Trojjedinost

Ovšem, Jarku, ap.Pavel mj. psal v 1.Kor.10:1 Nechci, bratři, abyste byli v nevědomosti [o tom], že naši praotcové byli všichni pod oblakem a všichni prošli mořem 2 a všichni byli pokřtěni v Mojžíše prostřednictvím oblaku a moře; 3 a všichni jedli týž duchovní pokrm 4 a všichni pili týž duchovní nápoj. Pili totiž z duchovního skalního masivu, který je následoval, a ten skalní masiv znamenal KRISTA.

Vidíš porovnání?
1) oblak, pokřtěni v oblaku, jezení duchovního pokrmu = jedno
2) moře, pokřtěni v moři, pití duchovního nápoje = jedno

1) + 2) = skalní masiv, duchovní skalní masiv čili KRISTUS

No a ve SZ např. ve 2.M 13:21 A Jehova šel před nimi v oblačném sloupu za dne... v ohnivém sloupu za noci... 33:9 Jakmile Mojžíš vešel do stanu, stalo se také, že sestupoval oblačný sloup a stál u vchodu do stanu, a on mluvil s Mojžíšem.

Kdo s Mojžíšem mluvil? Otec nebo Syn?
Ap.Pavel neváhal tvrdit v DS, že mluvil Syn jako Jahve, proto často citoval sz verše poukazující Jahva jako Krista v NZ na mnoha místech.

Přátelé.

Polopaticky to tam takto napsáno není, dá se to však vyvodit.

A jsme u toho! :-)
Já raději se budu držet Písma a třeba nebudu správně všemu rozumět, než bych něco vyvozoval, jen proto, že vlastně podvědomě si to třeba přeji aby to tak bylo, ne? Což netvrdím, že to tak musí být, u kohokoli, což druzí třeba v mém případě, jsou toho šmahem schopni, že? :-)

Přátelé.

Nevím, jen se ptám. Je rozdíl když někdo chodí s Bohem, nebo v Duchu? Protože nikde v Písmu nečtu, že někdo chodí s Duchem, ale v Duchu, ano. Když je tedy Duch svatý osoba, proč nikde nečteme, že někdo chodí nebo chodil s Duchem svatým?

Sk 19, 2Zeptal se jich: „Když jste uvěřili, přijali jste Ducha svatého?“ Odpověděli mu: „Vůbec jsme neslyšeli, že je seslán Duch svatý.“
3Pavel řekl: „Jakým křtem jste tedy byli pokřtěni?“ Oni řekli: „Křtem Janovým.“
4Tu jim Pavel prohlásil: „Jan křtil ty, kteří se odvrátili od svých hříchů, a vybízel lid, aby uvěřili v toho, který přijde po něm – v Ježíše.“
5Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jméno Pána Ježíše.
6Jakmile na ně Pavel vložil ruce, sestoupil na ně Duch svatý a oni mluvili v prorockém vytržení.
7Těch mužů bylo asi dvanáct.

Jak tomu rozumíte? Sestoupil na ně Duch svatý jako osoba nebo kdo či co? Mě udivuje, že tu někdo mohl být, kdo měl požehnání, přitom nic nevěděl o Duchu svatém, přinejmenším zvláštní, ne?

yxoxs napsal:

Jan 1, 14A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.

j

Tady je velký zádrhel, gramaticky je to sice správně, apoštol Jan však přemýšlel hebrejsky a ne řecky.

Kai ho Logos sarx egeneto kai exkenósen en hémin.

