Trojjedinost

Hoci tie sú užitočnou nadstavbou...Bez základov lásky sú len vzdušným zámkom.

Základy (láska) bez té nádstavby je jako víra bez skutků.


Jakub 2:24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!

Jakub 2:26 Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.

JE POTŘEBA OBOJÍ. VÍRA I LÁSKA. NE FANATIZMUS A NĚCO POVRCHNÍHO NA NEDĚLI.. Nebo na obdiv lidem...

Pěkný den!

Připadám si zde jako ve mlejně, pořád se sype obilí a furt se mele a mele to samé, jen to má každou chvíli jiné, stále se opakující zabarvení.

Jo, jenže to obilí je pořád samá ovsaha a podobné nedobroty. Tak se nediv, že některý mlynář si nechce nechat zalepit drážky ve válcích...
Tak je to jako "hrách na stěnu" Dopadne, odrazí se a pořád dokola.
Pokud sedlák nepozná ovsahu od ovsa, je to těžké..

Hvězdlický napsal:
JE POTŘEBA OBOJÍ. VÍRA I LÁSKA. NE FANATIZMUS A NĚCO POVRCHNÍHO NA NEDĚLI..

Dnes je piatok, deň kedy za nás zomrel náš Pán. Z lásky.
Ale som rád, že si uznal (dúfam že aj v srdci), že základom Ježišovho učenia je láska.
Boh je láska. Kto nemiluje, nepoznal Boha.

Hvězdlický napsal:
Základy (láska) bez té nádstavby je jako víra bez skutků....

Tu by som prosil nejaký praktický príklad, lebo v Písme to tak nie je napísané.
Alebo dám príklad ja: moja dcéra: nevidí, je ochrnutá, otázne je, čomu vôbec rozumie. Ale cítiť z nej prenikavú lásku. Čiže nemá žiadnu vieru, žiadne skutky. Iba lásku.
Ak sú skutky z viery, ale bez lásky, nemajú žiadnu hodnotu.
Ak sú skutky z viery s láskou, majú veľkú hodnotu.
Miera veľkosti skutkov sa meria podľa veľkosti lásky, nie podľa zdanlivej kvantity skutkov.
Možno aj preto Kráľovstvo nebeské patrí maličkým. Lebo stačí láska. Tú dokáže prijať a dávať každý človek. Ak chce. Iné možno nedokáže, ale lásku dokáže. Preto je Ježišovo bremeno príjemné a jarmo ľahké. Boh na nás kladie len bremená, ktoré dokážeme uniesť. A tým bremenom je láska.

Milý Janmate,
pořád myslím na tento tvůj komentář, moc ti za něj děkuju. Ve víru událostí jsem na něj neodpověděla tak až teď.
Chci ti napsat, jak moc si vážím tvého postoje. Je přece tak jednoduché zatrpknout..-
Je to síla, opravdu. A je v tom pravda.
Víra a skutky je tak často diskutované a tak nepochopené téma a z tohoto je vidět, že klíčem k výsledku je láska. Úplně jasné je taky, že nikdo z lidí nemůže naše skutky posoudit, protože právě nevidí do nás.
Je zajímavé, že láska je to, co rozšifruje vlastně všechno. Řekla bych, že v podstatě i Trojjedinost. Láska je Boží podstatou a vztahem, který uvnitř trojice probíhá, láska je to co nás naplňuje a nutí k činnosti a taky to, co nás krotí, když směřujeme někam, kam nemáme. Láska nám často pomáhá mnohé pochopit. Taky mám pocit, že je schopná neustále narůstat, někdy až závratně. Je to daleko nejlepší strážce našich pohnutek.
A přitom je to vlastně tak jednoduché - mít rád.

