Pánova večeře - jak a kdy a pro koho?

Pánova večeře se z hlediska pozorovatele může zdát jako velké mystérium nebo trapná groteska. Zajímal by mě váš názor, na tuto stěžejní nauku.

Myslím, že v evangeliu Jana je psáno dosti výstižně na toto téma! Ježíš řekl: "Každý kdo jí mé tělo a pije mou krev má život věčný." Ježíš Kristus neomezuje počet těch kdo může přistoupit k večeři Páně. Říká každý. SJ jdou nad co je psáno učí, že ne každý a to jde proti slovům samotného Ježíše Krista. Takže Já tvrdím pro všechny!

K tomu, co napsal Karel, bych jen doplnil, že Pánova večeře je pro všechny ty, kdo projevují „víru“ v Pána Ježíše (Jan 6:29) tím, že k němu přišli (Jan 6:35), tzn. skutečně mu vyznali svou víru v něho, totiž že On je „chléb života“ (Jan 6:48), který dal své „tělo ve prospěch života světa“ (Jan 6:51) a tedy i za ně. Pro všechny ty, kdo to učinili platí slova Pána Ježíše, který řekl:

„Vpravdě, vpravdě vám říkám: Pokud nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte život sami v sobě. Kdo se živí mým tělem a pije mou krev, má věčný život, a vzkřísím ho v posledním dnu; neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev je pravý nápoj. Kdo se živí mým tělem a pije mou krev, zůstává ve spojení se mnou a já ve spojení s ním. Právě jako mě vyslal živý Otec a žiji díky Otci, také ten, kdo se živí mnou, ano ten bude žít díky mně. To je ten chléb, který sestoupil z nebe. Není to, jako když vaši praotcové jedli, a přesto zemřeli. Kdo se živí tímto chlebem, bude žít navždy." (Jan 6:53–58)

Každý, kdo se účastní Pánovy večeře, dává najevo tuto svou víru a „ohlašuje Pánovu smrt, dokud on nepřijde“ (1.Korinťanům 11:26)

Večeře Páně.

Další názor.
Ani tady není mezi církvemi jednota. Z této „večeře“ se stalo „svaté příjímání“ a to ještě bylo dál rozděleno na „pod jednou a pod obojí“.
SJ provedli další rozdělení, na ty, kdo mají právo přijímat symboly a kdo ne.

Já osobně mám názor, že toto právo, nebo povinnost nemá každý člověk, i když tvrdí, že je věřící.
Když Ježíš zaváděl tuto slavnostní večeří (v době pasah), jeho následovníků již byla pěkná řádka. On ale pozval jen svých dvanáct vyvolených učedníků. Neměl tam žádné pozvané „pozorovatele“ jako u SJ. (nepotřeboval bombastické součty účastníků pro politické vládce země)
Součástí této večeře nebylo jen víno a nekvašený chléb, ale i několik osvětlujících vět. Chléb znamená… víno znamená….
Svým spolustolovníkům dál vysvětlil, podstatný význam večeře. Smlouva o království.

Lukáš 22:20 Stejně i pohár, když povečeřeli, a řekl: "Tento pohár znamená novou smlouvu, mocí mé krve, která má být vylita ve váš prospěch.
22:29 a činím s vámi smlouvu, právě jako můj Otec učinil smlouvu se mnou, pro království,

Všichni věřící nebudou spoluvládci s Kristem. A proto se domnívám, že Večeře Páně, by měla být určena jen těm, kterým toto „vyvolení“ bylo Duchem zjeveno, a jen pro ně, by mělo být závazné.
Pro ostatní by to mohlo znamenat „jít nad to, co je psáno“.
Ovšem podobné je to i v případě jakéhosi lidského počítání 1440000 pomazaných u SJ.
Ale je to jen názor.

Zdarek,
protoze se blizi datum, kdy se podle stareho krestanskeho zvyku ma slavit pamatka na Kristovu smlouvu (viz Eusebius, Cirkevni dejiny V:22-24), doufam, ze se mi podari napsat zde par svych uvah - predesilam uvah -, tomuto tematu. Tedy otazkou "KDY" (1x rocne, tydne, denne, kazdych 10 min atd.); "JAK" (jaky druh chleba a vina a zda chleb a vino je vubec nutne a pripadne jake materialie a jake technologie musi byt pouzity ke zpracovani surovin an a vysledny produkt), "S KYM" (tedy kdo se ma podilet, jist, nejist, mluvit, modlit atd.), jako otazku "PROC", coz se muze jevit jako nesnadnejsi, ale mozna to je ta nejtezsi zaroven - jde prece jenom o urcity ritual, o zvlastni ceremonii nebo jde jen o radostnou udalost? Ma to byt pohrebni slavnost plna postu, nebo radost jako na svatbe?...

Snad to zvladnu prepsat:-)

Tak mě těší, že si mohu udělat obrázek z vašich komentářů ohledně tohoto tématu. Těším se na Petrův článek, ale zatím to úplně jasné není. Já bych poslední večeří chápal také pro všechny, protože Ježíšova slova : Kdo /Jan 6:53 - 58/ - naznačovala, že se to týkalo i těch, kteří přizváni nebyli. Protože potom by to muselo znamenat, že tuto slavnost měli vzpomínat pouze apoštolové. Ale jak vysvítá z Pavlových dopisů, slavili zřejmě všichni. Dokonce to vypadá tak, že cyklus nebyl roční, ale častější. Každý měsíc? Je pravdou, že v návaznosti na pasach by se nabízela myšlenka - slavit Pánovu večeři jednou za rok, tak jako pasach, ale ze slov z uvedeného textu spíš vyplývá, že živit se naznamená jednou za rok.

50Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo z něho jí, nezemřel. 51Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí z tohoto chleba, bude žít na věčnost. A chléb, který já dám za život světa, je mé tělo." 52Židé se hádali mezi sebou a říkali: "Jak nám může tento člověk dát své tělo k jídlu?" 53Ježíš jim tedy řekl: "Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a nebudete-li pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. 54Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. 55Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev je pravý nápoj. 56Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. 57Jako mne poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude žít skrze mne. 58Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne jako [vaši] otcové jedli [manu], a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít na věčnost." 59Toto řekl, když vyučoval v synagóze v Kafarnaum.