Což by otrocky přeloženo bylo: A slovo se stalo tělem a stanovalo (tábořilo) mezi námi. Jenomže jsou tu dva zádrhele:

Prvním je slovo egeneto, tvar slovesa gignomai, což běžně znamená stát se, což evokuje změnu, či metamorfózu-proměnu. Referenční systém NZ řečtiny je však stejný jako systém řečtiny septuagintální. V NZ jsou také časté septuagintální citace. V septuagintě má toto sloveso jiný výzmam než v běžné řečtině. Je jím překládán infinitiv slovesa být s přeponou le, což ani náhodou neznamená změnu či metamorfózu ale vyjadřuje to směr nebo sjednocení. Při vtělení tedy nedošlo v metamorfózu v jedné bytosti v druhou, v duhovní v tělesnou, jak se na první pohled člověku, který nezná referenční systém biblické řečtiny ale ve sjednocení souvěčného nestvořeného Božího Slova se člověkem, počatým zváštním způsobem (bez semene muže) do jedné osoby, Božího Syna Ježíše Krista. Dle Lukášem byl nazván Synem Nejvyššího až po vtělení. Takže když se to přečte přesně otrocky, je původní smysl zela překroucen.
Druhým problémem je slovo sarx. To svým významem maso evokuje zcela něco jiného než hebrejské slovo basár, jež bylo s největší pravděpodobností podkladem. Takže je tu zase vysoká pravděpodobnost, že otrockým chápáním byl zcela překroucen.
Pokud vím, tak byli vedoucí činitelé s hebrejštinou a hebrejským myšlením naprosto na štíru. Prý něco uměl Franz, byl to prý však samouk.

sazeč napsal: 2.M 13:21 A Jehova šel před nimi v oblačném sloupu za dne... v ohnivém sloupu za noci... 33:9 Jakmile Mojžíš vešel do stanu, stalo se také, že sestupoval oblačný sloup a stál u vchodu do stanu, a on mluvil s Mojžíšem.

Kdo s Mojžíšem mluvil? Otec nebo Syn?
Ap.Pavel neváhal tvrdit v DS, že mluvil Syn jako Jahve, proto často citoval sz verše poukazující Jahva jako Krista v NZ na mnoha místech.

S tím plně souhlasím, Romane, to je pro mě další - pro mě vlastně klíčové - potvrzení, že Ježíš je rovněž Bůh. Pavlovy citace, zejména v 1kap. Hebrejcům jasně dokazují, že jméno Jehova neznamená pouze Otce (jak učí SJ), ale znamená i Syna. Zároveň to dokazuje, že Otec a Syn - ač dvě bytosti - jsou jedním Bohem, známým ve SZ jako Jehova či Jahve.

Přátelé.

Tady je velký zádrhel, gramaticky je to sice správně, apoštol Jan však přemýšlel hebrejsky a ne řecky.

Až s ním budu, tak se ho zeptám! :-)

S tím plně souhlasím, Romane, to je pro mě další - pro mě vlastně klíčové - potvrzení, že Ježíš je rovněž Bůh. Pavlovy citace, zejména v 1kap. Hebrejcům jasně dokazují, že jméno Jehova neznamená pouze Otce (jak učí SJ), ale znamená i Syna. Zároveň to dokazuje, že Otec a Syn - ač dvě bytosti - jsou jedním Bohem, známým ve SZ jako Jehova či Jahve.

Jak to souvisí s tímto?

Iz 48, 11Kvůli sobě, kvůli sobě samému to dělám. Což smí být mé jméno znesvěceno? Svou slávu nikomu nedám.“

yxoxs napsal:Přátelé.

Nevím, jen se ptám. Je rozdíl když někdo chodí s Bohem, nebo v Duchu? Protože nikde v Písmu nečtu, že někdo chodí s Duchem, ale v Duchu, ano. Když je tedy Duch svatý osoba, proč nikde nečteme, že někdo chodí nebo chodil s Duchem svatým?

Jak vidno, v Duchu je možné chodit, v Synu i Otci zase zůstávat.

Viz 1.list Janův 2;24 b

Zůstane-li ve vás, o jste slyšeli od počátku, zůstanete v Synu i Otci.