quaero napsal:Milý Janmate,
pořád myslím na tento tvůj komentář, moc ti za něj děkuju. Ve víru událostí jsem na něj neodpověděla tak až teď.
Chci ti napsat, jak moc si vážím tvého postoje. Je přece tak jednoduché zatrpknout..-
Je to síla, opravdu. A je v tom pravda.
Víra a skutky je tak často diskutované a tak nepochopené téma a z tohoto je vidět, že klíčem k výsledku je láska. Úplně jasné je taky, že nikdo z lidí nemůže naše skutky posoudit, protože právě nevidí do nás.
Je zajímavé, že láska je to, co rozšifruje vlastně všechno. Řekla bych, že v podstatě i Trojjedinost. Láska je Boží podstatou a vztahem, který uvnitř trojice probíhá, láska je to co nás naplňuje a nutí k činnosti a taky to, co nás krotí, když směřujeme někam, kam nemáme. Láska nám často pomáhá mnohé pochopit. Taky mám pocit, že je schopná neustále narůstat, někdy až závratně. Je to daleko nejlepší strážce našich pohnutek.
A přitom je to vlastně tak jednoduché - mít rád.

j: jednoduché to jistě je (a i pravdivé) ale nic to neřeší v tom smyslu že se to může stát příliš snadným útočištěm před obtížnými otázkami

j: jednoduché to jistě je (a i pravdivé) ale nic to neřeší v tom smyslu že se to může stát příliš snadným útočištěm před obtížnými otázkami

Jasně, jonasi, máš pravdu. Otázkou ale je, kdo ty obtížné otázky vlastně dává.

Quaero, ďakujem. Nie nás Pane, nie nás, ale svoje meno osláv...
Aj keď - celkom ľudsky - som rád, že Ťa môžem považovať za svoju priateľku. Je to pre mňa česť. Aj iných si vážim, samozrejme, ale taký Absolvo sa k počítaču cez Teba len tak ľahko nedostane, tak jemu ani nepíšem..
Quaero, mrzí ma, že ten, komu som môj komentár o láske písal, to už nestihol (nechcel) dočítať. Zlý nám ho odohnal a naozaj mi je za dedom Hvezdlickym ľúto - bol to prenikavý mysliteľ - ibaže nechcel spolupracovať s Duchom, všetko chcel odhaliť svojim intelektom - a to sa nedá. V tom je pýcha, byť ako Boh (Gen 3,5) a všetkému rozumieť.

Vždy mi je ľúto za tými, ktorí napriek všetkej nepopieratelnej snahe spoznať Boha len cez rozum napokon Ducha Svätého odignoruju, ked sa im nuka priam na tanieri. Je to veľmi smutné.

Ešte jednu vec Ti prezradím: zlý duch, ktorý drží mnohých vo svojej moci (a ktorý sa tu, na tomto fóre, prejavuje svojimi vstupmi) chtiac-nechtiac v musel v dedovom prípade odhaliť svoje meno. Zanechal tu svoju šifru, svoje meno: ??? = 666
Prezradenie mena je súčasť exorcizmu, keď zlý duch na priamu výzvu exorcistu musí prezradiť svoje meno. Je to začiatok porážky, zlomenie jeho moci nad človekom - vtedy naozaj zúri.
Preto nemajme dedovi za zlé jeho urážky - o to viac sa za neho modlime, aby ho napokon Duch Svätý oslobodil úplne a zachránil ho z moci zlého.
A Otec to aj urobí, keď ho budeme prosiť v mene Pána Ježiša. Preto Ťa prosím, i každého koho táto výzva osloví, pripojte sa k modlitbám za oslobodenie tých, ktorí sa oslobodili z pút SJ ale neoslobodili sa od ich lží a bludov. Stačí krátka modlitba, keď si na to spomenieme - Pane, zmiluj sa.

Ešte k poslednej Jonasovej poznamke v tom zmysle, že si robíme z lásky "snadné útočište".

