Inspirovanost Bible - jak na ní pohlížet?

Nejprve chci rovnou na úvod napsat, že tento příspěvek rozhodně nepopírá inspirovanost Bible, spíše se snaží nahlédnout na zažitý názor s jiného úhlu.

Motto : 2Tim 3:16 Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukazňování ve spravedlnosti... pisatel - apoštol Pavel

Jan 8:12 Proto k nim Ježíš opět promluvil a řekl: Jsem světlo
světa.Kdo mě následuje, rozhodně nebude chodit ve tmě, ale
bude vlastnit světlo života. Pisatel Jan, slova Ježíše Krista

Celkové pozoruji dva směry, kterým se ubírá výklad inspirovanosti Písem a to :

Striktně dogmatický - každá litera a každé slovo, které bylo zapsáno, mělo svůj význam a svůj důvod, proč bylo zaznamenáno. Z toho můžeme vyvozovat, že je třeba se velmi pečlivě držet psaného originálu, pokud je dostupný, případně bádat po tom, jak to vlastně mělo být přesně

Celkový z nadhledu - pisatelé skutečně byli vedeni Svatým Duchem k celkové osnově psaní, tedy k hlavní myšlence příběhu, či ústřední informace, ale použili svůj styl a svá slova.


Zatímco v prvním případě si musíme představit pisatele píšícího část Písma tak, že mu vede přímo ruku Bůh, v případě druhém se jedná o jakési puzení k psaní celkového námětu.

Pokud bychom si všimli vyučování Ježíše Krista, většinou mělo nádech příběhu, který působil na srdce posluchačů, kteří měli sami dojít pochopení. Znamená to, že Bůh počítá s tím, že v každém z posluchačů je něco, co mu umožňuje rozeznat, čím se řídit? Pro Ježíše nebyla důležitá litera, ale celkový obsah.

Naproti tomu farizeové šli jinou cestou. Snažili se dokázat, že k největšímu přiblížení se k Bohu se dostaneme pečlivým studiem litery zákona a jeho dodržováním do nejmenších detailů.

Ježíšův názor na to byl jasný.Navíc, jeho slova nebyla určena učeným tehdejšího světa, ale prostým lidem. A ti měli dojít spasení ne pečlivým hloubáním, ale činěním skutků tak jak působilo Ježíšovo kázání na jejich srdce.

Pokud bychom se zamysleli nad definici toho, co to má vlastně znamenat - být inspirován - inspirace, chápali bychom to spíše ve významu - být veden. Ale být veden kým? Používal Bůh k vedení zápisu božího Svatého Ducha? A jestliže ano, znamená to tedy, že kterýkoliv křesťan, který měl tento dar, tak jak o tom hovoří kniha Skutků, tak každý jediný byl vlastně inspirován Bohem a jeho slovo mělo význam pro ostatní spolubratry? Nebo je tlustá hraniční čára mezi vyvolenými a uznanými "inspirovanými pisateli" a těmi, kteří sice zjevně mají jisté vedení Duchem, ale jejich slova nic neznamenají?

Jak tedy rozumět slovům Ježíše Krista, které zapsal Matouš 18:20 "Kde se totiž shromáždí dva nebo tři v mém jménu, tam jsem uprostřed nich." ?
I tyto bratry vede Kristus a dává jim porozumění nebo je to vše jinak?
Pokud bychom připustili, že jedno z důležitých poselství, které Ježíš přinesl prostému lidu, bylo právě to, jakým způsobem nahlížet na Písma - tedy že neměly svazovat - mohl skutečně Ježíš prohlásit - Boží duch je na mně, protože mě pomazal, abych oznamoval dobrou zprávu chudým, vyslal mě, abych kázal propuštění zajatým a navrácení zraku slepým, abych zdrcené poslal pryč jako propuštěné. Luk 4:18

Ve světle této hypotézy bychom si pak mohli skutečně oddychnout, protože by nás netrápily příběhy starozákonní doby, nesnažili bychom se je za každou cenu obhájit, netrvali bychom striktně na detailních nařízeních Pavlových dopisů a otevřeli bychom své srdce k vnímání i jiných zdrojů, prostřednictvým kterých k nám Bůh může promlouvat.

