Výklad Římanům 10:6-8

Pro Yxoxse, který napsal:

Martine, nevím jaký na tebe mají mesiánští židé vliv, ale určitě dnes není tak jak to bylo zřejmé v prvním století n.l., kdo je židem a kdo jím není a už vůbec dnes nikdo nerozlišuje jestli někdo je židokřesťanem nebo pohanokřesťanem, ale věřící v Krista jsou všeobecně chápáni a přijímáni jako "křesťané".

„Kdo je židem a kdo jím není“, není zřejmé jedině tomu, kdo nebere Písmo vážně a vše si vysvětluje po svém. Podle některých zřejmě i pojem žid měl význam jen „pro daný čas a danou dobu“.

Proto si myslím, že pasáž kdy byla spolu s DS potvrzena nebo vyslovena zásada, byla skutečně pro daný čás a danou dobu. Svůj účel tato zásada zřejmě splnila, ale dnes snad jen ti, kteří stále chtějí rozdělovat křesťany na dva ovčince, sledují, ale nevím jakými prostředky toho chtějí v dnešní době docílit, jestli náhodou nejsou pohanokřesťané v blízkosti židokřeťanů, aby si dávali pozor na to, co například konzumují atd.???

No, zřejmě ti uniká, že zásada, která byla „DS potvrzena“, sloužila právě k tomu, aby se věřící židé i pohané mohli stát jedním ovčincem. Tím, že to „křesťané“ přestali chápat, ve skutečnosti začali toto stádo rozdělovat.

Proč někteří stále přidávají břemena tam kde je křesťan svobodný ve svém jednání? Tomu nerozumím!

Možná, že i dnes existují mesiánští židé, kteří tvrdí věřícím z pohanů toto: „Pokud se nedáte obřezat podle Mojžíšova zvyku, nemůže být zachráněn.“ (Skutky 15:1) Toto však není případ těch mesiánských židů, kteří mají na mě vliv. Naopak na Tebe, Yxoxsi, mají zřejmě vliv ti, kdo „břemeno“, jež bylo „DS potvrzeno“, ze své šíje svévolně shodili a dodnes tvrdí, že jsou od „těchto nutných věcí“ (Skutky 15:28) osvobozeni. Proč tomu nerozumíš?

Zdravím všechny.

Martine, já tomu rozumím, to mi věř. :-)

Ahoj Martine,

v Mon 6 Sep - 13:37 jsi napsal:

Ano, to si uvědomují i rabanitští židé. Proto ve slovníku k pojmům v knize "Stezka Tóry" (Výběr z knihy "Netivot olam" od Maharala, Praha: Nakladatelství P3K, 2008) lze k pojmu MICVOT číst toto vysvětlení:

Podle židovské tradice obsahuje Tóra 613 příkazů, z nichž je 365 zákazů a 248 naopak vyžaduje určitý čin. Mnoho příkazů Tóry je svázáno s životem v Izraeli a Chrámem, proto je dnes aktuálních micvot méně - 270, z toho 222 zákazů.

Mnozí rabíni nejen že nepřijali Jašuu ha Nocri za svého zaslíbeného Ješuu ha Mašiach, ale ještě učí, že již není dodržování celé Tóry aktuální. To už snad neplatí, co napsal farizeus Saul z Tarsu v listě do Galacie 5:3? Vůbec mě neudivuje, že Ješua ha Nocri mluvil o takových Židech jako o těch, kdo mluví, ale nečiní (Mt 23:3) a adresoval jim nejedno "Běda" (Mt 23). A už vůbec mě neudivuje, že farizeus Saul z Tarsu, který také měl Božího Ducha (1 kor 7:40), nazval takové Židy vylomenými větvemi (Ř 11:17-24).

Zdravím všechny.

O jakém otroctví, Pavel v Galtským 5, 1 psal?

Pro Jiřího Breie, který napsal:

Mnozí rabíni nejen že nepřijali Jašuu ha Nocri za svého zaslíbeného Ješuu ha Mašiach, ale ještě učí, že již není dodržování celé Tóry aktuální. To už snad neplatí, co napsal farizeus Saul z Tarsu v listě do Galacie 5:3?

To, co napsal apoštol Pavel platí, ale ne všichni Židé jeho slovům věnují patřičnou pozornost, stejně jako Ty nevěnuješ pozornost obsahu slov, které komentuješ. Rabíni, které kritizuješ, netvrdí, že neplatí všech 613 příkazů Tóry, ale pouze upozorňují na to, že ti, kdo nežijí v EREC JISRA’EL (izraelské zemi), kde by byl postaven Chrám, mohou prakticky zachovávat jen 270 z nich. Ty si prostě pleteš pojmy s dojmy. „Aktuální micva“ a „aktuálnost dodržování celé Tóry“ jsou dvě rozdílné věci, přičemž „aktuálnost dodržování Tóry“ zpochybňují víc křesťané, než samotní židé.

Vůbec mě neudivuje, že Ješua ha Nocri mluvil o takových Židech jako o těch, kdo mluví, ale nečiní (Mt 23:3) a adresoval jim nejedno "Běda" (Mt 23). A už vůbec mě neudivuje, že farizeus Saul z Tarsu, který také měl Božího Ducha (1 kor 7:40), nazval takové Židy vylomenými větvemi (Ř 11:17-24).

Já bych se pro změnu nedivil, kdyby tatáž slova Ješua po svém návratu adresoval všem, kteří mají tak jasno ve věcech jako Ty.

yxoxs napsal:Zdravím všechny.

O jakém otroctví, Pavel v Galtským 5, 1 psal?

