duše; peklo

stefan napsal:Môžeme hovoriť o apoštolskom, nicejskom a nicejsko - carihradskom. Niekedy sa termín "apoštolské" použije aj na nicejské /tak ako ste to urobili Vy teraz/

Tak jsem trochu hledal a zdá se, že častěji je jako Nicejské označováno Nicejsko-Cařihradské. Tak nevím.

A práve aj v tomto nicejskom /alebo apoštolskom/, ktoré ste napísali môže byť veľa rôznych vysvetlení. Evanjelici napríklad namiesto "narodil sa z Márie Panny", majú "narodil sa z Márie panny" - to je trochu problém. Problém je aj s tým "zostupom do pekiel" a tiež by sa dalo diskutovať o "spoločenstve svätých".

Ano, problémy vznikají, když tam někdo začne podsouvat další významy. Co se týká Marie, je situace jasná - v době oplodnění měla být pannou, vlastně až do porodu. To zcela postačuje a není třeba rozvíjet další fantazie.

Co se týká svatých, je situace také jasná. Viz např. Ef 1:4, Ko 3:12, 1Te 3:13, Žd 3:1 atp. Jasně se hovoří o těch, kteří žijí zde na zemi.

zbysek

Co se týká svatých, je situace také jasná. Viz např. Ef 1:4, Ko 3:12, 1Te 3:13, Žd 3:1 atp. Jasně se hovoří o těch, kteří žijí zde na zemi.

Tomu rozumiem. Ja som raz poukázal, že podľa Zjavenia by to mohli byť duše tých, ktorí stoja pod trónom. Jedna vec je pohľad Písma, ale myslím, že by sme nemali zanedbávať ani pohľad tých, ktorí nicejské vyznanie formulovali. My dnes len čítame, že oni poznali nejaké "spoločenstvo svätých". Historický výskum v tejto veci by mám mohol odhaliť, čo /koho/ tým autori vyznania mysleli.

Štefane nevím jestli v otázce svatých pánové Nicejsko-Cařihradského uskupení měli stejný pohled na svaté jako pisatelé Písem, ale nicméně dnešní praktiky církve jsou přece takové, že označují nebo jestli se nepletu kanonizují člověka za svatého až po jeho smrti (viz Jan Pavel II), a tady vidím trošičku rozpor s Písmem, nemyslíš?

stefan napsal:Tomu rozumiem. Ja som raz poukázal, že podľa Zjavenia by to mohli byť duše tých, ktorí stoja pod trónom.
... čo /koho/ tým autori vyznania mysleli.

Se svatými ze Zjevení je to trochu těžké, protože to je psáno v obrazech. Někdy jsou zobrazeni jako ti, kteří jsou ještě na zemi, jindy jsou to ti vzkříšení. Pokud nevím nic o svatých, kteří jsou již po smrti (resp. mám-li velkou nejistotu), pak raději volím minimální řešení, tedy to, v čem jakás jistota je. V tomto případě svaté, kteří jsou ještě zde na zemi.

A jak to mysleli autoři? Obávám se, že dnes tu máme takový nános různých textů, že to těžko rozklíčujeme. A zeptat se jich přímo nemůžeme. A pátrat v nekanonických textech s ne zcela jasným původem? No nevím, zda je to správná cesta. K zařazení (vyřazení) textů do kánonu jistě byly kdysi dobré důvody.

Jirka z P.

nicméně dnešní praktiky církve jsou přece takové, že označují nebo jestli se nepletu kanonizují člověka za svatého až po jeho smrti (viz Jan Pavel II), a tady vidím trošičku rozpor s Písmem, nemyslíš?

Nie je to celkom pravda. Paradoxne pápeža tiež voláme "svätým" ešte za jeho života. A paradoxne to prekáža práve tým, ktorí zastávajú názor "sola scriptura".
Asi by bolo treba napísať nejaké rozlíšenie, čo sa myslí, keď sa povie "svätý" a kedy sa to vzťahuje na žijúcu osobu, a kedy na osobu ktorá už nežije pozemským životom.

