Co říká hebrejský originál o Bohu a Trojici

Eliško, vypsala jsi sice nějaké texty, ale ruku na srdce, kolik těch textů bylo vyřčeno Pánem Ježíšem v době, kdy se zřekl „sám sebe, přijal podobu otroka a stal se podobný lidem“ (Filipanům 2:7)? Vždyť právě na to upozorňoval již Zbyšek v příspěvku z Thu 4 Jun ŕ 15:08 a podobné upozornění zaznělo na diskusních fórech straznavez.cz již mnohokrát i od jiných přispěvatelů. Proč to nikdo z antitrinitářů stále nebere v potaz a šermuje stále stejnými texty, jako by takový argument nikdy neslyšeli?

Pokud má naše diskuze vést k nějakému závěru, je třeba používat takové argumenty, které berou v úvahu postoje oponentů. V opačném případě se pokaždé budeme muset prokousávat stále stejnými věcmi a než se jimi prokoušeme, zapomeneme, co bylo na počátku. Takže pokud bych se vrátil k Tvému poslednímu příspěvku a vzal v potaz argument Zbyška, zůstávají z textů, které jsi uvedla, k diskuzi jako vhodné pouze texty ze Zjevení 1:6 a 2:28, 1.Korinťanům 15:24 a Efezským 4:6, z toho však pouze Efezským 4:6 by mohl podle Tebou použitého překladu naznačovat, že Otec „je nade všemi“, tedy i nad Pánem Ježíšem, jemuž byla „dána všechna autorita v nebi a na zemi“ (Matouš 28:18), ve významu „největší, nejvyšší, jedinečný“ (viz Tvůj příspěvek z Thu 4 Jun ŕ 21:16)

Jenže řecký text zní takto: EIS THEOS KAI PATÉR PANTÓN, HO EPI PANTÓN KAI DIA PANTÓN KAI EN PASIN, tedy doslova: „jeden božský a otec všech, ten přes všechny a skrze všechny a ve vás všech“ (Nový kovenant – John Podmolik, http://www.cestapanujiciho.cz/kovenant/novy_kovenant.php). Řekněme, že zde apoštol Pavel opravdu myslel Otce Pána Ježíše, nicméně výraz HO EPI PANTÓN opravdu nemusí nutně znamenat „ten nade všemi“ a k tomu ještě ve významu kontroly a nadřazenosti, ale např. mohl být použit k označení někoho, kdo zatím pouze vše sleduje (to zřejmě měli na mysli autoři ekumenického překladu, kteří zcela jistě nesledovali žádné antitrinitářské cíle). Předložka EPI má totiž mnoho významů: „na tom, svrchu, shora, k tomu, tam, mimo to; na při, nad, u, k (ke), vedle, kromě, po, za, pro; na, ve, při, u, ku, po; na, v, k, proti, po, přes, podle, pro“ (Václav Prach).

Ano Martine, a kdy se tedy zřekl "sám sebe ..." viz Filipanům 2,7? Protože celý tento úsek ukazuje, že to bylo v době kdy se stal člověkem

Filipanům 2, ⁸ A když se octl v lidské podobě, pokořil se a stal se
poslušným až k smrti, k smrti na kříži.

, tedy cokoliv vyřkl, byl v tom postavení o kterém se píše u Filipanům v 2. kapitole. Ale také tu máme

Filipanům 2, ⁹ Proto ho Bůh také povýšil nade vše a dal mu jméno nad každé
jméno,
¹⁰ aby ve jménu Ježíše pokleklo každé koleno na nebi, na zemi i
pod zemí

¹¹ a každý jazyk aby vyznal ke slávě Boha Otce, že Ježíš
Kristus je Pán.

informaci ze které je patrné něco, že? To něco ale můžeme chápat různě, není-liž pravda? Proto se ptám: Byl Kristus povýšen do původního stavu "existence Božím způsobem" (Fil. 2, 6) a nebo jeho povýšení mělo jinou hodnotu? Pokud ne, je všechno v pořádku, ale pokud ano tak, co to vypovídá o jeho postavení když byl opět "Ježíš-duch"?