Otroctví je každé ústní podání, kterým lidé činí „Boží slovo neplatným“ (Marek 7:13). K takovým ústním podáním patří např. i vyučování těch, kteří lidem z národů tvrdili: „Pokud se nedáte obřezat podle Mojžíšova zvyku, nemůžete být zachráněni.“ (Skutky 15:1)

Ahoj Yxoxsi,

kontext ukazuje, že otroctví, o kterém tu mluví apoštol Pavel je to, do kterého rodí děti smlouva z hory Sinaj (Gal 4:24). Hora Sinaj je otrokyně Hagar. Ta odpovídá Jeruzalému Pavlových dnů, neboť ten je v otroctví se svými dětmi (Gal 4:24.25). A k čemu v této situaci vybízí Písmo? "Vyžeň otrokyni i jejího syna, neboť syn otrokyně nebude dědicem spolu se synem svobodné." (Gal 4:30 EP). A jaká výzva z toho pro křesťany plyne? "A proto, bratří, nejsme syny otrokyně, nýbrž ženy svobodné. Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho." (Gal 4:31 - 5:1 EP)

Zdravím všechny.

Jiří, přesně tak! Proto nechápu o čem psíše Martin? Jaké ústní podání?

Ale, ale, pánové. Kontext přece jasně ukazuje, o jakém otroctví apoštol Pavel psal. Kdo přikazoval puntičkářsky zachovávat „dny a měsíce a období a roky“ (Galaťanům 4:10)? Psaná Tóra nebo ústní podání těch, kdo vstoupili do smlouvy u „hory Sinaj“ (Galaťanům 4:24)? Víte vůbec, co je to "symbolické drama" (Galaťanům 4:24)?

Ahoj Martine,

kde, prosím, kontext jasně ukazuje, že to nebyla psaná Tóra, nýbrž „ústní podání těch, kdo vstoupili do smlouvy u „hory Sinaj“ (Galaťanům 4:24), kdo přikazoval puntičkářsky zachovávat“ (Součkův slovník překládá slovo PARATÉREÍN prostě „zachovávat“) „dny a měsíce a období a roky“ (Galaťanům 4:10)“?

Navíc Gal 4:21 ukazuje, že Pavel neoslovuje pouze ty, kdo zachovávají dny, měsíce, období a roky, ale všechny ty, kteří chtějí být pod Zákonem. Nebo si snad myslíš, že ti, kdo se řídili ústním podáním těch, kdo vstoupili do smlouvy u „hory Sinaj“, nechtěli být pod Zákonem?

Slovo ALLÉGORÚMENA (presentní pasivní participium plurálu neutra od ALLÉGOREÍN) myslím není potřeba překládat. Pavel tu na příběh ze Zákona používá alegorický výklad. Protože Pavel tuto alegorii synů dvou matek, z nichž jedna rodí do otroctví, i vykládá, nemusíme být v nejistotě o tom, koho tyto dvě ženy představují. Hagar je smlouva z hory Sinaj, která rodí děti do otroctví (Gal 4:24). Hagar je hora Sinaj v Arábii a odpovídá Jeruzalému Pavlových dnů, který byl i se svými dětmi v otroctví (Gal 4:25). Poučení (k tomu má alegorie sloužit), které Pavel z této alegorie vyvozuje, je shrnuto v Gal 4:31 – 5:1 a končí vybídkou: „Stůjte tedy a nenechte se opět podrobit pod jho otroctví.“

Pro Jiřího Breie:

No, možná, že máš v Součkově slovníku nějakou chybu tisku, protože v mém výtisku jsou u slova PARATÉREIN vypsány tyto významy: „1. bedlivě pozorovati; 2. střežiti, hlídati; 3. zachovávati (předpisy apod.)“. Kdyby ses ráčil obtěžovat a podíval by ses také do Prachova slovníku, zjistil bys, že dalším možným významem je i slovo „číhati“. To v případě zachovávání dnů a měsíců a období a roků rozhodně nevypadá na prosté zachovávání.

Kromě toho, jakožto vystudovaný teolog, bys měl uznat, že PARATÉREIN je v podstatě sloveso TÉREIN [podle Součka „1. hlídati (např. vězně); 2. opatrovati, zachovávati v neporušeném stavu; 3. chrániti; 4. zachovávati ve smyslu: plniti zákon, přikázání“] s předponou PARA, která v tomto případě zesiluje prosté „zachovávat“ na zachovávat „puntičkářsky“ (Galaťanům 4:10).

Co se týče té alegorie, kterou použil apoštol Pavel, když psal o služce (Hagar) a svobodné, tak je vidět, že máš problém s pochopením toho, k čemu alegorický výklad vlastně slouží. Ty máš totiž za to, že alegorický výklad (REMEZ) může nahradit ten doslovný (PEŠAT). Tak tomu ale při židovském způsobu výkladu Bible nikdy není.

Jestliže tedy v tomto případě apoštol Pavel použil alegorický výklad, tak proto, aby poukázal na jistý paradox. Smlouva u hory Sinaj totiž nesloužila k tomu, aby uvrhla Izraelity do otroctví, a přesto ti, kdo si na této smlouvě tak zakládali (tehdejší Jeruzalém), v otroctví byli. Nezotročovala je psaná Tóra (vždyť i Ješuovi učedníci horlili „pro Zákon“, viz Skutky 21:20), ale ústní Tóra, která jim bránila v tom, aby uvěřili v Ješuu ha-Mašiach (Ježíše Krista). Ty, kdo byli v onom otroctví, nijak nepopuzovalo to, že Ješua dodržoval psanou Tóru, ale to, že nevyhovoval jejich vlastní představě ohledně toho, kým Mesiáš bude a jaký postoj k nim zaujme. To je ve skutečnosti jeden ze základních problémů judaismu jako takového dodnes.

