Zázraky jsou i dnes projevem Ducha s.?

Oskare a dědo S. máte "biblické důkazy" ,že Duch s. "nepůsobí" i dnes jako v prvním století..?Vynechte však učení SJ.. :sunny:Koukněte se co o tom říká "Bible"..?

Nic mě nepřesvědčuje o tom, že Duch svatý by se měl dnes projevovat stejným, pro svět viditelným způsobem jako v prvním století, tj. uzdravování, mluvení jazyky apod. Tyto projevy sloužily v prvním století kvůli Židům, kteří by jinak těžko uvěřili. Byly to projevy, kterými se mohli vykázat křesťané už velice brzo po svém uvěření a obrácení a byly to projevy, které sloužili k posílení vznikajících sborů, takže bylo lidem okolo zřejmé, že ten sbor nevzniká z lidského popudu, nýbrž že ho buduje Bůh.

To, že křesťané v prvním století měli ty dary Ducha, nic neříká o tom, jestli došli cíle křesťanství nebo nedošli. Totiž aby vůbec mělo jejich křesťanství smysl, tak vedle toho viditelného působení Ducha musel ještě v nich samotných dlouhodobě a důsledně být přítomen svatý duch, který působil nikoli tyto zázraky, ale o nabytí dokonalosti charakteru podle vzoru Ježíše Krista. A toto je jiné, důležitější, vnitřní působení Ducha. Stačí si všimnou, jak apoštolové ve svých dopisech jednotlivým sborům spílají, jak jim vytýkají, že se nechali strhnout kdejakým závanem učení, že se nechali strhnout vlastním tělem k hříšnosti, nesprávnému smýšlení, k řevnivosti apod. Stalo se to především a jedině proto, že přestali dbát na tuto důležitější stránku působení Svateého Ducha, která přetrvává, i když ty zjevné dary pominou, jak píše apoštol Pavel Korinťanům. Ty zjevné dary pominuly současně s tím, jak se původní sbory kazili, až se zcela staly světem a postupně se z nich vyvinuly pozdější církve s biskupy, nad kterými drželi ochrannou ruku vládcové a císař. Tyto zkažené sbory, bez Ježíšova učení potom pořádali ty známé první koncily, vyhlašovali například jakési Nicejské vyznání víry, rozšířili a prosadili nauku o Trojici a podobně. Od prvního století sledujeme velice názorně, jak se původní nevěsta Beránkova s prominutím zkurvila.

Datle
Použiji Oskarovu myšlenku „Dary Ducha, byly v prvním století k vůli Židům“.
Tento důvod, ale později pominul.

Otázka, kdo tyto dary tehdy měl?
Hrstka bratrů o letnicích, dostali schopnost vkládáním rukou je předat dál, a konec. Tím to končilo.
Tyto dary měla tedy jen skupina z těch, (malá část z nich) kteří byli následovníky Krista.

Dnes tyto dary má kdejaká církev.

Důvod k těmto darům pominul, protože Ježíš nemluví o poznávacím znaku pravých křesťanů v podobě zázraků, ale říká,

Jan 13:35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku."

O zázracích a darech ducha ani slovo. Jen kousek dál, je psáno-

1Korinťanům13:8 Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno.

(poznání prvního století bylo skutečně překonáno)

2. Tesaloničanům 2:9,10,11 Ale přítomnost toho bezzákonného je podle Satanova působení s každým mocným skutkem a lživými znameními a předzvěstmia s každým nespravedlivým podvodem pro ty, kteří hynou odplatou za to, že nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni.
Proto Bůh na ně nechává působit omyl, aby uvěřili lži,

To jsou mé důvody, proč mám tento názor. Nikomu nechci jeho víru brát. Zázraky v podobě jazyků, uzdravování, proroctví, to vše funguje, ale podle mne to není dar Ducha. Je za tím jiný duch. Boha tohoto světa.

Zázraky jsou i dnes projevem Ducha svatého? To je námět této diskuze. Jedni účastníci věří, že ano, jiní pochybují.

