SETKÁNÍ S JEŽÍŠEM ?

Milý bratři !
Ve vedlejším tématu, se nám rozvinula diskuze o osobních svědectvích duchovního charakteru. Já osobně jsem tak trošku nedůvěřivá ke svědectví typu " setkal jsem se s Ježíšem".
Jak tedy takové setkání vypadá ?

Děkuji za odpovědi

Zdravím!
Přemýšlala jsem o tom spojení "setkal jsem se s Ježíšem" a vzpomněla jsem si na svědectví jednoho bratra, který mi svědčil o Ježíši, než jsem se s Ním poznala já. Tehdá jsem byla ...no, nebudu to rozebírat - byla jsem , jaká jsem byla a naštěstí už je to pryč. Každopádně, byla jsem závislá na spoustě špatných věcech, kterými mě ďábel svazoval a ten muž mi říkal, že byl závislý na úplně všech dostupných drogách a jejich kombinacích, vykrádal lékárny apod. a jediný, kdo ho z toho dokázal dostat, byl Ježíš. Jeho kamarád (bratr v Kristu) dosvědčil to samé o sobě. Díky fotografiím jsem mohla vidět obrovský rozdíl mezi tím, kdo byli dřív a kdo jsou teď. Žádný prospěch jim skrze to, že jim uvěřím nehrozil, takže jsem neměla důvod tomu nevěřit a lákalo mě to setkání s Ježíšem, které vlastně bylo detailně popsáno v příběhu "Srdce studené jako kámen". Tam se přesně psalo, že ten dotyčný byl na umření a nikdo mu na jeho smrtelné posteli nemohl pomoct, až přišel Ježíš a ten ho zachránil. Když jsem to četla, probíhalo mi v hlavě, jak ten člověk leží spocený a na smrt nemocný na gauči a v jeho nejhorší bídě k němu příjde do té místnosti Ježíš. Na konci knížečky byla modlitba přijetí, kterou jsem se modlila, čímž přišel do mého života pokoj a rozuzlení mého životního patosu. Jde o to, že jsem si myslala, že taky příjde Ježíš, tak jak jsem si to představovala z té knížky. A protože se to tak nestalo, myslela jsem, že se nestalo nic. Až zpětně mi došlo, že On opravdu přišel. A to přesně tehdy, když jsem se modlila. Vlastně tam, byl i předtím, protože to celý vlastně řídil. Byli tam Jeho andělé. Byli tam i nepřátelští andělé, kvůli kterým jsem poslední dobou cítila dost zvláštní strach. Nešlo o to, že bych se bála. Šlo o to, že jsem věděla o přítomnosti nějaké strachnahánějící mocnosti.
Takže tolik asi k tomu "skepticismu stran setkání s Ježíšem". Je to asi u většiny rozeznatelné duchovními smysly. Slyšela jsem o setkáních, kdy byl Ježíš fyzicky přítomen, ale nevím, co to bylo za zdroj. Pokud to byl někdo jako Hagin a jemu podobní, tak to beru asi tak stejně jako zjevení Panny takové a makové tam a tam. Prostě podfuk od temných mocností.

Milý bratře Queensi!

Především Vám, ale i dalším zájemcům.

Píšete: Mají snad ti všichni, kteří tvrdí, že i dnes mají přímý kontakt s Kristem, podobnou zkušenost, jaká se odehrála při obrácení Saula? Mám namysli to, že Ananiáš měl stejnou zkušenost ve stejný okamžik jako Saul. (Sk. 9, 10-18) ...+1.Jana 4,1

Nevím, zda se o mém obrácení dozvěděl ještě někdo jiný, tak jako Ananiáš, ale asi to Pán nepovažoval za potřebné.
Anebo je tu druhá možnost (viz.1.Jana 4,1), byl to nějaký démon, co mi to vnuknul, ale pak nevidím smysl. jedině, že by v pekle činili pokání.