Ahoj Martine,

nejen že jsem se namáhal podívat do Prachova slovníku, prošel jsem si i použití slova PARATÉREÍN v NZ. Není to nijak časově náročné, protože je jich pouze 6. Když si je projdeš, zjistíš, jak se který používá. Slovo „zachovávat“ (nebo jeho variace) vybírají mnohé překlady do češtiny. Souček ho uvádí ve spojitosti s předpisy a o ty tu přece jde.

Ne, nemám za to, že alegorický výklad může nahradit ten doslovný. Oba mají při výkladu Písma své nezaměnitelné místo. To, co se doslovně událo, však může sloužit jako pomůcka k pochopení například toho, co se děje ve čtenářově přítomnosti. Má mu pomoci porozumět. Protože Pavel tuto alegorii synů dvou matek, z nichž jedna rodí do otroctví, i vykládá, nemusíme být v nejistotě o tom, ke komu a o čem vlastně mluví. Mluví k těm, kteří chtějí být po Zákonem (nebo si snad myslíš, že Ti, kteří k psané Tóře přidávají ústní podaní, pod Zákonem být nechtějí?) o smlouvách z nichž jedna je z hory Sinaj (Gal 4:24). Že v souvislosti se smlouvou z hory Sinaj mluví o psané Tóře a nikoli o ústním podání, je vidět i z jeho dalších slov: „Což neslyšíte Zákon? Neboť je napsáno ...“ (Gal 4:21.22).

Na rozdíl od Tebe však Pavel tvrdí, že smlouva z hory Sinaj, do otroctví své děti rodí (Gal 4:24). Do otroctví, podle Pavla, rodí ne nějaký ústní přídavek k psané Tóře, ale sama Sinajská smlouva (Gal 4:24).

Pro Jiřího Breie:

Je dobře, že sis prošel všechna místa v NZ, kde se sloveso PARATÉREIN nachází, pouze nechápu, jak to, že i poté stále trváš na tom, že se jedná o pouhé „zachovávat“.

Marek 3:2 – „bedlivě dávali pozor“ (NS), „číhali“ (EP), „pozorně sledovali“ (ČSP);
Lukáš 6:7 – „bedlivě dávali pozor“ (NS), „pozorně sledovali“ (ČSP), „dávali pozor“ (Bible21);
Lukáš 14:1 – „bedlivě dávali pozor“ (NS), „pozorně sledovali“ (ČSP), „pečlivě sledovali“ (Bible21);
Lukáš 20:20 – „bedlivě pozorovali“ (NS), „pozorně sledovali“ (ČSP), „nespustili z očí“ (EP), „dali sledovat“ (Bible21);
Skutky 9:24 – „bedlivě pozorovali“ (NS), „hlídali“ (EP), „pečlivě hlídali“ (ČSP), „byly hlídány“ (Bible21);
Galaťanům 4:10 – „puntičkářsky zachováváte“ (NS), „zachováváte“ (ČSP), „dodržujete“ (EP), „dbáte“ (Bible21).

Když si pozorně srovnáš způsob překládání, pak zjistíš u některých českých překladů jistou tendenčnost v případě Galaťanům 4:10, kde náhle není zapotřebí dané sloveso „vyjádřit v češtině více slovy“ (viz značka „s“ v Českém studijním překladu), ačkoliv na ostatních místech se buď tak běžně děje nebo je prostě použito sloveso, které vyjadřuje něco víc, než pouhé „zachovávat“.

Teď k Tvému tvrzení, že nemáš „za to, že alegorický výklad může nahradit ten doslovný“. Jestliže tomu tak opravdu v Tvém případě je, proč tedy neustále vyvozuješ své domněnky o psané Tóře jen z tohoto alegorického výkladu a nepodáš důkaz z Písma, který je možno takto pochopit i v prostém smyslu (PEŠAT)? A pokud Ti takový důkaz v prostém slova smyslu chybí, proč nepřehodnotíš raději své chápání Pavlova alegorického výkladu (REMEZ)?

Ahoj Martine,

v Mon 6 Sep - 17:31 jsi mimo jiné napsal:

Ve světle informací z 1.Korinťanům 10:23-33 to vidím tak, že apoštol Pavel zde rozebírá problém toho, co máme považovat za věc obětovanou „modlám“ (Skutky 15:29) a tedy se ji vyhýbat a co již za věc obětovanou modlám považovat nemáme. Nemluví se zde nic o rozlišování mezi čistým a nečistým.

V 1 Kor 10:25 Pavel vybízí: „Jezte všechno, co se prodává na masném trhu“. Slovo „všechno“ neznamená „všechno“? Na pohanském masném trhu se nerozlišovalo na čistá a nečistá zvířata podle Mojžíšova zákona. „Pokud tedy apoštol Pavel svá slova z 1.Korinťanům 10:23-33 adresoval všem věřícím, jak těm z židů, tak z národů“, pak Pavel vybízí shodně věřící z Židů i z národů, že prostě mají jíst všechno, co se tam prodává. Je zcela jedno, zda zvíře obětované v rámci pohanské modloslužby bylo čisté nebo nečisté z hlediska Mojžíšova zákona.Věřící ze Židů i z národů se pro své svědomí nemají na nic ptát.

