Jaké důkazy máme, že SJ jsou, či nejsou Boží organizací ?

Dvacetšestko,
To jsou závažné otázky.

A kde je tedy ta pravá organizace? A jak vypadá duchovní život věřícího, který v žádné organizaci není? Jaká je jeho služby bohu? Co chodí oznamovat za dobrou zprávu (to jako, že by měl každý svou vlastní a "zaručeně" pravdivou)?

Na všechny ve skutečnosti jsou odpovědi v diskusních příspěvcích minula.

A kde je tedy ta pravá organizace?

Budeš se divit, ale jako organizace neexistuje. I když má název (daný člověkem) teokratická.
Od prvního století nastala spousta změn. Přišli „vlci hltaví a rozdělili stádo“
Proto asi Ježíš do budoucna nekladl důraz na vytvoření nějaké organizace, ale řekl že, „kde se dva nebo tři sejdou ve jménu mém, já jsem uprostřed nich“ (ne Jehova a jeho jméno)
V tom smyslu je i změna „společných shromáždění.“ Zase jsou to „ti dva, nebo tři“, nebo víc ve jménu Kristově.
Toto „virtuální“ shromáždění může být i tady, ale ne u „stolu démonů“ nějaké církve.

A jak vypadá duchovní život věřícího, který v žádné organizaci není?

V prvním století nebyla běžně Bible. Každý byl odkázán na shromáždění. (Proto byl požadavek „neopomíjejte společná shromáždění)
Jinde „duchovní stravu“ nesehnal.
Dnes má Bibli každý, kdo chce, a společenství s lidmi stejného zájmu jistě najde. Třeba tady. Nemluvíme o politice, ženách a fotbale, ale jen o duchovních věcech.

Jaká je jeho služby bohu?

Představa o službě, jakou mají SJ, je mylná. Neslouží Bohu, ale zájmům jejich církve. Dělají nábor do organizace. Kristus se jim zdrcl na zaklínadlo „ve jménu Ježíše Krista, amen“.
Skutky víry nejsou omezeny na odpracované hodiny „ve službě“.
Je psáno, že spoléháme na Boží milost a život, nebo spásu si nejde vysloužit.

Co chodí oznamovat za dobrou zprávu (to jako, že by měl každý svou vlastní a "zaručeně" pravdivou)?

Je psáno že „tato dobrá zpráva bude oznamována“. Není zdůrazněno kým, a jakým způsobem a v jakém rozsahu. Normu si stanovili jen SJ.
Dobrou zprávu dnes oznamují různým způsobem všechny církve. Nejen SJ.
Navíc, jak jsem již napsal, ona organizovaná služba SJ s povinným hlášením o odpracovaných hodinách, není službou Bohu, ale jen náborem pro organizaci a snahou o plnou zaměstnanost jejich členů. (kdo si hraje, nezlobí)
Neposlušnost věrného otroka se rovná neposlušnosti Boha. A ten by jim to spočítal…

Přesně proto se tady scházíme. Rozdíl mezi náma a organizovanýma církvema cítím zejména v tom, že církev si dělá nárok na tvé duchovní názory. Když se něco takového vyskytne ve volném duchovním společenství (např. u mých bratrů zde v diskuzi), nemohou ovládnout mé svědomí. Bůh to lidem záměrně nedal. K tomu si sami lidé organizují nátlakové skupiny, s pevnými pravidly, nazvané převzatým jménem "církve".

.

K tomuto námětu, "jestli SJ jsou anebo nejsou Boží organizace" chci přidat další úvahu.

Zatím, většina z nás na SJ jen "plivá". Pokud na nich je něco dobrého, tak je tady obava se o tom zmínit, protože autor podobné myšlenky je ihned napaden a obviněn "z jehovizmu".

Ale, bezesporu, mají celou řadu správných a skutečně biblicky podložených nauk..

Jako jsem vytvořil seznam jejich omylů a chyb, bylo by snadné (i když hodně kratší) vytvořit seznam kladů.

Je to ale důkaz pravosti??

Takový seznam, dobrých i špatných věcí, má každá církev. A tedy i SJ. Co to tedy je? Jak to chápat?

Já to chápu jako KAMUFLÁŽ. Oni si to neuvědomují. Ale jejich pán ano. V podstatě je to BERÁNČÍ ROUCHO, pod kterým se skrývá onen vlk...

Některá církev má to beránčí roucho velice chatrné. Na příklad KC, Tam vlkovi "čouhají" lehce identifikovatelné pracky z roucha ven, ale naproti tomu protestanté a další skupiny, včetně SJ, to roucho mají někdy perfektní a velice huňaté, a tak je těžké vlka odhalit. Je dokonale maskován. Je to jakoby "anděl světla"

Je to ale jen můj názor a nikomu jej nechci vnucovat.