Víte domnívám se, že je riziko brát každý příběh z Písma jako normu. To je jeden z těch limitů bible.


kopie z: Předmět: JAK PŮSOBÍ V TĚCHTO DNECH DÉMONI? Fri 6 Oct - 18:34

rád se s Vámi podělím o svou zkušenost s Bohem.

Než jsem Pána přijal, nebyl jsem kdovíjak nešťastný, ale hlavně pěkný lump. Ač ženatý a otec, nedělal jsem, věčinu večerů jsem trávil u piva a většinu dnů v konopném rauši. Též co se týká věrnosti, tak jsem to moc nedodržoval a ještě jsem se tím chlubil. Navíc se mi dařilo praktikovat magii (respektive čarodějnictví). Prostě v zajetí ďábla na plno.
Když jsem jednou v knihovničce u kamarádů, kde jsme bydleli, hledal něco o tom Ježíši (jakožto duchovním učiteli), tak jsem našel samé bláboly o pekle a podobně. Poslední kniha byla od jistého p.Elifase Léviho. A tam jsem četl o Ježíši, který mne miluje...
Bylo to jako kdyby mne někdo praštil palicí. Veškeré drogové, sexuální či mocenské zážitky byly jen prach (a kdo zažil třeba LSD možná chápe). ON stál vedle mne, zvěstoval mi evangelium a ač jsem jej neviděl, tak jsem cítil, že tam je, mluvil ke mne a já jen dva dny brečel a smál se...
No a pak to nebylo jako mávnutím proutku jiné. Pak začal boj o každý špatný návyk, ale už na to nejsem sám.

Jen Bohu budiž všechna chvála a

V lásce Váš Jan
čest!!!

Před několika lety jsem se spřátelil (i když tenkrát ještě horlivý SJ) s kazatelem Advantistů panem Běhounkem z Vyškova. Mladí příjemní a bezdětní manželé.

Co jsem mu záviděl, byla jeho víra. S jakým nadšením a citem mluvil o Kristu. S podobným postojem jsem se u SJ nesetkal. Vše bylo naučené divadélko pro posluchače. I motlitby byly "vyučovacím programem".

Přál jsem si něco podobnéhbo také prožívat. Dal mi podobný návod, jako čtu na těchto příspěvcích. Ale nefunguje to...

Ne proto, že bych neměl víru. Možná ji mám silnější a jsem i odvážnější víru hájit, než někteří, ale nejde to.

Když tady čtu vaše skušenosti s Pánem, věřím tomu. I když na druhou stranu jsem přesvědčen, že ne každý má tu pravou a správnou skušenost. Zbytečně není pobídka, "skoumejte duchy"

Dnes si uvědomuji, proč to u mne nefunguje.

Možná má pro mne Pán jiný úkol. Ne spoluvládu v nebesích.

Uvažoval jsem o textech

Jan 8:21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.

Na jiném místě, ale slibuje "odcházím, abych vám připravil místu. Přijdu opět a vezmu vás ..."

Jak je to tedy?

Jsou dvě podmínky, které nemohu splnit. Ale u nich se musely naplnit.

16 Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám.

První podmínka tedy je, že si toho člověka musí vybrat Pán. I kdybych sebe víc chtěl, ale on měl se mnou jiný plán, nebudu mezi vyvolenými.

A druhá podmínka.

Jan 3:5 Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemůž vjíti do království Božího.

Ovšem tuto podmínku může splnit pouze ten, koho si Pán vyvolil.

No a potom jsou zde další požadavky, které se týkají pouze těchto Pánem vyvolených. To tady nebudu rozebírat.

Dnes mne to tedy nemrzí, že nemám podobný zážitek. Doufám jen, že budu použit jinde a jinak, k oslavě Pána.

(jen mám nepříjemný pocit, že někteří "znovuzrození" se dívají na ty, kdo nejsou Kristem vybráni, jako na podřadné a nevěrce)

Milý bratře!

děkuji Vám za svědectví.

