MESIÁNSKÉ SBORY

Pro Stefana:

Objektivní důvod pokládat za inspirovaný palestinský kánon spočívá v tom, že židé uznávají za inspirované pouze původní hebrejské znění Písma a ne jeho překlady. To, že se v novozákonních spisech nacházejí citace ze Septuaginty, je celkem logické, prostě jeho pisatelé psali řecky a používali tedy dostupný řecký překlad.

Kromě toho novozákonní pisatelé nepsali své spisy jako dodatky Písma, které mají být kanonizované a pokládané za Písmo, ale psali je spíše jako vysvětlení Písma, tedy na úrovni halachy či Talmudu. Teprve katolická církev tyto spisy postavila nad hebrejská Písma, ale JEŠUA HA-MAŠIACH vždy pokládal psanou Tóru (Pentateuch) za základ učení.

Proroci a ostatní hebrejské spisy nikdy neměly stát nad psanou Tórou a tak tomu mělo být i se spisy novozákonních pisatelů. Bibličtí proroci byli uznáni za pravé proroky právě proto, že učili v souladu s Tórou. Problém byl vždy, když se postupovalo opačně, tzn. nad psanou Tóru se v případě Židů postavila ústní tradice (to evidentně a právem kritizoval JEŠUA HA-MAŠIACH) nebo v případě křesťanů tzv. Nový zákon (zrod křesťanského antisemitismu a tzv. teologie náhrady).

Martin Cibulka

Objektivní důvod pokládat za inspirovaný palestinský kánon spočívá v tom, že židé uznávají za inspirované pouze původní hebrejské znění Písma a ne jeho překlady.

To samozrejme vieme a je to pravda. Avšak ja narážam na dobu rannokresťanskú, teda Novozákonnú. V tej dobe žilo viac ako jeden a pol milióna židov v diasporách. Niektorí za do Jeruzalema dostali len raz za život a niektorí ani raz. Títo židia pokladali za inšpirované a sväté tie knihy, ktoré obsahovala LXX. A sú to práve títo židia, z ktorých väčšina sa stala kresťanmi, teda židokresťania. Svoj zvyk si so sebou priniesli aj do kresťanstva, to vidno na tých novozákonných pasážach, ktoré sú citované z LXX. Drvivá väčšina.
Teda židia, ktorí sa stali kresťanmi, nikdy nespochybnili inšpirovanosť deuterokanonických kníh v takom rozsahu, žeby to nejako výrazne otriaslo celou cirkvou. Tu si musíme ešte povedať, že kedy židia oficiálne ustanovili palestínsky kanón. Ja mám za to, že to bolo až v druhom, alebo treťom storočí. Existuje zmienka o synode v Jamnii, ale dnes už veľa odborníkov pochybuje, že sa takáto synoda konala, alebo pochybujú, že sa konala v takom rozsahu, ako sa doteraz uvádzalo. Ja si to teda predstavujem takto:
1. Chrámové židovstvo /Palestína/ mala vždy tých 24 +- kníh.
2. Diasporálne židodovstvo, čím ďalej, tým viac /centrum v Alexandrii/ uznáva aj ostatné knihy.
3. Ranné kresťanstvo, pozostávajúce najme z nehebrejsky hovoriacich židov a pohanov sa prikláňa k LXX.
4. Neskoršie kresťanstvo, židovské obyčaje sa vytrácajú, alebo dochádza k ich premene, LXX je uznávaná všeobecne, pri konzultácii s židmi sa však deuterokanonické knihy vynechávajú aby židia neboli pohoršení /Hieroným/.
5. Ešte neskoršie kresťanstvo /to je pre nás už nepodstatné/, sa o inšpirovanosti deuterokanonických kníh vyjadruje aj synodálnym spôsobom, neskôr koncilovým.

Ak sa moje predstavy nemýlia, tak mesiánske židovstvo by malo byť podobné rannokresťanskej obci, keď ešte prevyšoval počet židov nad pohanmi. Avšak v tomto období tí židia, ktorí sa stali kresťanmi, uznávali ako sväté LXX. Moderné mesiánske židovstvo však uznáva súbor palestínsky a nie alexandrijský, a týmto nezodpovedá rannokresťanskej dobe. Možnože však mesiánske židovstvo ani nechce zodpovedať rannokresťanskej dobe /to sa snaží skôr Biblicky krestan/ a potom je všetko v poriadku.