Ahoj Martine,

já ale vůbec netrvám na tom, že se jedná o pouhé „zachovávat. Pouze jsem připomenul, jaký výraz Součkův slovník nabízí, je-li slovo PARATÉREÍN uváděno v kontextu dodržování přikázání a předpisů, o čemž, podle mne, Gal 4:10 je. Jestliže Tě tak nadchl Překlad nového světa a považuješ ho za nejméně tendenční, já Ti ho rozhodně vymlouvat nebudu. Stále jsi mi však neodpověděl na otázku, kde kontext jasně ukazuje, že to nebyla psaná Tóra, nýbrž „ústní podání těch, kdo vstoupili do smlouvy u „hory Sinaj“ (Galaťanům 4:24), kdo přikazoval puntičkářsky zachovávat dny a měsíce a období a roky“ (Galaťanům 4:10)“?

To, o čem se tu s Tebou bavím, je Pavlem alegoricky užitý konkrétní příběh z Tóry nikoli domněnky o psané Tóře jako takové (netvrdím, že celou Tóru je nutné, nebo možné vykládat pouze alegoricky). Tento příběh má v kontextu příběhů praotců v Genesis nezaměnitelné místo. V Genesis není tento příběh pojat alegoricky, nýbrž doslovně, jako něco, co se skutečně stalo. Proto je zde, v Genesis, na místě doslovný výklad, který nelze v kontextu Genesis nahradit výkladem alegorickým.

Pavel však (jistě ve Svatém Duchu) v tomto příběhu odhaluje ještě další rovinu, která při doslovném výkladu zůstává skryta. Příběh dvou Abrahámových synů, které měl ze dvou žen, jednoho ze služky a jednoho ze svobodné (Gal 4:22), je pro něj zároveň příběhem, který je možno vyjmout z kontextu Genesis a přenést ho do kontextu dvou smluv, z nichž jedna je z hory Sinaj (Gal 4:24) a rodí do otroctví. Protože křesťané nejsou syny služky (Sinajské smlouvy), Pavel vybízí, aby se nadali podrobit pod jho otroctví, do kterého rodí Sinajská smlouva (Gal 4:31 – 5:1).

Pro Jiřího Breie, který napsal:

V 1 Kor 10:25 Pavel vybízí: „Jezte všechno, co se prodává na masném trhu“. Slovo „všechno“ neznamená „všechno“?

Ano, „všechno“ znamená „všechno“, ovšem nutno přihlédnout ke kontextu. Jak už jsem psal, apoštol Pavel řešil problém toho, co nutno považovat za věc obětovanou modlám a co ne. Jestliže apoštol Pavel adresoval svůj dopis jak věřícím z pohanů, tak ze Židů, pak v případě Židů je to „všechno“ omezeno na maso z čistých zvířat, kdežto u věřících z pohanů toto omezení není. Nebo mi chceš namluvit, že apoštol Pavel opravdu učil „všechny Židy mezi národy, aby odpadli od Mojžíše“ (Skutky 21:21)?

já ale vůbec netrvám na tom, že se jedná o pouhé „zachovávat. Pouze jsem připomenul, jaký výraz Součkův slovník nabízí, je-li slovo PARATÉREÍN uváděno v kontextu dodržování přikázání a předpisů, o čemž, podle mne, Gal 4:10 je.

No, a já Ti připomněl, že jak Souček, tak Prach, uvádějí i jiné významy slova PARATÉREIN, a poukázal jsem na důvody, proč je trvání na prostém „zachovávat“ v případě „přikázání a předpisů“ tendenční. A pokud Ti to je málo, tak mohu poukázat na použití slovesa TÉREIN, které se v NZ rovněž používá v souvislosti se zachováváním „přikázání a předpisů“ (viz např. Matouš 19:17, 23:3, 28:20 atd.). Jaký je tedy podle Tebe vlastně rozdíl, když pisatelé v souvislosti se zachováváním „přikázání a předpisů“ používají jednou sloveso TÉREIN a jindy PARATÉREIN? Ty, který víš něco o řečtině, chceš tvrdit, že tam rozdíl není?

Jestliže Tě tak nadchl Překlad nového světa a považuješ ho za nejméně tendenční, já Ti ho rozhodně vymlouvat nebudu.

Nadchl je silné slovo. Pouze dokážu rozpoznat, kdy je něco přeloženo přesně a kdy nikoliv. Tendenčnost u překládání slovesa PARATÉREIN je zvlášť patrná v případě Českého studijního překladu, a to díky značce „s“, která v případě textu Galaťanům 4:10 náhle chybí, ačkoliv v ostatních výskytech PARATÉREIN bylo dané sloveso zapotřebí „vyjádřit v češtině více slovy“.

Stále jsi mi však neodpověděl na otázku, kde kontext jasně ukazuje, že to nebyla psaná Tóra, nýbrž „ústní podání těch, kdo vstoupili do smlouvy u „hory Sinaj“ (Galaťanům 4:24), kdo přikazoval puntičkářsky zachovávat dny a měsíce a období a roky“ (Galaťanům 4:10)“?

Poukázal jsem na Galaťanům 4:10 a význam slovesa PARATÉREIN. Také bych mohl poukázat na verš předtím, kde apoštol Pavel píše o obracení se „zpět k slabým a ubohým základním věcem“. Psaná Tóra nemůže patřit k slabým a ubohým věcem, protože v jiném svém dopise apoštol Pavel zdůrazňuje, že „Zákon sám o sobě je svatý … , že Zákon je duchovní, … že Zákon je znamenitý“ (Římanům 7:12-16).