Nevím jestli je v Písmech tak zřetelný rozdíl mezi svatými, co si myslím je rozhodující, že pro Boha jsou tito lidé živí. A jestli jsou zrovinka na zemi nebo někde jinde není asi rozhodující. Bůh a jeho názor by nás měl více zajímat než lidé, ale pozor tím nemylím, že nemám zájem o lidi, ale o takové to intelektuální slovičkaření.

Chci se ještě jednou vrátit k realitě pekla.

To, že peklo existuje, je velice jasné a nekompromisní učení Bible. Není to něco, co stojí na jednom verši nebo na jednom výroku z Písma. O realitě pekla mluví nejvíc Ježíš. Jeho varování by měl člověk vzít velmi vážně.
Víme, že peklo nebylo určeno pro člověka. Bůh nechce aby lidé skončili v tomto místě - ovšem hřích je to, čím se člověk staví na stranu toho, kdo je na cestě do zatracení - Satana.
V ohnivém jezeře skončí především Satan, antikrist a falešný prorok, pak smrt a peklo. Než budeme ve svém srdci Boha obviňovat z toho, že posílá nespasené lidi do pekla, než si řekneme, že v takového Boha nechceme věřit, který se bude dívat, že někde ve vesmíru nebo v nějaké jiné dimenzi se tito lidé budou nacházet, než takový soud ve svém srdci o Bohu učiníme, pak doporučuji jednu věc : podívejme se, čím Ježíš, Syn Boží musel projít v posledních hodinách, když byl na této zemi, jakou cenu zaplatil za to, abychom nemuseli jít do pekla.
Jednou za život je dobré zajet do Osvětimi a vidět, čeho je schopen člověk udělat druhému člověku. Také je jednou za život dobré vidět film "Umučení Krista" a vidět, co je schopen člověk udělat svému Stvořiteli.
Peklo je důkazem toho, jak vážně Bůh bere naší svobodu se rozhodnout. Pokud se nerozhodnu pro Něho, dávám Mu najevo, že chci strávit věčnost bez Něj. On bude respektovat naše rozhodnutí, rozhodnutí být s Ním nebo bez Něj. Peklo je věčné oddělení od Boha. Bůh nevytvářel nějaké mučící nástroje, nějaké hořáky, které budou připalovat ty, kteří tam budou, nějaké kádě, kde se budou smažit. Jednoduše řečeno - nespasení lidé tam budou bez Boží přítomnosti, mimo Boží tvář. Bude tam všechno to zlo a špína, co sužuje tento svět. Ta nejhorší věc na pekle je jeho neodvolatelnost, to, že je to stav, ze kterého už není cesty ven.

Máme však dobrou zpávu !
Na hřích existuje jeden jediný protijed, jak odstranit hřích - je to Ježíšova krev, Ježíšova oběť na kříži, to, co On pro nás vykonal. Každý, kdo přijme Ježíše do svého srdce jako svého osobního Spasitele a Pána, je zachráněn ! Věřme v Ježíše a čiňme pokání.
Chvála Pánu za to, co pro nás udělal.

Díky Pat, za dobrou zprávu!
Jen bych chtěla říct, že pokání není, mlácení hlavou o zem, ale ZMĚNA STAVU!!!
To není z mé hlavy, ale jednoho bratra, protože to pokání je bráno jako další prut na spaseného, když všechny metody ostatních hříšných k pronásledování, selhaly!
My přijimáme ty jednou odpuštěné viny vírou a když by se stalo a my něco udělali, tak nám Pán u Jeho trůnu milosti, kde se nacházíme a On nám kraluje, jako náš velekněz a král, odpouští, my je vyznáváme, nezapíráme!
ON nikdy neopouští nás a my neopouštíme JEHO!To dokonalé odpuštění hříchů minulých, přítomných i budoucích, už se stalo!
Jinak je psáno, že znovuzrozený nehřeší a hřešit nechce!
Tedy je svatý, jako Jeho Pán!
Já jen, že vím, že mnohým odpuštění dokonalé, je stále záhadou!