To, že se v novozákonních spisech nacházejí citace ze Septuaginty, je celkem logické, prostě jeho pisatelé psali řecky a používali tedy dostupný řecký překlad.

To tiež nie je tak celkom isté. Sú dnes vedci, ktorí sa domnievajú, že evanjeliá, alebo ich obsiahle časti boli predsa len napísané po hebrejsky a až neskôr preložené do gréčtiny (Claude Tresmontant)

Kromě toho novozákonní pisatelé nepsali své spisy jako dodatky Písma, které mají být kanonizované a pokládané za Písmo, ale psali je spíše jako vysvětlení Písma, tedy na úrovni halachy či Talmudu.

S týmto súhlasím, ale myslím si, že toto môžeme povedať aj o starozákonných pisateľoch. Postupnosť by mohla byť takáto, starozákonní pisatelia sú potvrdení novozákonnými a novozákonní sú potvrdení Katolíckou cirkvou.

Teprve katolická církev tyto spisy postavila nad hebrejská Písma, ale JEŠUA HA-MAŠIACH vždy pokládal psanou Tóru (Pentateuch) za základ učení.

Pre dnešnú dobu a dnešné kresťanstvo ako aj pre kresťanstvo dávnoveké bolo nutné tieto spisy postaviť nad Tóru. Lebo Ježišovo učenie, aj keď si ctí Zákon a neruší ho, predsa len prináša prvky, ktoré Zákon neobsahuje a bez ktorých sa kresťanstvo nezaobíde (krst, eucharistia...) Avšak diskutabilné sú iné prvky (nahradenie soboty nedeľou...)

Martine,
nevím, jestli jsem to někde nepřehlídla, ale ještě by mě zajímalo, jestli ve sborech Mesiánských Židů slaví večeři Páně, event. jak často atd.
Díky.

Pro Stefana:

Vaše představa ve 3. bodě se neztotožňuje s tím, co zjevuje Nový zákon. Podle novozákonních spisů se totiž víra v Mesiáše Ješuu (Ježíše Krista) začíná šířit z Jeruzaléma skrze hebrejsky mluvící Židy a ne skrze „nehebrejsky hovoriacich židov“. Podle Skutků jsou to právě ti hebrejsky mluvící, kteří dávají „pokyny“ (Skutky 15:24) a uznali za dobré věřícím z národů nepřidávat „žádné další břemeno“ (Skutky 15:28) kromě dodržování Noachitských zákonů.

Navíc apoštol Pavel souhlasil s tím, že to byli hebrejsky mluvící „Izraelité, jimž patří přijetí za syny a sláva a smlouvy a darování Zákona a posvátná služba a sliby“ (Římanům 9:4), protože právě „jim byla svěřena Boží posvátná prohlášení“ (Římanům 3:2). Tóra totiž nebyla Izraeli předána v řeckém jazyce, ale hebrejském.

Smysl znovuobnovení mesiánského židovství tedy nespočívá v připodobnění se tomu, co Vy nazýváte „rannokresťanská obec“, která začala přebírat Septuagintu jako kánon Písma, ale v návratu k tomu, co vzniklo v Jeruzalémě na samém počátku a pokračovalo na území Izraele do 5. století n.l., než to bylo křesťany z pohanů zcela zavrženo.

Pokud evangelia byla opravdu napsána původně hebrejsky, jak píšete, pak citace z Písem rozhodně nebyly převzaty ze Septuaginty, ale z palestinského kánonu. Septuaginta byla v tomto případě použita jen při překladech do řečtiny, podobně jak se to dělá při překladech biblické literatury dnes, kdy se za výchozí zdroj biblických citací používá určitý národní překlad, např. český ekumenický překlad, a ne národní překlad, který byl použit např. v anglickém originále.