Arago napsal: „Pokud bychom si všimli vyučování Ježíše Krista, většinou mělo nádech příběhu, který působil na srdce posluchačů, kteří měli sami dojít pochopení. Znamená to, že Bůh počítá s tím, že v každém z posluchačů je něco, co mu umožňuje rozeznat, čím se řídit? Pro Ježíše nebyla důležitá litera, ale celkový obsah.“

Máš pravdu v tom, že pro Pána Ježíše byl důležitý celkový obsah či duch Písem. Nemyslím si však, že by zpochybňoval literu, neboť také řekl: „vždyť vám vpravdě říkám, že dříve by pominulo nebe a země, než by jakkoli pominulo jedno nejmenší písmeno nebo jedna částečka písmena ze Zákona a všechno se nestalo.“ (Matouš 5:18)

Jinými slovy, Pán Ježíš byl důsledným obhájcem Zákona, který si byl vědom toho, že litera nemá zabíjet, ale pomoci ke správnému pochopení. To pochopení musí mít především ten, kdo vyučuje. Proto Jakub napsal: „Nemnozí z vás by se měli stát učiteli, moji bratři, protože víte, že obdržíme těžší soud. Všichni totiž mnohokrát klopýtáme, Jestliže někdo neklopýtá ve slovu, je to dokonalý muž, schopný držet na uzdě také celé své tělo.“ (Jakub 3:1–2)

Pán Ježíš byl na rozdíl od nás tím, kdo neklopýtal ve slovu. My tedy klopýtáme a měli bychom si toho být vědomi. Farizeům, které Pán Ježíš kritizoval, toto vědomí chybělo. Když tedy někdo vyučuje, protože má ten dar, neměli by ho posluchači chytat za slovo. I člověk, který má Svatého ducha, občas řekne něco, co vychází z jeho vlastního ducha. V tomto směru by měl být každý posluchač shovívavý. Shovívavý by však neměl být v případě, že někdo něco vyučuje v rozporu s Písmem. V tom případě je zapotřebí hájit Písmo a nařízení apoštolů.

Myslím, že se tady pletou jablka s hruškama?! V čem? Jedna věc je zákon a druhá věc je téma diskuze inspirovanost bible!!! Zákon je zákon a nelze nad zákonem pochybovat protože už by to nebyl zákon! Podle mně dokazovat inspirovanost bible a postoje k ní, postojem Ježíše Krista k zákonu je nesmysl. Ježíš nemluví o inspirovanosti Bible, ale mluví o Zákonu!!! A zákon a inspirovanost Bible je opravdu velký rozdíl alespoň pro mne. Protože postoj Ježíše k zákonu není postojem k bibli!!! To by jsi si mněl Martine Cibulko pořádně vyjasnit!!!

Karle, ten, kdo určuje, zda je něco plodem Boží inspirovanosti, sice ví, že je rozdíl mezi jablkem a hruškou, ale také trvá na tom, že jablko i hruška je plod. Tak je tomu se zákonem a ostatním Písmem, obojí je inspirováno Bohem. Kromě toho slovo zákon nemusí znamenat pouze Tóru nebo-li Pět knih Mojžíšových.

Pán Ježíš například řekl: „Není napsáno ve vašem Zákoně: „Řekl jsem: „Jste bohové““?“ (Jan 10:34) V biblických odkazech u tohoto verše najdeš jak v ekumenickém překladu, tak v Překladu nového světa Svatých písem odvolávku na Žalm 82:6 a ne na nějaký verš z Tóry. Podobné je to, když Pán Ježíš říká: „Je to však proto, aby se splnilo slovo, napsané v jejich Zákoně: „Nenáviděli mě bez příčiny.““ (Jan 15:25)

Martine dík za diskuzi, ale ještě se podívej pořádně na texty, které Ježíš používá!!! Proč? Ježíš hovoří o Zákonu a plně se s ním nestotožňuje říká Ve vašem a v jejich nikde neříká že jejich a Váš zákon je zákonem Božím!!! Ježíš se pouze odvolává na jejich zákony, ale neztotožňuje se s nimi!!! A už vůbec nikde netvrdí, že jsou Ty jejich a Vaše zákony inspirovány Bohem!?!?!?