V tom je trik zlého ducha, že sa nás všemožne snaží odviesť od Božieho milosrdenstva. Akonáhle sa k Božiemu milosrdenstvu človek priblíži, už je tu zlý so svojimi námietkami, ako napríklad táto: "Boh Ti neodpustí, to by bylo příliš snadné", "si naozaj zlý, ako by Ťa Boh mohol milovať - on je prísny sudca a ty si ho zradil - vlastne si ho ani nezradil, veď to on, Boh je navine, že Ty si slabý - vlastne ani slabý nie si, len, no, taký ľudský, si vlastne skvelý...no no no, vlastne, načo sa zamýšľaš nad takými hlúposťami - pozri napríklad tam - alebo ešte tamto - nie nie, len nad tým že by Ti Boh odpustil či chcel Ti dať útočisko, nad tým nerozmýšľaj. Určite nad tým nerozmýšľaj. Určite sa k nemu neutiekaj. Určite sa ani nepokúšaj (bŕŕŕŕ) modliť. Načo by si stále opakoval dokola to isté, ako idiot. Ty predsa nie si žiaden hlupák. Pozri na tých hlupákov, čo sa stále modlia, veď je to nedôstojné - a ty si predsa dôstojný. No dobre, keď už teda musíš, tak si čítaj tú svoju bibliu - ale všimni si, aký je Boh v nej zlý. Dobre si všimni všetky rozdiely, všetky nelogizmy, všetko si všimni, koľko kto mal synov a dcér - len si nevšímaj, ako Ťa Boh miluje. Áno, toto si nikdy nevšímaj, lebo to nemôže byť pravda. Si predsa rozumný a hladáš pravdu. Áno, aj ja som rozumný, tvoj anjel svetla, tvoj záchranca, osloboditeľ od Boha - dobre, dobre, tak ma teda odožeň, ale budeš ako tí ostatní idioti katolíci. Pozri akí sú skazení - pozri čo už tá ich Cirkev napáchala - dobre si to všímaj, never im, never, never, ver len sám sebe. Ani žiadnej inej cirkvi never. Iba mne ver, mne svojmu anjelovi svetla a sebe samemu.."

Pane, zmiluj sa

Prezradenie mena je súčasť exorcizmu, keď zlý duch na priamu výzvu exorcistu musí prezradiť svoje meno. Je to začiatok porážky, zlomenie jeho moci nad človekom - vtedy naozaj zúri.

???

To nie je meno milý Janmate, ale výraz mého nepochopení.
Žádám bližší výklad ohledně exorcismu.
Díky.

Milý Janmate,
máš podobné pocity co já. Taky mi bylo líto dědy, ale pak jsem si uvědomila, že on může - a myslím, že to i dělá - číst toto fórum dál, a tak být s námi se všemi vlastně pořád se v kontaktu. I když pasivně. Myslím, že je to jen věc času, kdy se zase ozve. Kdy ho Bůh podnítí....Člověk někdy potřebuje pauzu, klid, být sám se sebou a s Bohem. Třeba si to i děda mezitím v klidu všechno rozpřemýšlí, třeba modlitby pomohou....
Máš pravdu, bez Boží pomoci jsme před tím zlým bezmocní. A on to umí udělat tak, že mu na všechno skočíme. Už jsem to psala Pavlovi, že se v poslední době hodně modlím o ochranu před zlým, mnohem víc než dřív. Taky to tak cítím, že když se člověk aktivně napojí na duchovní svět, je to úžasné, naplňující a živé, ale jsme také současně v nebezpečí, že se tam bude chtít napojit hned ten "z druhé strany". Proto potřebujeme mohutnou ochranu.
Ale ten blízký vztah s Kristem je tak úžasný. Jenže ten pocit není asi předatelný. A tak se můžeme jenom modlit. Ale to píšu špatně - můžeme se jenom.... - vždyť to je to to nejlepší a nejmocnější a asi jediné, co nám jako človíčkům tady na zemi může pomoct, viď?
Jinak co se týče exorcizmu se připojuju k dr. White - docela bych ráda víc informací. Máme doma knížku od G. Amortha Exorcisté a psychiatři, ale nějak se mi tím nedaří moc prokousat. Zajímalo by mne, jestli se dá lidem, na které působí zlé síly, pomoci i na dálku.

Doktorka White a quaero, vyprovokovali ste ma k otvoreniu nového linku, ktorý som nazval "exorcizmus, oslobodenie, modlitba, život s Ježišom.
Tam sa Vám pokúsim odpovedať. Prosím o chvíľu strpenia a Vaše modlitby

Tak ať se vede, milý Janmate !!!

Biblicky krestan

Trojica je nebiblická náuka preto, že ju Biblia priamo neučí a neučili ju ani najbližší nasledovníci apoštolov. Ján napísal: "Keď však príde On Duch pravdy, uvedie vás do všetkej pravdy"(Ján 16:13). Ak by bola náuka o trojici pravdou o Bohu, Duch Svätý by to apoštolom určite zjavil. Pôsobenie Ducha Svätého bolo nesporne aj v prvých storočiach, no nikto, na to že je 1 Boh v troch osobách neprišiel. Nikde v Biblii nie je ani žiadne proroctvo, že na to niekto príde.