Díky za reakce.

Pro Candyho:

Co kdybys začal konečně pronášet „snadno srozumitelnou řeč“ (1.Korinťanům 14:9), abychom věděli, co chceš říct? Jestliže z nějaké informace „je patrné něco“, pak by nezaškodilo upřesnit, co myslíš tím „něco“. Zatím se mi to totiž jeví tak, že to „něco … můžeme chápat různě“ jen díky tomu, že ještě nikdo nevysvětlil, co to „něco“ vlastně je. Prosím tedy o upřesnění. Děkuji.

Martin Cibulka napsal:
Jenže řecký text zní takto: EIS THEOS KAI PATÉR PANTÓN, HO EPI PANTÓN KAI DIA PANTÓN KAI EN PASIN, tedy doslova: „jeden božský a otec všech, ten přes všechny a skrze všechny a ve vás všech“ (Nový kovenant – John Podmolik, http://www.cestapanujiciho.cz/kovenant/novy_kovenant.php). Řekněme, že zde apoštol Pavel opravdu myslel Otce Pána Ježíše, nicméně výraz HO EPI PANTÓN opravdu nemusí nutně znamenat „ten nade všemi“ a k tomu ještě ve významu kontroly a nadřazenosti, ale např. mohl být použit k označení někoho, kdo zatím pouze vše sleduje (to zřejmě měli na mysli autoři ekumenického překladu, kteří zcela jistě nesledovali žádné antitrinitářské cíle). Předložka EPI má totiž mnoho významů: „na tom, svrchu, shora, k tomu, tam, mimo to; na při, nad, u, k (ke), vedle, kromě, po, za, pro; na, ve, při, u, ku, po; na, v, k, proti, po, přes, podle, pro“ (Václav Prach).

hehee...fakt jsem se musel zasmát...

Martine, když nemáš podle svého vyjádření ŽÁDNÉ jazykové znalosti ohledně (biblické) řečtiny, pak je jasné, že ani nepřipíšeš správně text v tom slovníku...protože mu nerozumíš. Naučíl ses tak akorát alfabetu na úrovni toho, že najdeš podobné písmenko v textu se štěstím ve slovníku...nebejt řeckých textů na webu nebo software, kde najdeš i gramatický rozbor, pak bys byl v háji...že, jo?

Zpět k tomu slovíkovému heslu: co tam Prach napsal u každého významu předložky "epi"? To koukáš, že když "epi" má vazbu k třem padům v řečtině (§233-235)? A když se podíváš jen na význam dativu, tak §187-202 v Blass-Debruner-Rehkopfovi rozebírá hlavní význam tohoto jediného pádu a to určitě nikoli jen proto, že by o ničem nebylo psát...

Takže přestaň tady dělat ramena, vem si překlad Cesty panujícího pod paži, jdi na osamělé místo a tam si to omlať o hlavu a říkej si: sem já to jen vůl, zase jsem psal nejaké pindy na web a myslel jsem si, že mi to všichni zbaští a ouvej, ouvej, ono se tak nestalo...

p.s. žádné tvé blaboly (u těch citací, kterým evidentně nerozumíš bych dokonce řekl, že i hloupé a zlovolně manipulativní) o textu NZ nehodlám s tebou rozebírat a doporučuji tento postup i pro ostatní...je to ztráta času...bavíte se s ignorantem

Martině, buď to děláš schválně a nebo začnu na tebe nahlížet jinak než doposud. Právě proto se ptám abychom k tomu "něco" dospěli společně, v tom já spatřuji křesťanství mj. Ale ty vlastně nejsi křesťan, viď, když jsi u těch mesiánů? Ne to mi ujelo, sorry.