Těm, kdo pochybují, bych rád vzkázal, že jednoznačná záporná odpověď na výše položenou otázku vede ve skutečnosti k tvrzení, že dnes je Duch svatý nějakým způsobem omezen a že již nemá takovou sílu jako v minulosti. Toto tvrzení však nepochází z Božího zdroje, protože popírá Boží moc, která je stále stejně nezměrná.

Navíc ten, kdo tvrdí, že „dary prorokování“ a „jazyky“ (1.Korinťanům 13:8) již pominuly, ve skutečnosti tvrdí, že již přišlo „to, co je úplné“ (1.Korinťanům 13:10), což také není pravda, protože stále máme pouze „částečné poznání“ (1.Korinťanům 13:9). A jestliže máme pouze „částečné poznání“, pak je i naše prorokování jen částečné. Prorokovat v plnosti nelze, protože „až přijde to, co je úplné, bude odstraněno to, co je částečné“ (1.Korinťanům 13:10), tzn. i jakékoliv „prorokování“ (1.Korinťanům 13:8).

Na druhou stranu musím v něčem dát za pravdu i těm pochybovačům. Ne každý zázrak totiž pochází z moci Ducha svatého. Jestliže zázraky slouží v nějakém společenství jako reklama, která má přitáhnout senzacechtivé diváky a potenciální ovečky, je to celé špatně. Tak Pán Ježíš ani apoštolé skutečně nejednali. Zázrak byl vždy projevem milosti nebo soudu, případně trestu, a ne divadlem.

--------------------------------------------------------------------------------

Uvádím jen několik textů k zamyšlení nad rozdílem Darů ducha v prvním století a dnes. Pro snadnější orientaci zdůrazním písmo.

,Marek 6:56 A kdekoli vstoupil do vesnic, měst nebo na venkov, umísťovali nemocné na tržiště a naléhavě ho prosili, aby se mohli dotknout jen třásní jeho svrchního oděvu. A všichni, kteří se ho dotkli, byli uzdraveni.

Matouš 14:14 A když vyšel, viděl velký zástup; a bylo mu jich líto a léčil jejich nemocné.

Matouš 10:8 Lečte nemocné, probouzejte mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte démony. Zdarma jste dostali, zdarma dávejte.

Skutky apoštolů 5:16 Také z měst kolem Jeruzaléma se scházelo množství a přinášeli nemocné a znepokojované nečistými duchy a úplně všichni byli vyléčeni.

Lukáš 4:40 Ale když zapadalo slunce, všichni, kteří měli nemocné s různými chorobami, je k němu přinášeli. Léčil je tak, že vkládal ruce na každého z nich.

Lukáš 10:19 Pohleďte, dal jsem vám autoritu zašlapat pod nohama hady a štíry, i nad celou mocí nepřítele, a rozhodně vám nic neublíží.



Kolosanům 2:10 v něm jste i vy dosáhli plnosti. On je hlavou všech mocností a sil.
Efezanům 3:19 poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží.

A tady ještě několik textů pro zamyšlení, o jaké budoucí plnosti a v čem, je v Písmu řeč. Podle mne se jedná jen o plnost v poznání a prorokování. Nejednalo se o mocnější dary v podobě uzdravování, jakousi plnost v tom směru atd.

1. Korinťanům 13:7, 8, 9,10, Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno.
Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné;až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno.

Tady patrně není řeč o částečné schopnosti uzdravovat a podobně, ale o částečném poznání a prorokování. Tam se očekával příchod plnosti...

A co se ještě týká darů, tehdy jich byla spousta.
Mezi nimi i kříšení z mrtvých a jiné. Dnes se lidé omezují jen na několik případů léčení, jakési blábolení pomatenými jazyky a tím to asi končí. Co se týká proroctví, všechno vedle a vzkříšení se vůbec nekoná.