"Jejich zákon"

Domnívám se, že formulace ve Vašem zákoně, či v jejich zákoně, tedy použití přivlastňovacího zájmena zdůrazňujícího vazbu na posluchače jako vlastníky onoho zákona, má zcela jasnou podstatu v zaměření Ježíšova vyučování. Prostě tím chtěl zdůraznit, že jim neříká nic nového, ale prostě jen to, co sami slyšeli, něco co je v jejich vlastnictví, co bylo dáno jim. Bylo jim to dáno Bohem a teď je to jejich. O inspirovanosti těchto zákonů se potom hovoří na jiných místech Bible. Kdo to chce vidět, ten to vidí, kdo to chce popřít, ten to popře.

Karle, podíval jsem se na texty pořádně a vidím, že Pán Ježíš o tom jejich Zákonu prohlašuje, že je to nejen „Písmo“, ale i „Boží slovo“, které „nemůže být prohlášeno za neplatné“ (Jan 10:35). Ten jejich Zákon je totiž svědectvím Otce o svém Synu (viz Jan 8:17–18). Ten Zákon nebyl dán pro Syna, ale byl dán lidem, aby se, jak napsal apoštol Pavel, „stal naším vychovatelem vedoucím ke Kristu, abychom byli prohlášení za spravedlivé díky víře“ (Galaťanům 3:24).

Tvrzení, že se Pán Ježíš neztotožňoval s tímto Zákonem, který dal lidem jeho Otec, je naprosto zcestné. Lidé, kteří takové tvrzení prosazují, v podstatě znevažují „závažnější záležitosti Zákona, totiž právo a milosrdenství a věrnost“ (Matouš 23:23). Těm na pochybách však Pán Ježíš říká: „Vy blázniví a v srdci pomalí uvěřit všemu, co mluvili proroci. Cožpak nebylo nutné, aby to Kristus vytrpěl a vstoupil do své slávy?“ (Lukáš 24:25–26) Ke kterému druhu lidí patříš Ty, Karle?

Inspirace, která část?

Bible se dá snadno zneužít a sama před tím varuje.
Je to zase jen můj názor, ale domnívám se, že žádnou myšlenku v Bibli nelze brát „černo.bíle“ ale dobře se podívat, co měl autor na mysli.
Jestli Pavel řekl „celé písmo je inspirované“, je dobré uvažovat nad tím, komu to řekl, co ho k tomu donutilo, na co tím poukázal a jaké písmo měl na mysli.
Padla tady, v diskuzi, myšlenka, že mluvil o „zákonu“. Skutečně, spor o dodržování zákona, byl hlavním důvodem, jeho slov. V podstatě bratrům řekl, že i když zákon nemá platnost, není pro Kristova následovníka závazný, (hádka o obřízku, čisté a nečisté, sobotu atd.), nelze jej odhodit, protože je daný Bohem, a proto je dobrý (alespoň) na tyto věci. „K učení, nápravě atd“.
O dalších částech dnešní Bible tam není ani slovo. Přesto se domnívám, že i tato část byla psána pod dohledem a inspirací Ducha.
Ale zase ne „černo.bíle“.

Slavík Svatopluk napsal:Inspirace, která část?

Přesto se domnívám, že i tato část byla psána pod dohledem a inspirací Ducha.
Ale zase ne „černo.bíle“.

