Zemřel lidský duch již v ráji?

kód:

Myslíte si, že vaše reakce je laskavá, či v duchu lásky?

Vždy mluvím všeobecně a ne konkrétně- "Hvězdlický napsal, to je pěkný nesmysl, jehovistické bludy, jehovistická pomatenost, které se nemůže Hvězdlický zbavit a podobně.

Nikdy vás nikoho nenapadám jmenovitě, osobně, pro vaši víru, ale napíši můj protinázor. .
A do toho spadá i můj postřeh, že NĚKDO SI MYSLÍ, NĚKDO KŘIČÍ, NĚKDO JE NAŠTVANÝ.

Pravda je, že počítám s tím, že ten NĚKDO, koho se to týká, se ozve. V tom směru jsem se nikdy nespletl...


JINAK JEŠTĚ O TÉ DUŠI.

Pro mne je jednoznačné, že slovo Duše, JE OZNAČENÍ PRO KAŽDÉHO ŽIVÉHO TVORA. MRTVÝ TVOR NENÍ DUŠE, ALE JEN TĚLO. MRTVOLA...

JSOU JEŠTĚ I DUŠE V PNEUMATIKÁCH, DUŠE V PRUTECH BEZINKY A JINÉ, ALE DOUFÁM, ŽE TADY HÁDKA NEBUDE...

JE TO JEN PRO POUČENÍ, ŽE DUŠE, MÁ VÍC VÝZNAMŮ I V BIBLI...
¨
Podobně, jako slovo DUCH..

Díky Zdeňku i Quaero, za vaše vyjádření a snahu mi předložit váš pohled. Jen jsem se zeptal a nic víc za tím já nevidím, ale nedostal jsem odpověď. Zdenek napsal, že sice jsem někdy provokatér, ale aspoň přemýšlím, Quaero mi chce stále naznačit nebo předkládá problém, který měla a který mají SJ i exSJ, ale to já všechno vím nebo si to uvědomuju, ale prosím reagujte na mou otázku nebo příměr. Protože jinak se nedozvím, jestli je to správná cesta nebo není to správná cesta.

Když se bavíme o duchu, který něco koná a to znamená, že je tu duše a nebo tu není, jsem se domníval, že poznáte že "duch" o kterém si povídáme není Bůh o kterém v Písmech čteme, že je Duchem jak o tom píše Jan ve svém evangeliu 4, 24. Ale z kontextu jasně vyplývá, že ten duch o kterém se zde bavíme je spíš něco než někdo... vím, že u mnohých se těď vybaví, no jo zase je tu ta jehovistická poudačka o síle, energii potažmo elektrárně a vypínači v každé domácnosti... , a kdo z nás má tu stoprocentní jistotu, že ví, že to tak není? Rozhodně nepíšu o Duchu=Bůh, rozhodně zde nepíšu o duchu=duchovní bytosti, ale píšu tu a ptám se, jestli to správně chápu o duchu, který když máme tak žijeme a když ho nemáme tak nežijeme. A tady doufám je jasné i to, že nemám namysli Ducha svatého, kterého když máme nebo nemáme tak nemá žádný momentální vliv na naši existenci.

Jestli to není z mé strany moc opovážlivé, tak mi prosím někdo napište, jestli ten duch, o kterém zde píšu se dá nějak srozumitelně popsat.

Díky

Jirko,

Dal jsem ti formou otázek určitý návod, určitý směr, tak je skus použít, třeba tě k něčemu dovedou. Pokud je pro tebe vyřešení otázky duše důležité, tak na to určitě přijdeš sám a budeš z toho mít radost. Pokud to pro tebe není důležité, tak proč si tím lámat hlavu.

Nebo, nazvěme prostě všechny ty, city, pocity, vědění, paměť, zkušenosti, vůli - prostě to všechno, co dělá člověka člověkem, osobnost osobností nějakým názvem, který není zatížen jakýmkoliv chápáním, názvem, který není v žádném slovníku. Navrhuji jen tak pro legraci slovo bujumbura.

Jak zde NĚKDO správně poznamenal tak, vzkříšení není vytvoření kopie, ale vzkříšení je probuzení. Tělo se rozpadlo v hlíně, a to, co má být uchováno k pozdějšímu vzkříšení je všechno ostatní, tedy člověk bez těla - použijme nové slovo - bujumbura.