V křesťanské církvi z pohanů byl Nový zákon postaven nad Tóru v důsledku toho, že „záhada … bezzákonnosti“ byla „již v činnosti“ (2.Tesaloničanům 2:7). „Bezzákonnost“ je v mesiánském kontextu každá činnost, která odmítá Tóru nebo která se snaží nahradit Tóru něčím jiným. To, že Ježíšovo učení přineslo nové prvky jako běžnou praxi věřících, neznamená, že ty prvky měly být vyneseny nad Tóru, ale že spíše měly být chápany a používány v kontextu s Tórou. Problém je tedy v tom, že většina křesťanů z pohanů přestala vidět kontext takových prvků, jako je křest, v Tóře, a začali „s povýšenými myšlenkami“ (Římanům 11:20).

Pro Quaero:

V mesiánských sborech není pro večeři Páně stanovena konkrétní doba. Jinými slovy, je to ponecháno na místním společenství, kdy ji chtějí slavit a jak často. V našem společenství používáme nekvašený chleba a révové červené víno (může být i nealkoholické – např. když někdo nechce pít alkohol kvůli jízdě autem).

Jinak v našem společenství je zvykem končit sobotní shromáždění KIDUŠEM, kdy se pronáší požehnání nad vínem a kdy se po požehnání láme i chleba (chalka z kynutého těsta) – to však není večeře Páně, ale židovský zvyk. Jednou za čas tento zvyk nahrazujeme Pánovou večeří.

Nechci zde vystupovat jako nějaký učitel a v případě Martina už vůbec ne, ale neuškodilo by číst celé kapitoly a ne jen úryvky.

Martin Cibulka

Vaše představa ve 3. bodě se neztotožňuje s tím, co zjevuje Nový zákon. Podle novozákonních spisů se totiž víra v Mesiáše Ješuu (Ježíše Krista) začíná šířit z Jeruzaléma skrze hebrejsky mluvící Židy a ne skrze „nehebrejsky hovoriacich židov“.

S tým súhlasím. Myslel som ranné kresťanstvo v dobe, kedy už boli všetky novozákonné spisy napísané. Vy hovoríte o dobe, kedy sa ešte len formovali, prípadne ešte neboli napísané. Áno, tá najrannejšia doba (zopár rokov po ukrižovaní), tá skutočne patrila hlavne aramejsky hovoriacim židom. Oni túto vieru rozširovali, jak medzi pohanov, tak medzi ostatných židov. Hlavne medzi pohanov a ostatných židov, lebo palestínski židia neboli ochotní akceptovať túto novú sektu. Ale čoskoro sa vedúcimi osobnosťami v kresťanstve stali nearamejsky hovoriaci ľudia. Okrem toho, stále tu nemáme presný dátum kanonizácie palestínskeho súboru spisov. Hovorilo sa o Jamnii, ale stále viac odborníkov posúva tento dátum do neskoršieho obdobia. Je teda celkom možné, že aj v Palestíne v Ježišovej dobe ešte deuterokanonické spisy neboli celkom odsúdené na vedľajšiu koľaj. Vy poznáte dobre Talmud. Myslím, že tam majú niektoré verše z týchto kníh svoje pevné miesto.

Pro Pavla (SKOTUV CEP):

Číst celé kapitoly rozhodně není ke škodě, ale ke škodě by bylo, kdyby pisatel příspěvků místo úryvků vypisoval celé kapitoly. To by pak ztěží někdo rozpoznal, co má pisatel či spíše opisovač Písma na mysli.

Pro Stefana:

Nejsem znalec Talmudu. K tomu, co však píšete, Vám mohu dát za pravdu, že i deuterokanonické spisy mají v judaismu své místo. Např. v Makabejských knihách je popisován vznik židovského svátku CHANUKA. Nicméně tyto spisy včetně Talmudu nejsou považovány za Písmo.

Židé nemají problém s četbou nekanonických spisů. Rozlišují však, co Písmo je, a co není. Např. Talmud také není židy považován za Písmo. Paradox však spočívá v tom, že někteří židé se přesto raději řídí Talmudem, než Písmem. Takový postoj je ve skutečnosti dědictvím rabínského judaismu, který neuznal Ješuu za Mesiáše a který staví ústní Tóru (Talmud) nad psanou Tóru (Písmo). Postoj mesiánských židů je opačný. Oni uznávají ústní Tóru (talmudické spisy), nestavějí ji však nad psanou Tóru (Písmo).