Dědo,
tak jsem zrovna dočetla tu knížku Svědkové Jehovovi a otázka krve.
Je to teda opravdu perfektní souhrn argumentů, které usvědčují VRO z šílené manipulace lidí. Kdo si jí přečte, musí mu být jasné, že mají"beránčí roucho", jak o něm píšeš, dědo, tak vetché, že je skrz něj už vidět celého vlka. Museli jsme být opravdu hodně zhloupnutý, když jsme to neviděli dřív. Opravdu moc doporučuji tuhle knížku!!!! Není jen o nesmyslném zákazu transfuzí, ale je tam i perfektní pasáž o VRO a rozbor podobenství z Mat.24:45 a vůbec. Opravdu si vážím těch, co si dali práci tuhle knížku sestavili.
Takže k námětu jestli SJ jsou Boží organizací není co řešit.

Dnes jsem si ji také objednal.

Jinak to beránčí roucho moc vetché není. Jinak by tu vlčí nahotu snadno každý odhalil (jako třeba u KC).
musí ale přijít pořádný vítr, aby něco odkryl. A tato kniha asi tím větrem je.

Knihu jsem nečetl (zatím ji nemám) ale věřím, že spousta myšlenek je v souladu s odhalením chyb na této diskuzi v námětu Bible "Některé ze sporných námětů"..

No, dědo, tahle kniha je teda vichřice.
To je dobře, že jí budeš mít, je opravdu kvalitní. Bude to asi bomba a bude to mít asi dozvuky. Chtěla bych jí dát co nejvíc lidem přečíst dřív, než přijde varování. To podle mne přijde brzy.

Již jsem rozeslal "zájemcům" adresu... [You must be registered and logged in to see this link.]

Dobrý den,
dovoluji si přispět svým názorem na téma "organizace" o které zde čtu vaše názory.
Organizaci, ve smyslu seskupení lidí, Bůh nepotřebuje. Sdružovat se ve spolek (spolky) je potřebou lidí. Třeba proto, že se mohou podělit o starosti, radosti a pomoci si v nouzi (nejen materiální). Dříve tak fungovaly rody (kmeny), rodiny. Dnes je to trochu jiné a proto se tak daří různým zakladatelům různých ´organizací´, i těch co se tváří jako nositelé boží pravdy. No, ten kdo Boha poznat chce, má dostatek příležitostí i bez svazujících obřadů, nařízení, pravidel, zákazů, příkazů ... Bůh lidem nepředal množství neprůhledných zákonů, ve kterých je složité se vyznat. Pouze několik. Na každém jedinci je jak s nimi naloží, ve svůj prospěch nebo jinak. Soudit bude jen ten, kdo k tomu má právo. Lidé to nejsou.
Debatovat můžeme, měnit stav věcí nikoli.
Užívejte si život se vším, co k němu patří.

Pro Petra Slámu!
Milý Petře, jako bych to napsal já, taky to tak vidím, pokud jsi četl mé příspěvky, tak z některých je to cítit. Máme všichni svobodu v tom, že se můžeme rozhodnout, jak naložíme s Božími radami.V matematice se lze dopracovat ke stejnému výsledku různými způsoby, to podobně platí i v mnoha jiných oborech vědeckého bádání. Když se pak při výzkumu něco přehlédne, může to mít pro lidstvo nedozírné následky. Tak to platí i v náboženské oblasti, jenže pak za chyby náboženských vůdců platí prostí a obyčejní, poctiví lidé. Jsou uvedeni v omyl a mnozí s tím pak žijí celý život, přenesou to na celé generace a k původnímu omylu jsou přidávány další omyly, vznikají pak velké chyby, které znamenají v konečném výsledku katastrofu. Takovým způsobem je zmařena snaha písma přivést člověka k Bohu, v tom šíleném zmatku se nedokáže obyčejný člověk vyznat. Mnozí proto Boha ani nehledají, když vidí takový zmatek. Je tak vytvořeno prostředí pro fanatistické a extrémní náboženské spolky, které si z "oveček" udělají dojné stádo. K tomu, aby člověk dospěl k osobnímu postoji založeném na hlubokém poznání pravdy, je nutné se od takového zmatku oprostit. Jedině vytvoření osobního vztahu s Bohem, může vést k vytvoření kvalitního duchovního člověka. Ježíš nám během svého života ukázal, jak to máme dělat, přestože byl Žid, tak nebyl na židovském náboženství závislý, vždy se prokazoval jako ten, který má osobní vztah se svým Otcem. Obracel se s modlitbou na svého Otce v nebesích kdykoliv to potřeboval. Jeho vztah s Otcem byl stálý, neměnný a především postavený na hluboké lásce. V tom je třeba vidět příklad pro nás a napodobovat jej. Společenství lidí, kteří mají stejný myšlenkový postup, může jedinci pomoci k získání duchovní rovnováhy, ale je nutná obezřetnost. Znova chci zdůraznit, učme se z historie, nechoďme stejnou cestou, kterou šli mnozí před námi a pohořeli. Vztah k Bohu není postaven jen na "úsměvech a kravatách", jak to mnohdy je propagováno, ale především na lásce. Ve vesnici, kde žiji, jsem některým lidem položil otázku: "Co se vám vybaví, když uvidíte jak po dědině jdou lidé v oblecích a v kravatách?" Reakce: "Nějací podvodníci!" Tak daleko to u nás došlo, že lidé už nikomu nedůvěřují, jinde ve světě je oblek a kravata znakem pro lidi, kteří něco zastupují a prezentují se tak. Tady to znamená: "Dej si pozor, někdo tě chce podvést!" Proč to asi tak je? Protože je narušen kredit náboženských společností jejich nepoctivostí a šířením nepravd, hádkami mezi sebou, soudy, mnohdy vytunelování spolku. Tak to je můj názor k tomu co jsi napsal. Pán s Tebou!