Po přečtení Vašich příspěvků jsem narazil na něco, co jsem již dříve vnímal, ale neuměl pojmenovat. Z Vašich slov zaznívá určitá výlučnost (Ne proto, že bych neměl víru. Možná ji mám silnější a jsem i odvážnější víru hájit, než někteří, ale nejde to.).
Bez Božího Ducha nejsme schopni Písmo chápat, ani obhájit. Jeden bratr vzpoměl návštěvu SJ u něj, kde mimo jiné prohlásil, ať nechají bibli v tašce, protože na 100 jejich veršů může odpovědět 101 jinými. A to nikam nevede.
Za zcela zásadní je tady otázka, kdo je kompetentní vykládat bibli. Já v tom mám jasno. Apoštolové a jich učedníci. Tedy církev, která tady trvá již téměř 2000 let.
Zkuste překonat své předsudky a navštivte některou z církví ve Vašem okolí. Nemusíte se bát, že zažijete to, co u Jehovistů. Ve zdravém sboru s Vámi budou nanejvýš diskutovat.A mám téměř jistotu, že s láskou.

Pokud farizeové neviděli Mesiáše v dokonalém Kristu, nedivím se, že máme (a pro Vás to musí být ještě težší po zkušenosti u SJ) problém vidět Krista v nedokonalé církvi.

Pán s Vámi

Váš Jan

nedivím se, že máme (a pro Vás to musí být ještě težší po zkušenosti u SJ) problém vidět Krista v nedokonalé církvi.

Tak, to je přesná trefa na hlavíčku hřebíku.

Vím, že je psáno "kde se dva, nebo tři, sejdou ve jménu mém, já jsem uprostřed nich"

To ale podle mne, neznamená, toto jméno citovat. Mít jej plnou pusu. Je to něco víc.

A to "něco víc" jsem hledal. A protože to nebylo u Českých bratrů, Evangelíků, Katolíků, Adventistů a dalších, byl tam všude jen náznak, a slova a samá slova, (ty úsměvy a podávání rukou na shromáždění, nejsou pro mne směrodatné). Podíval jsem se také dovnitř domácností a podobně.

A protože jsem nenašel nikde nic jiného, než "stůl Páně a stůl démonů" v jedné místnosti, šel jsem hledat i ke SJ. I tam byla láska jako "hrom". I tam vyzařovala oddanost z každého člena, ale i tam byly tyto oba stoly.

Horší je, že jsou i tady. Má to ale výhodu. mohu si stůl vybrat. Uvnitř církve, ale ne...

Kdyby na příklad byla Katolická církev, Kristovou církví, jistě by se ani jeden upřimný křesťan od ní neoddělil a nevznikli protestantské odnože.

Kdyby, první protestanté, byli pravou církví Kristovou, jistě by se nerozštěpili na desítky jiných protestantských církví, které se dohadují, kdo z nich je blíž Pánu..

Takže, po osobních zkušenostech, to chápu asi takto...

Možná proto se nic velikého nebo takového, o čem čteme v Písmu, neděje již téměř 2000 let. Bůh věděl, co nastane po smrti Krista i po smrti sloupů víry a proto nebo snad právě proto až dodnes se takzvané křesťanské církve nemohou na ničem dohodnout. To rozhodující, co se mělo stát se stalo, za života Ježíše Krista a jeho učedníků v prvním století n.l. . A to ostatní, co se odehrálo a odehrává potom, nic již nezmění na tom, co se odehraje v čase, o kterém rozhodne Bůh. Nic nezměníme na tom, že do dnešního dne spolu roste přenice a koukol. Naše jednání bude tak či tak hodnoceno spravedlivě. Držme se toho, co naznačil JK a jeho apoštolové, a co je zaznamenáno v Písmu a nedohadujme se o věcech, které nemůžeme ovlivnit, ale kterým taky do jisté míry vůbec nerozumíme. Máme se snažit žít životem o kterém mluvil Ježíš v kázání na hoře a čekat na soud, který bude spravedlivý.