Při vzkříšení dojde ke spojení bujumbury (člověka bez těla) s tělem.

Najednou je to jednoduché a není se o čem dohadovat, protože o tom, co je bujumbura, nás nikdo nikdy neučil, ne?

Snad to trocha humoru odlehčí.

kód:

Jestli to není z mé strany moc opovážlivé, tak mi prosím někdo napište, jestli ten duch, o kterém zde píšu se dá nějak srozumitelně popsat.

I já se počítám mezi ty NĚKDO NAPIŠTE,

Takže- kdysi jsem se to snažil sám sobě vysvětlit tak, že je to něco, jako "duchovní genetický kód" (nejen slepá síla), KTERÝ NÁS OŽIVUJE A KTERÝ JE NOSITELEM CELKOVÉHO ZÁZNAMU CELÉ NAŠÍ OSOBNOSTI.

No a TO NĚCO, CO Z NÁS DĚLÁ ŽIVOU BYTOST, (ŽIVOU DUŠI) TOHO DUCHA, TEN ZÁZNAM NAŠEHO JÁ, tak to NĚCO, musí každý dostat při svém vzkříšení od Boha zpět, do nového těla a je jedno jestli duchovního, nebo hmotného, aby se jednalo skutečně o vzkříšení a ne o znovustvoření nějaké napodoeniny, dvojníka, či kopie, i kdyby sebedokonalejší.

Takto rozlišuji význam slov- duše, duch a tělo, kdy vše dohromady tvoří jednotný celek, živou duši, nebo-li lidskou či zvířecí bytost.


To je ale jen můj názor....

MRTVÝ TVOR NENÍ DUŠE, ALE JEN TĚLO. MRTVOLA...

Chtěl bych se zeptat autora výše citovaného výroku, jestli chápe následující slova z písma, tak, že se tu mlucí o tělech, jako o mrtvolách a ne o živých tvorech. Pro jistotu jsem to podtrhl, protože to asi v minulém příspěvku zůstalo přehlédnuto. (patrně byl moc dlouhý)

Genesis 6:3 Pročež řekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let.
Genesis 6:12 Viděl tedy Bůh zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké tělo cestu svou na zemi.
Genesis 6:17 Já pak, aj, já uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké tělo, v němž jest duch života pod nebem. Cožkoli bude na zemi, umře.

Zdeňku, humor mám rád taky, ale raději mám konstruktivní a ne nic neříkající a jen ukazující, že jako lidičky jsme skutečně experti na to jak všechno zamotat. Tak si svůj nový patvar nechej. Je vidět, že fantazii máš, to je dobře, ale nemusíš se bát mi odpovědět. Jsem si vědom, že je lepší umět lovit ryby než je dostávat, ale to zde neřešíme, tak si nechej ty SJ poudačky, tady nejsme na teokratický škole. Buď odpověz přímo a nebo ne, ale nemusíš mi ukazovat jak jsi skvělý učitel, který vede žáka k cíli. Nechej si to pro vaše setkání v Novém životě.

Podle mého skromného názoru, v tomto případě slovo TĚLO, je jen jiným výrazem slova DUŠE.
Je to označení pozemské bytosti. Kontext říká, že jsou TĚLA tělesná a TĚLA duchovní..

Takže, nejen slovo DUŠE, JMÉNO, TĚLO, ale i celá řada dalších slov, má různé významy, podle děje, v kterém jsou použity.

1. Korinťanům 15:38,39 Bůh však mu dává tělo, jak sám určil, každému semeni jeho zvláštní tělo.
Není jedno tělo jako druhé, nýbrž jiné tělo mají lidé, jiné zvířata, jiné ptáci, jiné ryby.

To ale jistě každý ví.. A také ví, že kdyby do těch těl nevdechl život, (nevložil ducha) byla by to jen spousta zahnívajících mrtvol.

I když i slovo MRTVOLA má několik významů. Třeba DUCHOVNĚ MRTVÝ, nebo TĚLESNĚ MRTVÝ
, .