Pro Vl.Kuldu
Děkuji ti za reakci.
Ano, LÁSKA, to by bylo téma na debatu.
Co to vlastně je, jak se pozná, dá se naučit, mají křesťané výhodu v jejím uplatňování oproti těm ´nevěřícím´... ?
Přeju ti vytrvalost ve víře. (sobě také, není to vždy jednoduché)

Petře,
píšeš:
Debatovat můžeme, měnit stav věcí nikoli.

Je dobrý si to uvědomit. Taky to, že je dobře život žít a neprodiskutovat ho. Četla jsem několik knížek o různých židovských školách, rabínech, jak tráví celé dlouhé roky diskuzemi, a pochopitelně nic nevyřeší. Docela jsi mi to připomenul.
Rozhovory jsou príma, člověk názor druhých potřebuje slyšet nebo číst, ale není cílem se vzájemně přesvědčovat, ale spíš povzbudit.
Dík.

Rozhovory jsou príma, člověk názor druhých potřebuje slyšet nebo číst, ale není cílem se vzájemně přesvědčovat, ale spíš povzbudit

Ať je pro kohokoliv cílem cokoliv, asi to podstatné je v dole uvedeném textu.

Možná si každý z nás již několikrát řekl "kašlu na to, jsou to pytlíci" nebo tak nějak, (jako ten Jeremiáš) ale nakonec ho něco nutilo, a jde "do toho" znovu.

Prostě, je to v každém z nás. A nějakým způsobem, to musí ven. A je jedno, jestli věří tak, nebo onak. Cíl je pro všechny stejný. Kristus.
Věřím, že nakonec se stejně sladíme. Kdo ne, uteče...

Jeremjáš 20:9 A řekl jsem: "Nebudu se o něm zmiňovat a nebudu již mluvit v jeho jménu." A prokázalo se to v mém srdci jako hořící oheň uzavřený v mých kostech; a unavilo mě zadržování a nebyl jsem schopen [to snášet].

Dědo,
píšeš:

Cíl je pro všechny stejný. Kristus.
Věřím, že nakonec se stejně sladíme.

Máš pravdu, cíl je jeden. Jsi optimista s tím, že se sladíme, ale myslím si, že i když to třeba sladit nepůjde, už je úspěch, že jsme schopni spolu všichni komunikovat i přes rozdíly názorů. A vztahy tu taky jsou cítit, i když jsme se nikdy neviděli, tož to je dobré, ne?

Tím "sladíme" nemyslím podrobnosti.

Někdo na ten náš "výlet " potáhne ještě kus cesty nepotřebný ranec blbostí. Jako na čundr. Ale postuně to po cestě sám zahodí, jako přítěž, která je k ničemu.

Jistě, že se zeptáš "na co sebou táhneš do přírody televizor", a budeš se mu snažit vysvětlit nelogičnost jeho jednání.
Ale nebudeš se s ním prát, aby ho nechal doma. On sice z těžkým srdcem, ale sám o své vůli, s ním později mrskne do křoví...

Je to z čundrů vyzkoušené..

Sami SJ prohlašují, že pravou církev poznáme podle jejícho ovoce. Nevím o žádném ovoci, které by měli SJ a ostatní církve ne. Snad možná to, že nechtěli bojovat proti svým bratrům za druhé světové války, ale takto se chovala i řada věřících z jiných církví. Takže si myslím, že SJ nejsou o nic víc Boží církví jako ostatní církve.

Arago napsal:... že nechtěli bojovat proti svým bratrům za druhé světové války...

Ale pozadí událostí nebylo tak úplně "košer"...
Viz - [You must be registered and logged in to see this link.]

že nechtěli bojovat proti svým bratrům za druhé světové války...

To by ale byl dost stranický postoj. Protože milovat máme i nepřítele a ne jen bratry..
Navíc, text, z kterého vycházejí SJ, o "skutí mečů" není na naši dobu. Dnes platí jako důvod, láska. (nezabiješ)

Izajáš 2:4 On bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé. I překují své meče na radlice svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji.

Tento text se uskuteční až po závěrečném soudu nad národy (po 1000 letech) tam teprve se nebudou národy učit boji ad ..

Dnes to ještě nefunguje. SJ jsou opět v ostudném omylu..

Přesto si myslím, že SJ se v tomto prokázali jako stateční a na straně Boha, tím, že nešli zabíjet druhé lidi. To je neoddiskutovatelný fakt. Platí to na jednotlivce ne na ty, kteří si lebedili v pohodlí a ostatní hnali do rukou smrti.