Ježíš při památné večeři vysvětlil, že chléb je tělo, které se vydává v náš prospěch. Jinými slovy, bez Ježíšovy oběti, by nebyla žádná naděje pro život. Každý kdo chce mít z této oběti užitek vyjadřuje to svou účastí při jedení tohoto těla. Pod zákonem byly oběti společenství, při kterých byl účasten Jehova, kněz i ten kdo obětoval. Jehovovi patřila určitá část oběti - ta se nechala dýmat na oltáři, další část byla určena knězi - tu jedl kněz a zbytek jedl ten, kdo oběť přinesl. Nejsem schopen říci ano, to je předobraz pánovy večeře, jen mi jí to nějakým způsobem připomíná.
Tělo a krev byly vydány v náš prospěch a my se svou účastí podílíme na této oběti i na užitku z ní. Kdo se této účasti vzdává, říká Kristu, že jeho oběť nepotřebuje a dosáhne spravedlnosti svou vlastní cestou.
Svou poslední večeři snědl Ježíš se svými nejbližšími. SJ v tom vidí návod, jak učinit rozdělení na vyvolené a ty ostatní. Já v tom vidím návod, jak slavit tuto večeři. Ne, jako masovou církevní akci, ale jako spostu menších setkání s přáteli u společné slavnostní večeře, při které jsou podávány tyto symboly a jsou přijímány a při které je k dispozici i normální pohoštění.

Děda Slavík napsal.

Když Ježíš zaváděl tuto slavnostní večeří (v době pasah), jeho následovníků již byla pěkná řádka. On ale pozval jen svých dvanáct vyvolených učedníků. Neměl tam žádné pozvané „pozorovatele“ jako u SJ. (nepotřeboval bombastické součty účastníků pro politické vládce země)
Součástí této večeře nebylo jen víno a nekvašený chléb, ale i několik osvětlujících vět. Chléb znamená… víno znamená….

Zde bych chtěl poukázat na to, že by bylo chybou něco vyvozovat z počtu účastníků. Pán Ježíš totiž uspořádal tzv. sederový večer (seder, hebrejsky "řád, pořádek", označuje v tomto případě přesně stanovený řád průběhu večera), jehož součástí bylo jedení beránka.

V Písmu je uvedeno toto pravidlo: "Desátého dne v tomto měsíci si má každý vzít ovci pro dům předků, ovci pro dům. Ale jestliže se ukáže, že je domácnost příliš malá na tu ovci, pak si ji vezme do svého domu on a jeho nejbližší soused podle počtu duší; pokud jde o ovci, měli byste na každého počítat úměrně k tomu, kolik sní. Ovce pro vás by měla být zdravá, roční samec." (2.Mojžíšova 12:3-5)

Počet byl tedy omezen velikostí beránka. Kdyby Pán Ježíš pozval všechny své učedníky, nebylo by to již v souladu s výše uvedeným nařízením.

Kromě toho, součástí sederové večeře nebylo pouze pojídání nekvašeného chleba a pití vína, ale také pojídání hořkých bylin (verš 8). V Ježíšově době již existovaly předpisy (tzv. Hagada), jak se má sederový večer provádět. Sederové večery probíhaly a u Židů stále probíhají hluboko do noci. Během večera vypije každý účastník 4 poháry vína, pronášejí se požehnání, omývají se ruce, zpívají písně ...

Na žádné sederové večeři nesmí chybět tzv. Eliášův pohár z něhož Židé nepijí. Tento pohár po večeři s největší pravděpodobností Pán Ježíš použil, aby ustanovil Pánovu večeři. Při této večeři nemuseli být přítomní všichni Ježíšovi učedníci proto, že Pánova večeře nabyla na významu až po Ježíšově smrti a vzkříšení. Přítomným učedníkům se tedy dostalo jakéhosi předběžného školení, jak a proč mají tuto večeři později zavést v celé církvi.

Pročetl jsem předchozí příspěvky, dozvěděl se věci pro mne úplně neznámé (asi lajdácké školení u SJ) a mohu jen s většinou myšlenek souhlasit.
Jen mi tam pořád nesedí slovo všichni.
Důvodem jsou Kristova slova „krev smlouvy“, „s vámi činím smlouvu“ „o království“,“ve váš prospěch“ a k tomu ona pozdější Pavlova slova „budeme s ním i vládnout“.
Nemohu si zatím pomoct, ale pro mne to znamená (zatím), že se tato večeře týká jen malého okruhu vybraných lidí, spoluvládců s Kristem. To neříkám, jako důsledek učení u SJ, ale tak se mi to osobně jeví.
Podle mého názoru, Ježíš nemluvil všeobecně, ale jen k malé skupině svých spolukrálů. Souhlasím s tím, že těchto 12 pozvaných zastupovalo i ostatní nepozvané, ale domnívám se, že sice i ostatní, ale pořád jen z této vyvolené skupiny lidí. SJ jim říkají 144000. to beru jen jako symbolické číslo, ale přesto je tím řečeno, že jde o omezený počet vyvolených, a ne všeobecný údaj..
Nerad bych, aby když se účastním této večeře, dělal něco, na co mi Kristus nedal právo, a tak „jím a piji odsouzení“.
1Korinťanům 11:27 Kdo tedy jí chléb nebo pije Pánův pohár nehodně, bude vinen vzhledem k tělu a krvi Pána.
Slovo „nehodně“ bych chápal i jako „neprávem, nebo svévolně“.

Kdo „jí chléb nebo pije Pánův pohár nehodně“ (1.Korinťanům 11:27)?

Interpretace SJ je naprosto zvrácená, protože brání lidem přistupovat k Pánové večeři se svobodnou vůli. Z kontextu totiž nevyplývá nic o třídě 144 000 ani o tom, že pouze tato třída je oprávněna požívat symboly Kristova těla. Apoštol Pavel nedoporučoval, abychom k Pánové večeři takto přistupovali.