Držme se toho, co naznačil JK a jeho apoštolové, a co je zaznamenáno v Písmu a nedohadujme se o věcech, které nemůžeme ovlivnit, ale kterým taky do jisté míry vůbec nerozumíme. Máme se snažit žít životem o kterém mluvil Ježíš v kázání na hoře a čekat na soud, který bude spravedlivý.

Souhlas. A protože je to dnes ve všech církvích stejné, platí na všechny Kristovo postesknutí-

Lukáš 18:8 Říkám vám: Zjedná jim právo spěšně. Nicméně až přijde Syn člověka, nalezne skutečně na zemi víru?"

Již dlouho jsem se na těchto stránkách neobjevil.Proč? Protože učení SJ 100x jinak slyšet už opravdu nemusím a nechci.Toto téma je však zásadní.Jsme s JK ?Nebo je to jen naše přání?Jak se to pozná? Jak to ,že JK může poznat adventista i SJ?Toto jsou nejdůležitější otázky v našem křesťanském životě.Pokud máme osobní kontakt s JK tak některé otázky co zde trápí mnoho diskutérů je nám velice vzdáleno.Proč?Křesťan toho moc pro svůj vztah k JK nepotřebuje a možná čim méně toho má tim lépe.Já sám považuji za důležité tento vztah stále prohlubovat a tento kontakt musí být "vzájemný"Pokud k tomu nedochází je něco špatně..Teoretický a intelektuální vztah k JK je nanic.To známe u SJ.Sám vím ,že to nejsou však jen emoce.Je to stálé ujišťování Duchem s. ,že jsme boží dítka.Každá minuta našeho života je v "Jeho" přítomnosti.Jinak to nejde..mít JK jen v neděli a zbytek týdne né..Osobní vztah je to co se všichni co jsme byli u SJ musíme učit.Patří sem i vyznání ,že je naším Bohem a Mesiášem..i o toto nás učení SJ "obralo" :sunny:Vztah s JK musí být "živý" a jiný než "živý" nás k žádné naději nedovede.

Nevím, proč by si Jahweh dával takovou práci se svým Slovem, aby pak toleroval nebo přihlížel tomu s čím má velikananánskou zkušenost náš milý datel. Aby měl podporovat, že se motáme a hledáme tam, kde je jen bahno a zloba toho ničemného. Když je to tak snadné, tak proč se neřídíme tím, co je v Písmu, ale stále někteří zarmucují svého Boha tím, že jej podněcují k žárlivosti neustálou snahou jej hledat tam kde evidentně není. Proč nepřipustíte, že setkání s Ježíšem, není na stejné nebo podobné úrovni, jakou zažil např. Pavel. Ale máme Boha přijmout prostřednictvím Ježíše, což se děje tak, že jej JHVH uctíváme pravdou a duchem a ne nějakými spiritistickými zkušenostmi. Ta doba proroků a prvních učedníků je již minulost, dnes se Bůh nepotřebuje zviditelňovat přes mimosmyslovou komunikaci, ale dělá to přes své slovo Písmo svaté. A trpělivě sleduje jak na jeho Písmo reagujeme. To jen někteří z nás se s tím nemohou smířit a zakládají různé skupiny, sbory a církve aby v nich uplatňovali svou vůli a ne vůli našeho Otce, kterou naplnil bez váhání jeho Syn Ježíš Kristus. Proč se stále snažíme dělat něco, co nám ani nepřísluší, nebo jsme Mesiášem, abysme se stále snažili dělat to, co nám nepřísluší a k čemu jsme nebyli ani určeni. Máme příjmout skrze poznání dobré zprávy, tedy máme přijmout Krista jak je představen v Písmu a snažit se podle tohoto poznání žít. Ale my děláme opak, stále něco doplňujeme, měníme, přesunujeme a děláme se chytřejšími než JK a jeho Bůh a Otec JHVH.