a já myslel,že pokání je obléci se do pytloviny a sypat si popel na hlavu.Čet jsem knihu od faráře z r.1934 kde popisujie: Prišla za mnou do spovědnice slečna a říká "velebný pane, chtíče necudné se o mne pokoušejí".Z toho si nic nedělej milé děvče,to se tě jen pokouší uchvátit ďábel.Odříkej 3 zdrávasy a 3 otčenáše a budeš mít pokoj.Za týden prišla zas se stejnou věcí,tak jsem zvýšil pošet zdrávasů i otčenášů.A tak to bylo týden co týden a ani sebevětší počet zdrávasů a otčenášů vůbec nepomáhal.Udělil jsem rozhřešení "sednout do kopřiv" hned jak přijde pokušení dokud nepřejde.Určitě to zabralo,protoře se u zpovědi víckrát neobjevila.Z toho zkušenost a poučení - i kopřivou jde vyhnat ďábel.

Je to skutečně tak, že je to automaticky jen proto, že byla vylita Kristova krev? Nezůstává pořád život tím, že je to dar? To znamená, že ten který obdarovává je rozhodující činitel a ne ten, kdo je obdarován, ne? Proto i když ten kdo obdarovává dostal nebo přijal od svého Syna výkupní oběť, tak stále je to na něm jestli se rozhodne, že někoho obdaruje životem a nebo neobdaruje, nebo si myslíte, že i pro něj je to závazné?

je dobré, asi řící, že ta "automatica" stála božskou KREV!
takže DAR, jak se patří!

Vera píše...

kód:

Jinak je psáno, že znovuzrozený nehřeší a hřešit nechce!

Ale také je psáno, "kdo myslíš, že stojíš, dej pozor........"

A jinde

Hebrejům 6/4-6 Kdo byli už jednou osvíceni a okusili nebeského daru, kdo se stali účastníky Ducha svatého a zakusili pravdivost Božího slova i moc budoucího věku,a pak odpadli, s těmi není možno znovu začínat a vést je k pokání, protože znovu křižují Božího Syna a uvádějí ho v posměch.

Jak je vidět, znovuzrození není ještě "pečeť kvality".

Malá poznámka k výkladu Lk 23:43. Omlouvám se, že vytahuju starší příspěvek, ale napadla mě k tomuto jedna drobnost:

pat napsal:Luk. 23:43 Ježíš mu odpověděl: "Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji." (překlad z NBK)

Podle mého názoru je naprosto zřejmé, že Ježíš nemohl mít na mysli, že by byli v ráji ještě téhož dne - už jen z toho důvodu, že věděl, že ani on sám nebude v Ráji téhož dne. Je zcela nepřehlédnutelné, že Ježíš sám se nedostal do ráje téhož dne, kdy byl přibit na dřevo (je myslím fuk, jaké to dřevo mělo tvar ). Kromě mnohých proroctví o vzkříšení třetího dne stačí přečíst si Jan 20:17 - v první den v týdny, tedy v neděli (den po Sabatu) stále ještě "nevystoupil k Otci". Je tudíž zcela vyloučeno, aby Ježíš se zločincem byli v ráji téhož dne, kdy byli popraveni.
Už z tohoto důvodu je nasnadě, že interpunkční čárka měla být domyšlena až za slovo dnes:

Pravím ti dnes, budeš se mnou v Ráji.

Skúste nájsť v evanjeliách vetnú skladbu, kde Ježiš hovorí, že "veru hovorím vám", alebo "veru, veru, hovorím vám". Potom porovnajte, aký štýl vyjadrovania je mu vlastný. Teda koľko krát nasleduje čiarka za "hovorím vám(,)" a koľko krát za "hovorím vám /niečo/(,)".
Nie je to žiaden dôkaz toho, ako má byť v spomínanom texte zapísaná čiarka. Ale je to jedna z indícií, ktorá nahovára akým štýlom Ježiš povedal spornú vetu.

Já bych s tou čárkou nehýbal. Nemusí to být nutné.