Vidím, že spektrum názorů na inspirovanost je velmi široké, opravdu, jak bych řekl, zprava doleva.
Takže i nadále zůstává otázkou - Jak dalece je pro nás závazný Zákon? Něco dodržovat, něco ne? Kdo rozhodne, co ano a co ne?
Děda Slavík napsal, ne černobíle - co to znamená? Spíše to směřuje k tomu, že míru pochopení, co a jak akceptovat máme sami v sobě?

Slovo „černobíle“

chápu tak, jako že, „to musíš a tamto nesmíš“. Pán ale řekl, že nejsme pod zákonem, ale pod milostí.
Musíš a nesmíš, se tedy změnilo na „ to chci dělat a to nechci dělat“. Já sám a dobrovolně. Vím také proč.
To je i otázka dodržování starého zákona. Jestli nejsme pod zákonem, tak je to snad jasné každému.
Jsou určité zásady, které byly zakotveny i ve starém zákoně, a ty jsou něčím jiným
.
Na příklad zásada z jiného soudku. Chceš-li žít, musíš jíst, pít a dýchat. Jinak, jako člověk zemřeš. To je zásada.

V podobném duchu jde i Bible. Ale jen v podobném. Protože na příklad je zásada „trest za hřích je smrt“, ale protizásada „všechny hříchy budou odpuštěny“.

Potom skutečně záleží jen na nás, jak se s tím vším vyrovnáme, jaké poneseme ovoce a jaký soud nás postihne.

K tomu máme schopnost uvažovat a pomocníka v Duchu Svatém.

.

Citace Queense : Mojžíšský zákon říkal: nenáviď nepřítele, ale Ježíš to posunul do vyšší svéry: milujte své nepřátele.


Citace ze Starého zákona :
Leviticus 19:17 Nebudeš ve svém srdci chovat nenávist ke svému bratru, ale budeš trestat svého bližního podle práva, a neponeseš následky jeho hříchu.
Přísloví 10:12 Nenávist vyvolává sváry, kdežto láska přikrývá všechna přestoupení.
Přísloví 10:18 Kdo skrývá nenávist za zrádné rty, i ten, kdo šíří pomluvy, je hlupák.
Přísloví 15:17 Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska, než z vykrmeného býka a s tím nenávist.

Těch veršů, které varují před nenávistí je spousta.....

Jediné co měl Hebrejec opravdu nenávidět bylo ZLO .

.

Queensi,

dodal bych můj názor, k tvému příspěvku, že například "nezabiješ" neplatilo vždy y všude.
Platilo to pouze uvnitř národa, ale ještě s výjimkou, ukamenování toho, či onoho.
Kdežto pro pohanské (nežidovské) národy to platilo naplno. Vyhubíš je od starce až po kojence, atd...

A tak to bylo i v jiných případech.
Nedíval bych se na přísloví. To nebyl zákon, ale jen praktická přísloví..

Pokud řada církví vehementně používá text 2TIM 3:16, o tom jak je celé Písmo inspirováno Bohem, co měl Pavel konkrétně na mysli?
Svoje dopisy? Nebo i ty, které přijdou po něm? Nebo pouze knihy Hebrejských Písem? Byl si jist, že jeho dopisy v době jeho psaní budou kanonické a budou zařazeny do Bible? Co bylo ono slovíčko : Všechno ? Jak to chápal Pavel?

.

Na téma "všechno Písmo" jsem před chvilkou svůj názor psal.

Pavel mohl mít na mysli především Starý zákon. To nové, dopisy sborům, svitky evangelia, to nebylo součástí tehdejšího Písma. Kanon NZ byl mnohem později.

A proč to Timoteovi psal?

Domnívám se, ře jej podnítily změny ve víře židů. Stále ještě doznívala obřízka, opovržlivý postoj k pohanům, podřízenost ženy, obava z masa obětovaného modlám, dodržování soboty a další, a do toho padl text o Kristu "který ruší staré, aby nové ustanovil".