Petr/Datel/ napsal:

Pokud máme osobní kontakt s JK tak některé otázky co zde trápí mnoho diskutérů je nám velice vzdáleno.Proč?Křesťan toho moc pro svůj vztah k JK nepotřebuje a možná čim méně toho má tim lépe..

j - no tak to nevím jestli toto je to co by měl člověk chtít - uzavřít se ve svém pohodlném pokojíčku svého srdce a nechat se od ducha/pocitů chlácholit jak je vše fajn a jak jsme spasen a v tom hlubokém vnitřním vztahu který ostatní nemohou pochopit a nic víc neřešit...

... trochu to svými účinky připomíná stav po kouření jedné bohem stvořené byliny ...

na druhou stranu je třeba uznat, že skutečné křesťanství je o setkání s Ježíšem -

- vše ostatní je komentář

dnes se Bůh nepotřebuje zviditelňovat přes mimosmyslovou komunikaci, ale dělá to přes své slovo Písmo svaté. A trpělivě sleduje jak na jeho Písmo reagujeme.

Tady souhlasím, bez komentáře

uzavřít se ve svém pohodlném pokojíčku svého srdce a nechat se od ducha/pocitů chlácholit jak je vše fajn a jak jsme spasen a v tom hlubokém vnitřním vztahu který ostatní nemohou pochopit a nic víc neřešit...

A tady taky souhlasím...

SETKÁNÍ S JEŽÍŠEM ?

I to setkání s Ježíšem, nemusí být vždy pravda, ale klam naších pocitů...

Písmo říká, že takového člověka "s kterým se chce setkat" si sám vyvolí.
A jak tady bylo ukázáno, tato setkání, nebo zážitky, má kde kdo. Domnívám se proto, že jen část z nich bude odpovídat pravdě...

Korinťanům 11:13 Ti jsou totiž falešnými apoštoly, dělníky, kteří klamou [a] kteří se proměňují v Kristovy apoštoly.
(jako anděl světla)

Je tady toho hodně, co stojí za hluboké uvážení, ale jenom dvě věci, které bych ráda zveřejnila:

(je to především pro jonase a Svatopluka)

Samozřejmě že souhlasím, že spoustu svěectví o tom, jak člověka Bůh spasil, znovuzrodil apod. mohou být klam od otce lži a klamu, zloděje a vraha. Je to moc smutné, že jsou někteří lidé tak hloupí nebo naivní, že se nechají ďáblem zmást (jejich hloupost asi pramení z domýšlivosti a podceňování ďábla, jako neinteligentního tvora a jejich naivita zas z dojmu, že ďábel nic s Bohem nechce mít a straní se Jeho věcí anebo dokonce, že má z těchto věcí respekt a je mu to svaté). Je třeba rozlišovat. Amen. Ale reaguji na citát: "...duch/pocity...". To jsou ale dvě rozdílné věci. Duch je jedna složka člověka stávající z intuice, svědomí a společenství, zatímco pocity jsou věcí duše, a to spolu s vůlí a myslí.

A ještě jedna faktická poznámka: o tom, že Pán dnes mluví skrze Písmo. Amen. Jenomže nejen tak. Také osobně skrze modlitbu - tedy rozhovor s Bohem a skrze obecenství se svatými. Rozlišovat musíme neustále, takže pokud je vše v souladu, jsme na správné cestě. Samozřejmě, čas prověřuje asi ze všeho nejlépe.
Ale píšu to proto, že kdybych já nejdřív znala učení o znovuzrození a pak zažila to, co jsem zažila, nevím, zda by to pro mě bylo tak přesvědčivé, jako když se to stalo tak, jak se to stalo (přesně naopak.)