Citujete Jána 16,13 a jeho slová chcete uplatniť len na apoštolov. Otázka znie, či dnes už Duch pravdy nepôsobí. Teda či už je zjavené všetko čo malo byť zjavené. V skutočnosti všetko čo malo byť zjavené už bolo zjavené, ale otázka by mohla byť, či my sme už odkryli všetko, čo bolo zjavené? Náuka o Trojici je hlavne koncept, nebojím sa povedať, že teologický a dá sa povedať, že vznikala priamo s rozširovacím sa slovným fondom kresťanstva. To, že to bol Tertulián, kto prvý pomenoval Otca, Syna a Ducha ako "osoby", ešte neznamená, že pred tým to osoby (persona, ale lepšie po grécky "hypostasis") neboli. Človek poznáva a učí sa poznávať, a to platí aj v prípade Boha. Teda, že človek poznáva a učí sa poznávať Boha.

Nemôže to byť posun k lepšiemu porozumeniu Božieho zjavenia preto, že vzišla z koncilov ktoré mali zjavne politické pozadie. Ešte do koncilu v Nicei malo veľa zborov náuku o Božstve veľmi blízku tej pôvodnej.

Tu si dovolím povedať, že to nie je pravda. Koncil (hovoríme hlavne o Nicejskom) vznikol hlavne kvôli stále rastúcej skupine heretikov, ktorí mali takú moc, že pravoverných prenasledovali (tí si to samozrejme len tak nenechali). O politickom pozadí môžeme hovoriť len do tej miery, že aj cisár mal záujem na tom, aby sa prostredie v krajine upokojilo. To, že do priebehu koncilu nezasahoval vidieť, z toho, že hoci sám bol priklonený strane ariánskej, neprotirečil výsledkom koncilu. Do koncilu v Nicei a bezprostredne pred ním sa už veľmi verejne hovorilo o Trojici, a Athanásius pracoval z dobre pripraveným materiálom. Do Nicei už viac ako sto rokov cirkev vyznávala Trojičnú koncepciu.

Ak mi však Štefan dokáže, že sa mýlim na základe biblických faktov, môžem aj zmeniť názor.

V prvom rade Vás nebudem presviedčať. Môžeme spolu hľadať cestu tým spôsobom, že budeme jeden druhému odpovedať na otázky. Ja Vám budem dávať rôzne otázky a ak na ne úprimne budete hľadať odpovede, tak uvidíme, či zotrváte na svojom mieste alebo sa pohnete ďalej. Je to na Vás.

Boh sa v osobe Otca zjaviť nemohol, pretože Otec je sám Boh.

Otázka. Odkiaľ viete, že Boh sám je Otec. Ak hovoríme o Bohu ako o Otcovi, tak v zmysle Otca stvoriteľa a panovníka. Ježiš hovorí o Otcovi ináč, v zmysle svojho vlastného Otca. Zjavuje teda Ježiš, čoby Syn osobu Otca?

Boh je Otec pretože pred vekmi splodil Syna.

V čom je Syn iný od Otca?

A tak je len jediný "Boh (Otec) ktorý sa zjavil v tele"(1.Tim. 3:16)

1. Tim 3,16 Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti: Byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů, hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.
Hovoríte, že to je Boh (Otec), ktorý sa zjavil v tele. Ja tvrdím, že je to Boh (Syn), ktorý sa zjavil v tele. Porovnáme si to s Jan 1,14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Teda ak Slovo identifikujeme so Synom, bol to Syn, ktorý sa vtelil a nie Otec. Fil 2,5-7 Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. Teda tento text dokazuje, preexistenciu Krista ako Syna, ktorý v spôsobe bytia (teda v svojej podstate) bol rovný Bohu (Otcovi), na tejto rovnosti však netrval a sám sa ponížil do spôsobu bytia človeka (vzal na seba podstatu človeka). Ak by to bol Boh (Otec), ktorý na seba vzal podstatu človeka, načo by nám bol potom jeho Syn?