Je to jasné. Duch satana není přece jen tak mocný, jako Boží Duch.
_________________

Sváťo, píšeš, že "duch satana není přece jen tak mocný, jako Boží duch". Ale jak to chceš srovnávat, když podle Tebe tu Boží duch dnes vůbec nepůsobí mocným způsobem? Kdyby těch několik případů léčení a jakési blábolení pomatenými jazyky bylo výhradně působením satana, jak píšeš, pak i vedle tzv. nečinnosti Ducha svatého by to bylo mocnější působení! Pokud chceš něco srovnávat v moci, pak bys měl srovnávat i v čase. Bylo by přinejmenším zvláštní, kdyby v apoštolské době Boží duch vítězil, ale dnes ne. A jestliže to, co má pominout, se týká pouze proroctví, jazyků a poznání, proč tam stále pleteš ty zázraky a mocné činy? Kde máš napsáno, že dary ducha pominou smrtí apoštolů? A kde máš napsáno, že pominou zázraky a mocné činy?

Martin Cibulka napsal:Sváťo, ... jak to chceš srovnávat, když podle Tebe tu Boží duch dnes vůbec nepůsobí mocným způsobem? ... Bylo by přinejmenším zvláštní, kdyby v apoštolské době Boží duch vítězil, ale dnes ne. A kde máš napsáno, že pominou zázraky a mocné činy?

Martine, víš, že to nejdůležitější působení Svatého Ducha pro dnešní dobu nespočívá v zázračných činech a v nějakých domnělých "darech Ducha" vyčtených z NZ?

Existuje jiné působení Svateého Ducha, které je mnohem trvanlivější a před Bohem vyšší než ty projevy, na kterých bazíruješ a snažíš se doložit jejich hodnověrnost pro dnešní dobu. Jestliže apoštol říká, že je něco lepšího než prorokování, uzdravování, mluvení jazyky a podobně, a že tou nejlepší cestou je "láska", tak to není jen takové plácnutí do vzduchu, nýbrž je to poukaz na to, že to nejdůležitější je dosáhnout cíle křesťanství, kterým je dokonalá láska z čistého srdce a z neposkvrněného svědomí. A toho máme dosahovat a o to se máme snažit na prvním místě. Jenomže málokdo chápe, co je to vlastně ta "láska". Když mi někdo ocituje "Bůh je láska", tak to vím taky, ale stejně si to žádá nějaké vysvětlení a pochopení, co se tím myslí.

Boží láska, jakou má Bůh a které máme i my dosáhnout, je souhrnem všech vlastností a všech stránek Božího charakteru, které jsou vždy jenom dobré. Tento Boží charakter nikdo z lidí od narození nemá, ačkoli jsme původně měli být "obrazem Božím". Namísto toho se od dob Adamových rodíme s pokaženým charakterem, ze kterého se původní "obraz Boží" vytratil. Lidé, kteří mají po vzkříšení žít věčně, musejí bezpodmínečně dojít uzdravení v tom smyslu, aby znovu nabyli tohoto charakteru Božího obrazu. K tomu slouží tisícileté království obnovy. Ale Bůh si vyhradil ještě jinou skupinu lidí, oddělenou od ostatního lidstva, která se má obnovit už v tomto životě. Bůh si vyčlenil z lidstva "královské kněžstvo", které má dojít dokonalosti BOžího charakteru už za tohoto života. K tomu jsou křesťané v evangeliu povoláváni a totéž evangelium jim říká, že pokud mu uvěří, tak Bůh posílá do jejich srdcí svého Svatého Ducha, který v nich tuto úplnou a dokonalou přeměnu starého vnitřního člověka (tj. starého charakteru) zrealizuje a uschopní je ke vzkříšení do nebes, kam by se jinak se svým původním starým charakterem nedostali, protože do nebes nemůže nic, co není svaté, dokonalé, neposkvrněné a neočištěné. V tomto působení vnitřní obnovy křesťanovy osobnosti spočívá ten hlavní celoživotní úkol, který máme - dojít dokonalosti Kristovy osobnosti, a on byl Bohu ve všech směrech podoben. Východiskem ovšem je, že k tomu musí člověk být povolán v evangeliu. Ale ne každé evangelium, které se za evangelium považuje, toto hlásá. A co jiného už má být pochopení a přijetí evangelia než to, co jsem právě napsal?!