Mezi to, co židé, ať mesiánští nebo ortodoxní, uznávají, je však dnes zapotřebí zařadit novozákonní spisy. Křesťané z pohanů tyto spisy postavili nejen na úroveň Písma, ale dokonce nad to, co v prvním století Ješua ha-Mašiach označil za Písmo. Ve skutečnosti však tyto spisy pouze objasňují, kdo byl historický Ješua a kým je dnes (bez toho není možné hlásat evangelium), a obsahují tradici (1.Korintským 11:2, EP) a halachu (doslova „postup“ = právní rozhodnutí) prvních mesiánských sborů. Tradice a halacha není něco, co není možné změnit, ale tradice je to, co je považováno za přijatelné, a halacha je to, co je rozhodnuto těmi, kteří vedou společenství věřících.

Aby tradice a halacha byla správná a biblická, nesmí odporovat Písmu, může se však v průběhu času měnit a přizpůsobovat novým situacím. Proto je možné, aby existovaly různé sbory či církve s odlišnou tradicí a halachou. Zakládání sborů nemělo vést k tomu, aby založené sbory byly neustále závislé na nějakém ústředí, ale aby byly schopné se samostatně rozvíjet a aby byly schopné šířit evangelium dál. Mateřský sbor v Jeruzalémě měl nějakou dobu rozhodující vliv při zakládání nových sborů, ale když založené sbory byly dostatečně silné (dospělé), měly i ony se stát mateřskými (samostatnými; viz Zjevení 2-3) a měly zakládat další sbory.

Tento přirozený postup se však pokusila zvrátit římsko-katolická církev tím, že Řím prohlásila za ústředí všech křesťanských sborů na základě papežské posloupnosti. A právě tato církev postavila novozákonní spisy nad psanou Tóru a zasadila zdánlivě smrtelnou ránu mesiánskému judaismu.

To po tobě taky nikdo nechce, jen by to měl každý udělat aby pak nenaletěl.

Proč si myslíš, Pavle, že ti, kdo čtou toto téma, to nedělají?

Ahoj Martine!

Mám dotaz. Jsou kolem Veselí nad Moravou lidé Tvého druhu smýšlení?

Vladislave, nevím, jestli právě v tom místě jsou lidé mého druhu smýšlení. Proč se na to ptáš?

Ahoj!

Jsem zvědavý, jak takové shromáždění vypadá a o čem skutečně toto setkávání je, vím, mohu to zjistit na netu, ale osobní zážitek a komunikace se nedá ničím nahradit. Proto se o to zajímám, svým spůsobem jsem vždy obdivoval Židy, protože jsou odlišní, provozují své uctívání tak nějak opravdově. Mesiánské sbory neznám, ale myslím si, že to je určitá snaha o pravdový vztah s Bohem. Jen by mi vadila ritualizace, to jsem vždy nesnášel. Pokud se já modlím, nesnesu nikoho vedle sebe, je to čistě má rozmluva s Bohem. Od kluka mi vadilo na všech církvích, že tam jsou nějaké rituály, obřady, které nikam nevedou. U Židů to chápu, je to dáno tisíciletými tradicemi a ceromonie byly stanoveny zákonem o obřadech, ale v dnešní době to považuji za přežitek, snad zpěv písní k oslavě Boha, to ano, je to uvoňující.

I když jsem Vladislavovi odpověděl přes e-mail, přesto bych chtěl navázat na to, co napsal ohledně svého obdivu k židům. Ve skutečnosti je to tak, že často se poměřujeme s jinými, snažíme se být jako ti, které uznáváme za hodné následování, a naopak nebýt jako ti, které neuznáváme za hodné následování.