Pro Petra W.:

Takže ses zasmál a zdůraznil, že s ignorantama se nebavíš. Jenže to je tak všechno, co umíš. To je také důvod, proč nevidíš, že tím ignorantem jsi spíše Ty, když ve skutečnosti k tématu nic nevysvětluješ, ale pouze se neváháš pochlubit nějakými čísly paragrafů „v Blass-Debruner-Rehkopfovi“. Opravdu, jak osvěžující pro všechny, kdo tuto publikaci doma nemají!

Upřesnění pro ostatní:

V řeckém textu v Efezským 4:6 je předložka EPI vázána na adjektivum (přídavné jméno) v genitivu (druhém pádu). Václav Prach ve svém Řecko-českém slovníku pro tyto případy uvádí tyto možnosti překladů: „na, ve, při, u, ku, po“. To, že John Podmolik ve svém Novém kovenantu uvádí předložku „přes“, není samo o sobě důkazem, že se tento překlad hodí leda tak k mlácení po hlavě. I jiné překlady totiž používají jiné předložky, než které ve spojení s genitivem uvádí Václav Prach. České překlady se sice vzácně shodují v předložce „nade“, nicméně např. meziřádkový polský „Grecko-polski Nowy Testament“ (viz http://www.vocatio.com.pl/p/pl/190/grecko-polski+nowy+testament.html) překládá výraz HO EPI PANTÓN jako „Ten przy wszystkich“ (doslova „ten při (u) všech“) s tím, že v poznámce pod čárou uvádí jako možnost také předložku „przed“ (před) či „z powodu“ (kvůli).

Pro Candyho:

Ano, měl bys na mě konečně začít „nahlížet jinak, než doposud“, a měl by ses konečně naučit psát jasně a srozumitelně. Takže se znovu ptám: Co je podle Tebe to „něco“, které údajně „můžeme chápat různě“?

Martine, zdravím Tě!

Protože se náš spor netýká přímo tohoto tématu, otevřela jsem nové téma, které jsem nazvala: Patří Bohu Otci první místo v uctívání? Tam uvádím některé argumenty, proč si myslím, že první místo patří Bohu Otci. Uvedla jsem ještě další na které jsem si vzpomněla. Nejsem schopna argumentovat na úrovni znalsti hebrejštiny nebo řečtiny, musím pracovat s překlady, které mám k dispozici. Překlad Jana Podmolíka mám také.

Ale já jsem se ptal první tak proč to obracíš? Co ti vadí na tom, že kladu otázku s tím, že chci na ni odpověď? Buď nechceš odpovědět nebo nevíš, co odpovědět, ale netahej mě do svých konstruktů, ano?

Ty, když ve skutečnosti k tématu nic nevysvětluješ, ale pouze se neváháš pochlubit nějakými čísly paragrafů „v Blass-Debruner-Rehkopfovi“. Opravdu, jak osvěžující pro všechny, kdo tuto publikaci doma nemají!

...ty zde cituješ nějaký slovník a protože ti nic neříkájí ani ty nejelementárnější latinské gramatické názvy, tak nás až napodruhé obšťastnujěš s tím, cos tam vyčetl...koho ty tvé blaboly zajímají? ten slovník se válí v každé knihovně a na to M.Cibulku skutečně nepotřebujeme.
A že pro "ostatní" (typicky: rád se schováváš za vrituální "ostatní" - stáváš se jejich mluvčím ), to není "osvěžující", to je jen tvůj názor, neb před tebou to nikdo nevyslovil - a ostatně, že onu gramatiku doma nemáš, to zase dokazuje tvoje kutilské znalosti ohledně řečtiny...vřele bych ti doporučil přestat amaterský sbírat utržkovité informace k řečtině, veřejně své hypotézy nepublikovat a zaměřit svoji pozornost třebas na třídění domovního odpadu nebo či jinou prospěšnejší činnost...