Ke slovům "satanův duch není tak mocný" jsem zapomněl dát uvozovky, které by zdůraznily, že na vzkříšení a podobně nemá.
(satan tady byl v prvním století a je tady dnes, proto je zbytečné se dohadovat ohledně jeho moci v proudu času)

Ale navíc, kdyby se to. co se děje, dělo z moci Sv. Ducha, bylo by to komplet i s tím vzkříšením, jako v prvním století.

To, že je tady omezení, jen na uzdravování, mluvení jazyky a občas někde nějaký jiný pokus, dokazuje, že to není práce mocného Ducha Svatého, ale někoho, kdo na to nemá. snaží se jen o napodobeninu.
Ten můj "zápas" tady, ber jako jakousi obranu. Ve skutečnosti je mi to fuk, jestli někdo má dary a nebo nemá.
Jsou ale tady někteří, kdo se domnívají, že pokud někdo nemá Dar Ducha a není znovuzrozený, nemůže být nasledovník (služebník) Krista.

Na druhou stranu jsou ochotni zařadit ke Kristu kdejakého příslušníka všech možných náboženských skupin, jen proto, že uzdravuje, mluví jazyky a ještě něco..

Nevím, jestli se tomu mám smát, nebo mám mít zlost.

Ale teď mne to napadlo. Vykašlat se na to, protože je to každého věc..

1. Korinťanům 12:29 Jsou snad všichni apoštoly? Jsou snad všichni proroky? Jsou snad všichni učiteli? Provádějí snad všichni mocné skutky?

Ono jde ještě o to, že to uzdravování, které prováděl Ježíš Kristus (a později učedníci po vylití Ducha), se dělo jakožto "částečné" naplnění Písem, když tu Ježíš uzdravoval, a dokonce křísil mrtvé. To, co se plnilo na Ježíši Kristu částečně během jeho působení na zemi, se v plnosti vyplní při jeho druhém příchodu, tentokrát na celém lidstvu. To už ale nebude uzdravování takové, jako v prvním století, to bude něco úplně jiného a velkolepějšího - bude to něco, co je tím nejvlastnějším uzdravováním v pravém a úplném slova smyslu, tak jak to Bůh zamýšlel. Nelze si hrát na první století a napodobovat to, co se kdysi dělo nějakým částečným způsobem, aby se nastartovalo Boží dílo, když má teprve přijít naplnění těch věcí v úplnosti. Ta plnost tu ještě není a je třeba se na ni připravovat. A tou přípravou je dosahování cíle křesťanství za pomoci Svatého Ducha, který je k tomu účelu dáván. K jinému účelu dnes Svatý Boží Ducha dáván není.

Oskare, já nebazíruji na nižších projevech ducha, ale bojuji proti zpochybňování moci Ducha svatého a zpochybňování toho, že Pán Ježíš dává jednotlivým údům své Církve duchovní dary, jak sám uzná za vhodné. Budeš-li mít tu "lásku", o které píšeš, pak proti tomu nic nemohu namítat. Divím se však, že zpochybňuješ něco, o čem apoštolové psali s úplnou samozřejmostí. Oni totiž dary ducha uznávali a netvrdili, že pominou dřív, než Pán Ježíš přijde a povolá nás k sobě. Ty však a někteří další dary ducha v dnešní době zpochybňujete, ale nemáte pro to oporu v Písmu.

Martine, zpochybňuju dary Ducha a mám pro to oporu v Písmu, kterou nepovažuješ za směrodatnou. Obráceně zse platí, že ty nárokuješ působení Ducha ve stejné podobě a účinnosti jako v prvním století, a nacházíš pro to oporu v Písmu, která prozměnu není věrohodná pro mě. V tomhle těžko nalezneme společnou řeč a na základě toho taky budeme mít naprosto odlišné pohledy na řadu zásadních věcí.