Naopak napsal: „Nejprve ať se člověk po pečlivém zkoumání schválí, a tak ať jí z chleba a pije z poháru.“ (1.Korinťanům 11:28) Cílem zkoumání nemá být neschválení, ale schválení, které musí člověk učinit sám za sebe. Jinými slovy, každý, kdo přistupuje k večeři Páně by se měl ptát, zda mu něco v účasti nebrání. Pokud ano, měl by tyto zábrany ze svého života odstranit, aby se mohl schválit.

Křesťané v Korintu s tím měli velký problém, protože k Pánové večeři přistupovali dost ledabyle. Apoštol Pavel proto napsal: „Když se tedy scházíte na jednom místě, není možné, abyste jedli Pánovu večeři. Když ji totiž jíte, každý si bere svou vlastní večeři předem, takže jeden je hladový, ale jiný je opojený. Nemáte snad domy, kde se jí a pije? Nebo snad pohrdáte Božím sborem a zahanbujete ty, kteří nic nemají? Co vám mám říct? Mám vás pochválit? V tom vás nechválím.“ (1.Korinťanům 11:20–22)

Co z toho plyne? Pánova večeře je posvátná věc, ke které jsou zvaní všichni, kteří projevují víru ve výkupní oběť Pána Ježíše Krista a kteří odstraňují ze svého života překážky, které jim brání v uctívání Boha, právě jak napsal apoštol Pavel: „Odkliďte starý kvas, abyste byli novým těstem, podle toho, jak jste zbaveni kvašení. Vždyť Kristus, náš pasach, byl vskutku obětován. Dodržujme tedy svátek ne se starým kvasem ani s kvasem špatnosti a ničemnosti, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy.“ (1.Korinťanům 5:7–8)

Naše zkoumání, zda jíst a pít, tedy leží v morální oblasti a ne v naukové oblasti, jak se snaží dokázat SJ.

Zdravim,
prinasim tu par podnetu k tematu vecere Pane. Nejprve bude dobre asi zacit s tim, jak tato slavnost - pasah -, probihala nejpravdepodobneji v dobe Jezise. Jedna se zde o rekonstrukci na zaklade NZ textu a Talmudu, jak ji podava Strack-Billerbeck ("Komentar k Novemu Zakonu z Talmudu a Midrase", Exkurs 4. "Pasah") a ja informace z tohoto dila volne prebiram.

Asi bychom meli zacit tematem, kdo mel slavit pasah, v jehoz prubehu se udala take ona udalost, kterou si mame podle Jezisovych slov, pripominat? Kdyz na uvod odbocim, tak uz z prvni otazky je zrejme, ze vecere Pane nastala pri konani pasah a ona samotna ma podle meho nazor pro krestany mensi vyznam, nez to, co z ni Jezis sam zduraznil. Udalosti ze 14. nisanu neni tedy pasah - ten ziskava doprovodny a nosny charakter -, ale jadrem se stava "vecere Pane". Jezis je popraven ve svatecni dny zaklade justicni vrazdy, protoze uredni masinerie pracovala velmi efektivne - mohl ovsem skoncit ve vezeni jako jeho pribuzny Jan Krtitel. Popravili by ho mozna ve stredu: domnivam se, ze na teologickem zpracovani by to melo jen maly vliv - v SZ by se naslo dostatek textu, ktere by pripravili oporu proto, ze ve stredu ma zemrit Mesias...na druhou stranu, pasah svoji starodavnou symbolikou udrzuje kontinuitu tradic napric staletimi. Pasah tak dostava dalsi symbolicky charakter, ktery Jezis sam nemohl uz nijak (mimo zazrak legii andelu) ovlivnit - ze se Jezis narodil v Betleme vdecil Augustovi, ze umira na Velikonoce, pak zidovske rade. Ja tim umyslne relativizuji nektere elementy, ktere sehraji jeste v krestanstvi mimoradnou ulohu a lide se kvuli nim budou vrazdit, nenavidet, exkomunikovat a vzajemne podezirat. Ty nejhorsi lidske vlastnosti vyjdou na povrch a budou formovat pomoci valek a utrpeni cela staleti, onen predmet otazky, zda se ma podavat vino s chlebem...

Vratme se vsak k tomu "kdo", kdo mel slavit pasah? Podle Ex 12,3 nn mel byt pasah rodinnou oslavou, kde podle (socialne-ekonomicke) potreby "si pribere kazdy souseda, ktery bydli nejblize, jeho rodiny, aby doplnil pocet". Je tedy zajimave, ze kulticka praxe Jezisovych dni byla jiz jina. Jak uvadi Strack-Billerbeck, kvuli tomu, ze poutnikum v Jeruzaleme chybeli tesne rodinne vazby na miste, dochazelo k tvorbe tzv. "chavurot", coz byli male skupiny poutniku sloucenych s umyslem slavit spolecne pasah. To nastalo take v pripade Jezise a jeho apostolu. Nemene zajimava je tak otazka pobytu Jezisovy matky v dobe pasahu, ikdyz pod krizem ji vidime...
Clenove "chavurot" se tvorili casto spontanne, ale Talmud nas informuje, ze od okamziku vyliti krve beranka, museli lide uz ve skupine zustat a nemohli libovolne odchazet/prichazet. Odhledneme-li od specifik slavnosti pro zeny, deti a otroky, je dale vhodne zminit, ze nebyl stanoven pocet lidi, kteri meli slavnost jezeni beranka slavit. Talmud opakovane pracuje s vyrokem, ze na kazdeho ucastnika mel zustat kousek masa minimalne ve velikosti olivy a zaroven, beranek musel byt snezen. Dulezite je take poznamenat, ze beranek mel slouzit k nasyceni. Midras Mekhiltha k Ex 12:8 uvadi: "S nekvasenymi chleby a horkymi bylinami meli byste (beranka) jist; na zaklade tohoto mista se rika: Beranek pasah bude jeden jako jidlo k nasyceni, ale nekvasene chleby a horke byliny nebudou jedeny jako jidlo k nasyceni".
Tak se cele dopoledne 14. nisana nic nejedlo - dbalo na posteni -, mel tim byt vzbuzen silnejsi apetit na beranka pasah. Z duvodu vetsiho poctu tech co meli spolecne slavit beranka pasah a tim padem by dostali mensi porci - az onu velkost olivy -, se tedy vytvoril zvyk, ze byla pripravovana dalsi svatecni obet tzv. "chagiga", ktere byla zpravidla pozivana bezprostredne pred samotnou veceri beranka. Tak mohlo snezeni beranka vytvorit pocit nasyceni, aniz by z nej bylo snezeno vice, nez kousek masa o velkosti olivy. Samozrejme, ze "chagiga" se pripravovala jen tehdy, paklize nebyl soucasne slaven sabat.