Tonda Vlas napsal:

Ing.Peter napsal:Pán Tonda, už sa teším na vaše vysvetlenie tejto oblasti o ktorej sa tu diskutuje. Zatiaľ ste tu nepoužili žiadny Biblicky argument, len pár cudzich slov ale verím že sa to zmení a podobne ako pán Yxoxs už budete argumentovať len Bibliou (a ako píšete celým kontextom) a logickými vyjadreniami a tak nám ukážete ,že okrem kritiky môžte aj Biblicky podložiť svoje tvrdenia. Ďakujem Peter

Mám to v plánu, chce to však trochu času, nerad bych se seknul, už jsem tu něco naznačil, když jsem se tu ptal na Jn 1;18. Roman a Jarek si možná vzpomenou, co jsem psal na to téma zhruba tak před rokem na doktorce. Potíž je tu v tom, že se toto téma paralelně rozjelo ještě na Křesťanských diskuzích. Dnes jsem nějaký unavený, snad se k tomu dostanu zítra nebo o pár dní později.

Taky mě Tvůj pohled zajímá, byť se liší od mého. Doufám, že mi neunikne.

Co se mě týče, neznám historii tak dobře, jako ty. Při svém zkoumání vycházím mj. z tohoto faktu: Bible je přeložena do cca 2500 jazyků (podobná čísla z různých zdrojů), dle níže uvedeného linku se překládá do dalších cca 1400 jazyků, což je naprosto šílené a bezkonkurenční. Věřím, že je to ohromné, zázračné dílo Boží, které si Bůh organizuje "přes nebe" sám - tedy bez potřeby a vůbec možnosti toho, aby to organizovala a působila nějaká lidmi vytvořená organizace či správa. Zkrátka to podstatné - Boží Duchem inspirované Slovo Bibli - Bůh zpřístupňuje všem obyvatelům této planety. Z toho je vidět, jak je toto psané Slovo důležité. Proto se nespoléhám a nestavím na žádných dodatečných liturgických spisech, vyznáních víry, písních, nebo čemkoli jiném, co není součástí tohoto "všudypřítomného" Božího slova Bible = kdyby něco z těchto liturgických spisů, vyznání či písní, bylo podstatné pro naši víru, věřím, že by Bůh zařídil, aby se to stalo součástí Bile, a bylo to spolu s ní rozšířeno do tisíců jazyků. Jakékoli spisy, písně, přednášky, vyznání, definice tedy beru jako možné "nakopnutí" k pochopení Písma, nicméně výsledé poznání musí vyplynout přímo z Písma, které má moc působit "aby byl Boží člověk dokonale připraven a vybaven ke každému dobrému dílu" (2Timothy3:17) - samozřejmě ve spolupůsobení Ducha svatého.

http://vaclavbednar.wordpress.com/2011/03/11/bible-byla-prelozena-do-kasmirskeho-jazyka/

yxoxs napsal:

S tím plně souhlasím, Romane, to je pro mě další - pro mě vlastně klíčové - potvrzení, že Ježíš je rovněž Bůh. Pavlovy citace, zejména v 1kap. Hebrejcům jasně dokazují, že jméno Jehova neznamená pouze Otce (jak učí SJ), ale znamená i Syna. Zároveň to dokazuje, že Otec a Syn - ač dvě bytosti - jsou jedním Bohem, známým ve SZ jako Jehova či Jahve.

Jak to souvisí s tímto?

Iz 48, 11Kvůli sobě, kvůli sobě samému to dělám. Což smí být mé jméno znesvěceno? Svou slávu nikomu nedám.“

Odpovím otázkou: co to znamená "jméno"? Co znamená, že si někdo udělal dobré jméno? Že někdo někomu poškodil jméno, nebo že si ho zkazil sám?

Ale i kdyby "jméno" ve zmíněném textu představovalo tetragramaton - vlastně v obou případech - co na tom mění to, že "jméno" - ať už jako "pověst" nebo tetragramaton - nosí jak Otec, tak i Syn? ("Svou slávu nikomu nedám [já, Všemohoucí Bůh - Otec a Syn]")

A už jdu spát!