Pro "ostatní": http://www.amazon.de/Grammatik-neutestamentlichen-Griechisch-Friedrich-Blass/dp/3525521065

...jedná se o vědecké zpracování biblické řečtiny v momentálně 18. vydání (doma mám i 2. vydání)...téma, do kterého se teolog-domácí kutil Cibulka pustil, tak na to se běžně píší/psali disertační práce (předchází udělení Ph.D. z klasické filologie (latina/řečtina)) a tyto jednotlivé monografie se staly základem pro onu práci...to jen pro ukázku, jak špatně/dobře na tom Cibulka je a jakou vypovídající hodnotu ty jeho pindy mají...(někdy je opravdu ta sebejistota amatérů skoro nesnesitelná, neboť nemají ani špetku sebereflexe...a to si říkají křesťané)

Pro Pasacha a Martina Cibulku:

Když jsem argumentoval a položil vám triviální otázky, na které jste
zatím neodpověděli, tak jste argumentovali tím, že kdybych si přečetl Pasachovu práci, tak bych měl jasno.
Opravdu jsem to udělal a nestačil jsem se divit i jsem se pobavil, jelikož mé konkrétní gramatické úvahy a otázky(nebudu Vám to ulehčovat, vyhledejte si je zpětně) Pasachova práce nechává buď bez odpovědi nebo mé poznámky potvrzuje(mluvím jen o gramatických poznámkách, které jsem uvedl a na které jste nijak nereagovali).
Jasně, namítnete, že tam byly jiné verše a texty, které dokazují to, co říkáte,
žel, musím Vás zklamat. Práce Pasacha dává max. prostor k diskuzi a tu část, kterou jsem komentoval já, Pasach v podstatě nekomentuje a přesto mě oba na takové komentáře odkazujete.
Co mě ale opravdu pobavilo byl fakt, kdy Martin Cibulka oponoval, že argumenty v Pasachově práci rozbíjí tvrzení hebrejštinářů a encyklopedistů,
které jsem uváděl, a přitom Pasach jejich závěry cituje stejně jako já.
K tomu samozřejmě dává řadu jiných argumentů, které jsou předloženy k úvaze, nicméně z Pasachovy práce žádná neúcta k uvedeným autorům nijak nevyplývá a přitom mi Martin Cibilka jinými slovy tvrdil, že až si vše přečtu, promění se hebrejštináři a encyklopedisté jen ve lživý prach. Nestalo se, děkuji též Pasachovi, že ve své práci (byť jen z části) uvedl potvrzené to, co jsem z encyklopedických děl uváděl i já.
Jinak ta práce není špatná, jen je to ale narychlo naskládané tak ode všeho trochu bez hlubšího vysvětlení nebo uvedení jiných kontextových možností
a zjevně to ani není práce původní, tak trochu opis tuhle a tam. No, proč ne,
ale nemělo by se to tvářit jako nezastupitelné dílo na této diskuzi k tomuto tématu a už vůbec ne ho prezentovat tak, že kdo to nečetl, neví a tudíž se nemůže vyjadřovat.
Jinak jsem ochoten tu práci zde okomentovat ,,větu za větou´´, jsem na to připraven, ale iniciovat to nebudu, já jsem s tím nezačal a taky to bude časově náročné, takže si počkám, zda bude více zájemců.

Pro Witnesse:

Konečně jsi pochopil některé věci správně – např. toto: „Práce Pasacha dává max. prostor k diskuzi“, pokud ovšem to Tvé „max.“ znamená „maximální“ a ne „maximálně“. Dát maximální prostor pro diskuzi byl totiž skutečný cíl prvního příspěvku Pasacha, jímž otevíral diskuzi na téma: „Co říká hebrejský originál o Bohu a Trojici“. Práce Pasacha však zároveň předkládá jistá fakta, která by se v diskuzi neměla ignorovat. Bylo by proto od Tebe fér, kdybys to konečně uznal a zbytečně nepřekrucoval to, co jsme později s Pasachem adresovali Tobě. Takže pokud opravdu začneš postupně komentovat Pasachovu práci „větu za větou“, budeš se ve skutečnosti konečně držet tématu a nebudeš od tématu odbíhat pomocí triviálních otázek, o kterých si myslíš, že vedou k jedině k takovým odpovědím, které jsi zde zatím prezentoval.