Mozna tato zvyklost a myslenkove pozadi, ze beranek a vubec pasah ma slouzit k nasyceni, zpusobil, ze ap. Pavel v 1. Kor 11:21nn. - napomina krestany, kteri hladovi prichazeji k veceri Pane, jako by to byl zidovsky samoobluzny bufet, na nejz mozna byli zvykly jeste pred poznanim krestanstvi. Pavel tedy opravnene konci svoje napominajici slova v 1. Kor 11:34 o tech, co maji hlad, ze se maji najist doma. On se koncentruje jiz nikoli na zidovske zvyklosti, ktere mohli jeste ulpet na "veceri Pane", ale samotny prubeh NOVE slavnosti...

Pokracovani pozdeji:-)

Padla tady myšlenka, že u večeře Páně by mohlo být i pohoštění a tím by se zdůraznil slavnostní nálada při tomto aktu.

Byla zde také myšlenka, nebo upřesnění, co bylo asi myšleno slovem „nehodně“ a použit text
Když se tedy scházíte na jednom místě, není možné, abyste jedli Pánovu večeři. Když ji totiž jíte, každý si bere svou vlastní večeři předem, takže jeden je hladový, ale jiný je opojený. Nemáte snad domy, kde se jí a pije? Nebo snad pohrdáte Božím sborem a zahanbujete ty, kteří nic nemají? Co vám mám říct? Mám vás pochválit? V tom vás nechválím.“ (1.Korinťanům 11:20–22)

Tady není řeč o samotném přijímání chleba a vína, ale o nenasytnosti některých. Je zde naznačeno, že někteří se účastní Pánovi večeře proto, aby se mohli předem nacpat a jsou tak chamtiví, že na druhé, toto (předem) jídlo nezůstane. Mluví se o jídle před večeří Páně. Jakémsi pohoštění.
Jistě Pavel nemyslel tímto jídlem, ten ždibek nekvašeného chleba a hlt vína. (jedině snad, že by v tu dobu bratři ještě dodržovali židovský pasah a pojídali pečeného berana a tím se předem hladově nacpali)
Takže „nehodně“ podle mne znamená postoj, s kterým kdo přistupoval k této vzpomínkové slavnosti.
Slovem „nehodně“ neměl Pavel na mysli účast na této slavnosti. Tehdy to byla samozřejmost. Pro všechny stejná.

Kdybych se účastnil dnes památné večeře, znamenalo by to, že jsem i účastník smlouvy a slibu, o kterém Ježíš mluvil. A to je ten kámen úrazu o kterém mluvím. Všichni vládci s Kristem, ale komu?
Bůh říká „zničím ty, kteří mi ničí zem“ a sám by jednal ještě pošetileji. Zničil tuto zem, protože, kdo by na ni bydlel, když všichni se znovuzrodili a jsou účastníky s Kristem v nebesích a hrnou se nahoru?
Tato teorie je pro mne trochu nepochopitelná.

Slavík Svatopluk napsal:Kdybych se účastnil dnes památné večeře, znamenalo by to, že jsem i účastník smlouvy a slibu, o kterém Ježíš mluvil. A to je ten kámen úrazu o kterém mluvím. Všichni vládci s Kristem, ale komu?
Bůh říká „zničím ty, kteří mi ničí zem“ a sám by jednal ještě pošetileji. Zničil tuto zem, protože, kdo by na ni bydlel, když všichni se znovuzrodili a jsou účastníky s Kristem v nebesích a hrnou se nahoru?
Tato teorie je pro mne trochu nepochopitelná.

Ja bych si tu problematiku dovolil shrnout do pojmu: Jezisova teorie, Pavlova praxe a nase pieta.

Jezis: Uzavira se svymi apostoly smlouvu, ktera ma zrejmy dosah az do Zjeveni 21:14.

Pavel: Ukazuje, ze ranni krestane tu slavnost slavili, takze se prenesla nejen pres generace, ale take na jine kontinenty. Stezejni je zde vyrok Pavla z 1. Kor 11:26 Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.

My: drzime se pietniho zvyku, ktery ovsem prodelal nescetne "kosmeticke" upravy a zaroven se pokousime o "renovaci" puvodnich zvyklosti.

Ja tedy nevidim nutnost delat z piti vina a jezeni chleba zavaznejsi udalost, nez jak ji popisuje ap. Pavel: jde o oznamovani smrti Krista (metaforicky obrat viz Rim 6:3 krest ve smrt) a duskedky pro vladu s Kristem to ma asi pramale. Pozor, ja tim nechci snizovat vyznam vecere Pane, ale tim, ze snim nejakej chleba a vysrknu 2 dcl vina mne prece nezaruci vstupenku do nebe a pokud by tomu tak bylo, tak je tu zase jakasi ideologie nejakych obeti, ktere musime prinaset bozstvu a prinesene pozivatiny v urceny cas a miste, predepsanym zpusobem, zkonzumovat...brrrr

Poděkování

Mozna tato zvyklost a myslenkove pozadi, ze beranek a vubec pasah ma slouzit k nasyceni, zpusobil, ze ap. Pavel v 1. Kor 11:21nn. - napomina krestany, kteri hladovi prichazeji k veceri Pane, jako by to byl zidovsky samoobluzny bufet, na nejz mozna byli zvykly jeste pred poznanim krestanstvi. Pavel tedy opravnene konci svoje napominajici slova v 1. Kor 11:34 o tech, co maji hlad, ze se maji najist doma. On se koncentruje jiz nikoli na zidovske zvyklosti, ktere mohli jeste ulpet na "veceri Pane", ale samotny prubeh NOVE slavnosti...

Děkuji Petrovi W, za jeho pohled. Myslím, že pododhalení možného historického pozadí onoho "magického slůvka" NEHODNĚ, kterého se tak drží SJ, je velmi osvěžující a nabízí se tak alternativa k zavedeným pojetím.