Jarku, taky si to myslím co píšeš. Akorát ohledně bytosti, buď jedna či dvě v Bohu, nevím.

Witnessi, sice buňka se dělí na dvě buňky, ale každá zůstává celá, i se svou sílou, genetičními vybaveními a schopnostmi se dále dělit atd.

U Boha je vše možné. I ON se jakoby dělí, dává DS komu chce i jméno. Svou slávu nikomu nedá nelze lidským rozumem brát doslova, jelikož Syn v oblaku sestupoval a ukázal Boží slávu. Syn byl v té době neustále oslaven do té doby, než se stal tělem...
Ohledně slávy je Otec a Syn jedno, tak i ohledně jména Božího. Syn je Otci podřízen proto, že se sám rozhodl, aby bylo stvořeno a uvedeno všechno do stavu existence. To že se Syn rozhodl, byla Boží vůle, jelikož Slovo bylo Bůh.

1. Kor. 8:5, 6
Čo sa týka jedenia jedla obetovaného modlám, vieme, že modla nie je vo svete nič a že niet Boha okrem jedného. 5 Lebo hoci sú takí, ktorí sú nazývaní „bohmi“, či v nebi, alebo na zemi, tak ako je mnoho „bohov“ a mnoho „pánov“, 6 pre nás je skutočne jeden Boh, Otec, z ktorého je všetko, a my pre neho; a je jeden Pán, Ježiš Kristus, prostredníctvom ktorého je všetko, a my prostredníctvom neho.
Iz. 44:6
Som prvý a som posledný, a okrem mňa niet nijakého Boha

Ján 8:54: „Ježiš odpovedal [Židom]: ,Ak oslavujem sám seba, moja sláva nie je ničím. Je to môj Otec, ktorý ma oslavuje, ten, o ktorom hovoríte, že je vaším Bohom.‘“ (Hebrejské Písma jasne označujú Jehovu ako Boha, ktorého Židia, ako vyhlasovali, uctievali. Ježiš nepovedal, že on sám je Jehova, ale že Jehova je jeho Otcom. Ježiš tu veľmi jasne ukázal, že on a jeho Otec sú odlišní jedinci.)

Žalm 110:1: „Jehovov výrok môjmu [Dávidovmu] Pánovi: ,Seď po mojej pravici, dokiaľ ti nedám tvojich nepriateľov ako podnož pod nohy.‘“ (V Matúšovi 22:41–45 Ježiš vysvetlil, že on sám je Dávidovým „Pánom“, o ktorom sa zmieňuje tento žalm. Takže Ježiš nie je Jehova, ale je tým, komu boli určené tieto Jehovove slová.)

Ján 17:3, SEP: „[Ježiš sa modlil k svojmu Otcovi:] Večný život spočíva v tom, aby poznali teba, jediného, pravého Boha i toho, ktorého si poslal, Ježiša Krista.“ (Všimni si, že Ježiš sa tu nezmieňoval o sebe, ale o svojom Otcovi v nebi ako o ,jedinom, pravom Bohu‘.)

Ján 20:17, SEP: „Ježiš jej [Márii Magdaléne] riekol: Nezdržuj ma, lebo som ešte nevystúpil k Otcovi, ale choď k mojim bratom a povedz im: Vystupujem k svojmu Otcovi a k vášmu Otcovi, k svojmu Bohu a k vášmu Bohu.“ (Takže pre vzkrieseného Ježiša bol Otec Bohom, tak ako bol Otec Bohom pre Máriu Magdalénu. Je zaujímavé, že v Písme nikde nenachádzame zmienku, že by Otec oslovil Syna ako „môj Boh“.)