Před pár dny jsem však četl útlou knížku, kterou jsem si koupil v prodejně levných knih ("Cesta člověka podle chasidského učení" od Martina Bubera, Olomouc: Votobia, 1994) a v níž stojí:

S každým člověkem se do světa vkládá něco, co ještě nebylo, cosi původního a jedinečného. Povinností každého v Izraeli je vědět a mít na paměti, že svou povahou je ve světě jediný, a ještě nikdo podobný na světě nebyl, protože kdyby už někdy někdo takový existoval, nebylo by zapotřebí jeho narození. Každý jedinec je zde něčím novým, a svou osobitost má na tomto světě přivést k dokonalosti. ...

Mudrc rabi Bunam řekl jednou ve stáří, když už byl slepý: "Nechtěl bych měnit s otcem Abrahamem. Co by měl Bůh z toho, kdyby praotec Abraham byl jako slepý Bunam a slepý Bunam jako Abraham?" A ještě důrazněji vyslovil totéž rabi Zusja krátce před smrtí: "V příštím světě se mě nebudou ptát: "Proč jsi nebyl Mojžíšem?" Zeptají se mě: "Proč jsi nebyl Zusjou?""

Setkáváme se tu s učením, postaveném na faktu, že lidé ve své podstatě nejsou stejní, a proto je v souladu s tím nechce porovnávat. Všichni lidé mají k Bohu přístup, avšak každý jiný. Právě v odlišnosti lidí, v rozdílnosti jejich vlastností tkví velká příležitost pro lidské pokolení. Boží všeobsáhlost se vyjevuje skrze nekonečné množství cest, které k Němu vedou, a každá z nich je člověku otevřena. ...

Bůh nepraví: "Toto je cesta ke mně, a to není," ale říká: "Vše, co činíš, může být cestou ke mně, pokud to děláš tak, že tě to ke mně vede." Avšak povahu toho, co má a smí dělat právě tento člověk, a nikdo jiný, může poznat jen on sám ze sebe. A jak bylo řečeno, když někdo přihlíží, kam až to dotáhl ten druhý a snaží se ho napodobit, může jen zbloudit, neboť mu tím uniká to, k čemu je povolán právě on. Bálšem říká:

"Každý by měl jednat v souladu se svou úrovní. Ale děje se to jinak: kdo převezme poslání svého druha a své vlastní zanechá, neuskuteční ani jedno ani druhé." (str. 21-24)

Jak je vidět Martin se chce navrátit k něčemu, co je v Písmech označeno jako překonané, protože jinak proč Kristův zákon? Nebo je to podobné, co ho přitahovalo k SJ, že by Mesiánští židé byli těmi, kteří Kristův zákon naplňují nejlépe? Tak to už jsem někde slyšel.

Ale proč ne, že? Nechejme Martinovi ať zde prosazuje, co chce, vždyť je demokracie. Ale ať stejným metrem je měřeno všem, ne zas jen vyvoleným.

Pavle, co z toho, co jsem napsal, překonal Kristův zákon a jak?

Martine,
to je moc příhodný citát (od Martina Bubera).
Je z něho moc pěkně vidět, že Bůh je pořád týž, myslím v tom, že bere každého z náš osobně, jako originál a že jsme každý součástí většího celku. Bylo to tak za Izraele a je to tak i dnes.
I tehdy ale někteří lidé udělali chybu, že se začali porovnávat s druhými a jasně potom ztráceli radost a začali tak často s kritikou druhých.
A dnes je to stejné v tom, že je tu zase ta několikrát již zmiňovaná jednota v různosti. Že ta jednota nespočívá v uniformitě, v tom, že bychom všichni byli stejní, ale že se sjednocujeme na základě toho, že jsme různí, že se tedy navzájem můžeme obohatit, doplnit. Přesně jak píše apoštol Pavel o Kristově tělu, ve kterém je Kristus tou hlavou a pak se skládá z jednotlivých, různých, částí, které dohromady tvoří hramonický celek. Kdybychom tedy byli všichni stejní, nebo bychom se snažili o stejnost, nemělo by to vůbec smysl.
Udělalo mi radost, že o tom mluvili i staří židovští mudrci.

Všichni lidé mají k Bohu přístup, avšak každý jiný. Právě v odlišnosti lidí, v rozdílnosti jejich vlastností tkví velká příležitost pro lidské pokolení. Boží všeobsáhlost se vyjevuje skrze nekonečné množství cest, které k Němu vedou, a každá z nich je člověku otevřena. ...