Budu trošku šťouravý, mohli byste prosím používat označení hebrejské texty, písma atd. a ne hebrejské originály? Děkuji.
Jinak taky i když zde na těchto stránkách to bylo již mnohokrát omíláno, nechávám prostor pro diskuzi k tomu jestli dnes dostupné rukopisy jsou originály nebo jen texty-opisy? Jiná věc je ta, že někdo pod pojmem originál chápe nebo chce ostatním ukázat, že pro něj tyto texty jsou autoritou, v tom případě to beru, ale musí se o tom přinejmenším zmínit, protože jinak to vyznívá dost zmateně. Proto kdo chce diskutovat ať diskutuje, od toho tyto stránky jsou, ne?

Martine, napsal jsi:

Stačí vypsat jeden text a můžeme o něm diskutovat.

Uvědomuješ si, že ani pro potvrzení teorie Trojice není v Písmu ani jeden text?
O JHVH Elohim není vůbec nikde napsáno, že jsou tři. Alespoň pokud já vím.


Witnessi,

já bych byla ráda, kdybys okomentoval Pasachovu práci. Na začátku sám prosil přítomné o jejich názor. Jde o velmi zásadní věc ve víře každého z nás, a také těch, kteří to teprve budou řešit. Věřím, že pokud to bude sepsané, může se to hodit v budoucnu mnohým. Pokud k tomu máš co říci, udělej to.

Zdraví Eliška

Máme co komu komentovat? V NZ stojí, že křesťané se scházeli a pozbuzovali se ve víře a vyprávěli si zkušenosti jak jim Pán a Duch pomáhali na cestách a kolik se jich stalo věřícími v Krista a jak víru v Pána přijímají i z národů. Ale nic o tom, že by měli komentovat práce svých souvěrců? Krom ujasnění víry viz ohledně obřízky atd. Což o to, ať si každý komentuje co chce, ale proč být závislý na něčem nebo někom, který má něco okomentovat? Ano bavme se o názorech, studiích atd., ale zůstaňme u toho, nic od toho neočekávejme, jen rozšíření obzoru nebo pohledu na danou věc. Ale základy víry a jak z toho těžit máme v bibli a v duchu sv.

Eliška napsal:Uvědomuješ si, že ani pro potvrzení teorie Trojice není v Písmu ani jeden text?
O JHVH Elohim není vůbec nikde napsáno, že jsou tři. Alespoň pokud já vím.

Zkusme to jinak. Je Otec JHVH? Nejspíš se shodneme, že ano. A co Syn? Je také JHVH? SZ i NZ to takto sice přímo neříkají, ale z kontextu lze usuzovat, že i Syn je JHVH. Vypovídají o tom texty SZ, které mluví o Bozích JHVH a NZ minimálně tam, kde jsou výroky ze SZ o JHVH připsány Ježíšovi. Takže já to vidím tak, že JHVH není osobní jméno, ale v našem chápání spíše rodové, které nese jak Otec, tak i Syn. Oba jsou JHVH. Každopádně dle mého názoru toto pojetí odpovídá Písmu mnohem lépe, než přestava, že JHVH je pouze Otec, ale Syn už nikoliv. Přičemž tím nevzniká žádný rozpor v tom, že Otec je Větší než Syn. A také SZ naznačuje, že JHVH je asi početnější než jen Otec se Synem.

Zbyšek napsal:

Takže já to vidím tak, že JHVH není osobní jméno, ale v našem chápání spíše rodové, které nese jak Otec, tak i Syn. Oba jsou JHVH. Každopádně dle mého názoru toto pojetí odpovídá Písmu mnohem lépe, než přestava, že JHVH je pouze Otec, ale Syn už nikoliv. Přičemž tím nevzniká žádný rozpor v tom, že Otec je Větší než Syn. A také SZ naznačuje, že JHVH je asi početnější než jen Otec se Synem.