Dary Ducha s. dnes?No to můžeme věřit i v U.F.O

Oskare, tvrdíš, že máš pro své zpochybňování oporu v Písmu, ale žádný takový text jsi zatím neuvedl. Buď zde zaznělo, že podle apoštola Pavla mají určité dary pominout (není tam však uveden žádný konkrétní termín; z kontextu navíc vysvítá, že k tomu nedojde dřív, než nastane Kristova "parúsia") nebo se poukazovalo na vyšší dary, mezi které patří "láska" (taková skutečnost ale neruší jiné duchovní dary; ta "láska" byla totiž cílem i v 1.století n.l. a všechny duchovní dary měly být od počátku uplatňovány v této "lásce").

A tak stále platí: Jestliže jsme "Kristovým tělem", pak jednotlivě jsme jeho "údy", a Bůh nás "jednotlivě dosadil ve sboru; za prvé apoštoly, za druhé proroky, za třetí učitele, potom mocné skutky, potom dary uzdravování, pomocné služby, schopnost řídit, různé jazyky." (1.Korinťanům 12:27-28)

Jestliže v sobě na počátku své cesty víry nerozeznáváme žádné duchovní dary, jak potom víme, že jsme se stali těmi údy? Cožpak lze přeskočit dětství a okamžitě se stát dospělým? V době milosti tedy platí, že každý obdarovaný úd se má horlivě snažit "o větší dary" (1.Korinťanům 12:31), protože tehdy i nyní "zůstává víra, naděje, láska, ty tři; ale největší z nich je láska" (1.Korinťanům 13:13).

Nicméně ty tzv. nižší dary jsou dány "s ohledem na usměrňování svatých, pro služební dílo, pro budování Kristova těla, dokud všichni nedosáhneme jednoty ve víře a v přesném poznání Božího Syna, k dospělému muži, k míře vzrůstu, který ke Kristově plnosti" (Efezanům 4:12-13). Apoštol Pavel napsal "dokud všichni" a ne jen někteří. Nebo si, Oskare, myslíš, že když jsi dospěl "k dospělému muži" Ty, tak by tam měli být i ostatní? To bys soudil leda tak podle sebe a nehleděl bys na ta nemluvňata (viz Efezanům 4:14). Pokud však v otázce víry a naděje nebereš ohled na jiné, kde je ta "láska"? A kde je ta "láska", když zpochybňuješ tu část Písma, která pojednává o darech ducha? Takové zpochybnění je ve skutečností zpochybněním křesťanské víry.

2. Tesaloničanům 2:1 (Znamení druhého příchodu Páně) Pokud jde o příchod Pána Ježíše, kolem něhož budeme shromážděni, prosíme vás, bratří,
2:2 abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí či listem, domněle pocházejícím od nás, jako by den Páně měl už nastat.
2:3 Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení.
2:4 Ten se postaví na odpor a 'povýší se nade všecko, co má jméno Boží' nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce 'usedne v chrámu Božím' a bude se vydávat za Boha.
2:5 Nevzpomínáte si, že jsem vám to říkal, ještě když jsem byl u vás?
2:6 Víte přece, co zatím brání tomu, aby se ukázal dříve, než přijde jeho čas.
2:7 Ta nepravost již působí, ale jen skrytě, dokud nebude odstraněn z cesty ten, kdo tomu brání.
2:8 A pak se ukáže ten zlý, kterého Pán Ježíš 'zabije dechem svých úst' a zničí svým slavným příchodem.
2:9 Ten zlý přijde v moci satanově, bude konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky
2:10 a všemožnou nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě, neboť nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila.
2:11 Proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži.

Snažil jsem se najít nějaký dnešní sbor, kde jsou údy Kristovi a který odpovídá popisu prvního století a slovům apoštola Pavla. Ale nenašel.
Jen řadu textů, které mluví o odpadnutí (v době, kdy tomu bylo ještě bráněno) a odpadnutí později, kdy ten, který tomu brání, již nebyl.
Dnes nastalo všeobecné odpadnutí a uskutečnění popisu z 2 Tess, 2 kapitoly.

Tak nějak to chápu já. A jestli není Kristova církev, se svými údy, nemohou být ani zázračné dary Ducha.

