoře.

Ono něco hlásat sebou také nese odpovědnost. Písmo to jasně říká slovy o učitelích, tak jak se o tom ve svém dopise zmiňuje Jakub. Na více místech se lze dozvědět, že dobré mluvení (psaní) přináší odměnu a naopak špatné či prázdné mluvení přinese svému původci soud.

A teď bych rád přešel k tomu, k čemu směřuji. Pokud jsme od Boha dostali pouze text písma, jako poctivý výsledek práce opisovačů, pokud jediné, co máme jsou slova na papíře, pak je potřeba opravdu velká víra, nebo velký risk něčemu uvěřit a pak to vyučovat druhé a ovlivňovat jejich životy.

Ale je tu i jiná varianta, o které se můžeš dočíst na stránkách písma svatého. [CzeKMS] Jakub 1:18 On se rozhodl a zplodil nás slovem pravdy, .... Vím, že téma nového zrození nemáš rád, ale je to ta jediná a spolehlivá cesta ověření Božího slova. Pokud je to Boží slovo, tak tím, že mu uvěřím, dojdu k novému zrození, jsem nový člověk, jsem nový život jsem zplozen slovem pravdy.

Napsal jsi, že tuto svou zkušenost nemohu používat jako důkaz svých slov, jako razítko pro ověření pravosti a máš v tom pravdu. Uznávám to. To, co mi ta zkušenost dává, je ujištění, že když mluvím, mluvím (píši, píši) Boží slovo. To ujištění je vzhledem k výše napsanému důkežité zejména pro mně, protože něco tvrdit o Božím slově o nějakých naukách a ovlivňovat tím druhé je skutečně závažná odpovědnost. Proto to mám ulehčené.

Co ovšem zbývá čtenářům, respektive posluchačům? Víra v učitele? Naprosto ne. Je to proto, že jsme nedostali jen text na papíře, ale dostali jsme též, pomocníka, utěšitele, Ducha svatého. O jeho práci vyučoval Ježíš své učenídky, když jim říkal:
Jan 16 kap
7 Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.
8 A onť přijda, usvědčovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.
9 Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne;
10 A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne;
11 Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno.
12 Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.
13 Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.
14 Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.
15 Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.

Je to právě činnost Ducha svatého, která umožňuje evangelilzaci a skutečné obrácení člověka. Zdůraznil jsem verš o usvědčující práci Ducha svatého. To on se přidává ke slovu a dvířka do srdce člověka se jmenují pokání. Pokud je otevřeš, dovolíš Duchu svatému jeho práci. A vlastně nemusíš vůbec vědět, že to probíhá, že se to jmenuje právě takto, že o tom písmo hovoří právě těmito slovy. Důležité je jestli ty dveře otevřeš.
Zjevení 3 kap
Duch praví ....
20 Hle, stojím u dveří a tluču; kdo by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, k tomu vejdu a budu s ním večeřet a on se mnou.

Koukneš na něj kukátkem a budeš dělat, že nejsi doma, nebo otevřeš?

To je hezky napsaný souhrn myšlenek kazatelů Babtistů, Čes. bratrů, Letničářů, Křesť. sborů a dalších.

Možná je ale otázka "klepe Duch na dveře každého člověka a nebo je zde pečlivý výběr. Jaký účel je tím výběrem sledován".."A co ti, u kterých se nezaklepalo??"

Dál se zatím ptát netřeba...

Hvězdlický napsal:
Možná je ale otázka "klepe Duch na dveře každého člověka a nebo je zde pečlivý výběr. Jaký účel je tím výběrem sledován".."A co ti, u kterých se nezaklepalo??"

Dál se zatím ptát netřeba...

Někde se třeba klepalo, ale je také psáno "kdo má uši slyš..."

Co mylíš, když si četl můj příspěvek, klepalo se nebo neklepalo, nebo si to neslyšel?

"Duch klepe snad sám" a ne prostřednictvím například Zdeňka Bláhu?

Co mylíš, když si četl můj příspěvek, klepalo se nebo neklepalo, nebo si to neslyšel?

Podobné klepání jsem slyšel mnohokrát. Ale vždy mně to připadalo jako v pohádce o kozlátkách a vlkovi.- "kozlátka, kozláta, otevřete, přišla vaše maminka a nese mléčko"

To není pozvání Krista, ale vždy jen nějaké církve, která hledá nové platící členy...

Tak to dnes, po 73 letech života, mám ověřeno já, dědek z Moravy...