Zbyšku můžeš se prosím vyjádřit, zda Ty vidíš Otce většího než Syna? A jak by se dalo dokázat, že Ti, těch, kteří mají právo nosit jméno JHVH je více?

Již jednou jsem zde svědčila, že bývalý biskup apoštolské církve Rudolf Bubík, který ještě žije, se ptal Boha na jeho jméno a na to jak mu má říkat.. Bylo to už dávno, nevím přesně kdy, ale bylo mu řečeno:

Jehova je mé jméno, je to mé příjmení. Říkej mi Otče!

Toto jsem dostala jako odpověď na několika měsíční prosby o zjevení pravdy o výslovnosti jména Božího. Přesto, že bratr Bubík jméno Jehova sám aktivně nepoužívá svědčil mi osobně o tom před asi 3 lety.

Vím, že je to pravda, a přesně to zapadá do konceptu, který vidím z Písma podobně jako Zbyšek.

Tomu, že je JHVH rodové jméno, tedy jméno které se skutečnými dětmi dědí, nasvědčuje zase Zjevení. Tady jsou místa, kde je napsáno, že jméno Otce bylo napsáno na čelech těch, kteří zvítězili.

Zjevení Janovo 14:1  A viděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kdo mají na čele napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce.
Zjevení Janovo 22:4  budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno.
Zjevení Janovo 3:12  Kdo zvítězí, toho učiním sloupem v chrámě svého Boha a chrám již neopustí; napíšu na něj jméno svého Boha a jméno jeho města, nového Jeruzaléma který sestupuje z nebe od mého Boha, i jméno své nové.

Z těchto veršů mi vyplývá, že těch, kteří budou mít právo nosit jméno JHVH bude ještě mnohem více.

Vím, že pro mnoho lidí je to nepřijatelné a nesnesitelné, ale to je to, co v současné době z Písma vidím.

Eliška napsal:Zbyšku můžeš se prosím vyjádřit, zda Ty vidíš Otce většího než Syna?

Jistěže.

A jak by se dalo dokázat, že Ti, těch, kteří mají právo nosit jméno JHVH je více?

No, přímo dokázat asi ne, ale probírá se to tu pořád dokolečka. O Bohu se píše v plurálu, dokonce na některých místech jsou v plurálu i slovesa. Pak k Abarahamovi přišli tři, on si jednoho z nich "vybral" a oslovoval ho Bože. Jákobův zápas s Bohem. Problém s rozpornými instrukcemi pro Bileáma. Syn má jméno nade všechna jména. Atp.

Jehova je mé jméno, je to mé příjmení. Říkej mi Otče!

Vím, že je to pravda, a přesně to zapadá do konceptu, který vidím z Písma podobně jako Zbyšek.

Tomu, že je JHVH rodové jméno, tedy jméno které se skutečnými dětmi dědí, nasvědčuje zase Zjevení. Tady jsou místa, kde je napsáno, že jméno Otce bylo napsáno na čelech těch, kteří zvítězili.

Nakonec sama ukazuješ texty, které narušují ariánský koncept. Z Bible celkem dobře plyne, že Otec je Jehova i Syn je Jehova. A ještě dokládáš, že to jméno mohou nést i další.

Vím, že pro mnoho lidí je to nepřijatelné a nesnesitelné, ale to je to, co v současné době z Písma vidím.

Je to nesnesitelné pro každého, který lpí na své inteligenci a lidských výkladech. Ten, kdo se nechává vést Bohem, může sice všelijak bloudit, ale Bůh mu dá poznat, jak se věci mají, až uzraje čas. Taková je má zkušenost a nemám proto důvod se na takováto témata hádat a vystupovat ve stylu, že jen toto je ta jediná správná pravda.

Bůh asi chtěl, aby to nešlo dokázat. Ale dává se poznat těm, kteří ho skutečně hledají. Takže je pak možné odlišit ovce od kozlů. Kozlové se hádají a lpí na svém pojetí pravdy a neustoupí z ní, ať se děje co se děje. Jsou zatvrzelí a nepouštějí Boha do sebe.