Jestli taková církev existuje, (jako celek a ne po celém světě rozprsknuté a zatoulané údy) kde ji najdu? Abych neseděl u stolu démonů.
Nevěřím, že jsou to letničáři, Nový život, nebo jiní, jen pro ty jejich zázraky.

Dědo S. né pro "jejich" zázraky ,ale pro moc Ducha s. ,který tam působí a je přítomen.Dále je tam"biblické učení"..To jsem u SJ nikdy nezažil.U SJ Duch s. nikdy nebyl ,ani v minulosti ani dnes..Je to jen "mýtus"..a přání mnohých i "vyloučených"nebo odpadlíků..Už jsem psal ,že to je femomén ,který se mimo SJ moc nevidí..,že i odpadlík se pere za "pravdu SJ" jako lev...

PS: jsou však letniční církve ,kam bych asi nešel..To máš pravdu ,ale "Nový ŽIVOT" KLIDNĚ DOPORUČÍM..POŠLI TAM NĚJAKÉ OTÁZKY A UVIDÍŠ JAK TI BIBLICKY ODPOVÍ..?NEBO SE NĚČEHO OBÁVÁŠ? NEBOJ JSOU TO KŘESŤANÉ..

Martin Cibulka napsal: zpochybňuješ tu část Písma, která pojednává o darech ducha. Takové zpochybnění je ve skutečností zpochybněním křesťanské víry.

Kdepak, nezpochybňuju žádný text v Písmu, který pojednává o darech Ducha. Dary Ducha skutečně existovali a apoštolové o nich píšou pravdivě. K tomu já nic nepřidávám ani od toho neubírám.

Co se týče toho "zpochybnění křesťanské víry", tak pravděpodobně máš na mysli zpochybnění Kristova učení, kterému se "věří". Víru lze mít nebo nemít, kdežto zpochybňovat lze nějaký názor, informaci, učení, které tvoří obsah víry a kterým se uvěřilo. Jistě nezpochybňuju obsah svého učení, natož abych "zpochybňoval" svou křesťanskou víru, ale při prezentaci svých názorů se jistě dotýkám odlišných názorů jiných lidí, které tím pádem přímo nebo nepřímo popírám. Patří tam jistě i řada myšlenek, které pocházejí od tebe, to je fakt.

Oskare, učení o duchovních darech je součástí křesťanské víry včera i dnes. Dokud je Kristova církev na zemi, platí učení apoštolů ať se to lidem líbí nebo ne. Ty skutečně nezpochybňuješ žádný text Písma v absolutním slova smyslu, ale skutečně zpochybňuješ jeho platnost pro dnešní dobu. Podobně to udělali i SJ např. ohledně nebeské naděje. Ty sice uznáváš působení Ducha svatého, ale oklešťuješ jeho působení pouze na to, co Ti vyhovuje nebo lépe řečeno pouze na to, co jsi poznal.

Nicméně v mnohých věcech si protiřečíš. Například v diskuzi na téma "Naděje - nebeská nebo pozemská?" jsi napsal:

Chtěl bych k tomu jenom doplnit, že mechanismus Zjevení není složitý nýbrž průzračně jasný a jednoduchý. Přirozeně pouze pro toho, kdo má uši k slyšení. V dnešní době je Janovo Zjevení rámcově vysvětleno a pochopeno. Je odrazovým můstkem pro chápání všech ostatních prorockých knih Písma, která všechna pojednávají o jednom a témže, totiž o Dni Páně a souvisejících událostech. A nejen o událostech. Písmo je drobnokresbou těch několika typů lidí, kteří se Pánova Dne zúčastní. Všechny typy lidí účastnící se Pánova Dne jsou v kostce načrtnuti v tom prvním proroctví, které Bůh pronesl v zahradě Eden k hadovi, ženě a Adamovi.

Ptám se Tě: K čemu je takové poznání knihy Zjevení, když dnes již nikdo nemá duchovní dar? Kdo tedy tyto průzračně jasné a jednoduché pravdy rámcově vysvětlil a kdo je pochopil, když dnes není nikomu dán "projev ducha ... k prospěšnému účelu" (1.Korinťanům 12:7)? Jestliže nejsi ani prorok ani učitel, kdo Ti dává odvahu, abys takové věci tvrdil?