JEDNOU ZE SVÁTOSTÍ "CÍRKVE"JK JE VEČEŘE ČI PAMÁTKA PÁNĚ.TATO SVÁTOST TVOŘÍ STEJNĚ JAKO KŘEST NEDÍLNOU SOUČÁST KŘESŤANSKÉ LITURGIE OD KRISTOVY POZEMSKÉ SLUŽBY,KDY JEŽÍŠ TENTO OBŘAD USTANOVIL PŘI VELIKONOČNÍ VEČEŘI ONÉ NOCI,KDY BYL ZRAZEN.VEČEŘE PÁNĚ MÁ JAKÉSI PROTĚJŠKY I V JINÝCH NÁBOŽENSTVÍCH,KTERÁ ZNALA URČITÝ SVÁTOSTNÍ POKRM KE ZTOTOŽNĚNÍ SE SVÝM BOŽSTVEM.JAKO JE ŽIDOVSKÝ PESAH.ATD.PODLE POKYNŮ,KTERÉ DAL JK,SE VŠICHNI KŘESŤANÉ ÚČASTNÍ TÉTO VEČEŘE PÁNĚ..NA JEHO PAMÁTKU.BYLA TO VÝSADA VŠECH ZNOVUZROZENÝCH KŘESŤANŮ..NEBYL TO VŠAK "RAUT"PROTO PAVEL VARUJE PŘED NEHODNÝM PŘÍSTUPEM K TÉTO VEČEŘI..

VEČEŘE PÁNĚ JE V PODSTATĚ POTVRZENÍ SKUTEČNOSTI,ŽE JSME SOUČÁSTÍ KRISTOVA TĚLA"CÍRKVE" A HLÁSÍME SE K NÍ..DÁLE ÚČASTÍ NA PAMÁTNÉ VEČEŘÍ ,POTVRZUJEME PŘIJETÍ KRVE JK A SYNOVSTVÍ K "OTCI"..PROTO JE PAMÁTNÁ VEČEŘE I PROJEV NAŠÍ VÍRY V JK A JEHO OBĚŤ.!!JAKO NUTNÉ A NENAHRADITELNÉ JE VŠAK"ZNOVUZROZENÍ"TENTO OBŘAD JE PŘEVÁŽNĚ PRO POKŘTĚNÉ A ZNOVUZROZENÉ KŘESŤANY.. ostatní co se aktivně účastní památné večeře, to musí dělat s vědomím ,že nehodné přijímání "večeře" nese i následky..SJ mají však velkou vinu zato ,že neučí o "nutnosti" účastnit se aktivně "přijímání" symbolů..není to jen pro "ostatek V.R.O."

Pro Petra W. To co jsi Petře napsal ohledně Panovi večeře v 1 KOR. 11 kap. je moc zajímavé a už se těším na další.

Líbí se mi příspěvek Datla a plně s ním souhlasím. Dodávám text

Římanům 8:16 Duch sám vydává svědectví s naším duchem, že jsme Boží děti.

A otázku. Týká se toto svědectví Ducha a tedy i to co píše Datel a ostatní v podobném duchu, všech věřících?

Jestli ano, potom skutečně jdou všichni do nebe, všichni musí být znovuzrozeni z vody a Ducha, všichni se musí podílet na večeři Páně, a další prvky.
Ale hlavně, v tom případě, že je tomu tak, Boží záměr s touto zemí a životem na ní šeredně zklamal, protože všichni jdou k Pánu do nebe a ten zbytek na zemi bude spálen ohněm. Zem se stane pustou a spálenou planetou. Kde je potom slib, že zemi vytvořil proto, aby byla obývána a navěky trvat bude? A nebo Kristova slova „země a nebe pominou ale… Jinými slovy, jako je nemožné aby pominula zem a nebe, tak je nemožné, aby pominula jeho slova.
Proč vysvětlování Janovi ve zjevení, kdo je tím velkým zástupem, který přežije velké soužení, když nikdo, podle této teorie nepřežije a jdou všichni nahoru? A k tomu spousta dalších námitek.

Nebo někdo připouští i další možnost?

Děkuji Petrovi W, za jeho pohled. Myslím, že pododhalení možného historického pozadí onoho "magického slůvka" NEHODNĚ, kterého se tak drží SJ, je velmi osvěžující a nabízí se tak alternativa k zavedeným pojetím.

Co se tyce toho sluvka NEHODNE z 1 Kor 11:27 Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně. je dobre pripomenout informaci z ThWNT I 387 k teminu anaxios:
znamena puvodne uvest rameno zavesne vahy v rovnovahu => (neco , co ma pak) stejnou hodnotu. S axios potazmo adjektivem anaxios byvaji oznacovany dve veliciny jako vzajemne rovnocenne; jeden skutek si zaslouzi pochvalu nebo trest...Pavel pouziva tento obrat jako napominani (1. Tes 2,12; Fil 1,27; Kol 1,10; Ef 4,1 a spojuje motiv a cil celeho krestanskeho jednani dohromady...1. Kor 11:27 neni pak varovani s moralni kvalitou, ale evangelijni pozadavek na urcite chovani.

Moderni lexika pote uvadeji, ze jak anaxios z 1. Kor 6,2 ma smysl "imkompetence, nebyti v pozici" resit bagatelni spory a z toho odvozene adjektivum v 1. Kor 11:27 anaxios ma vyznam "nehodne, neprimerene".

Z toho je jasne, ze NEHODNE neznamena ZAKAZ CINNOSTI, nybrz CINNOST umoznuje, ale pouze ji dava do "rovnovahy", do souladu se zamerem. Logika vety ukazuje, ze aby neco mohlo byt ucineno NEHODNE, musi k takove cinnosti prvne dojit. Nenastala-li cinnost, pak nelze ji oznacit za nehodnou ci naopak primerenou.
Tato replika na tvrzeni SJ ohledne vyjmuti urcite skupiny krestanu z prime ucasti na veceri Pane, to asi osvetluje jasne. Na druhou stranu - nektere ritualy v jinych cirkvich, ktere naopak ucast krestanu podporuji, pripominaji spise magicke ritualy ci hystericke, exaltovane projevy "zboznosti" a jsou pravdepodobne stejne tak "podivne", jako to "NE-slaveni" vecere Pane u nekolika milionu SJ...