Pavel však (jistě ve Svatém Duchu) v tomto příběhu odhaluje ještě další rovinu, která při doslovném výkladu zůstává skryta. Příběh dvou Abrahámových synů, které měl ze dvou žen, jednoho ze služky a jednoho ze svobodné (Gal 4:22), je pro něj zároveň příběhem, který je možno vyjmout z kontextu Genesis a přenést ho do kontextu dvou smluv, z nichž jedna je z hory Sinaj (Gal 4:24) a rodí do otroctví. Protože křesťané nejsou syny služky (Sinajské smlouvy), Pavel vybízí, aby se nadali podrobit pod jho otroctví, do kterého rodí Sinajská smlouva (Gal 4:31 – 5:1).

Ne, apoštol Pavel příběh o synovi ze služky a o synovi ze svobodné nepřenáší ani tak do kontextu dvou smluv, jako spíše do kontextu tehdejšího stavu, kdy Jeruzalém byl „se svými dětmi v otroctví“ (Galaťanům 4:25) ne kvůli tomu, že přijali smlouvu u hory Sinaj, ale kvůli tomu, že nejen odmítli uznat, že tu smlouvu „porušili“ (Jeremjáš 31:32), ale že navíc odmítli BERIT CHADAŠA (doslova „smlouvu obnovenou“ či „novou“) a nemohli být tedy zplozeni matkou „nahoře“ (Galaťanům 4:26). Tak chápu Pavlovu alegorii já. Ty se naproti tomu snažíš z alegorického výkladu (REMEZ) udělat prostý výklad (PEŠAT), což je nepochopení toho, k čemu alegorie slouží.

Ahoj Martine,

pokud „všechno, co se prodává na masném trhu“ (1 Kor 10:25) znamená skutečně všechno, co se tam prodává, pak toto „všechno“ není nijak omezeno.

Pavel neučil „všechny Židy, kteří žijí mezi pohany, aby odpadli od Mojžíše, říkaje, aby neobřezávali své děti“ (Sk 21:21). Učil však, že obřízka v Kristu nic neznamená (Gal 5:6). A Pavel ani neučil „všechny Židy, kteří žijí mezi pohany, aby … se neřídili zvyky“ (Sk 21:21). Učil však, že hradba a nepřátelství mezi Židy a lidmi z národů, byly zbořeny (Ef 2:14-22), že Židé mohou jíst společně s křesťany z národů (Gal 2:11-14) a že „Pokrm nás k Bohu nepřiblíží“ (1 Kor 8:8).

Také nebyla pravda, že by Pavel sám "nestál v řadě" s těmi, kdo dodržovali Zákon (Sk 21:24). Pavel s nimi stál v téže řadě vždy, když to evangelium či pokoj vyžadovaly. Je to vidět z toho, že poslechl Jakubovu radu (Sk 21:23-27) i z toho, že byl vždy připraven stát se Židům jako Žid, aby Židy získal a těm, kteří jsou pod Zákonem, jakoby pod Zákonem - i když sám nebyl pod Zákonem - aby získal ty, kteří byli pod Zákonem (1 Kor 9:20).

To, co se snažím připomenout, je, že jednotlivé slovníkové významy, často nelze vzájemně zaměňovat. Vždyť si zkus slovo „zachovávat“ dosadit do Mk 3:2, Lk 14:1, 20:20, Sk 9:24, nebo slovo „bedlivě pozorovat do Gal 4:10. Ano, pouhým „zachovávat“ Souček dostatečně neodlišuje slova TÉREÍN a PARATÉREÍN, proto bych já osobně, jak jsem již napsal, přeložil „pečlivě zachováváte“. Zajímavé je i znění Gal 4:10 v anglickém Překladu nového světa: „YOU are scrupulously observing days and months and seasons and years.“

Ano, poukázal jsi na význam slovesa PARATÉREIN, ale stále jsi mi však neodpověděl na otázku, kde kontext jasně ukazuje, že to nebyla psaná Tóra, nýbrž „ústní podání těch, kdo vstoupili do smlouvy u „hory Sinaj“ (Galaťanům 4:24), kdo přikazoval puntičkářsky zachovávat dny a měsíce a období a roky“ (Galaťanům 4:10)“.

Ano, Pavel píše, že „Zákon sám o sobě je svatý … , že Zákon je duchovní, … že Zákon je znamenitý“ (Římanům 7:12-16). Píše však také, že „co bylo Zákonu nemožné, protože byl bezmocný kvůli tělu, to učinil Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti těla hříchu a jako oběť za hřích a odsoudil hřích v těle“ (Ř 8:3)“. A Hebr 7:19 říká: „vždyť Zákon nic nepřivedl k dokonalosti - uvádí se však lepší naděje, skrze niž se přibližujeme k Bohu“. Z hlediska vítězství nad smrtí a hříchem je Zákon slabý a nepřivádí k dokonalosti, a proto z tohoto pohledu může ke slabým a ubohým věcem“ patřit i pečlivé zachovávání věcí z Tóry, neboť ty nepřivádějí nic k dokonalosti.

Správně, Martine. Jeruzalém Pavlových dnů byl se svými dětmi v otroctví proto, „že nejen odmítli uznat, že tu smlouvu „porušili“ (Jeremjáš 31:32), ale že navíc odmítli BERIT CHADAŠA (doslova „smlouvu obnovenou“ či „novou“) a nemohli být tedy zplozeni matkou „nahoře“ (Galaťanům 4:26)“. A co tedy měli udělat? Pavel vybízí skrze alegorické užití příběhu o dvou matkách a jejich synech: „Vyžeň otrokyni i jejího syna, neboť syn otrokyně nebude dědicem spolu se synem' svobodné.“ (Gal 4:30). S kým je tato otrokyně v Pavlově alegorii ztotožněna, je uvedeno v Gal 4:24. A k tomu dodává „Stůjte tedy a nenechte se opět podrobit pod jho otroctví.“ (Gal 5:1)

Pro Jiřího Breie, který napsal:

pokud „všechno, co se prodává na masném trhu“ (1 Kor 10:25) znamená skutečně všechno, co se tam prodává, pak toto „všechno“ není nijak omezeno.