Ing.Peter napsal:(Hebrejské Písma jasne označujú Jehovu ako Boha, ktorého Židia, ako vyhlasovali, uctievali. Ježiš nepovedal, že on sám je Jehova, ale že Jehova je jeho Otcom. Ježiš tu veľmi jasne ukázal, že on a jeho Otec sú odlišní jedinci.)

Co můžeme číst v Bibli, pak Ježíš mluvil buďto o Otci, nebo o Bohu. Nikoliv o JHVH. A to navíc z pozice člověka, kterým v dané době byl.

Pavel však v 1Ko 10 jasně říká, že Kristus vedl Židy z Egypta a pouští. V 2Mo se píše, že to byl JHVH. Z toho tedy plyne, že i Kristus je JHVH.

Z toho tedy plyne, že i Kristus je JHVH.

V tom sa nikdy nezhodneme.. ani ma o tom nikto nepresvedčí. Je to z Písma jednoznačné ,že to tak nieje.

Z toho tedy plyne, že i Kristus je JHVH.

Ing.Peter napsal:V tom sa nikdy nezhodneme.. ani ma o tom nikto nepresvedčí. Je to z Písma jednoznačné ,že to tak nieje.

Petere, proč ap.Pavel citoval sz verše ohledně JHVH a jeho vzývání či Boží slávy poukazující na Ježíše Krista? On je Pánem. Akorát se stal tělem. Ale SJ stále vidí v Pána jen jako tělo. Proč ne, když jsme tělo? Nám to vyhovuje. Chce to duchovní zrak...

Veď OK, je to váš pohľad na vec, ja mám iný.. Pre mňa bude Boh JHVH jediný všemohúci Boh.
K tej veci ešte napr. :
Skutkoch 4:24–27
Keď to počuli, jednomyseľne pozdvihli hlas k Bohu a povedali:
„Zvrchovaný Pane, ty si Ten, ktorý vytvoril nebo a zem, more a všetko v nich 25 a ktorý si povedal prostredníctvom svätého ducha ústami nášho predka Dávida, svojho sluhu: ‚Prečo sa rozbúrili národy a ľudia uvažujú o prázdnych veciach? 26 Králi zeme povstali a vládcovia sa spolu zhromaždili proti Jehovovi a proti jeho pomazanému.‘ 27 Takisto sa Herodes aj Pontský Pilát skutočne zhromaždili s národmi a ľudom Izraela v tomto meste proti tvojmu svätému sluhovi Ježišovi, ktorého si pomazal

Žalmu 2:1, 2
Prečo je rozruch medzi národmi
a národnostné skupiny stále mrmlú naprázdno?
 2 Králi zeme sa stavajú
a vysokí úradníci sa zhŕkli ako jeden [muž]
proti Jehovovi a jeho pomazanému

- Jehova a jeho pomazaný Ježiš

Tento text dokonale vystihuje môj pohľad na Boha a jeho Syna :
„Pre nás je skutočne jeden Boh, Otec, z ktorého je všetko, a my pre neho; a je jeden Pán, Ježiš Kristus, prostredníctvom ktorého je všetko, a my prostredníctvom neho.“

Přátelé.

Jak vidno, v Duchu je možné chodit, v Synu i Otci zase zůstávat.

Viz 1.list Janův 2;24 b

Zůstane-li ve vás, o jste slyšeli od počátku, zůstanete v Synu i Otci.

Jak známo, SJ často hovoří o duchu světa. Když si to vypůjčím, jak Vám zní:
Chodím v duchu světa nebo chodím s duchem světa, tedy ve smyslu, jak to SJ učí, že takový člověk je pod vlivem satanova vlivu? Znamená to, že na takového jedince působí nějaká osoba nebo, že je ovládán věcmi, které například Bůh odsuzuje?

Díky

yxoxs

Přátelé.

Pavel však v 1Ko 10 jasně říká, že Kristus vedl Židy z Egypta a pouští. V 2Mo se píše, že to byl JHVH. Z toho tedy plyne, že i Kristus je JHVH.