Ahojte, musím chtě nechtě reagovat.
Nejprve otázku:"Co když léčebné schopnosti nejsou dílem božího ducha?"
Četl jsem zajímavou knihu, již jsem se o ní zmínil - Poselství od protinožců, a tam krásně popisují některé schopnosti lidí, které již " západní " člověk nechápe. Oni tp považují za přirozený "dar", který člověk má od narození, jen ho, je, musí rozvíjet.Např. telepatie, uzdravování. Naopak nechápou jak funguje telefon, normální, mobilní. A ne jen to.
Dokonce jsou tak "daleko ( nevím jestli v minulosti či budoucnosti ), že telepaticky " rozumí i zvířatům a snaží se s nimi žít v souladu.
Například, společně ve třech lidech byli a jsou schopni narovnat otevřenou zlomeninu, bez použití fyzické síly. Myšlenkami...to přeci dělal i Ježíš?
Chtěl jsem tím říci, že si myslím, že člověku byla dána tato schopnost do vínku od Stvořitele, Ježíš nám ukázal, jak by to mohlo fungovat kdyby jsme byli dokonalí.
Já vím, teď my chcete citovat z Bible verše, ale nemusíte znám je.
Ale i názory a myšlenky z NZ mohou být " překonány, stejně tak jako ty ze SZ.
Prosím jen, nechci se nikoho zvás dotknout...!

Pro Martina?

2. Timoteovi 2:7 Stále přemýšlej o tom, co říkám; Pán ti skutečně dá rozlišovací schopnost ve všem.

2. Timoteovi 3:15 a že od útlého dětství znáš svaté spisy, které jsou schopné učinit tě moudrým k záchraně prostřednictvím víry ve spojitosti s Kristem Ježíšem.

Jakub 1:5 Jestliže tedy někomu z vás chybí moudrost, ať stále prosí Boha, neboť všem dává štědře a bez kárání; a bude mu dána.

Domnívám se, že k porozumění Písma a tedy i Zjevení, není potřeba žádný zvláštní dar Ducha, ale moudrost a rozlišovací schopnost (jak říká některý překlad) a to od Boha. (text říká, že bude dána všem a ne jen v podobě darů Ducha)

O Timoteovi není nikde zmínka, že by měl dar Ducha v podobě uzdravovaní či jinak, ale je o něm řečeno, že „od mládí zná svaté spisy, které jej mohou učinit moudrým."
Pavel dodává, že na základě toho, mu Pán dá rozlišovací schopnost ve všem.

A to se týká každého následovníka Krista.

Jakub promlouvá k ostatním a tedy i k nám.
Nemluví o zázračných darech ducha, které by snad byly nutné k porozumění Písma, ale o moudrosti od Boha, která může být dána každému, kdo prosí.

Pro Milana "vlka"

kdysi jsem se velice zajímal o tyto lidské schopnosti. Dokonce jsem se setkal v kriminále s člověkem, který silou vůle ohýbal kusy armovacího železa, jako z vosku. Cetl jsem o pokusech Pentagonu v tomto směru.
Souhlasím, že člověk může tuto schopnost mít.
Možná jako dar Ducha Božího, ale hlavně také ducha satana.

Matouš 21:21 Ježíš jim odpověděl: "Amen, pravím vám, budete-li mít víru a nebudete pochybovat, učiníte nejen to, co se stalo s fíkovníkem; ale i kdybyste této hoře řekli: 'Zdvihni se a vrhni se do moře' - stane se to.

Jaká víra je myšlena? Jistě ne v evangelium, ale asi v podobě-silné vůle, přesvědčení, myšlenky a nevím, jak ještě to připodobnit.
Zdá se ale, že tuto schopnost člověka (ne tedy dar Ducha) zneužívá satan, aby "svedl mnohé".