Jirka z P. napsal:Zdeňku, humor mám rád taky, ale raději mám konstruktivní a ne nic neříkající a jen ukazující, že jako lidičky jsme skutečně experti na to jak všechno zamotat. Tak si svůj nový patvar nechej. Je vidět, že fantazii máš, to je dobře, ale nemusíš se bát mi odpovědět. Jsem si vědom, že je lepší umět lovit ryby než je dostávat, ale to zde neřešíme, tak si nechej ty SJ poudačky, tady nejsme na teokratický škole. Buď odpověz přímo a nebo ne, ale nemusíš mi ukazovat jak jsi skvělý učitel, který vede žáka k cíli. Nechej si to pro vaše setkání v Novém životě.

No, mě ten humor přišel dost konstruktivní a návodný. Zrovna tak jako mé otázky, které si dosud neřešil. Říká se přece chytrému napověz. Tak napovídám seč mi síly stačí a odpověď jsem vlastně už několikrát napsal.
Návod je třeba i v tom, že ten, kdo překládal hebrejská písma do řečtiny v prvním století a také ten, kdo psal v prvním století řecky, třeba ap. Pavel. Tak prostě tito rozdílní pisatelé, jeden židovský učenec a druhý křesťanský, při hledání vhodného slova pro překlad hebrejského nefeš - česky duše použili řecké slovo psyché - česky duše. Tím mimo jiné dali najevo, co si o významu tohto slova myslí a jak ho chápou. Jejich úmyslem nebylo čtenáře zmást, ale poskytnout jim pochopení a předat jim myšlenky správně. Nemuseli vymýšlet nové slovo, jako třeba já (bujumbura). Nemuseli složitě vysvětlovat, co ta nefeš vlastně je. Význam slova psyché jim připadal dost dobrý a tak ho použili. Šlo o všeobecně dobře chápaný pojem a proto nikde v NZ nenalézáme podrobně rozpracovanou nauku o tom, co to duše je. Toto, co zde podstupujeme my je uměle vytvořený problém, se kterým se zbytek světa nepotýká. (Pro někoho je to důkaz, že je zbytek světa ovládaný satanem) Pro mě je spíše důkaz toho, že člověk často věci chápe docela dobře až do té doby než mu je někdo na teokratické škole vysvětlí.

Pro pochopení toho, jak to s člověkem vlastně je lze, přikročit i k vyjádření, že naše tělo je chrámem Ducha svatého. (U někoho naplněným a u někoho zatím ne) A protože chrámové uspořádání v Izraeli bylo předobrazem budoucích věcí, tak je lze použít k výkladu nauky o člověku, jak to s ním vlastně je. Existuje podrobný rozbor, kde je rozebrána i truhlice smlouvy, svatá apod. Na to, abych se do toho pustil si netroufám, to je delší práci. Jedna věc je to slyšet a udělat si díky tomu určitou představu a druhá věc je být schopen to vyložit.

Nemyslím si, že je to nezbytně nutné poznat pro přežití. Když budu chtít biblicky vyjádřit, co jsem já, když tělo není, tak klidně napíšu duch+duše a nebudu se tím trápit, protože to podstatné, tedy JÁ, nepřestává existovat. A terminologie se v tu chvíli stává nepodstatnou.

Podle mého skromného názoru, v tomto případě slovo TĚLO, je jen jiným výrazem slova DUŠE.

Možná by se dalo skromně dodat, že slovo tělo zrovna tak jako slovo duše jsou v tomto případě synonymy slova živý tvor a v obou případech je to správně. A obě synonyma poukazují na to, že živý tvor má tělo, zrovna tak jako má duši a tudíž ho lze pojmenovat jedním nebo druhým způsobem a oba jsou správné.

kód:

 A obě synonyma poukazují na to, že živý tvor má tělo, zrovna tak jako má duši a tudíž ho lze pojmenovat jedním nebo druhým způsobem a oba jsou správné.

Skoro bych s tím souhlasil. Jen s malou odchylkou. a sice - "živý tvor má ducha, to je, život a proto se stal (tím živým tvorem) podle biblické "terminologie" - duší.
Vše je tedy správně, jen to trošku (podle mne) jinak seřadit.