To je stále dokolečka, opět, asi se neshodneme do doby než si ujasníme pojmy. Máme hodně příkladů v Písmu, že Bůh mluvil k lidu či jedincům, přesto to nemluvil Bůh, ale například anděl. Proto nevidím problém v tom, že ve SZ se píše toto a v NZ zákoně zase toto. Takový Karel IV. třeba postavil nebo založil to či ono, a přitom u toho nemusel vůbec být nebo to dělat svýma rukama, ale všichni přijímají, že to udělal. Tak je to i s Bohem, dokonce Písmo nám naznačuje, že krom Syna-Logose, neučinil nic, o čem tedy víme z Písma, ale víme, že to konal i když to byl Syn, který dělá věci, které vidí dělat u Otce-Boha-Všemohoucího. Že to některé vede ke kalkulacím, že to může být jen proto, že Syn je Bůh tedy Otce-JHVH, že? Ale je to správný závěr, nevím, ale celá Bible spíše ukazuje něco jiného, ale o tom už tady bylo napsáno hodně, že to asi nemá dál smysl rozvádět, co? :-)

Yxoxsi, bez Syna nepovstala ani jediná věc. Totéž bez DS i bez Boha Otce.

Takže jediný je Bůh Otec, ostatní jsou Jeho přípojky neBůh? na pohled zdání, avšak jsou taky důležité jako u svítící lampy:
lampa = spotřebič co svítí, proud = síla co pohání, vypínač = přerušovač, žárovka = svítící drát mezi póly ve vakuu, atd.atd. Všechny jsou jedno, bez jediné části světlo nesvítí v žádném případě ještě neznamená nadřazenost jedna druhé jak se nám lidem jeví z našeho pohledu.
Proto ap.Pavel v DS oslavil Krista jako JHVH a o něm psal, ačkoli byl Bohu roven, ponížil se kvůli nám a stal se tělem a po smrti prostředníkem mezi námi a Bohem. Že to je on co provázel židy na poušti a mluvil s Mojžíšem, Miriam a Áronem jako přítel tváří v tvář. I mluvil s ostatními patriarchy a proroky... Dokonce zápasil s Jákobem a než přišla jitřenka čili sláva, ulomil mu nohu a jemu neodpověděl své jméno. Jákob poté mluvil, že zápasil s Bohem a nestalo se mu. I Mojžíši tváří v tvář Bůh ve své slávě nezjevil. 4.Mo 12.kap.,2.Mo 33:9-18 Jehova mluvil s Mojžíšem tváří v tvář, právě jako muž mluvívá se svým bližním. ......Způsob, proísím, abych viděl tvou slávu..........A dodal: ,,Nejsi schopen vidět můj obličej ... a přesto žít."

Všechno prostě proto, aby se naplnila Boží vůle k Jeho záměru ač děláme jak děláme, vyjde nastejno. Pokud jde o záchranu nás, Bůh každého miluje a je na každém, obrátí-li se k Němu skrze Krista jako tehdy židé skrze Mojžíše.

Přátelé.

Yxoxsi, bez Syna nepovstala ani jediná věc. Totéž bez DS i bez Boha Otce.

Jistěže, krom Boha, Otce. Nebo si myslíš, když píšeš, že bez Syna nepovstala ani jediná věc, že i Bůh vděčí Synu, že je? Kdo nám o Bohu, kterého nemůže z lidí nikdo vidět, pověděl? Bůh nebo ten, který ho viděl a vidí a je jeho obrazem? O kom to Pavel mluvil, o jedné a téže osobě nebo o Otci a Synu? Proč tedy Otce vidět nemůžeme aniž bychom nezemřeli, ale Syna vidět můžeme? Není to proto, aby nám mohl o Otci, Bohu říci vše, co potřebujeme, bez rizika, že zemřeme?

Ing.Peter napsal:Z toho tedy plyne, že i Kristus je JHVH.