Děkuji!

Je možné, že ve skupině JHVH nejsou všichni stejně staří a stejně mocní atd.? Proč se ptám, protože například o Kristu je řečeno, že byl zplozený Bohem, že? Teď neřeším jestli Syn je i Otec, ale nějaký nepoměr v této skupině asi bude když je o Kristu napsáno, co je napsáno, že?

candy napsal:

Je možné, že ve skupině JHVH nejsou všichni stejně staří a stejně mocní atd.?

Tak to vidím i já.

Pro Elišku:

Když jsem navrhoval: „Stačí vypsat jeden text a můžeme o něm diskutovat,“ myslel jsem opravdu pouze „jeden“, o němž se domníváš, že nejlépe a nejvýstižněji potvrzuje Tvůj názor v konkrétní věci – tzn. klidně můžeš použít některý text, který jsi již použila, ale ať je pokud možno jeden, abychom si mohli postupně ujasňovat, co který text znamená . Většinou totiž vypisuješ množství různých textů a je dost nepřehledné a časově náročné reagovat hned na všechny naráz, zvlášť když vidím, že připisuješ některým textům významy, které buď nemají, nebo je jejich význam přinejmenším diskutabilní.

Např. v příspěvku z Today at 12:34 píšeš, že z textů Zjevení 3:12, 14:1 a 22:4 „vyplývá, že těch, kteří budou mít právo nosit jméno JHVH bude ještě mnohem více“, a zřejmě máš na mysli ty, kdo budou mít na čele napsáno Beránkovo a Otcovo jméno. Jenže konkrétně verš ze Zjevení 14:1 lze chápat přinejmenším dvojím způsobem, totiž tak, že buď bude na čelech napsáno jedno jméno, které mají Otec a Syn společné, nebo dva odlišně znějící jména – zvlášť jméno Syna a zvlášť jméno Otce. Ty však nijak neupřesňuješ, jak v tomto směru vlastně onomu verši rozumíš a hned přitom děláš závěr, s nímž nemohu souhlasit.

Nemyslím si totiž, že by ten text byl důkazem pro to, že i ti, kdo budou takto označeni, budou zároveň vlastníky tohoto jména nebo těchto jmen jako Syn. Vždyť i na čele velekněze byl turban „se zářící“ destičkou „z ryzího zlata“ (2.Mojžíšova 28:36), na níž bylo hebrejsky napsáno KODEŠ LA-JHVH (doslova „oddělený pro JHVH“) – tedy např. velekněz Áron měl zrovna tak, jako těch 144 000, „na svém čele napsáno … jméno“ (Zjevení 14:1), v jeho případě konkrétně JHVH, a přesto to neznamenalo, že by se Áron stal samotným Jehovou.

Knihu Zjevení napsal pisatel židovského původu i víry, a proto bychom měli jeho text vykládat v souladu s tím, co čteme v TaNaChu (hebrejské části Bible), a ne tak, jak se nám to zrovna hodí.

Martine,
velekněz měl napsáno "oddělený pro Jehovu", jak píšeš.
Ale Ti, co budou s Beránkem, budou mít napsáno jméno Jehova a jméno Beránkovo, nebo tam mohou mít jméno Jehova, jméno Nového Jeruzaléma a Ježíšovo nové jméno. Pokud ovšem nejde opět o jedno a to samé jméno Jehova.

Jeden textu jsem vybrala v tématu: Patří Bohu Otci první místo v uctívání?

Pro Elišku:

To, že kniha Zjevení uvádí, že někteří budou mít „na svém čele napsáno jméno“ (Zjevení 14:1), ještě neznamená, že tam budou mít napsáno pouze to jméno. I o veleknězi Áronovi je možné říct, že měl na svém čele napsáno jméno JHVH, i když tam bylo ve skutečnosti napsáno KODEŠ LA-JHVH. Nebo to můžeš popřít?