Milý Hvězdlický bratře,
prosím napiš mi , až to správně seřadíš, nebo jsi seřadil, CO ŽE S TÍM DĚLÁŠ, NEBO BUDEŠ DĚLAT-významově???
díky, Pán s TEBOU!!!

Nevím, co tvůj elaborát o nefeš a psyché měl znamenat, budiž, protože já s těmito tvary nemám problém.

Byli jsme tedy naše těla vždy chrámem Ducha sv.?

Milá sestro Věrko.

Celkový smysl všech textů, které používají slova "duch (člověka), tělo a duše (člověka)" chápu takto.

Bůh stvořil lidské tělo, vložil do něj ducha a tím způsobil, že tělo ožilo a tak se stalo jedním živým celkem, který je v Písmu nazýván (mimo jiné) ŽIVOU DUŠÍ. (to se týká i zvířat, jen s tím rozdílem, že nedostala schopnost věčného života a tedy nejsou k obrazu božímu).

Při smrti člověka, končí jeho podoba LIDSKÉ DUŠE-ŽIVÉ BYTOSTI (duše, která hřeší, ta zemře, je myšleno, že ten lidský tvor, který hřeší zemře) Po smrti zůstává náš duch a vrací se (nevíme jak) k Bohu, který jej dal (jak je psáno).

Tento osobní náš duch nám bude vrácen při vzkříšení do duchovních, ale nebo i hmotných těl..
Nebo bude navždy odstraněn. (bojte se toho, kdo může zničit tělo i ducha -některé překlady píší duši, v geheně.) Tedy navždy.

Tak jsem se pokusil to "polopaticky" seřadit a dál nevím, co tou otázkou bylo myšleno???

Je to můj názor. A mám vyzkoušeno, že každý člověk uvažuje nějak jinak. Obzvlášť je to hmatatelné na rozdílu myšlení muže a ženy.
Nedovedu pochopit myšlení mojí manželky a ona zase není schopna porozumnět mým myšlenkám..I když k nějaké shodě dojde, stejně tam zůstane nějaké ALE.

To je možná jeden z důvodů, proč si mnozí nerozumíme. Kolik hlav, tolik mozků.
Kde je stanovena linie a nedovolí se samostatně myslet, jako třeba u SJ, tam ty problémy nejsou..Všichni spokojeně kývají hlavou a opakují jako opičky, našprtané věty, které jim někdo dopředu v jednotě předepsal...

Jirka z P. napsal:Jestli to není z mé strany moc opovážlivé, tak mi prosím někdo napište, jestli ten duch, o kterém zde píšu se dá nějak srozumitelně popsat.
...
Byli jsme tedy naše těla vždy chrámem Ducha sv.?

Průběžně sleduju tuto diskusi a pořád nechápu, co se na ní vlastně řeší a jestli si navzájem rozumíte, nebo ani ne. Jestli tomu nerozumím já a budu od věci, tak se omlouvám...
Člověk má tři "části" - ducha, duši a tělo. Tělo je jasné, duše je pro mě naše psychika: rozum, cit a vůle a věci s tím související. Tyto dvě složky má každý živý tvor.
Člověk má mimo to ještě ducha. Tento duch je mrtvý. (Myslím, že nevěřící lidé s duchem nepočítají.) Když se dotyčný stane Božím dítětem, křesťanem, je tento duch obživen a má "živého ducha". Píšu záměrně uvozovky, protože když popisujeme našimi lidskými slovy duchovní věci, vypadá to trochu legračně.
Jeho duch byl obživen Duchem svatým. Má tedy ducha, ale "má" taky Ducha svatého - ne, že by ho vlastnil, ale Duch svatý v něm jaksi funguje "ruku v ruce" s jeho duchem.
Lidský duch je pro mě "něco", co komunikuje s Bohem, něco trochu nadpřirozeného, těžko uchopitelného. Ztotožňovala bych ho s pojmem "srdce" - že srdcem věříme, Bůh je v našem srdci a podobné fráze. Tedy chápeme, že se nejedná o fyzické srdce jako část těla, ale ani o rozum, cit či vůli. Je to prostě duch...

Chápu to tedy tak, že naše těla se stala chrámem Ducha svatého ve chvíli, kdy jsme se stali křesťany. V tu chvíli v nás začal přebývat. Je asi jasné, že v nevěřících nepřebývá.