Všechny zde zapsané příspěvky jsou velmi přínosné, kladu si ale stejnou otázku jako děda Slavík - týká se Pánova večeře všech? Opravdu? Těším se na pokračování článku Petra W.

Arago napsal:Všechny zde zapsané příspěvky jsou velmi přínosné, kladu si ale stejnou otázku jako děda Slavík - týká se Pánova večeře všech? Opravdu? Těším se na pokračování článku Petra W.

No, to je uplne jednoduchy: Podavas-li na veceri Pane alkohol, nesmis to podavat mladistvym, jinak se dopoustis v rade statu prestupku, ne-li trestneho cinu...zaroven asi osoby, ktere berou leky, ridici ci jine osoby, jejichz nasledna cinnost vylucuje poziti alkoholu, zase nesmeji pit vino...:-)
Ono to zni legracne, ale ja tim take rikam, ze asi vubec nejde o vino, zda je cervene, bile, korenene nebo palene, ze nejde asi o to, zda chleb je kvaseny (v modlitbe Pane prosime take vyslovne o chleb, ale myslime tim i zeleninu, ovoce nebo maso, vajicka ci mleko...), nekvaseny, ci je to veka, vanocka nebo rohlik. A je-li ten produkt z geneticky upraven soji, kukurice, manioku, ryze nebo psenice...

Tam jde o vic: podle mne tou oslavou projevujeme hluboky vdek za to, co Pan udelal. A kulisy, vyzdoba ci konzumace kukuricne placky a ryzoveho vina namisto macesu a cerveneho bordo, na situaci mnoho nemeni...vidim vice cloveka. A jako clovek nebyl stvoren pro sabat, ale sabat pro cloveka, je lpeni na predstave, ze jen a jen cervene vino ci nejaka nechutna placka v mouky muze vytvorit dojem te jedine prave slavnosti Pane, je zase legracni pro mne...

...Jestlize jsme se dozvedeli, ze pocet hodovniku nebyl omezen (deset jim vsak muselo byt nejmene podle Mischny a jak uvadi take - v ceskem prekladu dostupny - Josephus Flavius, Valka zidovska 6:423 - "Nastal svatek zvany Pascha, pri kterem se konaji obeti od devate do jedenacte hodiny. Okolo kazde obeti se tvori spolecnost hodovniku, ne mene nezli deset muzu, nebot neni dovoleno hodovat cloveku samotnemu, a mnozi se shromazduji i v poctu po dvaceti"), ale mela byt naplnena podminka, ze beranek ma byt snezen, je dobre je pripojit informaci, ze pri takove slavnosti mohlo byt docela tesno. Mischna prikazovala, aby hostina mela slavnosti tabuli, pri ktere se lezelo. Do talmudicke hebrejstiny pak presel i latinismus "triclinium", jak ho zname z recko-rimskeho sveta. Aby se nejmene deset muzu "poskladalo" tak, ze Jan se ocita jen na prsou Jezise (Jan 13:23), predepisovali rabini, ze hodovni mistnost ma mit 10x10 loktu, coz odpovida podlahove velikosti 23 m^2. Pri vetsim sale, mohlo vykonavat slavnost i vicero skupin, dbalo se vsak na dusledne oddeleni skupin. Kulticke predpisy vyzadovaly striktni zakaz mluveni, ba vyhybani se pohledu...


Doposavad jsme se zabyvali tim, kdo ma pravo slavit pasah a zda jidlo, melo mit nejakou kalorickou hodnotu pro sve prijemce. Nyni by bylo vhodne pokracovat v tematu pripravy beranka a zejmena dalsiho prubehu slavnosti pasah. Jak jsem uvedl, cerpam ze Strack-Billerbeckova dila, ale prihlizim take k textu Mischny a to traktatu "Pesachim". Teto traktat se zabyva tim, jak zpritomnovani svatku pasah neboli vyjiti Israelitu z Egypta ma ritualne probihat. "Passa", ktere dalo jmeno svatku, znamena "prejiti kolem" a to andela u dveri Hebrejcu v prubehu poslednich bed egyptskych. Stejnojmeny traktat Mischny se pak zabyva odstranenim kvaseneho, o povolenych a zakazanych pracech v dobe svatku, o beranku pasah, o druhem slaveni pasah a o slavnostni noci.

Traktat "Pesachim" urcoval dobu, misto a zpusob zniceni kvaseneho - kvasene se podle nazoru rabbiho Jehudy mohl odstranit jen spalenim. Jini znalci Pisem meli nazor, ze smi rozdrobit a roztrousit ve vetru nebo hodit do more...zvlastni pozornost pripadnym biochemickym reakcim mozneho kvaseni, patrilo talmudickym ucencum pripadne zvykani psenicnich zrn v ustech: v dobe pasahu se nesmeli zvykat, nebot u nich mohlo dojit k samovolnemu kvaseni... A koho pri teto prilezitosti napadne, ze Israelite nesmeli mit doma ani pivo (egyptske) uplne se strefil do prikazu z Pesachim III,1 a...:-)

Velmi dulezite bylo take vyjasneni otazky ohledne stretu pravni sily zakonu: napr. zakon o sabatnim klidu a povinnosti spojene se zakonem slavit pasah, neboli: co a jak delat, kdyz pasah byl slaven v den sabatni popr. sabatni rok? Je noseni beranka do Chramu k porazce prace ci nikoli? Ano v sabat se nemel nest - to by byla prace, ale vest. A co kdyz v dobe pasahu mel byt obrezan jeho syn a dotycny si vzpomel, ze ma doma neco kvaseneho? Mel se vratit, odstranit prvne kvasek nebo pokracovat v ceste, aby jeho syn byl obrezan, jak ukladal Zakon?...

Velka, dnes bychom rekli az kulinarska pece, byla venovana priprave beranka: Beranek se mel pect. Bylo tedy vylouceno smazeni ci vareni a jen cely beranek opekany na drevenem spizu, naplnoval predstavy o priprave masa. Ten dreveny spiz je extremnim pripadem z cele rady puntickarskeho zachovavani Zakona - kovovy spiz nebo rost by mohl zpusobit smazeni masa a nikoli peceni nad ohnem.