Vyjímečně musím napsat, že s takovým tvrzením nemohu souhlasit, promiň!
I Ježíš přeci řekl, na adresu těch kdo uzdravovali bez jeho vedení a svolení: "Ten kdo není proti nám, je s námi!"
A když ti lidé opravdově věří, že to dělají proto, že ten dar mají od Boha, nemůžu je osočovat nebo myslet si o nich, že to mají od Satana. Vždyť o ni si tím jen zlehčují docela těžký život. A bez mentální schopnosti, kterou můžou mít pouze od Boha, by toho nebyli schopni.

Teď jsem si i vzpomněl, že oni dokonce mluví o jakémsi vesmírném duchu, není to přesný výraz, který obklopuje celý vesmír a může ho mít každý člověk. Jen tomu musí být přístupný.
Určitě si ji znovu přečtu abych mohl být přesnější ve výrazech.
Sklibuji

Satan je bohem světa. Jeho moc tedy obklopuje celou zemi. Před svržením Kristem, dokonce měl moc i mezi duchovními bytostmi a tedy v celém vesmíru.

Mají pravdu, je to "vesmírný duch".

Důkazy vidíme i dnes a tady, v podobě napodobeni darů Ducha Božího. (uzdravování, jazyky a další kejkle).

Tohoto ducha, ale nemusí nikdo hledat. On si ho najde sám. Pečlivě studuje každého člověka, jak se mu dostat na kobylku.

Znáš jistě varování, že je jako vlk v beránčím rouše a proměňuje se (zdánlivě) v anděla světla.

To ho nic nestojí, uzdravit třeba celý svět, ale naopak, je to pro něj úžasně výhodné. Nikdo jej ve skutečnosti neuvidí a půjdou za ním, jako by byl dobrodincem a Bohem.

Jistě, že to nemusí být vždy tak, jak popisuji. Důkazem je i text se slovy "nebraňte jim". Ale ani dnes, nemáme právo někomu bránit, ať to dělá z jakékoliv moci. Ale raději si ještě jednou přečtu ty Kolosany, o kterých jsi se zmínil.

Martin Cibulka napsal:Oskare, Ptám se Tě: K čemu je takové poznání knihy Zjevení, když dnes již nikdo nemá duchovní dar?

Pochopení knihy Zjevení má účel, a to veliký, a nemá to žádnou souvislost s nějakými duchovními dary z prvního století, protože v době, kterou popisuje Zjevení, nemají tyto duchovní dary z prvního století žádný smysl a neexistují. Předně je "andělům sedmi sborů" určeno poslední varování a povzbuzení od Ježíše Krista k tomu, aby doplnili, co zbývá k dosažení dokonalosti jich samotných i jejich bratří ve sboru, jinak neobstojí v té zkoušce, která má následně přijít. Je to nedostatečný smysl? Ale smysl má i další, a to ten, který popisuju v tebou citovaném textu. Jde o to, aby se na základě pochopení mechanismu Zjevení postupně pochopilo celé Písmo, jak se bude plnit. Nikoli částečně jako dosud ale "v plnosti", definitivně. Boží proroci pro Pánův den budou díky tomu znát tyto věci ještě předtím, než ty události začnou, aby na ně vůbec byli připraveni a aby byli schopni ochránit zbylé lidstvo před zhoubným působením šelem. Je to málo?

Je mi ale jasné, že tomuhle, co píšu, vůbec nemusíš věřit. Pak je moje vysvětlování zbytečné, to je asi pravděpodobnější. Není mojí věcí tě přesvědčovat a nedoufám v tvůj bezmezný souhlas. Vlastně tomu takto věří velice málo lidí, a já je ani všechny neznám.

Stejně si myslí, že Satan půjde radši cestou ničení než uzdravování, a schopnosti i nedokonalého člověka jsou pozoruhodné.
Satam nám spíše brání v používání těchto schopností, to mu myslím vyhovuje.
Když v sobě podobný dar najdu, určitě si nebudu myslet, že ho ve mne probudil " odpůrce ", co by mu to pomiohlo, když bych učinil byť i jen jednoho člověka šťastným?
To není jeho styl, o tom jsem přesvědčen.
Jestli se dnes už neozvu, tak je to tím že se musím jít hlásit dětem.
Ahoj.