Pokud Ježíš již mluvil z pozice budoucího vládce celého vesmíru, mohlo jeho slovo "DNES" znamenat tolik, jako POČÍTÁNÍ ČASU U BOHA.
Tisíc, nebo sedum tisíc, či jinak, ani to nevidím jako podstatné.

Pro mne je důležité slovo "V RÁJI". Nedostal slib DO NEBE. Tam nic nečitého nevejde. Lotr nebyl ani omytý Kristovou krví, ani nebyl znovuzrozený, ani nenesl ovoce Ducha, prostě byl jen jeden z nespravedlivých, který dostal slib života v ráji na nové zemi.

2. Petra 3:13 Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.

Tolik v kostce můj názor.

Myslím si, že neexistence posmrtných muk může být odvozena z Ježíšovy oběti.
Ježíš nás vykoupil z našich hříchů tím, že trest, který byl určen nám hříšníkům, převzal sám na sebe a vytrpěl ho za nás. Jaký to byl trest? Byla to smrt, nikoliv smrt a posmrtná muka. Kdyby trestem za naše hříchy měla být smrt spolu s následným nekonečným posmrtným trýzněním, pak by Ježíš, který náš trest převzal na sebe, musel také po smrti zůstat ve stavu nekonečných muk. To se však nestalo.

Pasachu,

otázkou je jestli smrt znamená nutně konec existence nebo jen přechod jinam. Je duch, duše člověk věčná nebo není?

Jestliže je člověk věčný tvor, pak nějak existuje i po smrti. Žijeli ve vztahu s Bohem, je v ráji či nebi. První a základní charakteristika je to místo stálé Boží přítomnosti, místo kde bude stát zato strávit věčnost.

Je-li bez Boha octne se na místě, kde nebude vnímána Boží přítomnpost. To místo bych nazval šeolem, gehenou a popřípaqdě i ohnivým jezerem. Myslím si, že člověku se nemůže stát nic horšího než zůstat osamocen sám se sebou. Podle Písma lze podložit, že Bůh se na této zemi v rámci něčeho, co bych nazval všeobecnou milostí stará o všechny lidi. (Posílá déšť na dobré i zlé). Zemi udržuje jako své stvoření. Jestliže se člověk dostane na místo, kde toto bude odňato, bude to podle mne děsivé.

Kristova oběť toto rozdělení neruší. Spíš dává Bohu legální právo takto jednat. Člověk má možnost volby. Přijmout Boží nabýdku odstranění toho, co brání v přístupu k životu v Boží přítomnosti anebo se rozhodnout jít si posvém. Musí však počítat i s tím, že ho Bůh nechá jít posvém a cokdyž to bude na furt?

Dóv

Podle mého názoru je naprosto zřejmé, že Ježíš nemohl mít na mysli, že by byli v ráji ještě téhož dne - už jen z toho důvodu, že věděl, že ani on sám nebude v Ráji téhož dne.

Staré téma se oživuje, základ věci je také v tom, jak chápeme osobnost člověka, zda-li "hebrejsky", tj. jako celistvou nedělitelnou bytost nebo "řecky", tj.dualisticky, rozdělenou na duši a tělo.Dualisté věří, že člověk dostává odplatu hned po smrti a že duše jde do nebe nebo do pekla.Bible ale říká, že člověk dostane odplatu až při příchodu Ježíše Krista(Mat 25).
Větu "pravím tobě dnes budeš se mnou v ráji" můžeme i chápat i tak, že mrtvý člověk v hrobě neví nic a na ničem na světě se nepodílí(např. Kaz 9) , jakoby spal(J 11:11),tedy až bude vzkříšen, nezáleží kolik tisíc let mezitím uplynulo,protože mrtvý či spící nevnímá čas. Pak vzkříšení do ráje bude pro mrtvé, jako kdyby si šli lehnout a po chvilce vstali.V tomto smyslu Ježíš nesliboval lotrovi na kříži nic, co by se v budoucnu nenaplnilo.

Pro kovboje:

I já se na tuto problematiku dívám stejně jak jste právě popsal.