Bůh nepraví: "Toto je cesta ke mně, a to není," ale říká: "Vše, co činíš, může být cestou ke mně, pokud to děláš tak, že tě to ke mně vede." Avšak povahu toho, co má a smí dělat právě tento člověk, a nikdo jiný, může poznat jen on sám ze sebe. [quote]



Tak to cítím též.

Pro Quaero:

Problém je v tom, že ti, kteří považují všechno židovské za překonané a zrušené Kristovým zákonem, ve skutečnosti nemohou správně chápat novozákonní spisy (natož Kristův zákon) a nemohou tedy být ani součástí harmonického celku v Kristově těle. Jsem rád, že Ty k takovým lidem rozhodně nepatříš.

Pro Muirne:

Z Tvých příspěvků z minula jsem pochopil (pokud se mýlím, tak mě oprav), že Tě zajímá mystika a tedy i ta židovská. Proto se např. přikláníš k větě, kterou napsal židovský filozof Martin Buber. Nicméně klíčová pravda se skrývá v tom, že cesta k Bohu je pouze takové činění, které k Bohu vede. Bohužel ne každé zaobírání se mystikou vede k takovému činění.

Nevím jestli víš, ale židovští moudří mluví o čtyřech základních způsobech výkladu Písma: 1. PEŠAT – prostý smysl, tj. doslovný význam, 2. REMEZ – náznak, tj. alegorický výklad, 3. DERAŠ – vyložení nebo-li homiletický komentář a 4. SOD – tajemství, tj. mystický smysl, který je rozvíjen židovskou kabalou. Počáteční písmena těchto čtyř základních způsobů tvoří akronym PaRDeS (zahrada, sad) a mnozí si neuvědomují, že těmito způsoby je vyloženo evangelium v první části novozákonní Bible. Evangelium podle Marka totiž používá při výkladu PEŠAT, evangelium podle Lukáše REMEZ, evangelium podle Matouše DERAŠ a evangelium podle Jana SOD.

Ani jeden způsob výkladu není lepší ani horší, špatný je pouze takový postup, když si někdo zvolí jen jeden způsob nebo záměrně ignoruje ty ostatní jako méněcenné. Jinými slovy, každý, kdo by chtěl proniknout do mystiky skrze SOD bez přijetí předchozích postupů při výkladu Písma, začne činit to, co nevede k Bohu a je nakonec úplně odveden z té cesty.

Nějakou dobu mi trvalo než jsem si uvědomil, že necituješ a nevymýváš mozky učením SJ, a tu najednou jsem si uvědomil, že to vypadá jako bys byl ve stejném bludném kruhu, ale ten kruh je pojmenován jinak a proto to asi není tak rozpoznatelné, že jsou to úvahy někoho jiného, ale to se nám stává pořád, viď Martine. Kdy už konečně budeš mluvit za sebe a nebudeš nám presentovat myšlenky těch, kteří jsou o své pravdě přesvědčeni. Ty jsi se u SJ nic nenaučil, tedy mám namysli, ty jsi se nepoučil z jejich chyb?

SKOTUV CEP napsal:Nějakou dobu mi trvalo než jsem si uvědomil, že necituješ a nevymýváš mozky učením SJ, a tu najednou jsem si uvědomil, že to vypadá jako bys byl ve stejném bludném kruhu, ale ten kruh je pojmenován jinak a proto to asi není tak rozpoznatelné, že jsou to úvahy někoho jiného, ale to se nám stává pořád, viď Martine. Kdy už konečně budeš mluvit za sebe a nebudeš nám presentovat myšlenky těch, kteří jsou o své pravdě přesvědčeni. Ty jsi se u SJ nic nenaučil, tedy mám namysli, ty jsi se nepoučil z jejich chyb?