Nemene pozornosti, ba doslovnemu naplneni "pozorovani" dochazelo v pripade otazky casovych terminu samotne slavnosti a jejich dalsich nalezitosti. Pomalu se presouvame ke problemu, ktery za vlady cisare Kommoda (180-192 n.l.), zasahne celou tehdejsi cirkev - o tom, jeste pozdeji.
Beranek pasah se mel jist "te noci" tj. v noci 14. na 15. nisana. Jidlo tedy zacinalo po zapadu slunce a melo trvat az do usvitu dalsiho dne. Ve skutecnosti, ale slavnost koncila o pulnoci, nebot Mischna zastavala nazor, ze beranek po pulnoci znecistuje ruce. Jak jiz bylo uvedeno, meli se vsichni odpoledne zdrzovat jidla - i ti nejchudejsi a teprve jidlem beranka se meli nasytit.

Zajimava oblast je jiste vino: Neexistuje zadny SZ text, ktery by predepisoval vino. Take rabini nabizeli ruzne texty, aby pocet poharu a mnozstvi vina nejak textove oduvodnili. Aniz se jejich dukazy budeme zabyvat, je dobre si povsimnout, ze zda platila zrejme zasada, ze co neni zakazano je dovoleno.

Vino tedy meli pit - byli k tomu zavazani Mischnou - jak muzi, tak zeny a dokonce deti. Rabbi Jehuda vsak kolem roku 150 n.l. odmital pozadavek, aby vino pili take deti. Mischna v traktatu Pesachim uvadi, ze kazdy mel dostat nejmene ctyri pohary vina. Pricemz mezi tretim a ctvrtym nemel pit zadne vino; predtim mohl pit jak kdo chtel (viz 1. Kor 11:21 - "druhy se opije"). Ovsem samotne mnozstvi vina v tech 4 poharech pozadovanych Mischnou, nebylo vice nez 3 dcl vina. A vino samotne melo byt podle sveho stari jeste smichano s vodou. Nejednalo se tedy o ciste vino, ale ke kazdemu dilu vina se pridavali jeste dva az tri dily vody. Jak v Mischne, tak podle vykladu Stracka-Billerbecka se v Luk 22:17 (viz ppc v EP - "rozdelujte") setkavame s praxi, ze existoval spolecny pohar, ale kazdy hodovnik a v tomto pripade i apostolove, meli kazdy svuj pohar do nehoz si odlevali cast vina - pozehnaneho Jezisem (srovnej vsak Mat 26:27 a Mk 14:23). Nicmene i zde byla ruzna praxe a Mischna uvadi, ze trebas zeny a deti pili z poharu sveho otce, nad kterym vyslovili pozehnani (benedikci). Presto Talmudu pripomina, ze clovek nepije z jednoho poharu a nedava jej dal. Vsichni lide nejsou stejni (mohlo by se to druheme hnusit a je tu take sanitarni hledisko veci). - TBerakh 5, 9 (12).

Kdybychom meli strucne shrnout prubeh:

Prvni pohar a modlitby (neni nutne prijmout nazor, ze Jezis pred kazdym soustem dekoval - vime, ze to delal Luk 24:35, ale take podle Jana 21:13 rozdal chleby a jedlo se) je zrejme tim z Luk 22:17, ze ktereho si apostolove odlevali do vlastnich poharu. Nema zjevne zadnou spojitost k "veceri Pane".
Ke dvojitemu "jedli" z Mat 26:21 a 26 (= Mk 14:18 a 22) patri jezeni "predkrmu" z horkych bylin, nekvaseneho chleba a kandovaneho ovoce z fiku, datli, madli a jinych plodu, coz podle jednoho vykladu nebylo predepsano, ale jini rabini v tom nachazeli nutnost...v teto dobe se mela odehrat zrada Jidase (Mat 26, 21 nn; Jan 13:26n)
To druhe "jezeni", tomu predchazela na zacatku Jezisova benedikce a lamani nekvaseneho chleba - maceh - a vztahuje jiz k veceri samotne. Mat 26:27 (= Mk 14:23) uvadi, ze pozehnani poharu se smisenym vinem nasledovalo ihned po lamani cheba, ale jak ukazuje Luk 22:20 a 1. Kor 11:25, nasledovalo pozehnani smiseneho vina az vyslovne "po jidle". Pri slavnosti pasah byl to prave 3. pohar, ktery po jidle predstavoval samotny vrchol slavnosti, zatimco 4. pohar v rade, znamenal se zpevem zalmu Hallel, zaver.
Tento "pohar pozehnani" jimz Jezis uzavira novou smlovu, byl 3. poharem, nad niz se take pri pasahu vyslovovala modlitba dikuvzdani.

*

To je velmi strucne k slavnosti pasah, ktera vytvorila dejinny ramec a posleze ztotoznila Jezise s obsahem symbolickeho pasahu - jejim podle 1. Kor 5:7.

K oslave a sporum podle rannekrestanskych literarnich tradic - pozdeji...:-)

Nemohu se neozvat k některým názorům, které zde zazněly v souvislosti s Pánovou večeří. Úkolem každého Kristova služebníka je totiž mimo jiné vyučovat ostatní, tedy mu svěřenou čeleď (viz Matouš 24:45), „aby zachovávali všechno“ (Matouš 28:20), co Pán Ježíš přikázal. Když apoštol Pavel psal dopis do Korintu, adresoval jej „Božímu sboru“, tedy všem, kteří byli „posvěceni ve spojení s Kristem Ježíšem, povolaným za svaté, spolu se všemi, kteří všude vzývají jméno našeho Pána, Ježíše Krista“ (1.Korinťanům 1:2).

Nicméně zazněl zde názor, že Pánova večeře je jen pro „pokřtěné a znovuzrozené křesťany“. Mám však za to, že to není nikde v Písmu vysloveně řečeno. Svaté jsou totiž i děti těchto křesťanů, byť by ještě nebyly pokřtěny či znovuzrozeny (1.Korinťanům 7:14). Kdybych trval na pravidlu, že účastník Pánovy večeře musí být pokřtěný a znovuzrozený křesťan, musel bych také přijmout postavení soudce, který rozhoduje, zda je někdo opravdu znovuzrozený a zda něčí křest je platný či nikoliv. Obávám se však, že my nemáme být soudci těchto věcí.