Asi tak?

kód:

Člověk má mimo to ještě ducha. Tento duch je mrtvý. (Myslím, že nevěřící lidé s duchem nepočítají.) Když se dotyčný stane Božím dítětem, křesťanem, je tento duch obživen a má "živého ducha".

Jenže. myšlenka je to zajímavá a málem jsem na ni přistoupil Jenže, je tady to, JENŽE.

Protože se člověk rodí již nedokonalý a tedy "po rodičích" hříšný, musel by tento duch ihned ve vteřině narození zemřít. Prostě mně to nějak "neštymuje".

Tohoto ducha dává každému tvoru Bůh. Mrtvého ducha asi ne, ale živého. Pokud se dá vůbec v případě tohoto ducha mluvit o jeho životě a smrti.
Co když je to takový "nepopsaný sešit" který každý dostane při svém narození a potom teprve na konci života (po smrti) podle záznamů v tomto sešite rozhodne Bůh buď o jeho vzkříšení a nebo navěky konec...

No a v tom sešitě by byl i záznam o celé konkrétní bytosti (které se záznam týká) , takže v případě vzkříšení má Bůh perfektní projekt toho jedince k dispozici.

No nic. Zas jen další zbytečná úvaha. Ale aspoň je o čem debatit...

Potom je zde ještě možnost "DUCHOVNĚ MRTVÝ". Ale to se netýká ducha, ale duchovního postoje...

Dorko ty jsi na to kápla. To je přesně o tom, asi každý popisujeme jiného ducha. Když opustím hmotu=figurína, tak si řekněme, že hmota-prach=tělo a když do toho těla Bůh-Stvořitel vdechne něco nebo "někoho"? tak to už není tělo, ale duše a tady se dostáváme k nefeš neboli k psyché - to bychom měli v kostce genezi jak se objevil na scéně člověk (Adam). To co se odehrává v NZ je zajímavé, ale zřejmě jen na první pohled. Ják to na mně působí tak v tom vidím celkem jasný závěr. Lidé mohou zabít jen tělo, ale už neovlivní tu skutečnost, že nemohou ovlivnit nebo zabránit aby "duch" se navrátil k Bohu, tím pádem nemohou zabít duši, což je tělo a duch = duše. Ale máme se bát toho, kdo může uvrhnout jako tělo tak vlastně duši do jámy, čtu tak, že se to stane v momentě, když sice duch se navrátí k Bohu, ale Bůh jej nepoužije k vzkříšení, tím pádem je jakoby jasné, že nemůže nikdy být obnoven ten proces tělo+duch=duše. Proto to varování abychom se toho kdo má tu moc, tedy Boha obávali protože on defakto může zabít duši, což lidé ani satan, prostě nikdo jiný nemůže, protože když se to stane tak je vždycky na Bohu, jestli použije ducha nebo nepoužije. Když ano, tak je vyhráno a bylo zabito jen tělo, což není problém, ale když Bůh se rozhodne nepoužít znovu ducha, tak je jasné, že nejen že tělo je zabito, ale tím pádem i duše, no dál nebudu pokračovat protože jsem to asi už dost zamotal, ale kdo je trpělivý tak pozná jak jsem to myslel.

Ale nezamotal. Naopak, je to dobré, pro ty, kteří snad mají problém to pochopit a vůbec........