Jinak, velmi zajímavé bylo sdílení Svatopluka...byl by to první případ nevyvoleného člověka, kterého bych potkala. Ovšem za předpokladu, že bratr od těch Adventistů nebo kdo, mu poradil správně a také za předpokladu, že Svatopluk zkusil to pravé. Tím nemyslím, že neznám žádného nevyvoleného člověka. Naopak spíš věřím tomu, že většina lidí dopadne jako ta nevyvolená většina. Jeden můj bratr prý řekl, že je asi 5% lidí, kteří přijmou evangelium a z nich je jen 5%, kteří následují Pána. Ale myslím tím, že by pro mě bylo levné uvěřit, že člověk udělal všechno upřímně a v pravdě a z ducha a přesto se nesetkal s Božím přijetím. Ikdyž nevím, jestli tohle Svatopluk zrovna psal. Svatopluku, kdybyste mi to ještě trochu přiblížil, já vím, že je to hodně osobní téma, ale byla bych Vám vděčná. Myslíte si, že jste zažil přijetí od Boha? Že Vás pozval na svou Cestu? Odpustil Vám Vaše hříchy? Očistil Vás od nich? Pozval Vás ke svatosti?

Děkuju.

Myslíte si, že jste zažil přijetí od Boha?

Ne.

Že Vás pozval na svou Cestu?

Ne

Odpustil Vám Vaše hříchy?

Ano

Očistil Vás od nich?

Ano

Pozval Vás ke svatosti?

Ne

Jan 3:16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.


Jan 15:16 Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu.


Matouš 22:14 Je totiž mnoho pozvaných, ale málo vyvolených."

Pokoj vám!!!


bratr Slavický píše: A protože jsem nenašel nikde nic jiného, než "stůl Páně a stůl démonů" v jedné místnosti, šel jsem hledat i ke SJ. I tam byla láska jako "hrom". I tam vyzařovala oddanost z každého člena, ale i tam byly tyto oba stoly.

Horší je, že jsou i tady. Má to ale výhodu. mohu si stůl vybrat. Uvnitř církve, ale ne...

To je přece normální v lidském společenství.
Prosím, napište mi i ostatní, zda to nezažíváte podobně. Jsem plný lásky k Bohu, ale kde se to vzalo, tam se to vzalo, hned zas nasraný na toho blbce, co se na mne křivě podíval... A tak se snažím mu odpustit a zase chybuji jinde.

Bratře, Vy konáte poze skutky světla? Nehřešíte?

Váš Jan

Milý bratři a sestry!!!

rozhodl jsem se záhy opustit toto fórum.

Díky vám za možnost udělat si revizi své víry, díky vám jsem se musel začíst do věrouky, zamyslet se nad významem církve i přemýšlet nad (ne)dokonalostí lidství.

Bratře Slavíku: přeji Vám, ať tu svou pravdu najdete. A přeji Vám, ať se i naučíte poslouchat ostatní a respektovat je. Přijměte plnost lidství i s její temnou stránkou v sobě i ostatních! (to hrozné rozdvojění, které nám všem nedá spát )

Bratře Queensi: díky Vám za společenství, budete-li mít někdy cestu na západ, zastavte se, rád si s Vámi otevřu láhev dobrého vína. Byl jste mi příjemným společníkem.

Sestro Brown: přeji Vám, ať vytrváte i ať se vyučíte v pokoře a naučíte se mluvit pravdu tak, aby to druzí slyšeli. Věřím, že jste k tomu povolaná.

A Vy ostatní: hledejte, kdo hledá najde!

Jistě se tu čas za čas nakouknu.

Mějte se fajn a ať Vám Pán stále žehná.

Váš Jan

To je mi líto, že nás opouštíte, Jane, doufám, že ne příliš radikálně, ikdyž to tak zní. Děkuju za povzbuzení - asi nejsem schopna s tím něco udělat, ale budu pokračovat v tom, že budu Pánu říkat ANO, byť přitom budu ještě dlouho zároveň projevovat i tu temnou součást - mou nezapřenou duši, vděčného strávníka u stolu démonů. Ale budu se snažit tohoto člověka umořit hlady, ukřižovat, lámat atd., až snad potom nebudu tak často padat a vstávat, ve svém chození Duchem. Ještě že jste mi přislíbil ty modlitby, protože tuhle práci nezvládne nikdo jiný než Duch - jen o má tu moc.