Kromě toho v knize Zjevení čteme i toto zaslíbení: „Kdo zvítězí – toho chci učinit sloupem v chrámu svého Boha a rozhodně z něho již nikdy nevyjde, a chci na něj napsat jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha, a to své nové jméno.“ (Zjevení 3:12) Z toho textu je zřejmé, že samotný nápis jména, na něčím těle, není ve skutečnosti vlastní jméno toho, na němž ten nápis je, ale je spíše označením, komu patří. Je to jako se sloupem, na němž je připevněn název města. Ten název neříká, že sloup je to město, ale že sloup patří tomuto městu.

Se Synem to však není jako s tím sloupem. Syn se totiž stal "dědicem všeho" (Hebrejcům 1:2), dokonce i dědicem jména (viz Hebrejcům 1:4).

To, že kniha Zjevení uvádí, že někteří budou mít „na svém čele napsáno jméno“ (Zjevení 14:1), ještě neznamená, že tam budou mít napsáno pouze to jméno. I o veleknězi Áronovi je možné říct, že měl na svém čele napsáno jméno JHVH, i když tam bylo ve skutečnosti napsáno KODEŠ LA-JHVH. Nebo to můžeš popřít?

To jistě nemohu. Ale 3 místa ve Zjevení píší výhradně o Jméně.

Kromě toho v knize Zjevení čteme i toto zaslíbení: „Kdo zvítězí – toho chci učinit sloupem v chrámu svého Boha a rozhodně z něho již nikdy nevyjde, a chci na něj napsat jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha, a to své nové jméno.“ (Zjevení 3:12) Z toho textu je zřejmé, že samotný nápis jména, na něčím těle, není ve skutečnosti vlastní jméno toho, na němž ten nápis je, ale je spíše označením, komu patří.

Ano, souhlasím, dotyčný má i své osobní jméno.

Mám také jedno přirovnání.

Vídáme běžně lidi, kteří nosí typické oblečení s nápisem např. Telefonica. Je nám jasné, že ten jednotlivec, kterého vidíme není tou velkou nadnárodní firmou. Má svoje osobní jméno, ale má určité pravomoce, které mu byly od firmy svěřeny. Má i určitou odbornost apod. Má právo zastupovat firmu u nás doma a např, odpojit mi telefon, když neplatím.

Tak podobně to vidím s těmi vyzkoušenými, prověřenými, těmi co zvítězí. Ti budou nosit jméno Jehovy Boha. A z nich Pán Ježíš staví chrám pro svého Boha. A oni budou mít na čele napsána ta jména nebo to jediné jméno Jehova.

Zacharjáš 14:1  Hle, přichází den Jehovův 9  Jehova bude Králem nad celou zemí; v onen den bude Jehova jediný a jeho jméno jediné.

Se Synem to však není jako s tím sloupem. Syn se totiž stal "dědicem všeho" (Hebrejcům 1:2), dokonce i dědicem jména (viz Hebrejcům 1:4)

To jistě. Ale je také řečeno:

Římanům 8:17  A jsme-li děti, tedy i dědicové - dědicové Boží, spoludědicové Kristovi; trpíme-li spolu s ním, budeme spolu s ním účastni Boží slávy.18  Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena.

1 Janův 3:2  Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest.

Koloským 1:12  a budete děkovat Otci, který vás připravil k účasti na dědictví svatých ve světle.13 On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna.

Nestali se dědici i ti, kteří přijali synovství, jak je patrné z textu níže?

Římanům 8, ¹⁴ Neboť všichni, kdo jsou vedeni Božím Duchem, ti jsou Boží
synové.
¹⁵ Nepřijali jste přece ducha otroctví, abyste se znovu báli,
ale přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba,
Otče!

¹⁶ Sám Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.

¹⁷ A jestliže děti, pak i dědicové, totiž dědicové Boží a
spoludědicové Kristovi, abychom jestliže s ním trpíme, byli s
ním také oslaveni.