Nastaly tedy změny. Pohan se stal bratrem, žena byla na stejné úrovni jako muž (v rodině měla muže jako hlavu a má jej doposud), končila nutnost obřízky atd.
A tak asi se ozvalo "kyž tedy Ježíš zrušil platnost Zákona a jeho ustanovení, zahodíme vše"

Reakce Pavlova byla "to přece bratři nejde, protože je to od Boha a je to dobré k učení, ukazňování" atd.

Dnes máme celek, můžeme posoudit, že skutečně něco i z Nového zákona je pod inspirací a vedení Duchem a něco bylo ponecháno na svobodné vůli pisatelů..
Stará smlouva, byla určena Židům, Nová, Kristova smlouva, křesťanům...

To je tedy můj názor.

queens napsal:Arago, jsou to řečnické otázky, a nebo nám k tomu něco sdělíš bližšího? Pokud ano, budu se moc těšit.

Queens z O. Poruby

Rád bych sdělil něco bližšího, ale to je právě ono, že to co je bližší je spíše z oblasti, která je zde nahlížena kriticky. Potom, co člověk opustí církev po dvaceti letech, začne si klást všelijaké otázky. Jedna z nich je i právě ta, zda to co celou dobu vnímáme jako netknutelný celek, vlastně netknutelným celkem nakonec není.
My dnes bereme Bibli jako axiom, jako něco, co tu dnes máme, jsme za to rádi, ale nehodláme diskutovat o tom, zda to nemůže být i trochu jinak.Vycházím z následujícího, stále se opakujícího schematu, kdy církve dosahují podobných výsledků, které většinou věřící ovládají, a ti odcházejí jinam, aby zde nalezli sice něco jiného, ale principialně podobného. A protože to nefunguje tak jak by mělo, je zde několi vysvětlení. Čtenář si asi ta vysvětlení sám doplní, ale některá uvedu.
1. K Bibli ještě něco náleží, co by nám ukázalo další cestu
2. Bereme Bibli jinak než bychom jí brát měli
3. Církev zneužívá Bibli k nadvládě nad druhými

Nejsem žádný badatel, ale stále více mě zajímá realistický obraz tehdejšího světa, kdy byla psána řecká písma. Bylo by podivné, pokud se vžijeme do tehdejší doby si myslet, že ani Ježíš, ani jeho učedníci si žádné záznamy nepsali. Pokud ano, kdo by pozvedl ruku proti tomu, že jejich zápisy jsou špatné? Vždyť byli přímo Ježíšem vybráni, měli dar Sv.Ducha a tudíž to co napsali mělo také patřit mezi inspirované písmo psané Pavlem? Píši zde zcela kacířsky o nekanonických knihách. Je pravda, že může jít o podvrhy, leč teprve v dnešní době máme zřejmě my tu možnost k přístupu k těmto dalším spisům.Možná bych použil jednoduchého přirovnání. Najdeme v lese bicykl, ale bez zadního kola. Trochu na něm půjde jezdit, a dokonce si časem zvykneme i na nepohodlnost, budeme vychvalovat zvonek a přední brzdu. Že se občas zraníme, to nevadí, vždyť stejně nic jiného nemáme. Představte si ale to překvapení, když to zadní kolo po nějaké době najdete. Určitě uslyšíte říkat druhé, že to se tam nesmí dávat, protože takto to od pradávna fungovalo a jinak fungovat nesmí. Vy ho ale přesto namontujete a ono to funguje!
Nemůže to být podobné s Biblí?

Pokoj Tobě bratře!

napsal jsi:

Arago napsal:Pokud řada církví vehementně používá text 2TIM 3:16, o tom jak je celé Písmo inspirováno Bohem, co měl Pavel konkrétně na mysli?
Svoje dopisy? Nebo i ty, které přijdou po něm? Nebo pouze knihy Hebrejských Písem? Byl si jist, že jeho dopisy v době jeho psaní budou kanonické a budou zařazeny do Bible? Co bylo ono slovíčko : Všechno ? Jak to chápal Pavel?

připomeňme si data 90-95po Kr. ohraničení SZ kánonu, 110-130 NZ spoubor, 70-95 dopis 2Tim (čerpám z předmluvy k NZ v ČEP 1985)

Já osobně se domnívám, že Bible je Bohem inspirovaná do té míry, že si Bůh používal jednotlivých lidí, jejich znalosí a schopností k vytvoření tohoto díla. Např. NZ je napsán především v řečtině, přičemž mohl být napsán aramejsky, latinsky atd. Řečtina se záhy stává světovým jazykem.