V tom sa nikdy nezhodneme.. ani ma o tom nikto nepresvedčí. Je to z Písma jednoznačné ,že to tak nieje.

Jistě, z Písma je jednoznačně vidět, že Kristus je tím, kdo vedl izraelský národ pouští. A v Mojžíšovi je jasně napsáno, že je vedl JHVH. Tedy z Písma je vidět, že Kristus JE JHVH. Co je na tom nepřijatelného? Pavel byl snad heretik?

A v Mojžíšovi je jasně napsáno, že je vedl JHVH.

vedie JHVH prostredníctvom Krista.. tak ako aj dnes vedie JHVH kresťanov prostredníctvom svojho sprostredkovateľa,hovorcu - Krista. Berte Bibliu ako celok a nie napr byť presvedčený o niečom a potom na základe svojho presvedčenia hľadať a prispôsobovať si texty a nimi potom argumerntovať. To robia napr Katolici ,ktorí dookola použivaju 2, 3 texty na podporu napr Trojice,pekla atď ale ďalších "100" textov ktoré jasne dokazujú niečo ine už neberú v úvahu...

Přátelé.

Jan 1, 9Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa.
10Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal.
11Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.
12Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.

Čteme tam, že se stali Synovými dětmi? Ne! Proč ne, když je Syn, Bůh?

Ga 3, 26Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši.

Ga 3, 28Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.

Co způsobilo, že se odstranil rozdíl mezi židem a pohanem, že se stali Kristem, protože přeci jsou s ním jedno, nebo rozdíl se vytratil, když přijali Krista a Otce, o kterém Kristus vydal svědectví?

Ga 4, 6Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče.
7A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic.

Když se vrátím k Janovi 1, 12Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.

Jsou dědicové stejně jako Syn-Ježíš Kristus, tudíž nemůže být Syn Bohem, protože tak jako jsou židé a pohané, Božími dětmi, dědici a Syn je taky dědicem, nevím, ale dědictví přijímají potomci toho, po kom zůstalo dědictví, nebo který dává dědictví. Syn žádné dědictví nedává, ale stejně jako židé a pohané, kteří přijali Boha díky víře v Krista Ježíše, dědictví přijímá od Otce, tak jako my jsme díky víře se stali Božími dětmi.

yxoxs napsal:áme hodně příkladů v Písmu, že Bůh mluvil k lidu či jedincům, přesto to nemluvil Bůh, ale například anděl. Proto nevidím problém v tom, že ve SZ se píše toto a v NZ zákoně zase toto. Takový Karel VI. třeba postavil nebo založil to či ono, a přitom u toho nemusel vůbec být nebo to dělat svýma rukama, ale všichni přijímají, že to udělal.

Pokud použijeme tento příměr, tedy dle způsobu, jakým JHVH vystupuje vůči lidem, říkal stabyvedoucí toho mostu, že je Karel IV? Pokud ano, pak tvou námitku přijímám.

Přátelé.

Stejně jako SJ dělají chybu, že stále hovoří o Jehovovi, ale přitom si neuvědomili, že by jako "křesťané", měli přijímat hierarchii, o které čteme:

1Kor 11, 3Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.

Když stále mluví o Bohu místo o Kristu, znevažují Boha, protože nepřijímají, že nyní je tato situace:

1Kor 15, 27vždyť ‚pod nohy jeho podřídil všecko‘. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil.
28Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.

Ještě není Bůh všecko ve všem, nebo SJ jsou spíše židé než křesťané, ale za to oni nemohou, ale jejich zakladatelé, kteří jim také dali jméno, ne?

Tedy z Písma je vidět, že Kristus JE JHVH. Co je na tom nepřijatelného? Pavel byl snad heretik?

Ne nebyl, jen si ale byl vědom toho, co sám napsal ve svém dopise Korintským, ne? :-) Proto nemůže být správný závěr, který děláš ty, ne?