Pro Tebe tam možná není žádné omezení, pro žida však ano. Jestliže uznáváš, že apoštol Pavel neučil „všechny Židy, kteří žijí mezi pohany, aby … se neřídili zvyky“, pak bys měl také uznat, že apoštol Pavel nezavádí žádné novoty v židovském způsobu života. Žid proto i nadále chodí na tržiště kupovat maso pouze z čistých zvířat a ne maso z nečistých zvířat. Proto po prodejci nežádá vepřové, ale skopové, hovězí, drůbeží apod. Podle apoštola Pavla pouze nikdo nemá pátrat po tom, zda ono maso náhodou nebylo předtím „obětováno modle“ (1.Korinťanům 10:19).

Pokud bys Pavlovo „jezte všechno“ (1.Korinťanům 10:25) chápal ve smyslu zavedení nějaké nové nauky, pak bys dal jasně najevo, že nechápeš kontext, a ve své pošetilosti bys rovnou mohl začít vykládat, že apoštol Pavel zrušil Boží zákon, který zakazuje jíst krev.

To, co se snažím připomenout, je, že jednotlivé slovníkové významy, často nelze vzájemně zaměňovat. Vždyť si zkus slovo „zachovávat“ dosadit do Mk 3:2, Lk 14:1, 20:20, Sk 9:24, nebo slovo „bedlivě pozorovat do Gal 4:10.

Nelze vzájemně zaměňovat nedbalé nebo volné překlady slov, pokud bych však v překladu pro slovo PARATÉREIN zvolil jako český ekvivalent „pozorně sledovat“ (ČSP), pak bych ho mohl použít i v Gal 4:10.

Ano, pouhým „zachovávat“ Souček dostatečně neodlišuje slova TÉREÍN a PARATÉREÍN, proto bych já osobně, jak jsem již napsal, přeložil „pečlivě zachováváte“.

A právě o toto „dostatečně“ mi šlo a udivovalo mě, že Ti to musím ještě dokazovat.

Ano, poukázal jsi na význam slovesa PARATÉREIN, ale stále jsi mi však neodpověděl na otázku, kde kontext jasně ukazuje, že to nebyla psaná Tóra, nýbrž „ústní podání těch, kdo vstoupili do smlouvy u „hory Sinaj“ (Galaťanům 4:24), kdo přikazoval puntičkářsky zachovávat dny a měsíce a období a roky“ (Galaťanům 4:10)“.

Kontext nutno hledat také v dějinných skutečnostech. Odkud čerpali ti, kdo věřícím z pohanů tvrdili: „Pokud se nedáte obřezat podle Mojžíšova zvyku, nemůžete být zachráněni“ (Skutky 15:1)? Kdybys studoval psanou Tóru, zjistil bys, že to není požadavek psané Tóry, ale pouze požadavek farizeů Hilelovy školy, kteří prosazovali ústní Tóru.

Ano, Pavel píše, že „Zákon sám o sobě je svatý … , že Zákon je duchovní, … že Zákon je znamenitý“ (Římanům 7:12-16). Píše však také, že „co bylo Zákonu nemožné, protože byl bezmocný kvůli tělu, to učinil Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti těla hříchu a jako oběť za hřích a odsoudil hřích v těle“ (Ř 8:3)“. A Hebr 7:19 říká: „vždyť Zákon nic nepřivedl k dokonalosti - uvádí se však lepší naděje, skrze niž se přibližujeme k Bohu“. Z hlediska vítězství nad smrtí a hříchem je Zákon slabý a nepřivádí k dokonalosti, a proto z tohoto pohledu může ke slabým a ubohým věcem“ patřit i pečlivé zachovávání věcí z Tóry, neboť ty nepřivádějí nic k dokonalosti.

No, z nejbližšího kontext textu Galaťanům 4:9 je vidět, že „k slabým a ubohým základním věcem“ patří puntičkářské zachovávání dnů a měsíců a období a roků, a ne samotné zachovávání zákonů psané Tóry. Úkolem Tóry není přivádět k dokonalosti, ale ukazovat na to, co je dokonalé.

Ahoj Martine,

v Mon 4 Oct - 15:50 jsi napsal:

Pokud bys Pavlovo „jezte všechno“ (1.Korinťanům 10:25) chápal ve smyslu zavedení nějaké nové nauky, pak bys dal jasně najevo, že nechápeš kontext, a ve své pošetilosti bys rovnou mohl začít vykládat, že apoštol Pavel zrušil Boží zákon, který zakazuje jíst krev.