Drahý bratře Hvězdlický,
díky za popis a mně opravdu šlo o tu mizerii pochopení! Hlavní moje prosba je, aby to co víš z Písma bylo významově důležité, pro Tvojí spásu a abys mohl připustit to důležité-nejdůležitější nové narození z DUCHA BOŽÍHO!!!
Zkrátka, asi jsem si na Tebe zasedla, nerač to bráti ve zlém a Tvoje tvrdohlavost vzbuzuje,tím větší můj zájem!
Jen né ty zmíněné opičky s prázdnou lebkou! Brrr...a já jich mám okolo sebe a denně je předkládám Pánu ku pomoci!!!
Jinak Ti ještě navrhuji zastavit se u toho semene z Korintských, to si myslím JE STĚŽEJNÍ!!!A že to nebude semeno od švestky nebo pšenice je jisté!
Protože jsem touto stránkou vinna, tak se vracím k tomu, co jsem myslela! Jen AdamI. a Adam II.jsou okolo lidiček důležití, jeden pro prohru i naší a druhý pro vítězství-naše!!!
Otázka zní, zemřel náš lidský duch, již v ráji? Já odpovídám, ano ZEMŘEL! Z kontexů celého Písma já vím, že celou dobu se čekalo na Spasitele, Mesiáše-Zachránce, až ON přišel! Kdyby náš duch to naše semeno, nezemřelo, tak by nebylo co zachraňovat!
I když nejsem zemědělec, tak vím, že zničené semeno NEVZEJDE, tak my také se narodíme a máme poškozené mrtvé semeno a jsme předurčeni zemřít, tak i tak,zázrak vzkříšení našeho semene ducha lidského je naše NADĚJE!!Díky Pánu za ní!!!
Proto se na webu nejvíce bojuje o znovuzrození, protože je v tom největší temnota zasetá nepřítelem spásy!!!On,
totiž má své semeno a rozdává temného ducha!!! Takže, jen jeden je ten pravý Duch, ten druhý je podvodník a svůdce z cesty! Žel toho máme v té hliněné nádobě dědičně po Adamovi I.a jako poslední nepřítel bude poražena SMRT!!!
Až On KRISTUS Pán se vrátí podruhé!!!
Pán Ti žehnej!!!

"...a duch se vrátí k Bohu, který jej dal." - Kazatel 12:7
Jak si tuto situaci po smrti člověka představujete? Já to nějak svým laickým uvažováním vidím tak, že to, co mne oživuje, duch, se jakoby stáhne zpátky do Boha a stane se jeho součástí (nebo je pořád jeho součástí? - Vždyť On je Ten Živý, jen díky němu můžeme žít my). Takže dar života, to je život Boha v nás, který nám propůjčil. Život je nezničitelný, protože je to Bůh, Ten věčně živý.
Při vzkříšení (tělesném?, duchovním?) lidem tento život dá zase zpátky ve formě oživujícího ducha. Nemyslím si, že by se z nás po smrti stali "duchové", kteří někde čekají, co s nimi bude dál. Prostě náš duch, náš život, je zase zpátky v Bohu. "Neboť v něm žijeme, pohybujeme se, jsme..." - Skutky 17:28

...i když Dorka to taky pěkně vysvětluje...

Už se k tomu blížíme. Rozdíl, který je mezi lidma a Bohem nepřímo vysvětluje takzvaný rozpor nebo obava. Co měli pisatelé NZ mj. na mysli bylo to, že těch, kteří mohou tělo jen zabít se nemusíme tolik bát proto, že my můžeme jen brát, ale co je úžasné a do jisté míry pro nás i bázeň vzbuzující je ten fakt, že Bůh může jak dávat tak i brát. A ty Jane jsi to pěkně naťukl protože Bůh může dávat a brát neboli odejmout možnost opětného poskytnutí ducha, který potřebujeme abychom zase byli duší. Smrt z možností oživení není tak katastrofální jako je smrt bez možnosti oživení, což je pro ty, kterých se to týká nebo bude týkat nevratnou katastrofou. Proč to není v SZ tak rozvinuté jako v NZ je i v tom, že ve SZ se tato enventualita jen naznačovala a neřešila nebo nebyla tak reálnou, jako pro ty, kteří žili v době a také kteří žijí po době psaní NZ.

Proto ve SZ je nefeš jednoznačná, ale v NZ pro ty niance, které jsem popsal výše pro lepší pochopení toho nebezpečí zabití a východiska z něj a nebo taky ne, je v NZ v mnoha případech tak krásně rozebraná psyché, která nás může tak trošku od toho jasného popisu odvádět.

Trošku odbočím v debatě o duchu na myšlenku Věry o Adamovi 1 a Adamovi 2.

To je dobrý postřeh. Protože pokud se pochopí, o co jde, je malina pochopit i znovuzrození a jeho účel.

Já to chápu takto. (to neznamená, že to nemůže být jinak)..

První člověk, Adam, měl před sebou věčný lidský život. Podmínkou bylo, řídit se Božskou vůlí. Tehdy nebyl potřeba zákon, Adam byl bezhříšný, hřích byl neznámý pojem a smrt, jako její následek, také...