Plnosť grécky pleróma znamená celý obsah – všetko. V tomto je Pán Ježiš Bohu rovný inak je podriadený Otcovi vo všetkom.

Teda, v tomto (pleróma - všetko) je Ježiš rovný Otcovi, inak je mu vo všetkom podriadený? Zvláštny slovný obrat.
Nasleduje výpis otcov ohľadom božstva Kristovho. Budem pokračovať v téme o Ježišovi.

V čom je Syn iný od Otca?
citace:
A tak je len jediný "Boh (Otec) ktorý sa zjavil v tele"(1.Tim. 3:16)

Máš zajímavý překlad Bible. Moje Písmo nemluví o Bohu Otci, který se zjevil v těle, ale o Synovi, tedy o Kristu....

1. Timoteovi 3:16 Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti: Byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů, hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.

Nebo je to záměrná úprava Písma (a tedy i na jiných místech) pro snadnější prokázání trojice a dalších nauk KC???

Hvězdlický

Máš zajímavý překlad Bible. Moje Písmo nemluví o Bohu Otci, který se zjevil v těle, ale o Synovi, tedy o Kristu....

Neviem teraz na čo reagujete, ale asi na mňa. Len ste to trochu prehodili. Ja reagujem na biblického kresťana, ktorý píše:
Boh je Otec pretože pred vekmi splodil Syna.
Načo ja sa pýtam:
V čom je Syn iný od Otca?
A neskôr hovorím:
Ja tvrdím, že je to Boh (Syn), ktorý sa zjavil v tele.
Teda skoro presne to čo hovoríte Vy, že Moje Písmo nemluví o Bohu Otci, který se zjevil v těle, ale o Synovi, tedy o Kristu....

Potom je to v pořádku.
Pokud má Syn počátek (jak píše Písmo) není věčný a je to jednou ze skutečností, kterou se od Otce odlyšuje.
Potom není ani stejně mocný, je druhý po Otci (z rodu Bohů), je Otci podřízen (Otec jej posílá atd a nikdy ne obráceně), není tedy součástí jednoho celku v podobě trojice, ale samostatnou a Otci plně zodpovědnou osobností, které dočasně byla Otcem svěřena veškerá moc na nebi i na zemi.

Nevím, jak je to skutečně, ale zatím to takto chápu z toho, co jsem poznal z Písma...

Milému Svatoplukovi předávám tyto verše :

Jan 17:5 A nyní ty, Otče, oslav mne u sebe tou slávou, kterou jsem u tebe měl, dříve než byl svět."
24 Otče, chci, aby i ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mne miloval před založením světa.

Syn byl zplozen ještě před založením světa, tedy v I. věčnosti.

Tak to chápu zase já ....

Syn byl zplozen ještě před založením světa, tedy v I. věčnosti.

Tak to chápu i já. A při tom již mi to tak nepálí. (co bych taky chtěl, v mém věku??)

Věčnost ale nemá začátek ani konec. Stejně jako vesmír.
Jako má ale každá planeta (i naše země, svět) v nekonečnosti vesmíru svůj počátek vzniku a svoje místo, tak i Syn, má počátek ve věčnosti Otce.
Jen Bůh Otec, nemá počátek ani konec. Je věčný.
Nic jiného nemohu v Písmu najít.

Dědo,
mně to tak připadá, že sis sám odpověděl. Píšeš:

Syn byl zplozen ještě před založením světa, tedy v I. věčnosti.

Tak to chápu i já. A při tom již mi to tak nepálí. (co bych taky chtěl, v mém věku??)

Věčnost ale nemá začátek ani konec

Takže, Syn byl zplozen ve věčnosti, ještě předtím, než existovalo cokoliv jiného, tedy i čas.

Souhlasí to i s výrokem: "Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha."
Na počátku, když začal čas, už bylo Slovo a byl Bůh. Není napsáno, že by Slovo začalo svou existenci na počátku, ale že už bylo. Takže muselo existovat již před tím počátkem.

Takže ani Otec ani Syn tím pádem nemají počátek.