Pavel neučil „všechny Židy, kteří žijí mezi pohany, aby … se neřídili zvyky“ (Sk 21:21). Učil však křesťany (nikoli Židy, kteří Ješuu ha-Mašiach zavrhli), že nejen „všechno, co se prodává na masném trhu“, mohou křesťané jíst (1 Kor 10:25), učil, že čisté je vše (Ř 14:20). Věděl totiž a byl „přesvědčen v Pánu Ježíši, ženicnení nečisté samo v sobě; jen tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.“ (Ř 14:14). Co se křesťan rozhodne jíst, záleží pouze na jeho víře (Ř 14:20.23) a na ohledu vůči bratrům, kteří by o jídlo, které křesťan ve své svobodě jí, mohli klopýtat (Ř 14:13.15.20). To se týká i jedení krve. „Někdo věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen zeleninu.“ (Ř 14:2). Proto je „dobré nejíst maso a nepít víno ani nedělat to, nad čím se tvůj bratr uráží nebo co ho přivádí k pádu či zeslabuje.“ (Ř 14:21). Já osobně krev nejím. Hnusí se mi to a jsem rád, když jí druzí nejedí v mé přítomnosti. Na druhé straně nepátrám po tom, zda je maso košer či není a jak vlastně zvíře z mastného trhu přišlo o život. Jestliže se však nějaký Žid, který přijal Krista, rozhodne nadále nejíst vepřové, plně to respektuji, stejně jako respektuji, že je mnoho křesťanů vegetariány.

Kontext nutno hledat také v dějinných skutečnostech. Odkud čerpali ti, kdo věřícím z pohanů tvrdili: „Pokud se nedáte obřezat podle Mojžíšova zvyku, nemůžete být zachráněni“ (Skutky 15:1)? Kdybys studoval psanou Tóru, zjistil bys, že to není požadavek psané Tóry, ale pouze požadavek farizeů Hilelovy školy, kteří prosazovali ústní Tóru.

Ani já jsem, Martine, v kontextu Pavlova dopisu Galaťanům nenalezl, že by to nebyla psaná Tóra, nýbrž „ústní podání těch, kdo vstoupili do smlouvy u „hory Sinaj“ (Galaťanům 4:24), kdo přikazoval puntičkářsky zachovávat dny a měsíce a období a roky“ (Galaťanům 4:10)“. Budu rád, když mi vysvětlíš, jaké další „dny a měsíce a období a roky“ navíc k Tóře učili farizeové doby apoštola Pavla zachovávat. Pokud takové najdeš, prosím, abys objektivně doložil, že právě ty měl Pavel na mysli.

Ahoj Martine

včera jsem se ještě zapomněl zeptat ohledně jedné věci, kterou jsi napsal v Mon 4 Oct - 15:50:

Jestliže uznáváš, že apoštol Pavel neučil „všechny Židy, kteří žijí mezi pohany, aby … se neřídili zvyky“, pak bys měl také uznat, že apoštol Pavel nezavádí žádné novoty v židovském způsobu života. Žid proto i nadále chodí na tržiště kupovat maso pouze z čistých zvířat a ne maso z nečistých zvířat.

Ty opravdu věříš, že by Pavel vybízel Žida z Koryntu, kde bylo jistě možné sehnat košer maso, aby jedl maso z pohanského masného krámu, které nejenže mohlo být obětováno modlám, ale navíc nebylo zbaveno krve v souladu s Tórou (Lv 17:10-14)?

No, vidím, Jiří Brei, že podle Tvé logiky by se měla slova: „vyučuješ všechny Židy mezi národy, aby odpadli od Mojžíše“ (Skutky 21:21), interpretovat tak, že apoštol Pavel takto nevyučoval „všechny Židy“, ale pouze některé. Taková interpretace je však úplně v rozporu s tím, co apoštol Pavel udělal proto, aby všichni poznali, „že není nic na pověstech, které se“ o něm „povídaly, ale že“ chodí „řádně a sám také“ dodržuje „Zákon“ (Skutky 21:24).

Ty si prostě Pavlova slova interpretuješ tak, že Pavel v zásadě nedbal na „rozhodnutí“ (Skutky 21:25) apoštolů a jeruzalémských starších a vyučoval věci po svém. V tom ovšem spočívá rozdíl mezi současným křesťanstvím a těmi, kdo se hlásí k mesiánskému hnutí. Současné křesťanství je totiž založeno na chybné interpretaci spisů apoštola Pavla, podle níž Pavel razil na rozdíl od ostatních apoštolů jiný způsob křesťanství. Takováto interpretace však naprosto ignoruje varování apoštola Petra, který ohledně spisů apoštola Pavla napsal: „Jsou v nich však některé věci těžko srozumitelné, jež neučení a nestálí překrucují, jako také ostatní Písma, ke svému vlastnímu zničení.“ (2.Petra 3:16)

Takové překrucování vede k tomu, že se celé Písmo vysvětluje pouze podle tzv. křesťanské interpretace Pavlových spisů a ne tak, aby Pavlovy spisy byly v souladu s ostatním Písmem. Proto většina dnešních křesťanů patří mezi ty, kdo „vzdorují zákonu“ (2.Petra 3:17), a podobně jako Ty, neváhají platnost Tóry zpochybňovat na základě Pavlových spisů. Kdybys však začal Pavlovy spisy interpretovat podle Tóry, zjistil bys, jak jsou Tvé argumenty nesmyslné.

Ani já jsem, Martine, v kontextu Pavlova dopisu Galaťanům nenalezl, že by to nebyla psaná Tóra, nýbrž „ústní podání těch, kdo vstoupili do smlouvy u „hory Sinaj“ (Galaťanům 4:24), kdo přikazoval puntičkářsky zachovávat dny a měsíce a období a roky“ (Galaťanům 4:10)“.

Nevím, jak mám interpretovat takto gramaticky postavenou větu. Kdo podle Tebe tedy přikazoval „puntičkářsky zachovávat dny a měsíce a období a roky“?

Budu rád, když mi vysvětlíš, jaké další „dny a měsíce a období a roky“ navíc k Tóře učili farizeové doby apoštola Pavla zachovávat. Pokud takové najdeš, prosím, abys objektivně doložil, že právě ty měl Pavel na mysli.