To byl Boží záměr. Bůh říká- "zemi dal synům lidským a nebesa jsou Jehovova (Jahweho či jinak). Na jak dlouho tuto zemi dal lidem?? Je psáno "země navěky trvat bude" A opět za podmínky, že Bohem bude pro člověka skutečně Bůh.

Příchodem hříchu nastala změna. NE V PROGRAMU STVOŘITELE, ale měla katastrofální účinak na člověka. Poznal, co to je trest za hřích v podobě smrti.

Jak jsem již napsal, Bůh svůj záměr nezrušil. Udělal ale opatření, aby se uskutečnil.

Tímto opatřením, byl DRUHÝ ADAM.

A nebyl sám. Bylo určeno, že s ním budou další "semena", které si sám vyvolí, jako své spoluvládce, s cílem, napravit veškerou škodu na lidstvu a zemi způsobenou satanem.

Zrodilo se evangelium, nová smlouva a byly stanoveny podmínky pro vyvolené. ZNOVUZROZENÍ.

Ježíš zemřel ale za hříchy celého světa. Ne jen za znovuzrozené atd atd..

Safra, to jsou samé známé věci, Bible v podstatě nic jiného nerozebírá, než tento problém a cestu k jeho vyřešení..

Takže, sedět na židli, číst si Bibli, tam to všechno je...

AMEN bratře Hvězdlický!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
a neklej, nebo Tě vytahám za uši, Tvá sestra v Kristu!

kód:

a neklej, nebo Tě vytahám za uši, Tvá sestra v Kristu!

To není klení. To by znělo SAKRA a mělo by svůj význam.

Tady se říká SAFRA, nebo STAFRA. a nebo taky SAFRLOT, ale je to jen nějaký povzdech, bez pozadí.

Jo, jiné je to SAKRA, HERGOT, KRUCIFIX a podobně, ale to já nepoužívám..

Jinak jsem rád, že píšeš tak, jak píšeš. Je to normální a lidské...

Jirka P začal uvažovat správně, když vzal písmo značně doslovně a začal pracovat s představou člověka uplácaného z hlíny, do kterého Bůh vdechuje svého ducha. A pak si položil správnou otázku, co se stalo pak.

Vše živé na této zemi, kromě člověka povstalo Božím slovem, protože vždy je uvedeno "A Bůh řekl"

Jedině člověku věnoval Bůh tolik pozornosti a jedině do člověka vdechl svého ducha.

Ostatní tvorové se stali živými dušemi Božím slovem. Člověk se stal živou duší vdechnutím Božího ducha.

Tato zásadní odlišnost by neměla uniknout pozornosti žádného čtenáře, ačkoliv vlastně ještě neví proč a co to znamená.

Co se stalo s tím hliněným člověkem po vdechnutí Božího ducha? Vznikly a začaly fungovat všechny jeho orgány, jeho plíce, jeho játra, jeho ledviny, jeho srdce začalo tlouct, jeho plíce začaly okysličovat krev, jeho mozek začal vnímat, jeho oči a uši začali mozek zásobovat informacemi. Začal projevovat své duševní schopnosti. Rozum a poznání, kterým byl obdařen byl skutečně obdivuhodný. Pozoroval a pojmenoval všechna zvířata.
Pokud bychom se měli zamyslet, jaká bytost začala chodit po této zemi, pak bychom řekli stejně jako ap. Pavel : duch, duše a tělo. Nemohli bychom totiž pominout, že má skutečné masité tělo, nemohli bychom také říci, že duch, kterého do něj Bůh vdechnul se někam ztratil a nemohli bychom přehlédnout jeho rozumové a citové schopnosti a potřeby - projevy jeho duše.
Vdechnutím ducha do těla, vzniklo totiž ještě něco nového - vlastní myšlení, prožívání a zaznamenávání informací - vlastní duše.
Je zajímavé a vědou dokázané, že naše myšlení je odvislé od hmoty, od mozku, říká, že je to nejůžasnější kousek hmoty ve vesmíru. Činnost mozku se dá měřit a jeho operací se dá například poškodit možnost mluvit. Díky mozkové mrtvici mohou buňky mozku odumřít a člověk tak zratí například možnost ovládat některou část svého těla.
Lidská duše je tedy vzniklá spojení ducha s hmotou a tudíž je spojena jak s hmotou, což si dobře uvědomujeme, tak na druhé straně s duchem.
A v tom je také odpověď na otázku, co s duší zvířat. Duše zvířat má spojení pouze s hmotou, s tělem, proto při jejich smrti zaniká. Lidská duše je zvláštní, protože není spojena jen s tělem, ale i s duchem a proto může být Bohem zachována. Při vzkříšení člověk nepřijde o své vzpomínky a dovednosti a další duševní věci.