... musim se pripojit...Martin mi vopravdu pripada tak, jako to trefne popisujes...zrejme opravdu patri do sorty "antikomunistickych komunistu" ci "antijehovistickych jehovistu" neboli tech, co opustili zdanlive "obsah", ale zcela urcite si ponechali "formu"; co pouze obratili znamenko=>co bylo plus tehdy je minus dnes a co bylo minus drive, stalo se pozitivem dneska...ale asi nejvice kritiky si "recitacni" ceremonie Martina zaslouzi odemne proto, ze "laicke nabozenske hnuti" SJ nahradil svym amaterismem vylepsenym obcasnym odkazem na prirucni slovnicky rectiny a hebrejstiny...z deste pod okap...ale, ale mozna je to jen urcita prechodna faze s jehoz textovou podobou jsme tu konfrontovani...mozna ze po par letech se tomu bude Martin usmivat, mozna stydet...tak jako tak - dnesni stav nic nerika o zitrku...

A nebo se vrátil k základům SJ, protože ti přece prorokovali... teď si nemohu vzpomenout, ale mělo to co dělat s Izraelem? Jo už jsem si vzpoměl, ale určitě Martin bude vědět přesně a pravdivě, protože já který používám polo... cokoli, nemůžu psát pravdivě, ne?

pro Martina
Bůh nepraví "Toto je cesta ke mně, a to není," ale říká: "Vše, co činíš, může být cestou ke mně, pokud to děláš tak, že tě to ke mně vede." Avšak povahu toho, co má a smí dělat právě tento člověk, a nikdo jiný, může poznat jen on sám ze sebe.

Jinak co se týče mystiky máte naprostou pravdu.Je mi velmi blízká.

Pro Petra W.:

Který z učedníků Pána Ježíše Krista, o nichž pojednávají novozákonní spisy, nebyl podle Tebe pouhý amatér?

Pro SKOTUV CEP:

O původním prorokování SJ ohledně Izraele si můžeš přečíst v knize "Svědkové Jehovovi – Hlasatelé Božího království" na str. 141 toto:

„Badatelé Bible si byli plně vědomi mnoha proroctví o obnově, jež předali starověkému Izraeli Boží proroci. (Jer. 30:18; 31:8–10; Amos 9:14, 15; Řím. 11:25, 26) Až do roku 1932 se domnívali, že platí výslovně na přirozené Židy. Věřili proto, že Bůh opět projeví Izraeli přízeň, postupně Židy přivede zpět do Palestiny, otevře jejich oči pravdě o Ježíšovi jako Vykupiteli a mesiášském Králi a použije je jako prostředníky k požehnání všem národům. V duchu tohoto porozumění mluvil bratr Russel k velkým skupinám židovských posluchačů v New Yorku i v Evropě na námět „Sionismus v proroctví“ a bratr Rutherford napsal v roce 1925 knihu Comfor for the Jews (Útěcha pro Židy).

Pak ale to původní prorokování změnili na prorokování v tomto duchu:

„Židovský náboženský kult byl příčinou úplného zničení Jerusalema a záhuby celého národa izraelského, který od té doby nikdy více neexistoval jako národ a nikdy více nebude směti existovati jako takový.“ (RUTHERFORD, J. F. Uzdravení. Praha: Watch Tower Bible and Tract Society, 1938.)

I když se po válce ukázalo, že by bylo lepší to prvé jejich prorokování, ponechali si svého antisemistického ducha, kterým se ještě před válkou nakazili a kterým jsou často nakaženi i ti, kteří z organizace SJ buď odcházejí nebo vytvářejí přímo v ní opoziční skupiny.

Pro Muirne:

Ano, i Ty "povahu toho, co máš a smíš dělat právě Ty, a nikdo jiný, můžeš poznat sama ze sebe", ale jedině tehdy, když budeš činit to, co k Bohu opravdu vede.

Děláš ze mě blbce? Vlastně lidi to mají většinou v povaze. Ale nezklaml jsi mě. Jen mě udivuje, že cituješ z něčeho z čeho není možné dost dobře usoudit jestli to jsou zcenzurovaná a nebo nezcenzurovaná fakta. Pozor abys necitoval polopravdy!!! To by ses pak snížil na moji úroveň a to bych opravdu, ale opravdu nechtěl.

Tak se měj hezky a nebo taky jak chceš.