Svatopluku, Vy jste mě překvapil Vašemi odpověďmi. Prosím o upřesnění. Například si myslíte, že jste vírou přijal Krista a tudíž máte odpuštěny hříchy. Přesto Vás Pán nepozval do učednictví, následování a vykupování Vašich hříchů, ve smyslu očišťování Vás od samotné Vaší hříšné podstaty - hříšnosti - hříšné padlé duše? Jak potom můžete věřit, že jste očištěn, když jste nenastoupil Cestu neustálého procesu očišťování, zapírání své duše a růstu Ducha ve Vás? Osobně si myslím, že pokud člověk opravdu Krista příjme, tak je i přijat od Něho (nebo spíš naopak, ale to je teď jedno - jde o to, čeho si člověk všimne, jestli dřív toho, že on přijal Krista a pak si všimne, že Kristus přijal jeho a to vlastně dřív než on přijal Jeho). Vlastně v momentě, kdy člověk opravdu příjme Krista Ježíše (což jste podle mě vlastně ještě neudělal, protože nevnímáte Kristovo jedinečně BOŽSTVÍ i v jeho BOŽSTVÍ, které je rovné Bohu Otci už tak dávno, byť je Otec první mezi rovnými (Synem a Duchem)), tak se narodí z Ducha a pokud je ten Duch sycen Božím slovem, společenstvím s Bohem a následování Krista, pak v nás roste a dorůstáme do Kristovy podoby.. Možná, až překonáte tu myšlenkovou pevnost, že Kristus je rovnoceným Bohem spolu s Otcem a Duchem, pak možná opravdu přijmete plnohodnotného Krista, se kterým se Vám pak naprosto změní pohled na to všechno, co teď vnímáte jinak.

Každopádně, pokud se nerozhodnete se otevřít této možnosti, pak hodně riskujete, že ztratíte to, co Vás jednou bude moc mrzet. To ale uvidíte později. Zatím máte možnost věřit a líbit se Bohu. Pak už budete jen vidět, bez možnosti se tím zalíbit Bohu.

Odpovídám na otázku

Osobně si myslím, že pokud člověk opravdu Krista příjme, tak je i přijat od Něho (nebo spíš naopak,

Vidím totiž rozdíl, mezi "uvěřit" a "přijmout"
Přijmout Krista, může pouze ten, koho si Pán vyvolil.
(nemohu přijmout něco, co mi někdo nedá, ledaže bych to ukradl. Ale i o tom je psáno v textech o zloději a ovčinci)

Kdežto "uvěřit" může každý. A na základě toho mu mohou být odpuštěny hříchy.
(tak Bůh miloval svět, aby každý....)

Kdežto "přijetí Krista" s sebou nese odpovědnost. Byl Pánem vybrán (ne on si vybral Pána) a ustanoven, za jednoho z jeho spoluvládců.
Nese to s sebou zvláštní povinnosti a odpovědnosti.

Kdo tedy prohlašuje, že přijal Pána (a má pravdu) od toho očekávám víc, než od toho, kdo jen věří a snaží se podle toho žít.

(i satan věří, ale je mu to k ničemu, ani hříchy mu nemohou být odpuštěny)

Ano, to je zajímavé, Sbatopluku. Nemůžu vědět, jestli to tak ve Vašem případě je nebo ne, protože taky dost dobře můžete přehlížet "balík na poště" a úspěšně vyhazovat upomínky ze schránky. Ale už jsem něco slyšela o teorii, že znovuzrození svatí budou vládnout spolu s Kristem (a Izraelem) v tisíciletém království a potom i na nové zemi, na které budou žít ti, kteří znovuzrozeni nebyli, byli pouze obnoveni do stavu Adame a Evy před pádem. Je to tak nějak, jak Vy to míníte, Sváťo?

Tak nějak to je, ale není to moje mínění.
Je to původní a jediný záměr s lidstvem, spolutvůrců Otce se Synem.