Oproti příkazům Tóry farizeové zachovávali a dodnes rabanité zachovávají např. chanukové dny. Nicméně nemyslím si, že by toto apoštol Pavel v dopise Galaťanům 4:10 někomu vyčítal. Spíše měl na mysli pouhé puntičkářské zachovávání, tedy způsob zachovávání, který může mít spoustu nejrůznějších pravidel (např. kdy přesně zapálit světlo Šabatu, jaká požehnání při té příležitosti pronášet apod.), jež byly a jsou součástí tradice a ne příkazů Tóry. Pokud se někdo zaměří na puntičkářské dodržení všech těchto pravidel, může mu uniknout podstata toho kterého dne, který přikazuje Tóra zachovávat.

Ty opravdu věříš, že by Pavel vybízel Žida z Koryntu, kde bylo jistě možné sehnat košer maso, aby jedl maso z pohanského masného krámu, které nejenže mohlo být obětováno modlám, ale navíc nebylo zbaveno krve v souladu s Tórou (Lv 17:10-14)?

A Ty máš opravdu tak dobré informace o tom, jak to chodilo v Korintu té doby? Jak víš, že se na tržišti neprodávalo maso, které „nebylo zbaveno krve v souladu s Tórou“? Nebo podle Tebe je „v souladu s Tórou“ pouze to, co je v souladu s rabanitskými pravidly, kdy rituální porážku, které se říká ŠCHITA, může provádět jedině plně kvalifikovaný ŠOCHET? A kde podle Tebe nakupuje maso většina Židů, kteří žijí v ČR?

Zdravím všechny.

Všechny atributy Izraele a jeho Zákona jsou v Kristu naplněny. Přijměme, že s křesťanstvím nastala změna. Tělesný Izrael je nahrazen něčím, co je skutečné ne již jen jakási kulisa toho opravdového. S objevením se jiných ovcí-bratři z národů, i malému děcku je jasné, že to, co bylo pro Izrael do příchodu Krista neměnné se změnilo. I když Kristus sám byl Izraelita, tak mu vyčítali, že nedodržuje Zákon, každý si může ve své vlastní bibli zkontrolovat, jak reagoval vůči této kritice, že? Do Krista byl Izrael po Kristu je Izrael, ale všichni víme, že je již jiný. Spojily se ovce z jiných ovčinců pod jednoho Pastýře. Řídí se duchem a ne fyzičnem nebo-li literou, atd. atd. To, co mělo především zajistit čistotu pro příchod Mesiáše, bylo učiněno. Nastaly velké změny, které měly vliv jak na judaismus tak i vznikající křesťanství. Aby se nám to nemotalo, mám takové podezření, že událostmi, které následovaly po Kristově smrti a jeho navrácení domu k Otci, jasně ukázaly, že tak jak Ježíš mluvil se samaritánkou, nemohou a nebudou lidé uctívat již Boha na více místech, tedy pro ty v Samaří tak i pro ty v Judsku. Bůh je uctíván v Duchu a v pravdě křesťanstvím. Izraelita o nic nepřichází, jen aby mohl Kristův výrok o změně naplnit musí jej přijmout a tak se stane křesťanem, který již neuctívá ani v Samaří ani v Judě (chrám v Jeruzalému).

Zajímavá diskuse pánů Martina a Jirky se dostala do polemiky o "čistém a nečistém mase" v listu Římanům.Byl bych rád, kdyby jste se předně vy dva vyjádřili k několika myšlenkám:
-náznak rozdělení na "čistá a nečistá" zvířata je již před vznikem Izraele(Gen 7:2.8;8:20).Nenaznačuje to, že Bůh vůbec neurčil "nečistá" zvířata lidem k jídlu?
-zaujalo mne také, že některá zvířata byla a jsou "nečistá" stále, jaksi ze své podstaty a při "znečištění se" s nimi (např.při snědení masa z nich omylem), se asi nedělaly žádné obřadní úkony, zatímco u jiných "nečistot" ano.
-z židovského(spíše však Božího) rozlišování bychom si spíše měli vzít příklad, protože moderní poznatky ukazují, jak je maso některých zvířat k jídlu velmi nevhodné(vepřové, mořské plody, žraločí...).
-podle mne opravdu nelze vyloučit, že v Korintu se dalo "sehnat" maso, zbavené krve, které si mohl Žid či křesťan koupit. Některé kulty zřejmě používaly krev a mohly zabíjet zvířata tak, že "byla zbavena krve".
-není spíše v Řím 14.k., když je řeč o tom, že "čisté je vše", že se jedná o "rituální čistotu", tj.že křesťané se nemusí trápit, zda bylo maso obětované modlám? Osobně se mi moc nezdá, že by Pavel vybízel křesťany(či Židy), že by od této chvíle mohli jíst hady, velbloudy či opice, jejichž maso se mohlo v masných krámech objevit(1.Kor 10.k.)...nějak mi to nezapadá to konceptu, že Bůh po tisíciletí v Izraeli(Božím lidu) chtěl čistotu i v této oblasti a pak by to najednou skončilo. A pokud by tomu i tak bylo, tak asi ne náhodou je dva verše předtím 1.Kor 10:23 napsáno "všechno je dovoleno-ano, ale ne všechno prospívá".
Děkuji za případné postřehy.

Ahoj Kovboji,

pro odpověď na Tvé otázky, jsem založil nové téma "Čisté a nečisté". Moje odpovědi tedy nalezneš tam.