Zdá se to jako rozumná úvaha, ale pak proč je ta zmínka, že byl zplozen, když nemá žádný počátek? Ano byl zplozen, nebo vyšel z Toho, který nemá počátek, to by mi znělo lépe, ale tvůj závěr je jak říkám rozumný, ale něco mi na něm nesedí.

Quaero, to s tím stvořením času, no nevím, co na to říct. (jasně, obdiv patří Štefanovi)

Měřítkem vzdálenosti, je metr, kilometr, míle, atd, ale také nekonečno. I nekonečno je vzdálenest. Jen postrádá počáteční a konečný bod.
Čas je na tom podobně. Minuta, hodina, věk, atd,l ale také věčnost. I věčnost je jednotkou času, kde také není počáteční a koncový bod.

Co se týká myšlenky- "na počátku bylo slovo". chápu to spíše jako v příkladu "a vyšlo slovo od krále" atp. Slovo, tedy myšlenka, plán, nebo rozhodnutí. To bylo na počátku u Boha.

Teprve v určitou dobu, toto své "slovo" (plán, myšlenku atd)
uskutečnil, a slovo se stalo jeho Synem.

Jak dlouho měl Bůh svůj úmysl, že nezůstane ve vesmíru sám, to se neodvažuji uvažovat. Možná od počátku. Čeho??? Možná nejprve musel připravit vhodné prostředí a podmínky, pro tento akt "splození" Syna. Počátek tvoření hmoty, byl tedy i počátek Božského plánu na "splození" svého Syna..(na počátku bylo slovo)

Podobně jako na zemi stvoření života a člověka. Vše mělo svůj čas...Ale jistě od prvního stvořitelského kroku, měl Bůh v plánu vytvoření člověka, věděl proč to udělá atd atd.
Stejně, jako ohledně Syna..od počátku tvoření vesmírných věcí..

Aááá, už slyším ten křik. Co si to ten dědek zase dovoluje. Miliony katolíků, protestantů a znalci na zdejší diskuzi to chápou úplně jinak..
Ano, chápou. I já to chápu jinak. Tak klídek. Pravda může být úplně jinde pro obě strany...

Pavle,
o jediném, Ježíšovi, je řečeno, že je jednozplozený - byl zplozen Bohem, úplně přesně jak říkáš:

byl zplozen, nebo vyšel z Toho, který nemá počátek,

Jak psal děda, že věčnost nemá počátek a konec, je to něco, co my asi neumíme úplně domyslet. Takže nějaké "počátky" a "konce" hledat ve věčnosti by asi byl problém. Ale myslím, že máš pravdu, že v té věčnosti byl asi nejdřív Otec a potom Syn. Vzhledem k našim časovým rozměrům a našemu trojrozměrnému chápání jsou tu ale oba od počátku, od věčnosti.
Jakýkoliv duchovní tvor byl stvořen až po tom "počátku" všeho, tedy i po počátku času.
Taky z toho vyplývá, že Kristus není duchovní tvor - nebyl totiž stvořen, ale zplozen. Zplozen kým? Bohem. Tedy musí být taky Bůh.

Taky z toho vyplývá, že Kristus není duchovní tvor - nebyl totiž stvořen, ale zplozen. Zplozen kým? Bohem. Tedy musí být taky Bůh.

Možná je problém ve slovu "tvor".
Někdy to znamená něco vytvořeného a někdy prostě bytost.

O Bohu je psáno, že Bůh je Duch.
Je tedy bytostí a nebo jen jakousi kosmickou silou, rozprsknutou ve všem, a vše prostupující???

Syn byl vzkříšen jako "Duch oživující". Je tedy bytostí (tvorem) a nebo také jen jakýmsi flujdem ve vesmíru???

Napsala jsi to hezky, ale nic to neřeší. Nebo to taky nemá nic řešit, že? Máme řešit věci řešitelné, ale jak by mohl člověk řešit něco za Boha, neboli věci pro člověka neřešitelné, že? Proto se domnívám, že je to opět jen a jen chození kolem horké kaše, sorry.

Pavle,¨
máš naprostou pravdu.
Takže na počátku byl Bůh Otec a Bůh Syn, na tom jsme se asi shodli, a jak to bylo předtím můžeme nechat jako otázku pro člověka neřešitelnou, ne?