Pokud bych se měl pokusit vytvořit nějaký termín nahrazující pojem duše, mohl bych například říci: "jednotka samostatné vědomého života" Asi to není přesné a časem možná přijde lepší definice.

˛

kód:

Vše živé na této zemi, kromě člověka povstalo Božím slovem, protože vždy je uvedeno [b]"A Bůh řekl"[/b]
Jedině člověku věnoval Bůh tolik pozornosti a jedině do člověka vdechl svého ducha.
Ostatní tvorové se stali živými dušemi Božím slovem. Člověk se stal živou duší vdechnutím Božího ducha.

1. Mojžíšova (Genesis) 1:26 (Člověk pro Boha) I řekl Bůh: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi."

¨Možná mám jiný, nevhodný překlad. I ŘEKL BŮH.

Navíc tady schází podrobný popis "výrobního procesu" zvířat. Jestli jea vytvořil již živá (i když se zmiňujue o tom, že mají také ducha, kterého jim jistě dal Bůh a ne¨vznikl náhodou) ¨

Kazatel 3:21 Kdo ví, zda duch lidských synů stoupá vzhůru a duch zvířat sestupuje dolů k zemi?

kód:

Co se stalo s tím hliněným člověkem po vdechnutí Božího ducha? Vznikly a začaly fungovat všechny jeho orgány,

Tady bych ponechal jen slova "orgány pod vlivem ducha začaly fungovat "Ten hliněný panák" byl před tím kompletní, ale nežil.

kód:

Lidská duše je tedy vzniklá spojení ducha s hmotou a tudíž je spojena jak s hmotou, což si dobře uvědomujeme, tak na druhé straně s duchem.

Označení duše, je tedy názvem tohoto KOMPLETU JAKO CELKU.
sOUHLASÍM I JÁ.

kód:

Duše zvířat má spojení pouze s hmotou, s tělem, proto při jejich smrti zaniká.

KAZATEL SE ALE ZAMÝŠLÍ, CO SE STANE SE ZVÍŘECÍM duchem PO JEHO SMRTI...

Kazatel 3:21 Kdo ví, zda duch lidských synů stoupá vzhůru a duch zvířat sestupuje dolů k zemi?

DUCH ZVÍŘAT "sestupuje dolů" bych (podle mého názoru) mohl podat jako ZANIKÁ.

kód:

Pokud bych se měl pokusit vytvořit nějaký termín nahrazující pojem duše, mohl bych například říci: "jednotka samostatné vědomého života" Asi to není přesné a časem možná přijde lepší
definice.

Já bych podle mého názoru, žádný nový termín nevymýšlel. Je VYMYŠLEN Písmem. A zní- ŽIVÝ TVOR (a je jedno, jestli člověk a nebo zvíře).

Možná stačí porovnat "ekumen" s "kralickou" Pro jednu stejnou věc používá jeden slovo "duše" a druhý "živý tvor"...

1.Mojžíšova (Genesis) 2:7 I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.

1. Mojžíšova (Genesis) 2:7 I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.

1. Mojžíšova (Genesis)2:19 (Nebo když byl učinil Hospodin Bůh z země všelikou zvěř polní, i všecko ptactvo nebeské, přivedl je k Adamovi, aby pohleděl na ně, jaké by jméno kterému dáti měl; a jak by koli nazval Adam kterou duši živou, tak aby jmenována byla.

1. Mojžíšova (Genesis) 2:19 Když vytvořil Hospodin Bůh ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo, přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. Každý živý tvor se měl jmenovat podle toho, jak jej nazve.