Díky "kopanci" Adama s Evou, byl tento oůvodní program Stvořitele o věčném životě lidstva, narušen, a musela přijít náprava.

První krok, byl slib o semeni.
To vše bylo později shrnuto do evangelia (radostné zprávy o uskutečnění tohoto programu a také , jak toho bude dosaženo¨)

Kdyby Adam nezhřešil, nebyla by třeba smrt Krista, nebyla by potřeba náprava všech věcí, nebyla by potřeba jeho ticíciletá vláda s jeho vyvolenými a znovuzrozenými spoluvládci, nad zemí, z nebe....nebyla by smrt, ale pouze věčný život na zemi...Atd.atd.

To není můj názor, ale je to psáno. Jen se s tím ztotožňuji.

Někteří ale pro stromy, nevidí les...

Svatopluku, Vaše poznámky typu "někteří lidé pro stromy nevidí les" mě odrazují si tu s Vámi psát. Kéž byste o tom přemýšlel a zanechal toho. Zajímalo mě, co čekáte od znovuzrozených lidí, resp. od Vítězů/Přemožitelů, ale pokud chcete psát se stejnými "slovními úšklebky", tak si to nechte pro sebe.

Paní Brownová.

Jste inteligentní žena a pálí vám to. Máte ale jednu vadu a ta pro vás nepasuje. Jste příliš vztahovačná.a možná i urážlivá.

S takovým člověkem je potom těžké o čemkoliv a o komkoliv diskutovat, se strachem, že zase vše vztáhne na sebe.

Jestli jsem psal "někteří lídé" tak zásadně myslím některé lidi a to ve větším množství. Jestli napíšu, paní Brownová, tak tím myslím vás...

Já nemusím psát formou "trefená husa se ozve".

Nevím nevím, jestli jsem vztahovačná a urážlivá - těžko posoudit, ale v tomhle případě to znamenalo něco jiného. Vím o táhlém sporu jednoho bratra s nějakým jiným, mě neznámým bratrem, přičemž ten mě naznámý (dále jen "Franta Houska") nedokázal pochopit, co se mu můj bratr snaží říct. Vlastně to v kostce nebylo nic jiného, než co jsem teď napsala já Vám a načemž jsme se naprosto shodli jako na samozřejmosti (tak jako se nad tím nepozastavujeme ani s jinými bratry). Ale kdybyste viděl Frantu Housku, jak ten se to snažil tomu bratru vymlouvat. Pořád vytahoval z Písma výčty o tom, že na té nové zemi budou jen svatí a já nevím, čím vším argumentoval...zkrátka nakonec ho můj bratr označil za "peklomilce" (poté, co Franta Houska označil bratra za bludaře, či co - už si nepamatuji , ale byla to dost krvavá hádka), protože by klidně poslal do pekla třeba i 98%lidí (tohle je totiž ten bratr, co procentuálně odhadl počet znovuzrozených na 5% populace a z toho ještě jen 5% Vítězů).

Takže jsem tak ani nemyslela na sebe, jako spíš na Frantu Housku, kterej je pro mě v tom přísloví "někteří pro strom nevidí les" tou potrefenou husou. Sice se neozval, ale nechtěla jsem ho hned srážet...ono to možná není tak důležité. Asi sice je, ale víceméně kvůli tomu, že se ještě nesrovnal s tím, že všichni nespasení nepůjdou do pekla a že ne všichni spasení do pekla nepůjdou. Nebo teď nevím, jestli mám používat slovo spasení nebo znovuzrození, což se asi pro Frantu stalo jedním a tím samým.

Prostě nemám ráda, když se kvůli znalostem/neznalostem dělají spory. A tohle z mé povahy znám: jakmile se někdo rve, nedokážu být v klidu. Pán mi to ukázal na velmi neobvyklém příkladě, to docela stojí za vyprávění. Kdyžtak to můžu i napsat, když budete chtít (ale asi na nějaký příhodnější téma.)