Další názor, který zde zazněl již nebyl takto kategorický, ale přesto naznačil, že nezáleží na tom, jaký chléb je symbolem Kristova těla, a jaké víno je symbolem Kristovy krve. Takový názor však odvádí od co nejvěrnějšího napodobování Krista. Ten, kdo má na starosti zajistit vhodné symboly pro Pánovu večeři, by se měl pokud možno řídit Písmem. Co tedy může někomu bránit v tom, aby zajistil nekvašený chléb a hroznové víno? Pán Ježíš totiž tento druh chleba a vína opravdu použil. Zda je chléb moučná placka upečená doma na pánvi či koupený čtverhranný maces a zda víno je alkoholické či nikoliv nebo zda je ředěné vodou či nikoliv, opravdu na tom ani tak nezáleží. To, co je v Písmu napsáno o Panově večeři, dává skutečně dost velký prostor pro různost v slavení. Pokud však jen tak ledabyle použijeme kynuté pečivo, kde pak budou naše nekvašené „chleby upřímnosti a pravdy“ (1.Korinťanům 5:8)? Je to podobná podivnost, jako večeřet ráno.

Na závěr ještě jedna poznámka. Otázka účasti na Pánové večeři nijak nesouvisí s otázkou, kdo bude po Armagedonu žít na zemi. To, že někdo jí a pije symboly Kristova těla, nedává záruku, že dotyčný půjde do nebe (viz Matouš 7:21). Nicméně jíst a pít by měl každý, kdo opravdu chce vejít do Božího království. Jinými slovy ten, kdo ve víře jí a pije, dělá dobře, že jí a pije, a nemusí se starat o to, že bude chybět mezi těmi, kdo budou žít během tisíciletého panství na zemi jako lidé. Kromě toho nikde v Písmu není napsáno, že zbytek lidí, kteří se při příchodu Pána Ježíše nesetkají „s Pánem ve vzduchu“ (1.Tesaloničanům 4:17), bude ihned spálen ohněm a že během tisíciletého království Pána Ježíše Krista bude Země pustá a spálená planeta. Prorok Zecharjáš totiž o těch lidech mluví něco jiného: „A pokud jde o každého, kdo zůstane ze všech národů, jež přicházejí proti Jeruzalému, stane se, že budou také rok co rok chodit klanět se Králi, Jehovovi vojsk, a slavit svátek chýší.“ (Zecharjáš 14:16)

Další názor, který zde zazněl již nebyl takto kategorický, ale přesto naznačil, že nezáleží na tom, jaký chléb je symbolem Kristova těla, a jaké víno je symbolem Kristovy krve. Takový názor však odvádí od co nejvěrnějšího napodobování Krista. Ten, kdo má na starosti zajistit vhodné symboly pro Pánovu večeři, by se měl pokud možno řídit Písmem. Co tedy může někomu bránit v tom, aby zajistil nekvašený chléb a hroznové víno?

Martine, ale timto se dostavas do klasickeho, milionkrat stejneho problemu za tech 1900 let trvani krestanstvi: Kdo URCUJE co je nejvěrnější a podle jakych KRITERII?
Pro nas Evropany je flaska vina za 3 USD bezna zalezitost, ale asi 800 milionu lidi zije na teto planete pod hranici absolutni chudoby tj. s prijmem nizsim, nez 1 USD na den. Tam plastikova lahev je bohatstvi a uz jen nalez lahve od vina na smetisti, by byl zdroj vydelku pro ten den...nebo: budes mi lezet u prsou, kdyz budeme slavit nejvěrněji Panovu veceri?...atd.atd.

Ucinis-li nejake pravidlo, pak musis take dbat na jeho dodrzovani a to pomoci nejake penalizace: od fyzickych trestu az po teologicke zastrasovani/zatracovani. Trebas: Kdo by nepil cervene vino, tak ten neziska vecny zivot...

Tim vsim - ten temi malymi priklady, se dostavas k tomu, ze pravidla a vyklady Bible, jsou v epicentru Tve pozornosti. Clovek, jedinec, ktery tu slavnost ma podle Pana slavit, se tam "zviditelnuje" jen kdyz odpovida Tvym pravidlum a interpretacim.
Osobne vyznavam zcela opacny pristup, ze po peclivem zvazeni vsech okolnosti tusim, ze clovek ktery prijde a chce slavit, je tim nejdulezitejsim, co na te slavnosti je - Pan pro cloveka a clovek pro Pana.

ps: chleb - r. artos - muze byt jak kvaseny a i kulticke predpisy Zidu schvalovaly pouziti kvaseneho chleba jako obeti pro Hospodina, ale take nekvaseny. NZ nikde neurcuje, jak maji krestane pripravovat ten chleba a jaka kvalita chleba je pripustna a jak jiz ne (je nedopeceny chleba take chlebem; pripaleny?) a za jakych okolnosti jsou dovoleny vyjimky...atd. atd.

Petře, každý člověk, který ctí Boží slovo, pozná, co věrněji znázorňuje Kristovo tělo, zda kvašený či nekvašený chléb. Také i člověk, který nezná Boží slovo rozpozná, co lépe znázorní krev, zda červené víno nebo bílé. Otázka na kritéria je proto dle mého názoru zbytečná, protože každý člověk obdařený rozumem má schopnost určovat, co je nejvěrnější.

Navíc otázku, co tedy může někomu bránit v tom, aby zajistil pro Pánovu večeři nekvašený chléb a hroznové víno, jsem nepoložil pro 800 miliónů lidí, kteří žijí v chudobě, ale pro ty, kdo žijí v Evropě, respektive v ČR. Fakt je ten, že Pán Ježíš použil nekvašený chléb a hroznové víno. Nebo i to chceš zpochybnit? Já nezpochybňuji Pánovu večeři těch, kdo něco dělají jinak kvůli nevědomosti nebo kvůli nouzi. Pouze upozorňuji, že Pán Ježíš neschvaluje ledabylost, a rozhodně tuto ledabylost nejsem ochotný podporovat.