Nicméně nebál bych se vidět i omezení Bible. Některé výroky jsou již pro nás těžko pochopitelné, soc. vazby v Písmu používané jsou nám ne vždy známé a jak můžeme vidět na této diskusi i naše chápání se může lišit...

Číst Bibli bez Ducha svatého (anebo pro "popírače "- bez Boží přítomnosti) si myslím nejde.

V lásce Jan

a zase jako perličku na závěr: např do Korintu byly napsány pravděpodobně 3-4 dopisy a při redakci se stlačili do dvou, které známe my, nebo byly vypuštěny úplně.

.

Milý bratře Queens!!!

Jo, život je plný paradoxů...



Pokoj Tobě Jan

Řekl bych že písmo je spíše inspirující než inspirované- v písmu vidíme jak lidé hledali, doufali a představovali si boha - a to má svojí cenu pro nás.

V jeho mýtech a obrazech se zrdcadlí některé nadčasové obecné pravdy a archetypy.

Rozhodně bych ale nespoléhal na proroctví - zejména ta v NZ.

Bratře,
píšeš:

jonas napsal:
Rozhodně bych ale nespoléhal na proroctví - zejména ta v NZ.

Můžeš být konkrétnější?

Jde Ti např. o zjevení Janovo, nebo to Tvé oblíbené "nepomine toto pokolení", nebo třeba "Těm, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi" ?

Jan

Queens píše :Vážená madam, mám ten pocit, že jste trochu mimo, Vy popíráte, co řekl Ježíš?

Jistě se Vám už po mě stýskalo milý Queensi a tak se Vám pokusím objasnit můj předešlý příspěvek o "nenávisti k nepříteli "v SZ.
Předesílám, že půjde pouze o můj výklad.
Od 21.verše Ježíš doslova cituje z přikázání či pravních ustanovení pro židovský národ. ( nezavraždíš, nezcilozožíš, o rozlukovém lístku, "oko za oko..., křivém svědectví, budeš milovat svého bližního )
V překladu KMS jsou zajímavé uvozovky v tomto verši :"Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Budeš milovat svého bližního´ a nenávidět svého nepřítele.
Mě z toho vyplývá, že "nenávidět svého nepřítele", které takto není citováno v SZ, je právě formulací zákona ustanovené pozdějšími učiteli , či farizeji Zákona, na které Ježíš odpovídá skoro až rebelským způsobem o "milování napřátel".
Mohu se mýlit a tudíž být tedy i "mimo".


P.S. Pokud je v nějakém překladu přímo toto přikázání či ustanovení o nenávisti nepřátel zmiňováno, napište mi jej. Disponuji mnoha překlady a pokud je to někde hebrejštině - mám šikovného šváru.

S láskou
Doktorka Whiteová

haid napsal:Bratře,
píšeš:

jonas napsal:
Rozhodně bych ale nespoléhal na proroctví - zejména ta v NZ.

Můžeš být konkrétnější?

Jde Ti např. o zjevení Janovo, nebo to Tvé oblíbené "nepomine toto pokolení", nebo třeba "Těm, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi" ?

Jan

j: no šlo mi spíše o to vyzdvihnout v čem vidím cenu a hodnotu písma - a to bez ideologických, nebo věroučných předsudků

co se týče proroctví: kápl jsi na to

v kosce - vidím očekávání ranných křesťanů založené na Kristově prorokování a rozvedené v epištolách jako falešné - to ve smyslu Mojžíšova pravidla o rozpoznání falešných proroků

více viz debata na vedlejším foru "Záleží na překladu Bible?"